Teda, ve skutecnosti vazim 80KG, ale tak sem si rikal, ze tech 1000 je moc fadnich, tak budu pocitat 1KG = 1024G, at se s tim lip pocita...
Uplne stejna pokrivena logika se v posledni dobe zacina uplatnovat na KB, MB, GB, TB, akorat obracene. 1KB uz neni 2^10B, ale 1000B. To aby se to lip pocitalo, zejo! Na adresovani 4GB uz nepotrebujeme 32bitu, ale log(4000000000)/log(2), tj. 31.8973 bitu. Bezva pocty.
Blok na disku ma velikost 2^9B, Ten adresujeme 32bity. 32+9 = 41. 41^2 = 40^2 * 2 tj. 2TB, coz ale dela 2.199TB (tech novych).
Proc rovnou neudelat 1byte = 10bitu?
Tupost, blbost, debilita, pitomost, hovadina, zhovadilost, ignorantstvi... To jsou vsechna ta krasna slova, ktera mne pri pouzivani, a co hure, pri prosazovani, nvych jednotek napadaji.
Clanek je dobry, ale tyhle pocty mne dycky donuti ublinknout.
Stiznosti je nejlepsi podavat u byvalych i soucasnych vyrobcu pevnych disku :-| Protoze prave oni zacali s tim kombinovanim jednotek, dokonce nekdy uplne zvrhlym zpusobem, napriklad tak, ze 1kB=1024 bajtu, ale 1MB=1000kB.
Takze ne tupost atd. atd. ale proste kseft, stejne jako tomu bylo u velmi "pokrokoveho" mereni sirky uhlopricky CRT monitoru.
Zajimave je, ze se to preneslo i do zpusobu uvadeni kapacity SSD zarizeni, coz jsou v podstate pameti (takze by clovek ocekaval kapacity 2^n), ale mam tady flash s kapacitou "256MB" ktera ma presne 256000000 bajtu ;-)
Myslim, ze lidi z IT to moc neprevzali, alespon vetsina programatoru a adminu se v tomho ohledu chova rozumne a drzi se mocnin dvou :-) Na druhou stranu co maji delat, kdyz kupuji disky, proste vyberou v obchode 500GB disk, i kdyz ve skutenosti vi (=meli by vedet), ze to cislo ve skutecnosti muze znamenat cokoli mezi zhruba 450 000 000 a 550 000 000 bajty podle toho, jak se marketak vyspi :-)
U RAM je to jeste v poradku, ale mozna se za par let nebudeme stacit divit.
Osobne v tom michani nevidim az takovy problem dejme tomu do megabajtu, potom uz se zacinaji 2^n a 10^m dost neprijemne rozchazet.
U tech SSD a vlastne i u normalnich disku to bude mit svy duvody v tom, ze ze surove kapacity disku, kera buze byt napr. 128GiB se cast sektoru rezervuje na pozdejsi relokaci kdyz zacnou umirat a pro uzivatele tak zustane dostupnych 128GB, tedy o neco mene. Driv sem se tomu divil, ale takle mi to pride docela logicky. Zvlast u tech flash, kde to proste vyrobci cipu sekaji v GiB, takze po vyhrazeni rezervy musi zbyt logicky mene, tak proc to zrovna nezaokrouhlit na GB (desitkovy)...
Zalezi na kontextu. U velikosti disku to zase az tak nevadi. Vadi to ve chvili, kdy se chces bavit o adresovani. Kolik bitu potrebujes k adresovani 2TB? Odpoved je velice snadna, 2TB=2 * 2^40 to je 2^41, takze 41. Ale rekni mi, kolik bity potrebujes k adresovani 2.199TB novych? Vyrobci disku sou kokoti a vem je cert.
Chápu rozhořčení, ale snažím se to vidět i z druhé strany. Ono z pohledu SI opravdu není dobré, aby předpona kilo jednou zamenala 1000 a jindy 1024 podle kontextu.
Vezměte si třeba telefonní přenosovou rychlost 64 kbps. Může to být 64*1024 bitů za sekundu, protože je to přece počítačová veličina a tam jsou mocniny 2. Ale je to ve skutečnosti 64000 bitů za sekundu, protože jde o hovorový signál vzorkovaný 8kHz, tedy 8000-krát za sekundu, kde každý vzorek zabírá (po kompresi G.711) 8 bitů.
Osobně to dělám tak, že v mluveném projevu říkám vždy "kilo, mega, giga" a někdy tím myslím mocniny 10, jindy mocniny 2. To proto, že na přesné hodnotě obvykle nezáleží a i-čkové varianty slov mi nejdou z pusy :)
Když ale něco píšu, obvykle si dávám pozor a i-čka dopisuju. Ruka mi kvůli tomu neupadne a je jistota, že každý to pochopí správně.
PS: Ten root je čím dál tím rozbitější - odeslat komentář jako přihlášený uživatel je zcela nemožný úkol.
Vse je vysvetleno zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/Kibibyte
Je dobre pouzivat standardy, aby se v to i prase vyznalo. Jak rika kolega vyse, prefixy dle SI jsou nasobky 1000 a ne 1024. 2^n se popuzivalo v dobe, kdy jsme si pajeli pocitace doma na kolene.
Ja prece nerikam, ze s tim stavem souhlasim, ale presne toto se dneska deje, hlavne u udavani kapacity disku (ale treba i poctu pixelu u digitalnich fotoaparatu). Jediny aspon trochu relevantni udaj je v pripade disku o poctu sektoru + velikost sektoru (512B, 4096B - radeji nepisu 4kB :-)
Z marketingoveho hlediska byla vsak nejvetsi zmena "kapacit" pri zacatku prodeje paskovych jednotek se zabudovanou komprimaci, kdy jeden nejmenovany vyrobce zacal udavat pouze teoretickou kapacitu pasky po komprimaci 2:1 (coz v praxi nesedi) a ani neudaval, ze je to hodnota po komprimaci (to znamena ze jeho udaj 2GB byl ve skutecnosti mene nez 1GB, protoze navic byl pouzit prepocet 1GB=1 000 000 000 bajtu). Dneska uz se uvadi kapacity obe.
3,5" disk máme proto, že byl vymyšlen v době, kdy IT bylo prakticky čistě americké a na SI se kašlalo. Zato třeba CD, DVD a BluRay mají průměr 80 a 120 mm a PCI-E má všechny rozměry ve standardu uvedené pouze v milimetrech. Nakonec i ty 1,8" a 0,8" disky mají rozměry ve skutečnosti v milimetrech.
Problem je, ze vetsina tech rozmeru udavanych v milimetrech jsou z historickych duvodu celociselne nasobky 0.0254mm. Prijde mi, ze idealni by bylo, kdyby si nekteri vyrobci a standardizatori prestali hrat na SI a tam kde to dava smysl to udavali rovnou v tech milech (a nebo kdyby se stal velky tresk, a ty rozmery se najednou vsechny zmenili na "normalni" cisla v milimetrech)
Co se inklinovani k SI v IT tyce: Spousta elektroniky se vyviji a prodava v USA, kde pouzivani SI neni tak samozrejme jako v kontinentalni Evrope. S patvary jednotek SI jsou problemy i v jinych oborech. Treba Americane a Kanadane s oblibou pouzivaji jednotku kVp misto kV. Nechteji se smirit s tim, ze v systemu SI do jednotky nemohou propasovat, ze se jedna o "peak voltage". Ted hovorim o fyzicich, od kterych je pouzivani SI v odbornych publikacich vyzadovano. Bezna populace meri delky v milich a palcich, objemy v galonech a hmotnost v librach. Pro ty je koncepce SI a binarnich prefixu spanelska vesnice. Tomu odpovida i znaceni na vyrobcich, protoze prave pro tuhle skupinu je vetsina vyrobku urcena.
Nejlepší jsou ale v US kombinace metrických a imperiálních jednotek. Je to stylem "pacientovi podejte 7.5mg látky na libru hmotnosti, a odečtěte 4mg na každý palec jeho výšky" :)
Výrobci HW se samozřejmě snaží udávat co nejvyšší čísla. Když mají možnost používat metrické GB, jsou velmi rádi. Nakonec už zesilovače výrobci rádi prodávali s velkými čísly. Má to sinusový výkon 10W? Nevadí, budeme uvádět 100W PMPO :(
Chapem rozhorcenie ohladom vyrobcov diskov, ignorujucich standardne znacenie, ani ich nechcem obhajovat, ale az na "i" v prefixe ich aj tak trochu chapem:
Disk je rovnako ako datova paska alebo seriova linka interne seriovy storage, a preto sa pocita dekadicky - platia jednotky b (bit), B (Byte) s prefixami k, M, G, T, ... Inou temou je mapovanie magnetickeho zapisu voci vonkajsiemu svetu, ktory je historicky blokovo orientovany: pamatove bunky ako je RAM, adresovane binarnou zbernicou (a nielen 8, 16, 32, 64, 128-bitovej atd., ale aj lubovolne inej sirky, ale toto uz je tema definicie Bajtu) sa oznacuju binarnymi mocninami ki, Mi, Gi, Ti, ... na oznacenie vztahu 2^n.
Neprijemne je, ze tento rozdiel ludia nerozlisuju, a pisu vsetko s dekadickymi prefixami.
Este neprijemnejsie je, ze ludia nerozlisuju ani "b" a "B", ale to uz je o zakladnej informatickej gramotnosti.
Tupost, blbost, debilita, pitomost, hovadina, zhovadilost, ignorantstvi ... je pouzivanie SI predpon a tvrdit ze 2^10 je kilo 2^20 mega a 2^30 je giga.
Na tieto binarne nasobky sa zaviedli binarne nasobky ktore pridavaju i. Takze to ze 500GB disk ma 500 000 000 000 bajtov je v skutocnosti spravne. Ono v USA dokonca zazalovali vyrobcov diskov za nespravne uvadzane velkosti ale vyhrali to vyrobcovia HDD kedze pouzivaju SI standart na oznacovanie velkosti.
Předtím to byl přibližně kilobajt. Je důležité vědět, že to původně bylo přibližné, nikoliv přesné.
Většina standardů původně pochází od malých standardizačních komisí. Důležité je, že ten standard byl schválen i IEEE, od které jsou takové standardy jako Ethernet nebo WiFi, nebo ISO.
Chaos do toho vnesli až výrobci HDD, do té doby bylo všechno v pořádku.
Když se mluvilo o bitech a bytech tak s mocninou 2
KB = 1 024
MB = 1 048 576
GB = 1 073 741 824
TB = 1 099 511 627 776
Když se mluvilo o baudech, tak s mocninou 10
kb = 1 000
Mb = 1 000 000
Gb = 1 000 000 000
Tb = 1 000 000 000 000
Ano, jistě, proč mít jeden standard, když můžeme mít dva velmi podobné, ale vlastně ne tak úplně stejné. Není náhodou to samé právě ten důvod, proč Linux má problémy se spotřebou? (Odpověď: je.)
Pro binární jednotky existují speciální předpony, aby se to nepletlo s decimálními jednotkami. Mimochodem i 1 KiB = 1024 B je pro počítač nesmyslná jednotka, rozumnější by byly bajty, 512 B (sektory) a 4 KiB (stránky), případně jednotky založené na nich. Používat 1024 je tupost, blbost, debilita, pitomost, hovadina, zhovadilost a ignorantství :-)
Btw. kilo má předponu malé k ;-)
U disků toto vychází z historické praxe a je to ve skutečnosti ještě složitější, než to vypadá. Když vám výrobce disku napíše kapacitu 120MB tak to kupodivu nebude ani v megabajtech ani v mibibajtech nebo jak se to píše. Výrobci uvádějí kapacitu jako velikost základního bloku (bývalo 512 bytů, nevím jak je to teď) krát počet bloků. A zatímco velikost základního bloku berou binárně, jejich počet berou v desítkové soustavě. Dejme tomu, že by velikost bloku byla 4096 bytů, čili 4KB. Těch bloků máte 30000. Výrobce pak napíše, že celková kapacita je 4*30000 = 120MB. Přestože je kapacita ve skutečnosti 122880000 B, čili 122.88 MB, respektive 117.1875 MIBI (nebo jak se to píše).
Rika vam neco SI? to jsou dekadicke predpony jednotek, ktere se zavedli proto, aby v tom byl poradek. 1km je 1000m, 1Mtuna je proste milion tun. Pokud tedy chcete pouzivat SI predpony v IT, prosim, ale pouzivejte je spravne! 1MB, neboli jeden MegaByte je proste podle SI milion bytu a pokud se vam to nelibi, tak pouzivajte jine predpopny, treba Mi Ki a podobne zvhrlosti... neprznete ale prosim zavedeny SI system predpon.