Otázka je co budeme dělat s diskem který má 2TB, když jeho maximální přenosová rychlost a seek se výrazně nezvýší. Zatímco někdy v devadesátých letech bylo možné přečíst celý disk do minuty, dneska takový 1TB disk budeme číst i celé hodiny (při 100MB/s sekvenčního čtení je to necelé tři hodiny). Pro databázové aplikace takový disk není použitelný vůbec. Jak se asi používá takový prostor běžnému uživateli? Aktivních dat na takovém disku může být maximálně jedno procento. Jediné co mě napdá, že to může být zajímavé pro lidi, kteří si chtějí na disku udělat databázi HD filmů. Možná to ale vidím jen ze svého omezeného databázového pohledu ...
Nepsal jsem, že se zhoršuje přístupová doba, psal jsem, že se výrazně snižuje doba na přečtení celého disku. Když už jste zmínil těch 10GB a 3MB/s tak přečtení takového disku trvá necelou hodinu (což je třikrát rychleji než mnou zmiňovaný 1TB disk). Trend je prostě takový, že časem dopadnou disky jako magnetické pásky, tedy jako velkokapacitní úložiště s pomalým přístupem.
A proč bych měl přečíst celý disk během krátké doby? I kdyby to byla databáze, přece jsou případy, kdy nepotřebuju neustále pracovat s celým obsahem (k některým záznamům se třeba dostanu párkrát do roka).
Pro běžného uživatele se veliké disky hodí hlavně na multimédia (fotky, audio, video) nebo zálohování.
HD filmů v dobré kvalitě se do 1 TB zas tak moc nevejde (cca 20 - 40). Nekomprimované HD video je ještě podstatně větší žrout kapacity (3 Gbps pro 1080p60).