"Pak si ještě prohlížíme hasicí systém, který využívá plynu tlumícího hoření pomocí snížení koncentrace kyslíku ve vzduchu. Není jedovatý ani jinak zdraví škodlivý, ale zároveň není přirozenou složkou vzduchu, a proto hygienické předpisy nedoporučují dlouhodobý pobyt v takovém prostředí"
Pokud něco snižuje koncentraci kyslíku, tak tam člověk stejně nemůže být, protože nebude mít co dýchat. A pokud by ještě dýchat mohl, tak bude i dost kyslíku pro hoření. Nebo mi něco uteklo? Podle mě je potřeba se před použitím takového systému hašení ujistit, že tam nikdo nezůstal.
Řekl bych, že závislost rychlosti hoření na množství kyslíku bude nějaká spořádaná křivka (přímka nebo exponenciála nebo něco na ten způsob), kdežto u člověka to bude furt dobrý, furt dobrý, pak úzké pásmo, kde už jsou potíže ale ještě se to dá přežít, a pak už nic. A ten prostor je dost malý na to, aby se dal rychle opustit.
Nevím, jestli ten jejich plyn je stejný jako ten, co se používal u nás. Pokud ano, pak se jedná o plyn, který sám o sobě nezabíjí a ani nemá trvalé negativní účinky na lidské zdraví. Proto se s ním dá rozumně manipulovat, revize zařízení jsou brnkačka a havárie není ekologickou katastrofou.
Pokud se spustí hašení, tak člověk neomdlí, nerozkašle se, nedostane se do šoku atd., zkrátka není paralyzován a může utéct. A musí, protože za pár minut by se udusil.
Rozdíl oproti starším typům těhle hasicích plynů je právě v tom, že ty starší běžně člověka paralyzovaly, případně ho zabily nebo vážně zranily i po pár sekundách kontaktu.
Ten plyn škodit zdraví nemusí, jenom mi není jasné jak to má hasit, když má někde zůstat dostatek kyslíku, aby tam mohl člověk dýchat. Měl jsem dojem, že pro hoření stačí i méně kyslíku, než kolik potřebuje člověk. Navíc při nedostatku kyslíku roste množství CO, které je pro lidi jedovatý sám o sobě.
To ale není o tom, že by to hasilo i se to dalo dýchat najednou. Lidé musí utéct v každém případě. V tom prostředí to bude během pár desítek sekund nedýchatelné. Průměrně fyzicky zdatný člověk má cca 50 sekund než začne mít vážné problémy. Po dvou minutách je již v ohrožení života.
Ta "nezávadnost" je v tom, že když uteče dříve než se udusí, tak se mu nic nestane. A že mu to ten čas dá.
Plynové automatické hasicí systémy jsou několika druhů. Ty nejběžnější používají hasební plyn, který opravdu nahradí kyslík a udusí každého, kdo v místnosti zůstal příliš dlouho.
Ve článku je ale možná neuměle popsaný oxygen reduction system. Ten trvale snižuje množství kyslíku v místnosti z běžných 21 na cca 13-15%. Chybějící kyslík je v tomto případě nahrazen dusíkem - buď dodáním dusíku z lahví, nebo destilací vzduchu při snížené teplotě. Lidé v takových podmínkách mohou běžně fungovat, i když se to nedoporučuje nemocným a lidem, kteří nesmí létat letadlem. Otázkou je samozřejmě následek dlouhodobého vystavení nižší hladině kyslíku, proto ta opatrnost.
Hoření vyžaduje kyslík, a pro každý materiál existuje procento kyslíku ve vzduchu, pod které už nehoří. Například kartonové krabice nehoří pod 15% kyslíku, high-density polyethylene pod 16%, papír pod 14.1%. Jinými slovy v atmosféře s 13-15% kyslíku vy ještě můžete dýchat, ale obsah serverovny už nebude hořet.
Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Hypoxic_air_technology_for_fire_prevention
Přehled technologií na straně 11 zde: www.terena.org/activities/campus-bp/pdf/gn3-na3-t4-ufs104.pdf
http://en.wikipedia.org/wiki/Limiting_oxygen_concentration
http://en.wikipedia.org/wiki/Gaseous_fire_suppression
Jen drobné upřesnění - ta koncentrace kyslíku nutná k hoření je závislá na tlaku a teplotě. Tlak asi řešit nemusíme, ale ta teplota je důležitá.
Tyhle systémy snižují šanci vzniku požáru. Ale jakmile jednou začne hořet, tak je to ochrana poměrně neefektivní, protože díky vysoké teplotě vám bude kde co hořet ochotně i při nižší koncentraci kyslíku. Zkrátka není to hasicí systém. Proto se jen zřídka tento systém vyskytuje o samotě, obvykle bývá doplněn nějakým skutečně hasícím přístrojem.