Vlákno názorů k článku Mýty o ekonomické podstatě Open Source od Ray - Zdar... Jen maly dodatek: *** Dokud tedy programátoři mají alternativní...
-
Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
-
Ray (neregistrovaný)
Zdar... Jen maly dodatek:
***
Dokud tedy programátoři mají alternativní zdroj příjmů (např. denní zaměstnání), netratí nic, když ve svém volném čase přispívají i pro OS (situace vítěz-neutrální). A s rostoucím množstvím lidí vybavených OS se dokonce počet přispěvovatelů každým dnem zvyšuje.
***
Je blbost, aby kdokoliv delal nejakej SW a po vecerech dale neco programoval. Dejme tomu u malejch projektu, ale u cehokoliv vetsiho, radu desetitise radku a vice tenhle pristup neni mozny... Vim z vlastni zkusenosti. A kdyz uz to nekdo praktikuje (ja to delal par let), tak nakonec zjisti ze jedine cesta, jak udelat orpavdu kvalitni praci, je se tomu venovat 'full time' a jediny, koho ti pristupem okrada je vlastni rodina....
Rad bych videl jediny (obecne) GNU/GPL projekt (ve smyslu filozofie techto licenci !), v radu desetitisice radku a vise, ktery nekdo/nejak neplati. opravdu jo....
Krom toho autor prehledl (podle men dulezitou) stranku UROVNE kvality _prumerneho_ free softu, kterej skutecne nekdo pise po vecerech. Kdyz odectu zname/dobre programy (pocinaje kernelem, prez postgres a apache konce :) a miniaturni blbosti, proste vezmu sredne velke projekty delane po vecerech a udelam prumer, tak jsem presvedceny, ze kvalita bude nekte na urovni zebliti se a spachani sebevrazdy :( Staci se podivat na radu 'slepenin'.
Bohuzel, 'free' software je pohadka, ktera nefunguje v nasem realnem svete. Mrzi mne to, nicmene, je to realita. $ jsou az na prvnim miste.
Jasne, delam veci protoze mne bavi a 'ktery' mne bavi (mam to stesti) jako full time. A jsem presne typ, co to dela pro radost/odreagovani... Ale pokud by to nekdo neplatil a nevydelaval na tom, tak muzu jit tak akorat past travu. Druha vec je, ze ted uz neni nas SW open source jako drive. Protoze to nekdo plati. A kdyz se vida jako 'free software' tak se celkem ztraci vetsina sanci na prodej. Toho se autor take nedotkl... V tomto kontextu bych rad videl obchodni model, ktera mit open source (potazmo free) projekt a netratit mznost ho prodavat. Ne u knihoven a systemovych veci. Ale treba u grafickych aplikaci, audio, co jinych. Podotykam, ze ten model by mel mit $ ze sveho SW, ne tim ze ho podporuji giganti jen proto, aby 'meli v systemu neco co potrebuji' (tento pristup plati pro relativne malou skupinu softu)...
A pritom vise uvedene 2 temata jsou myslim celkem jadrem celeho 'free' softwaru a 'hadek' okolo...
Kdyby chtel autor rypnou poradne do techle 2 temat, bylo by to urcite prinosnejsi (a i zajimave :) cteni nez shnuti neceho, co kazdy kdo o tom neco vi (tedy kazdy, kdo to bude cist :) vi.
Zdar
R. -
PEpa (neregistrovaný)
Mozna je freesoft pohadka, ale hezka. Navic kdyz se kouknu na svuj OS s kompletnim grafickym prostredim za ktery jsem nezaplatil ani korunu ci pro vas $ nebo na tech nekolik desitek firem kde jsem osobne nasadil opensource reseni a oni zaplatili pouze za praci, tak mam pocit, ze kazdy z nas zije jinde.
A oblibeny argument s kvalitou kodu u free a komercnich aplikaci muzete zkouset jako FUD na neznale. Mnohdy je pravda, ze kod je amatersky, ale funguje a je free. Pokud nekoho presvedcite, ze ten kod je hnus nebo zakaznik potrebuje vlastnost kterou free produkt nema, at si klidne koupi komercni aplikaci. Copak se to vylucuje?
Prodavejte si klidne neco co jste vytvoril. Ja zase prodavam svoji praci pri ktere pouziji neco co vytvorili jiny pro svou potrebu a dali to volne k dispozici. Nekoukejte se na svet jen skrze $, svet jsou lide a nastesti se najdou i takovy, kteri chteji sdilet svoje city, myslenky a idee. -
M (neregistrovaný)
Kod nekterych free aplikaci je mnohdy amatersky...mozna.
Ale myslite, ze kod spousty komercnich aplikaci je lepsi ? :-))) Ha, ha, ha... to jsem se zasmal. Najdou se takove komercni prasarny, ze zustava rozum stat. Clovek ani nemusi videt zdrojak, aby to poznal. Kvalita komercnich aplikaci ve spouste oblasti prudce klesa - vezmeme si napr. firmware k mobilnim telefonum - slepene nedodelky, Palm OS5 - slepeny nedodelek, MS Outlook - spousta cingrlatek a moznosti, ale nebezpecny nedodelek.... atd....A kdyz obcas nahlednete za oponu - tedy kdyz poznate nektere komercni programatory...Mira amaterstvi je jak u OSS tak u closed source zhruba stejna. Jsou tam veci hluboce profi a zaroven i prasarny.
Dost casto byva lepsi OSS program z jednoducheho duvodu - je veci cti jeho autora, aby byl pekny a elegantni - kazdy se do zdrojaku muze podivat. Naproti tomu u spousty komercnich veci je dulezite to nejak slepit, prodat a co nejrychleji na to zapomenout :-)) -
Vrabcak (neregistrovaný)
Problem je v tom, ze zakaznik malokdy dostane to co pozaduje (druha vec je, ze nedokaze kolikrat sam formulovat pozadavky). Naopak kolikrat se stava, ze musi kvuli programu porizovat novy HW, dalsi dodatecne produkty, program pada, zakaznik nedostane zadnou zaruku... A zlate pravidlo SW firmy zni: "Nikdy to nesmi fungovat napoprve, jinak nedostaneme zadne penize za udrzbu (v pripade krabicoveho SW za upgrady)". Mezi OSS s proprietalnim SW v tomhle pripade neni zadny rozdil.
Nekteri diskutujici se tu snazi dokazat, ze OSS trpi spoustou neduhu, neuvedomuji si ale, ze jsou to neduhy softwaroveho prumyslu obecne a trpi jimi vsechen software bez ohledu na licenci. Ostatne tezko zajistite pouhou zmenou licence zmenu kvality prace programatora. -
Michal Kara (neregistrovaný)
> Bohuzel, 'free' software je pohadka, ktera nefunguje
> v nasem realnem svete. Mrzi mne to, nicmene, je to
> realita. $ jsou az na prvnim miste.
Hm... Dva nejvetsi ceske portaly jedou na "free" SW. Takze je zjevne docela dobre pouzitelny i pro realne aplikace, ktere vyzaduji slusnou kvalitu.
> V tomto kontextu bych rad videl obchodni model,
> ktera mit open source (potazmo free) projekt a
> netratit moznost ho prodavat.
To ze k programu dodate zdrojaky neznamena, ze kazdy ma pravo je sirit, to je stejne autorske dilo jako program.
Krom toho trochu smesujete dve veci - free (as beer) a open, ktere nejsou totozne. Vyhovou "free as beer" je minimalni porizovaci cena. Vyhodou "open" je vysoka prizpusobitelnost aplikace, dostupnost nejlepsi dokumentace - zdrojoveho kodu a nezavislost na firme ktera SW produkuje. Tyto vlastnosti jsou na sobe navzajem nezavisle.
U vetsich SW, ktere zminujete, to funguje tak, ze nekdo pouziva SW pro svoje potreby a potrebuje jej doplnit - tak tam dopise potrebnou funkci. On tim vyresi problem (za coz je zaplacen) a navic je jeho vylepseni k dispozici ostatnim cimz se cely projekt posune zase o kus dal. -
kmarty (neregistrovaný)
Vas (myslim Vas oba) problem je v tom, ze vubec neuvazujete o tom, ze co se tyce komercniho softu tento "bordel z zbliti" ani neuvidite (a neznamena to ze by neexistoval). Ale tento vidite.
Tim se dostavate ke stejnemu tvrzeni jako ze "Windows2003 jsou nejbezpecnejsi, protoze na ne neni jeste zadny Service Pack ci zaplata". -
Martin [X] (neregistrovaný)
"Dva nejvetsi ceske portaly jedou na "free" SW"
- Naozaj si myslis, ze tento "free" SW programovali dobrovolnici po veceroch? :)
"Vyhodou "open" je ..., dostupnost nejlepsi dokumentace - zdrojoveho kodu "
- Brrr, tak takuto dokumentaciu by som ako uzivatel zrejme nedokazal patricne ocenit - ako programator takisto.
"U vetsich SW, ktere zminujete, to funguje tak, ze nekdo pouziva SW pro svoje potreby a potrebuje jej doplnit - tak tam dopise potrebnou funkci"
- teraz neviem... Skusal si doplnit nieco do Mozilly? Alebo PHP, Postgres, ...?
----------
Podla mna je zakladny problem ten, ze open SW uz davno nevyvijaju "dobrovolnici" ale firmy, ktore platia svojich zamestnancov "full time". Napr: nedavno som cital, ze 50% core programatorov Mozilly zamestnava AOL - prave na podporu vyvoja Mozilly. Otazka je, ci by po piatich rokoch vyvoja MOzilla dokazala prezit aj bez tejto podpory. Podla mna nie... -
M (neregistrovaný)
To je dobry FUD...
Nemusime tady doufam vyjmenovavat vynikajici stredne velke projekty, ze ne ? :) A pak samozrejme radu dalsich slabsich...
Podle me dochazi ke znacnym nedorozumenim. NIKDY SAMOZREJME NEDOJDE K TOMU, ZE VSECHEN SW BUDE OSS ! Budoucnost je v koexistenci obou modelu a v jejich vzajemnem doplnovani. A nikde neni psano, ze neni "koser", kdyz OSS vyvijeji firmy poskytujici sluzby a hw, pripadne kdyz jeho vyvoj sponzoruji. rada OSS programatoru to dnes jiz dela za penize a je to jedine dobre...Nahlednete treba na http://www.osdl.org - zde je myslim odpoved na to, jak se to bude vyvijet dal.
OSS neni pohadka, ale v nekterych oblastech zcela funkcni realita (radu let pouzivam vyhradne pro osobni potrebu ale i velmi casto pro praci OSS, chce mne snad nekdo naznacit, ze ziju v nejakem matrixu?).
Eric Raymond ma pravdu - u softwaru, ktery vznika sitim na miru firmam se OSS asi vyrazne neprosadi (proc take). Ale u krabicovych produktu bude velmi zdatne konkurovat. K prospechu i tech, kteri dneska tak davaji najevo svoji lasku k Viliku Branovi. -
M (neregistrovaný)
Samozrejme jsem nemel na mysli situaci, kdy v podniku rozjedu treba reseni na SAPu s Oraclem na Linuxovych serverech :-) I to je dnes samozrejme krasna realita. Slo mne vyhradne o ten "ekonomicky" soft. Tam se OSS asi opravdu neprosadi (tvorba vyzaduje analyzy, site na konkretni podnik a koneckoncu neni ani tak zajimava jako treba vylepsovani planovace v jadre :)). Takovy sw se dela za penize asi hlavne proto, ze jej programuji lide do znacne miry pro penize :-) Dobrovolne asi mastit SQL prikazy a generovat sestavy nepujdu. Kdyz za to budou platit, na cas to treba delat budu, abych se pak nekdy mohl venovat tomu co me bavi...
-
Vaše jméno (neregistrovaný)
Jenže nebudou OpenSource. Takže vlastně neprosadí...
Zapomínáte, že o tvorbu OpenSource nemají primární zájem ani vývojáři (kdo si přeje, aby se mu zákazník hrabal v kódu) - ani jejich investoři, čili zákazníci (kdo by si pořizoval řešení portálu na klíč s tím, že musí jeho zdrojáky na webu i zveřejnit..??). Zájem je pouze o využívání OpenSource, jako recyklovatelného odpadu trhu. -
jozef (neregistrovaný)
> kdo by si pořizoval řešení portálu na klíč s tím,
> že musí jeho zdrojáky na webu i zveřejnit..??
Nemusi, pouze muzou. Mohou se rozhodnout program nedistribuovat vubec a pak nemusi ani zverejnovat zdrojaky.
Dokonce i v pripade, kdy programator zdrojaky jednoho takoveho portalu (nevo ineho projektu) pouzije pri reseni druheho, nemusi svuj kod nikde zverejnovat. Staci, ak zdrojaky poskytne odberatelovi, pre ktoreho vytvara ten druhy portal. -
Ray (neregistrovaný)
Nidko nerekl, ze komerni soft je 'kvalitni', zalezi na konkretni firme... Mel jsem to na mysli obecne to, ze pokud ma clovek nekde delat a po vecerech jeste programovat, .... Jsou firmy, kde misto programatoru zamestnavaj opice, mizerne je plati, ... Nikdo nerika opak. Take jsem nerekl, ze jsem z komerniho softu (obecne) nadsen.
Jen jsem chtel postouchnout lidi, nez veci tomu, 'ze je neco zadarmo' aby se trochu zamysleli, protoze nezijeme v utopii (jak mne by se tam libilo...), ale nekde uplne jinde :(
R. -
Vrabcak (neregistrovaný)
OSS take "zadarmo" jak Vy rikate neni. Nektery OSS ma pouze tak nizke marginalni naklady na 1 kopii, ze je mozne jej poskytovat bezplatne. Prectete si jeste jednou ten clanek, treba pochopite.
Trochu pokulhavajici prirovnani, ale pomuze pochopeni: Vzduch je zdarma, protoze ho je "neomezene" mnozstvi a kdyz nejaky spotrebujete, nikomu nechybi. OSS je zdarma, protoze kdyz si jej zkopirujete, take nikomu nechybi.
Uz v prvni lekci ekonomicke teorie se uci o tom, ze ekonomika je veda o nedostatku zdroju a jejich pridelovani. Zdroje kterych je dostatek ekonomika nijak neresi. Vytvareni proprietalniho softwaru je umele vytvareni nedostatku za ucelem ekonomickeho zisku a jedna se v podstate o monopolni chovani. -
domogled (neregistrovaný)
Nebo takto (velmi zjednodusene): Cenu výrobku tvoří závislé a nezávislé náklady. Závislé - závisí od počtu vyrobených kusů (materiál). Nezávislé - ruzne rezie, energie, stroje apod). Takže cena = závislé náklady na 1 kus + nezávislé náklady/pocet vyrobenych kusu. Kdyz svec usije mesicne 10 paru bot, material na jedny boty stoji 500, chce si vydelat 15000 mesicne a za pronajem dilny zaplati mesicne 20000 tak by boty mohly stat 500 + (20000+15000)/10 = 4000. A Software? Závislé náklady - naklady na porizeni jedne kopie jsou skoro nula. Zbyvaji nezavisle - tak napr. naklady na vyvoj rekneme 10 000 000, platy programatoru 1 000 000, reklama 100 000 000 atd. a ted to vydelit poctem vyrobenych kusu. Ale tech je vlastne nekonecno, protoze muzu vytvorit a prodat nekonecne mnoho kopii. Takze x milionu / nekonecno = 0 (matematikum mozna ted vstaly vlasy hruzou na hlave :)) Chtel jsem jen v rychlosti ukazat, ze v oblasti software (ale i hudby a vlastne vsech digitalnich dat) prestavaji platit zakladni ekonomicka pravidla. Jak bylo receno v predchozim prispevku - ekonomika je veda (veda?) o rozdelovani konecneho poctu vzacnych komodit. A napsany program, pisnicka v mp3, film na DVD prestavaji byt vzacne v okamziku dokonceni a jejich skutecna ekonomicka hodnota je NULA. Navratnost investic vynalozenych na vyrobu takovych veci je NEKONECNO.
-
Vaše jméno (neregistrovaný)
OSS je zdarma, protoze kdyz si jej zkopirujete, take nikomu nechybi... to bonmot večera: všechno stojí peníze, vážený pane: i ten vzduch, který se bude muset za čas draze odsiřovat a zbavovat freonů a skleníkových plynů...
Co se Vaší logiky týče, CSS zdarma není, protože každý, kdo si ho zkopíruje, aniž by si ho koupil zkracuje jeho autora o zisk.
Nicméně Vaše logika je nesmyslná, protože i v preambuli Svobodného sofware se uvádí, že Free zde neznamená zdarma... -
jozef (neregistrovaný)
> Co se Vaší logiky týče, CSS zdarma není, protože
> každý, kdo si ho zkopíruje, aniž by si ho koupil
> zkracuje jeho autora o zisk.
Tendleten argument tise predpoklada, ze kdyby ten dotycnej kopirujici nemel moznost si ten program zkopirovat, kopii by si koupil. No ve skutecnosti drtiva vetsina lidi kdyz ma na vybranou budto koupit kopii aneb program nepuzivat (tedy kopirovani je znemozneno), zvoli si to druhe, tedy program nepouzivat. Takze autor zadnej usly zisk nema.
Ve skutecnosti se spise stava, ze nekdo udela proprietarni program, vybavi ho extremne dokonalou ochranou proti kopirovaniu (s vysokou mirou uspesnosti), par lidi si sice koupi kopii ale pak program upadne do hlubin zapomneni. Kdyz ale ochrana neni az tak dokonala a nekdo ji obejde, program (mozna) do zapomneni neupadne tak rychle ako v prvnim pripade a tak si v dusledku toho kopii koupi mnohem vice lidi. Tedy pocitani "usleho zisku" jake je uvedene v argumentu nahore muze byt velmi zavadejici.
ČLÁNKY DO MAILU