Názory k článku Na návštěvě u ostravského superpočítače Anselm
-
zz9_plural_z_alpha (neregistrovaný)
Diky za clanek, pekne, plne podporuji projekty jako ITER, nebyt recke krize a penez co se tam nalilo tak se z nich uz mohl cely ITER zaplatit, ale coz.
Pekna reportaz z mista, nemohu rict ze se mi to nelibi to jisteze ne, trochu se to v cloveku pere technicky jiste velmi pekne zpracovano, ale ta druha cast cloveka, ktera rada chodi do lesa, obdivuje prirodu rve ... paneboze co je to obludnost i kdyz chapu, ze nas podobne obludnosti posouvani "snad" dale.
Jeste jednou diky a doufejme, ze tedy odpoved nakonec po vsech tech numerikach a konecnych prvcich nebude 42. Diky p. Krcmar, skvela prace.
-
Quark (neregistrovaný)
No hezký článek o hezkém zařízení. Jakoby se vracela doba před třiceti lety, pronajímání výkonu na fortrán (do děrovny na Malostranskou jsem chodil týdně)... konec nostalgie.
Domnívám se, že více než trapné je umístění mašinky v kontejneru. To v rámci grantu nebylo na jednu betonovou místnost? Nebo nevyužitý válečný bunkr? Navíc by to získalo punc originality. A ještě tím, že je to takto "open", těžko se na mašině budou provádět výpočty o nějakém stupni utajení (třeba právě pro jaderky)... O problematice security ve smyslu zlodějů měděných drátů v oranžových (!) krycích trubkách nemluvím.
Nevím nevím, nápad hezký, užitečnost asi plusová, ale provedení holt v takovém českém rozměru - chápejte "chatařské". -
Filip JirsákStříbrný podporovatelDomníváte se sice hezky, ale špatně. Což byste zjistil, kdybyste si ten článek přečetl.
-
adam (neregistrovaný)
Třeba v Drážďanech se budou na novém superpočítači počítat/ analyzovat medicínská data. Musí být garantována důvěrnost těchto dat a tak třeba ani profesor už teď k serverům nesmí, aby náhodou z terminálu něco nevyčetl, na co nemá oprávnění. Až to bude vše hotové, bude tam asi něco na biometrickou identifikaci atd.
Servery se mj. budou chladit "horkou" vodou a bude se tím vytápět. -
snajpa (neregistrovaný)
A neni nad to to pekne "po cesku" pomluvit, ze. Nahodou, vypada to, ze to delaji lidi, ktere to bavi a maji motivaci udrzet ten stroj pri chodu. Neni nad to ale na vsem hledat mouchy, jednodussi, nez pochvalit za originalitu a ochotu operativne resit nedostatek vypocetniho vykonu.
Tyhle diskuze pod clankama.., vsak se sem chodi lidi akorat vyventilovat...
-
langhos (neregistrovaný)
"chatarske" ... hmm... uprimne... ceny datacenter jsou krapet vyssi... vyjdou na 100 milionu... nemluve o provozu.. takovy konterjner spolu s infrastrukturou (chlazeni, napajeni, site) vyjde na cca15-20 milionu... takze si porovnejte "chatarske" provedeni... proste jen ekonomika... a umisteni v bunkru.. proc ne .. jenze ta vzdalenost... to pak neni nejlepsi...
-
Díky za pěkně napsaný článek. Anselm používám pro výpočty už delší dobu, ale o téhle infrastruktuře jsem skoro nic nevěděl :). A jako uživatel mohu Anselm jen doporučit, sice ve srovnání s velkými evropskými i světovými HPC systému má relativně malý výkon, ale jeho výpočetní čas se dá vysoutěžit snadno a funguje takřka bez výpadků (což u takovýchto systémů není samozřejmostí). A hlavně ze superpočítačů, které jsem používal, je jediný s nainstalovaným Midnight Commanderem ;).
-
xxxxx (neregistrovaný)
Není to mýlka? Nejednalo se o jiný článek (galerii)?
http://www.root.cz/clanky/galerie-ostravsky-superpocitac-se-vesel-do-kontejneru/ -
Nemazalo se nic, jak píše kolega výše, v neděli vyšla galerie, v pondělí samotný článek. Mají stejný perexový obrázek (nevymyslel jsem nic lepšího než ten záběr na kontejner), takže to může mást. Ale jsou tam obě diskuse.
-
Striktně vzato máte určitě pravdu, ale v literatuře se často objevuje i "Flops" nebo "flops". Například Wikipedie používá "FLOPS", ale top500.org zase "Flop/s" nebo jen "flops". Nevím, jak se tomuto jevu říká, ale někdy se prostě ze zkratky časem stane běžné slovo, a mám pocit, že tohle to taky čeká.
-
Creator of Myths (neregistrovaný)
Teď na to taky koukám. V TOP500 by se měl někdo chytit za nos, zrovna organizace zabývající se výpočetním výkonem by měla mít jednotky psané správně. Co to vůbec znamená, TFlop/s? Tera Floating-point Operations Per per Second? Něco jako jednotka zrychlení výpočtu? </joke>
-
Ona definice téhle zkratky asi taky není úplně jednoznačná, holt se ještě nedostala mezi jednotky SI ;). Někdy je to totiž "Operations Per Second" a jindy se uvádí "OPerations per Second". V tom druhém případě pak "FLOP/s" smysl má.
Jinak bych to tak nepitval (až na to "S" na konci), každý ví, o co jde, a je celkem fuk, jakými písmeny se to napíše. Třeba co koukám, tak Levesque v poměrně nové knížce "HPC: Programming and Applications" dokonce používá všechny tři varinaty (FLOPS, Flops, flops) :-D. -
"Pak si ještě prohlížíme hasicí systém, který využívá plynu tlumícího hoření pomocí snížení koncentrace kyslíku ve vzduchu. Není jedovatý ani jinak zdraví škodlivý, ale zároveň není přirozenou složkou vzduchu, a proto hygienické předpisy nedoporučují dlouhodobý pobyt v takovém prostředí"
Pokud něco snižuje koncentraci kyslíku, tak tam člověk stejně nemůže být, protože nebude mít co dýchat. A pokud by ještě dýchat mohl, tak bude i dost kyslíku pro hoření. Nebo mi něco uteklo? Podle mě je potřeba se před použitím takového systému hašení ujistit, že tam nikdo nezůstal.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Řekl bych, že závislost rychlosti hoření na množství kyslíku bude nějaká spořádaná křivka (přímka nebo exponenciála nebo něco na ten způsob), kdežto u člověka to bude furt dobrý, furt dobrý, pak úzké pásmo, kde už jsou potíže ale ještě se to dá přežít, a pak už nic. A ten prostor je dost malý na to, aby se dal rychle opustit.
-
Karel (neregistrovaný)
Nevím, jestli ten jejich plyn je stejný jako ten, co se používal u nás. Pokud ano, pak se jedná o plyn, který sám o sobě nezabíjí a ani nemá trvalé negativní účinky na lidské zdraví. Proto se s ním dá rozumně manipulovat, revize zařízení jsou brnkačka a havárie není ekologickou katastrofou.
Pokud se spustí hašení, tak člověk neomdlí, nerozkašle se, nedostane se do šoku atd., zkrátka není paralyzován a může utéct. A musí, protože za pár minut by se udusil.
Rozdíl oproti starším typům těhle hasicích plynů je právě v tom, že ty starší běžně člověka paralyzovaly, případně ho zabily nebo vážně zranily i po pár sekundách kontaktu.
-
Ten plyn škodit zdraví nemusí, jenom mi není jasné jak to má hasit, když má někde zůstat dostatek kyslíku, aby tam mohl člověk dýchat. Měl jsem dojem, že pro hoření stačí i méně kyslíku, než kolik potřebuje člověk. Navíc při nedostatku kyslíku roste množství CO, které je pro lidi jedovatý sám o sobě.
-
Karel (neregistrovaný)
To ale není o tom, že by to hasilo i se to dalo dýchat najednou. Lidé musí utéct v každém případě. V tom prostředí to bude během pár desítek sekund nedýchatelné. Průměrně fyzicky zdatný člověk má cca 50 sekund než začne mít vážné problémy. Po dvou minutách je již v ohrožení života.
Ta "nezávadnost" je v tom, že když uteče dříve než se udusí, tak se mu nic nestane. A že mu to ten čas dá.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Plynové automatické hasicí systémy jsou několika druhů. Ty nejběžnější používají hasební plyn, který opravdu nahradí kyslík a udusí každého, kdo v místnosti zůstal příliš dlouho.
Ve článku je ale možná neuměle popsaný oxygen reduction system. Ten trvale snižuje množství kyslíku v místnosti z běžných 21 na cca 13-15%. Chybějící kyslík je v tomto případě nahrazen dusíkem - buď dodáním dusíku z lahví, nebo destilací vzduchu při snížené teplotě. Lidé v takových podmínkách mohou běžně fungovat, i když se to nedoporučuje nemocným a lidem, kteří nesmí létat letadlem. Otázkou je samozřejmě následek dlouhodobého vystavení nižší hladině kyslíku, proto ta opatrnost.
Hoření vyžaduje kyslík, a pro každý materiál existuje procento kyslíku ve vzduchu, pod které už nehoří. Například kartonové krabice nehoří pod 15% kyslíku, high-density polyethylene pod 16%, papír pod 14.1%. Jinými slovy v atmosféře s 13-15% kyslíku vy ještě můžete dýchat, ale obsah serverovny už nebude hořet.
Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Hypoxic_air_technology_for_fire_prevention
Přehled technologií na straně 11 zde: www.terena.org/activities/campus-bp/pdf/gn3-na3-t4-ufs104.pdf
http://en.wikipedia.org/wiki/Limiting_oxygen_concentration
http://en.wikipedia.org/wiki/Gaseous_fire_suppression -
Karel (neregistrovaný)
Jen drobné upřesnění - ta koncentrace kyslíku nutná k hoření je závislá na tlaku a teplotě. Tlak asi řešit nemusíme, ale ta teplota je důležitá.
Tyhle systémy snižují šanci vzniku požáru. Ale jakmile jednou začne hořet, tak je to ochrana poměrně neefektivní, protože díky vysoké teplotě vám bude kde co hořet ochotně i při nižší koncentraci kyslíku. Zkrátka není to hasicí systém. Proto se jen zřídka tento systém vyskytuje o samotě, obvykle bývá doplněn nějakým skutečně hasícím přístrojem.
