Vlákno názorů k článku Narovnání perspektivy v Gimpu od Jirka - Perspektiva je prirozena. Je dobre si s tim...
-
Jirka (neregistrovaný)Perspektiva je prirozena. Je dobre si s tim nekdy pohrat, ale prave to, ze se na vez divame zdola, po narovnani svislic zpusobi, ze se vez zda byt rozjizdejici.
Trocha tech nerovnobeznych svislic na obrazku vetsinou nevadi, naopak mu dodava treti rozmer.
Takze, narovnavejte, ale s rozumem. Nenarovnavejte zcela to, co naravnane byt nema. Kdyz uz chcete vylepsovat, zamerte se na soudkovitost obrazku, ktera je opravdu zpusobena optikou fotaku a byva rusiva. -
anonymnínaprosto souhlasim
... jinak jsem nepochopil, proc je perspektiva spatna. Takovedle "pokrivene narovnavani" je dobre leda, pokud budu chtit udelat-vyrezat texturu na 3D model. Proc ale likvidovat fotku s umyslem ji "vylepsit"?
Oprava "soudkovitosti" zpusobene optikou fotoaparatu je mnohem lepsi tema a hlavne k veci. -
Miloš (neregistrovaný)Ano, perspektiva je věcí naprosto přirozenou a odpovídá našemu vidění. Platí to i pro focení s "normálním" objektivem, kde ohnisková vzdálenost odpovídá zhruba diagonále obrazového pole. Teleobjektiv ovšem fotí s perspektivou menší, naopak širokoúhlý objektiv s perspektivou výrazně vyšší, než odpovídá naší zkušenosti, takže upravit sbíhavost linií se občas hodí (zvláště u širokáče). To ovšem neznamená perspektivu úplně zrušit, jako v tomto případě! Tento seriál by měl psát někdo, kdo má také fotografické znalosti a hlavně grafické cítění. Jinak může vzniknout dojem, že Gimp je nástrojem na ničení fotofrafií.
-
Perspektiva věže se zdá rozjiždějící především proto, že kdybychom ve skutečnosti fotografovali z jeřábu v polovině výšky věže, tak bychom viděli na střechu a horní okraj pravého boku věže by ubíhal s menším sklonem a ne s větším, jak takto provedená transformace způsobila.
Tento příklad kromě ukázky, jak s nástrojem Změna perspektivy pracovat, ukazuje, jak je důležité si mít na mysli geometrii mezi fotoaparátem a objektem. Profesionální fotograf by si určitě raději zaplatil ten jeřáb. -
Jirka (neregistrovaný)Trochu se mylis. Neni to strechou. Pri pohledu z poloviny vysky veze na strechu stejne neuvidis. Je to tim, ze zdi budovy nejsou ploche, ale maji spoustu detailu, ktere nas mozek normalne zpracovava soubezne s temi sbihajicimi svislicemi. Kdyz mu je narovnas, tak zacne blbnout.
Mimochodem, pri pohledu z poloviny vysky veze se sbihaji svislice jak smerem k nebi, tak smerem k zemi. -
No to si piš, že uvidíš, leda by ses díval v ose hřebenu střechy směrem k apsidě a byl níž, než je výška hřebenu. Perspektiva originálního obrázku jasně ukazuje na poměr výšky věže a lodě. Očitý důkaz najdeš např. na http://paradoxplace.com/Photo%20Pages/UK/Britain_South_and_West/Canterbury_Cathedral/Canterbury.htm
Ale jinak máš naprostou pravdu. Těch věcí, které mozek matou, je v tom upraveném obrázku mnohem víc, než si zaslouží tato diskuze. -
Jirka (neregistrovaný)Sbihani svislic diky perspektive neni vadou, kterou zpusobuje objektiv! Je to naprosto prirozeny jev na objektivu nezavisly.
Ano, existuji objektivy, ktere tento jev dokazi zvyraznit, nebo potlacit. Ale to je asi tak vsechno.
Kdyz se podivas na kvadr z poloviny jeho vysky, vzdy se budou svislice sbihat jak smerem k zemi, tak smerem k nebi. Je to prirozene a nemuze to byt jinak. Muzes si vzit objektiv, ktery to bude nejak kompenzovat, ale pak uz nepujde o prirozeny pohled! -
Milan Knížek (neregistrovaný)S tím nelze než souhlasit. Ale asi každý narážíme na něco jiného:
Pokud se postavím do prostřed výšky věže a budu se dívat kolmo vůči věži, tak se skutečně svislice budou sbíhat. Pokud skloním zrak dolů, tak se budou též sbíhat.
Pokud totéž zopakuji s fotoaparátem s objektivem s běžnou konstrukcí (tj. 90% všech objektivů pro fotografy, 100% objektivů na běžných kompaktech), tak v prvním případě se svislice sbíhat nebudou, v druhém samozřejmě ano. Jak píšete, to "nesbíhání" v prvém případě není chyba objektivu, ale jeho vlastnost.
Zanedbáním zobrazovacích vad jsem myslel případné poduškovité či soudkovité či různé další asymetrické vady, které se výrobci obvykle v rámci možností snaží potlačit. -
Jirka (neregistrovaný)To je pravda jen, pokud je objektiv radove dal nez jsou rozmery vezaku. Obzvlaste pro objektivy s kratkou ohniskovou vzdalenosti tohle pravda nebyva velmi casto. Primky se nezobrazuji na primky.
Existuji objektivy, ktere se s tim dokazou vyporadat, ale rozhodne se nedaji povazovat za normalni.
Vzdyt si to vyzkousej. -
Milan Knížek (neregistrovaný)Jasně, ale fakt, že přímky se nezobrazují jako přímky, je dán obvykle soudkovitým zkreslením, výrazným především u levnějších širokoúhlých objektivů. Toto zkreslení se považuje za vadu objektivu a rovnání svislic v editoru moc nepomůže.
Článek i dosavadní diskuze byla o sbíhání svislic, tedy nerovnoběžnosti přímek, nikoliv jejich zakřivení.
P.S. Pro potrvzeni Vasich slov a mého vysvětlení jsem si dovolil vyfotit obklady v naší koupelně (věžák z okna nevidím) běžným kompaktem ohniskovou vzdáleností ekv. 28 mm u kinofilmu.
Vizte http://www.milan-knizek.net/cms/index.php?q=gallery&g2_itemId=2098 -
Jirka (neregistrovaný)Ale to neni nejaka vada objektivu. Ano, levne objektivy trpi vsim moznym, ale tohodle se dockate i u dost dobrych objektivu.
Fotak bezne primky na primky nezobrazuje. Neni to skener. Pokud se vam rovnobezky od fotaku vzdaluji, tak jsou proste k sobe s rostouci vzdalenosti od fotaku bliz a bliz. A to samozrejme plati na vsechny strany, dolu, nahoru, doleva i doprava. Vysledkem je, ze u stredu podobneho obrazku proste primky nejsou primkami, jinak to nejde, museli by se zlomit. -
Jirka P (neregistrovaný)To prave je vada objektivu, protoze idealni objektiv neni to co si muzu koupit za tezky prachy ale idealni nekonecne tenka cocka. A rektilinearni zobrazeni chci protoze vypada prirozene. Ja kdyz se podivam na obkladacky z jakekoli vzdalenosti, vidim primky (modulo nerovnost zdi :-)
To co naznacujete, kdyz rikate, ze zalezi na vzdalenosti od objektivu by odpovidalo sfericke projekci. A to rozhodne neodpovida lidskemu videni. Pokud chcete videt idealni rektilinearni obraz, pak si treba zahrajte nejakou 3D hru. A presto, ze objektivy zobrazuji malinko jinak, na 3D hry si zatim nikdo nestezuje, ze v nich chce soudkovitost. Kdyz jsem si jednou omylem zobrazil 3D scenu ve sfericke projekci, sakra jsem se divil co jsem udelal spatne.
Jinak doporucuji pekny clanecek: http://www.paladix.cz/clanky/perspektiva-od-teorie-k-praxi.html
A jeste jednou - v rektilinearnim zobrazeni zalezi jen na vzdalenosti bodu od roviny objektivu (ne od objektivu), nebo, chcete-li, jen na jeho hloubce. -
Jirka (neregistrovaný)To, ze pouhym okem vidis primky, je dano tremi vecmi. Za prve, vidis jen pomerne maly uhel. Za druhe, obraz zpracovava mozek, to co vidis, neni to, jak vypada obraz na sitnici. A za treti, sitnice neni rovinna, ale kulova.
Pokud chces idealni rektilinearni objektiv s kratkym ohniskem (a ty dlazdicky jsou focene s kratkym ohniskem), budes si ho muset asi vyrobit. Zatim jsem nevidel sirokouhly objektiv, ktery by zobrazil usecku z prostredku zorneho pole, videnou pod nejakym uhlem, stejne, jako stejne dlouhou usecku na kraji zorneho pole, videnou ale pod uhlem mnohem mensim (prestoze od roviny objektivu je stejne daleko, je podstatne dal od objektivu). Opravdu chces po objektivu, aby na ruznych mistech zorneho pole zvetsoval ruzne - abys dosahl toho pozadovaneho zobrazeni primek na primky? Jak by ses vyporadaval s nutnym tmavnutim okraju obrazku z takoveho objektivu? U foceni toho sousedniho vezaku by ses mohl setkat i s tim, ze na kraji fotky bys potreboval i nekolikanasobnou expozicni dobu. Uz 30 stupnu od stredu sceny bys na natazeni Tvych usecek potreboval 4 x tolik svetla. Vzal by sis pak takovy objektiv i na foceni nocni oblohy?
Ano, neni to zas takovy problem u objektivu s dlouhym ohniskem. Tam se da tohle zkresleni prakticky zcela vykompenzovat. Diky tomu, ze se uhel zabrany takovym objektivem je maly, docilis i toho, ze pokud vzdalenost ruznych predmetu od roviny snimace bude stejna, bude priblizne stejna i jejich vzdalenost od snimace.
V tom clanku je to pomerne hezky vysvetleno. Zamer se na posledni odstavec, ktery Ti jasne vysvetli, v cem je problem pokrivenych car na okraji obrazku.
Krome tohoto je v tom clanku i napsano, cim se ridi linearni zobrazeni:
1. Velikost obrazu objektu je nepřímo úměrná vzdálenosti objektu od objektivu.
2. Velikost obrazu objektu je přímo úměrná ohniskové vzdálenosti objektivu.
Doporucuji Ti take precist http://en.wikipedia.org/wiki/Perspective_distortion_%28photography%29
U objektivu hraji roli uhly, pod kterymi jsou predmety z objektivu videt. Nikoli vzdalenost predmetu od roviny objektivu/snimace - tou si muzes pomahat jen pri malych uhlech. Je hezke mit predstavu idealniho rektilinearniho objektivu, ale je treba take vedet, ze takovyhle idealni objektiv rozhodne neni idealni po vsech strankach. -
Milan Knížek (neregistrovaný)Řekl bych, že se asi nedohodneme, neb se na věc díváme z odlišné pozice.
Já si myslím, že objektiv pro normální zobrazení by měl zobrazovat přímky v rovině, která je rovnoběžná s rovinou filmu/čipu, stejně dlouhé ve středu i na kraji snímku - nedochází tedy k žádnému sbíhání. Takovému zobrazení se říká rektilineární a většina objektivů je konstruována s tímto záměrem. U širokoúhlých objektivů to vede k tomu, že kružnice na kraji snímku je zobrazena jako ovál. To je vlastnost tohoto druhu zobrazení. V praxi samozřejmě se výrobcům nedaří vyrobit ideální rektilineární objektiv a odchylkám se říká zobrazovací vady, neboli nechtěné vlastnosti.
Jestliže toužím po tom, aby zobrazení ploch v rovině, která je rovnoběžná s rovinou filmu, bylo shodné (kruh uprostřed snímku bude kruhem i na kraji snímku), tak sáhnu po objektivu se sférickým zobrazením (rybí oko). Pak se z přímek stanou pěkné křivky, jinak to nejde.
Pokud výše uvedená přání zapomeneme a vezmeme nějaký objektiv a jeho způsob zobrazování nazveme "normálním" z pohledu obecných pravidel perspektivy (předmět bližší objektivu se zobrazí větší než ten vzdálenější), proč ne. Jen prostě přestaneme používat slovo vada či zkreslení. Akorát, že si s hodně lidmi nebudeme rozumět, neb oni považují za normální (tj. žádoucí) rektilineární zobrazení a odchylky od něj za vady. Pro hodně širokoúhlé snímky někteří preferují sférické objektivy (což je mimochodem i lepší varianta pro účely skládání sférických panoramat v počítači). Kromě toho existují i objektivy s cylindrickým zobrazením (rotační).
Mimochodem, tady je ještě jeden snímek z koupelny, opět ohniskovou vzdáleností ekv. 28 mm kinofilmu. Tentokrát je zkreslení minimální. Je to zoom ekv. 16-35 mm a v této ohn. vzdálenosti již přechází soudkovité zkreslení v poduškovité.
http://www.milan-knizek.net/cms/index.php?q=gallery&g2_itemId=2108
(Snažil jsem se o dosažení rovnoběžnosti fotografované roviny s rovinou čipu, ale vzhledem k mé nepříliš jemné stativové hlavě se dařilo jen do určité míry.)
Jdu do koupelny, tentokrát za obvyklou činností.
