Názory k článku Na počátku svobodného softwaru: 30 let GNU Manifestu

Pěkný článek, ale je tam dost překlepů, přečíst a udělat korekturu!

Zejména LGPL je známá spíš jako Lesser GPL než Library GPL.

Uvítal bych, kdyby se tu objevilo pokračování rozebírající umírněné vs fundamentalistické křídlo free softwaru - podle mě to není tak jednoduché - koneckonců Linux je GPL, umírnění jsou spíš fanoušci BSD a MIT licencí.

Je to ale pro FSF smutné výročí, jak občas píší na Phoronixu a jak ostatně podotýká i tento článek, GNU pomalu upadá do bezvýznamnosti a o FSF člověk sotva slyší. Nějací exoti (kecálisti, nikoli vývojaři) z našich končin chtěli před pár lety za FSFE drbat stát, aby na stránkách doporučovali jako PDF reader Evince místo Acrobat readeru - takové starosti ty organizace mají.

O te bezvyznamnosti bych si nebyl tak uplne jistej. Kdyz rozkliknu 'software' na gnu.org, vyjede na mne docela velke mnozstvi programu, o jejich dulezitosti si nedovolim pochybovat, namatkou: binutils, emacs, gdb, gcc, glib, gawk, gimp, gnome, gtk+, gzip, grep, grub, less, mc, ncurses, screen, tar a mnoho dalsich.

Clanek mi prijde dost chudy, vubec se nezminuje, co tedy vlastne FSF, resp. GNU svetu dala. Take zadna zminka o jadru Hurd atd.

Vztah Linuxu ke GNU take neni zrovna podrobny, stejne jako vztah Torvaldse a Stallmana. (jsou "kamosi"?)

Clanek je spis jako zpravicka s trochou zbytecne omacky.

> Ale pro většinu tu teď je lepší nebo alespoň nadějnější alternativa

Záleží, jakým způsobem to hodnotíte.

Například GCC momentálně produkuje většinou rychlejší kód a podporuje více architektur. Krátkodobou výhodou LLVM je licence, ale z dlouhodobého hlediska je to nevýhoda.

To s tou rychlosti generovaneho kodu prestava byt pravda. Zalezi od situace, nekde je rychlejsi gcc nekde clang. Napriklad chrome je kompilovane clangem pro release buildy... a oni vi co delaji. (google hodne prispiva do vyvoje llvm).

A podle mne BSD like licence je vyrazne lepsi nez GPL. Takze myslim ze (kratkodobou i dlouhodobou) vyhodou llvm je licence.

Spousta netrivialniho (less je trivialni) software z toho seznamu je pomalu nahrazovana non-gnu variantamy. Hlavne gcc zacina byt dost vytlacovane clang/llvm (ktere neni gnu ani gpl). Gdb ma nahradu lldb (tam neni to vytlacovani vubec zrejme, mozna nastane, mozna ne). Ostatni systemove utilitky maji casto BSD nahrady.

Myslim ze predrecnik ma pravdu, gnu upada do bezvyznamnosti...

Tak to je docela rozumny pozadavek, protoze aktualni situace je mnohdy takova, ze pokud chces podat formular elektronicky, nejen ze ti je Adobe Reader doporucen, ale de facto narizen, protoze dany formular zkratka v nicem jinem nefunguje a take v nicem jinem prijiman neni.
Navic nejde jen o Adobe Reader, ale patrne i o nejaky back end na serverech, ktery musi byt rovnez od Adobe (a muze byt licencovan podle objemu podanych formularu).
Druha moznost je samozrejme vybodnout se na PDF a pozadovat, aby stat pouzival skutecne otevrene formaty a protokoly, pak se nemusime o aplikacich bavit vubec.

Navrhovatelé to mysleli dobře, ale jak sám píšeš, ne všechna PDFka jdou ve svobodných prohlížečích bez problémů otevřít. Takže dobrý nápad to není v žádném případě.
Slovo exot je pejorativní a mrzí mě, že jsem ho použil, přesně by to bylo "lidé v tomto ohledu odtržení od reality".

Jinak PDF je fajn formát, je svobodný a také standardizovaný, akorát s některými jeho (nestandardními) rozšířeními mohou být vážné potíže. Bohužel, free software zatím nezvládá ani některou základní funkčnost, která by měla šlapat. Taktéž projekt GNU PDF je smutnou ilustrací současné neschopnosti FSF něco dotáhnout do použitelného konce.

VZP formulář pro daňové přiznání budu i letos opět vyplňovat v Acrobat Readeru, škoda. ČSSZ mi loni v Evince jakž takž fungovalo, ale pojal jsem k tomu nedůvěru a raději jsem ho také vyplňoval v Acroreaderu, uvidíme letos.

Otazka je, zda je to problem svobodnych prohlizecu, nebo toho, ze dana PDF jsou v podstate aplikace spolehajici na nejake proprietarni funkce Adobe Readeru, ktery mimochodem co se zakladni funkcnosti tyce dospel tak daleko, ze bezne neumi vytisknout PDF.

Tá licencia, ktorou je chránené aj jadro Linux (nie operačný systém Linux, taký nejestvuje), sa volá GNU General Public License. :-)

No, třeba jeho blouznění o softwarových daních je pro mne neskousnutelné. Byť jinak mám svobodný software rád a používám ho v maximálně možné míře.

RMS je bohužel ve své podstatě komunista. I komunisti mohou být někdy užiteční, ale většinou to tak nebývá. A rozhodně se nesmí dostat k veslu, protože pak mohou být zatraceně nebezpeční. Od toho jsme u RMS myslím dostatečně ochráněni jeho (ne)hygienickými návyky :)

Každá komunita nemusí být hned komunistická ;-)

Navíc je pořád přijatelnější komunista Stallman než buržoust Gates, jehož tělesný zápach býval vyhlášený :-D

Boľševici brali majetky násilím.
Neviem o tom, že by RMS niekomu chcel brať niečo násilím alebo nútiť niekoho do niečoho násilím...

Čo zlé je darovaní niekomu niečo a nič od neho nebrať?

“Isn't it ironic that the proprietary software developers call us communists? We are the ones who have provided for a free market, where they allow only monopoly. … if the users chooses this proprietary software package, he then falls into this monopoly for support … the only way to escape from monopoly is to escape from proprietary software, and that is what the free software movement is all about.” :-)

Už si Stallman pere ponožky?

To pokaždé, když nemáte co říci a frustrace z vlastní bezvýznamnosti je moc veliká, otravujete s blbostmi?

Na praní ponožek má tuším manželku. Pokud tedy nemá schizoidní poruchu.

Stallman si založil vlastní komunistickou stranu, haha a tolik lidí mu sežralo, že to může fungovat, hahaha

GNU Terry Pratchett

> Jak to dopadlo se systémem GNU asi nemusíme připomínat.
> Systém je dodnes ve vývoji, ale reálně už nikoho nezajímá.
> Jeho místo zaujal další unixový systém zvaný Linux,
> který měl na svědomí pouze 21letý finský student Linus Torvalds.

Takže dodnes Debian GNU/Linux nikoho nezaujíma?
Linux je operačný systém a nie len jadro?
Jadro tvorí menej ao 0,2 % systému Debian.
A ten funguje aj bez Linuxu, napr. ako Debian GNU/kFreeBSD...

Preto, že základ tvorí GNU:
Debian.org: About Debian
A large part of the basic tools that fill out the operating system come from the GNU project; hence the names: GNU/Linux, GNU/kFreeBSD, and GNU/Hurd.