Článek sice mluví o open source, ale významně uspěla licence GPL. Systémy open source asi jen tak nezaniknou. Jiná věc je, kam až se bude šířit GPL.
Pro řadu případů totiž může být výhodné mít společnou a otevřenou platformu (jako je třeba Linux, Xfree, Apache, SQL...) a nad takto otevřenou platformou si vyvíjet své aplikace již zavřeně.
V okamžiku kdy ale nemůžete sebou psanou aplikaci svobodně "zavřít", dostanete se do problémů:
- pokud si aplikaci vyvíjí zákazník a aplikace skrývá jeho know-how, nebude mít zájem použít open source (GPL) platformu
- dtto pro jakéhokoliv vývojáře s unikátním know-how pro aplikace, které chce zpeněžit jako dodavatelská firma
- dodavatelské firmy též neseženou investory, protože GPL+zdarma šíření návratnost nezajistí
Linux může teoreticky porazit Windows, ale ne, pokud jeho knihovny budou pod GPL, tj. vyžadovat, aby je využívající aplikace byly také GPL.
Jediná možnost, jak na GPL přímo vydělat, je na doprovodných službách typu "údržba patchů software"+"instalace a konfigurace". Jenže ne každý software potřebuje masivní podporu tohoto druhu, aby se na ní dalo vydělat (to v článku ostatně je) a u výnosů služeb druhého typu je pro vývojáře obtížné zajistit jejich inkaso. Pokud produkt podporu ani jeho druhu nepotřebuje, s licencí GPL ho nezaplatíte a tak ho nikdo nebude ani vyvíjet. A ne všechno se dá vyvinout nadšenci na školách a po večerech, nebo ani nepřijdete na to, že by to stálo za to. To ale pro zákazníka skutečně není výhra.
Další (v článku spíše opomenutou) možnosti je vydělat na GPL nepřímo. Např. výrobcům PC hardware je jedno, jaký OS na jejich železe běží a jsou schopni nasypat nějaké peníze do jeho vývoje, zvlášť když tím odstaví konkurenta (IBM). Možná lze nalézt i jiné obchodní modely, jak na open-source vydělat.
Jinak řečeno - jestliže Microsoft mohl zničit profitabilitu Netscape Navigator tím, že svůj Explorer rozdával zdarma přibalený ve svém OS, stejně mohou výrobci něčeho jiného přibalit celý operační systém. Pozor - ale vždy musí existovat to něco většího, na čem skutečně vydělají a z čeho to zaplatí.
Takovéto subjekty mohou zajistit, že platforma open source s licencí GPL vznikne a bude udržována. Mezi podporovatele by mohly patřit i softwareové firmy jako třeba Oracle, ale musely by mít jistotu, že platfforma nezdegeneruje časem do "úplně GPL" a bude pro ně samé rázem nepoužitelná. Nakonec může být i pro takové firmy vhodné udržovat na trhu alternativy, k Windows Linux, k Linuxu Windows.
Obecně mám totiž pocit, že většina softwareových vývojářů by dala pro knihovní produkty přednost "Library (Lesser) GPL", jakkoliv jí někteří skalní zastánci GPL nemají rádi. Část prostředků pak takový vývojář může věnovat/obětovat na rozvoj otevřeně použitelných knihoven, podstatnější část na své aplikace.
Jinak open-source, ale ne zdarma či GPL, se může prosadit, pokud budou platby za použitý kód zajišťovány jinak, např. trustworthy computing atp. Ale nejsem si moc jist, zda to je právě to, o co by lidem jít mělo.
Myslim, že ani GPL samotná nemá moc jasno, na co se vlastně vztahuje - ve význaku sice povoluje šíření prací odvozených z kompilátu mimo GPL, ve výkladu však uvádí příklad, který to vylučuje. Samozřejmě, kdybych měl vzít GPL doslova v tom nejužším možném významu, pak žádná aplikace využívající API Linuxového jádra by nemohla být jiná, než GPL. Takhle ale myslim problém nestojí - i původní GPL se (podle mě) vztahuje na projekty, které linkují knihovny A) staticky B) na úrovni zdrojového kódu (copy&paste). Jinak by GPL byla vlastně prakticky nepoužitelná - nicméně to neznamená, že není definovaná velmi vágně a jistě se v budoucnosti nevyhne celé řadě sporných výkladů.
To mj. znamená, že projekty napsané s využitím GPL middleware (jako příklad) nemusí být uvolňovány pod GPL, ale např. projekt využívající GPL balík napsaný v PHP SquirellMail už ano (vím nejméně o dvou komerčních implementacích SquirellMail, které takto GPL jednoznačně porušují, protože zdrojáky jejich implementace nejsou dostupné). V takovém případě máte samozřejmě pravdu a je pravda, že se komerční subjekty, zabývající se vývojem Closed a OpenSource musí pečlivě dbát, aby nedošlo k infikování jednoho typu kódu druhým (což má samozřejmě negativní důsledky na fragmentaci vývoje a jeho náklady).
LGPL se (opět podle mé interpretace) vztahuje na de-facto na projekty, které využívají OpenSource kód v původní, tj. nezměněné podobě - nikoli tedy jen staticky či dynamicky linkovaný jako knihovny. Fakticky je LGPL zatím chráněno relativně málo projektů, nicméně časem tak může vzniknout v právní ochraně OpenSource pěkný zmatek: např. když nějaký vývojář zabuduje upravený OpenSource zdroják do produktu s GPL licencí a jiný jej bude distribuovat i nadále pod LGPL, takže pak vlastně nebude jasné, který kus kódu je chráněný jakou licencí.
Problémy s profitabilitou OpenSource samozřejmě existují už dnes a nutí firmy jeho principy všemožně obcházet. Např. RedHat vystavuje na svém webu jen zdrojáky svého Advanced Serveru, nikoliv už hlavičkové a konfigurační soubory - natož nějakou dokumentaci. V praxi to znamená, že zdrojáky RedHat AS jsou vám k ničemu, pokud si na jejich základě budete chtít ověřit např. integritu binárek, které obdržíte v rámci instalace RHP. Tím odpadá jedna deklarovaná výhoda OpenSource, totiž transparentnost vůči uživateli. Další fígl je uvolňování zdrojových kódu se zpožděním o jeden a dva buildy (což je např. specifikum Lindows) - opět s týmž důsledkem: zdroják sice máte, ale nemáte jistotu, že patří k Vašemu produktu a pokus využít ho pro svépomocnou úpravu produktu může kolidvat s následně vydanou verzí binárek.
Svým způsobem se tedy model OpenSource transformuje do jakési verze SharedSource, pod kterým zveřejňují zdrojové kódy svých produktů Microsoft, Sun a další firmy za různých licenčních podmínek: nezřídka i volnějších a "svobodnějších", než je samotná GPL: např. Microsoft umožňuje výrobcům driverů portable device modifikovat Shared Source Windows CE pro vlastní komerční potřebu bez nutnosti uvolňovat zdroják, apod.). Uvádím to proto, aby nevznikl falešný dojem, že FreeSofware má něco společného se svobodou: je to pouze PR, obchodní název určitého distribučního modelu software.
"pouze PR" jsou prispevky aktivniho agenta "Vaše jméno"...
GPL je tu prave proto, aby software ZUSTAL SVOBODNY (FREE SOFTWARE). Prosim vsechny, aby si licencni ujednani peclive cetli. Poznaji sami, kde je pravda, nebudou to mit od www.lzive.cz
pokud si aplikaci vyvíjí zákazník a aplikace skrývá jeho know-how, nebude mít zájem použít open source (GPL) platformu
Sám osobně GPL zrovna v lásce nemám, ale v tomhle se jí musím zastat. Pokud si ten zákazník aplikaci vyvíjí jen pro vlastní potřebu a nebude ji nikam šířit, nemusí nikomu zdrojáky dávat. Tedy ani své know-how.
