Vlákno názorů k článku Nebojte se systemd: další komponenty od TKL - Hmm. Takže tady máme Filipa Jirsáka coby autora...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 27. 7. 2016 0:20

    TKL (neregistrovaný)

    Hmm. Takže tady máme Filipa Jirsáka coby autora seriálu a tudíž automaticky zastánce systemd.
    K němu se přidal Sten.
    Ostatní (pokud jsem nikoho nepřehlédl) vidí, že je tady mnoho - v lepším případě - nejasností.
    Zajímavé.

    Já si nemyslím, že systemd je ďábel, který může za vše.
    Daleko horší je podle mě to, že většina tvůrců distribucí si v nějakém záhadném okamžiku začala myslet, že systemd je krok kupředu.

    Pro mě osobně to znamená, že se Linux dostává do stavu, ve kterém se dle mého názoru nikdy neměl ocitnout: totiž že si nezanedbatelná část jeho uživatelů myslí něco jiného než jeho tvůrci. To ho staví na úroveň nejmenovaného systému nejmenované firmy.

    Pro mě to znamená, že se mám začít zajímat o jiné OS, konkrétně BSD.
    Fajn, rozšířím si obzory. Horší je to, že pokud by se s BSD časem stalo to, co s Linuxem, není moc jiných možností.

    Je to smutné. Ale třeba bude řešením vrátit se k tužce a papíru. Což nakonec nemusí být zase tak špatné.

  • 27. 7. 2016 0:25

    TKL (neregistrovaný)

    Mimochodem - než se toho někdo chytne: vím, že autorem seriálu je nějaký Jan Knížek.
    Nicméně pan F.J. ve všech diskuzích tak vehementně reaguje, že to VYPADÁ, jako by autorem byl on sám.

  • 27. 7. 2016 7:29

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Kdybyste četl pozorněji, zjistil byste, že k zastávání se systemd jsem se ještě nedostal (a ani k tomu nemám důvod). Zatím jenom vyvracím bludy - že aplikace logující přes Syslog musí povinně logovat do journald, že pro strukturované logování, které podporuje journald, neexistuje API, nebo že je to API závislé na journald.

    totiž že si nezanedbatelná část jeho uživatelů myslí něco jiného než jeho tvůrci
    Diskuse na Rootu asi nebude to správné místo, kde zjišťovat, jestli je nějaká část uživatelů zanedbatelná nebo nezanedbatelná. Ostatně, Linux je opensource, důležití pro něj myslím vždy byli vývojáři a přispěvatelé, ne pasivní uživatelé. A z vývojářů nebo přispěvatelů nemáte v dnešní diskusi ze systemd-haterů nikoho, z představy, že by měli implementovat pár funkcí v C, mají noční můry, a do tajů významu zkratky API se jim ještě nepodařilo proniknout. Z aktivních uživatelů, na kterých Linux stojí, se v dřívějších diskusích vyskytoval třeba Heron, který na systemd kritizoval dost věcí (ale nebylo to tak, že by nenáviděl systemd protože proto), jenže to je zanedbatelná výjimka mezi zanedbatelnými výjimkami.

  • 27. 7. 2016 17:48

    ebik (neregistrovaný)

    Ono totiž "API" je něco co administrátory nezajímá. To je věc programátorů. Administrátory zajímá, jestli to může logovat jinam bez překompilování. Typický příklad je systém založený na tradiční distribuci (například debian nebo ubuntu). Administrátor chce používat balíčky z distribuce, tak jak jsou odzkoušené, a zároveň chce rychle aplikovat security updaty. Obojímu rekompilace distribučních balíčků spíše překáží.

    Pak tu máme dvě možnosti: ABI nebo protokol. A z dosavadní diskuze mám pocit, že protokol není standardizovaný a může se měnit. Náhrada na úrovni ABI (dynamické slinkování s knihovnou) je problematická, neboť potřebuji nahradit jen 5 symbolů z libsystemd, která toho poskytuje mnohem více.

  • 27. 7. 2016 18:10

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Může to logovat jinam bez překompilování. Bylo to tu napsáno mnohokrát. Jenže pak přišli odpůrci systemd, a začali si vymýšlet, jestli mohou pomocí Journal API logovat z Windows do Syslogu. Bylo jim vysvětleno, jaké jsou možnosti, co se dá použít rovnou a co by si případně museli implementovat sami. Odpůrci systemd předvedli, že netuší, co je API, na základě toho dokázali, že systemd je nepoužitelný nesmysl, o což jim od začátku šlo, a odcházejí spokojeni.

    Takže ještě jednou, pokud chcete vědět, jak je to doopravdy, nedejte na komentáře „odpůrců systemd“. Chápu, že někdy může být těžké je rozpoznat a odlišit je od těch, kteří mají proti systemd věcné výhrady, ale mezi těmito dvěma skupinami lze docela snadno rozlišit třeba podle toho, jestli používají nebo nepoužívají nadávky.

    Administrátory žádné API zajímat nemusí, pokud chtějí zprávy z journald přeposílat do Syslogu, je na to konfigurační volba ForwardToSyslog=y­es, pokud do kernelového logu (kmsg), pak je to volba ForwardToKMsg=y­es, pro výstup do konzole ForwardToConso­le=yes a pro výstup na konzolu všem uživatelům (wall) ForwardToWall=y­es.

  • 27. 7. 2016 18:14

    ByCzech

    Cituji:

    Jenže pak přišli odpůrci systemd, a začali si vymýšlet

    Bylo jim vysvětleno

    Odpůrci systemd předvedli

    nedejte na komentáře „odpůrců systemd“

    Tvl to je jako bych poslouchal ty předlistopadové soudruhy, odpůrce strany, socialismu a všech světlých zítřků, kam všichni spějeme.

  • 27. 7. 2016 18:31

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Tak jak si přejete, abych vás nazýval? Společným znakem všech vašich komentářů je, že se snažíte dát všemožně najevo, že nemáte rád systemd – i za cenu, že ze sebe uděláte úplného hlupáka. Pokud jediným projevem někoho je, že nemá rád systemd, jak jinak ho nazývat, než odpůrce systemd? Já vím, že systemd-hater je výstižnější a ironicky to odkazuje na způsob pojmenování binárek v systemd, ale já anglicismy nemám rád, takže to moc nepoužívám.

    Kdybyste kritizoval systemd, psal byste věcné komentáře, argumentoval byste něčím, u čeho by se dalo věřit aspoň tomu, že si myslíte, že je to pravda, nenazýval bych vás odpůrcem systemd. Všimněte si, že takový komentář napsal na konci diskuse například Heron, a odpůrcem systemd jsem ho nenazval. Dokud v tom tématu reagoval věcně NULL, ani jeho jsem tak nenazýval. Ale když nekritizujete, jenom prezentujete svůj odpor, proč bych vás měl nazývat jinak?

  • 27. 7. 2016 18:38

    ByCzech

    Jj jak před '89... Kdo nesouhlasil, byl hned nepřítel lidu :D.

    Vzhledem k tomu, že systemd nejen používám, ale řeším hromadu problémů, reportuji chyby, analyzuji kde chyba vzniká, zkouším najít opravy a taky je často nacházím si nemyslím, že jsem odpůrce nebo hater systemd, ale jak říkám, neznamená, že si z toho kusu softu budu dělat modlu, obzvlášť, když hromadu věcí dle mého názoru (na který mám po '89 nárok) dělá špatně.

  • 27. 7. 2016 18:51

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Ještě jednou a naposledy, třeba to pochopíte: za odpůrce systemd neoznačuju ty, kteří nesouhlasí, ale ty, kteří neváhají psát nesmysly a vymýšlet si, jenom aby předvedli, že systemd nemají rádi.

    Pokud to ani tentokrát nepochopíte, omlouvám se vám za označení „odpůrce systemd“ – v takovém případě to neděláte schválně, ale prostě jenom nechápete význam textu.

  • 27. 7. 2016 20:36

    ByCzech

    A nebo vy nechápete význam psaného textu a to, že když se s daným problémem nesetkáte vy, že neexistuje.

  • 27. 7. 2016 22:43

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Tak si pojďme některé ty problémy rozebrat. Problém č. 1 - bez systemd nejde spustit linux (obecně). S tímto problémem jsem se nesetkal, ale myslím, že snadno prokážu, že neexistuje - mám totiž zařízení bez systemd, na kterém linux jde normálně spustit. Problém č. 2 - v budoucnosti nebude možné logovat jinak, než přes systemd. V současné době ten problém neexistuje (což lze opět snadno prokázat systémem, kde se loguje a není tam ani systemd ani journald). Teď je přítomnost, ne budoucnost, takže teď ten problém neexistuje. Problém č. 3 - uživatel Libcha chce ve své vlastní aplikaci logovat stejně, jako na daném systému loguje systemd. Uživatel ByCzech má problém s tím, že takové logování není multiplatformní a že vlastně vůbec neví, proč by měl logovat přes Journal API. Uživatel Libcha je někdo jiný, než uživatel ByCzech, takže uživatel ByCzech se laskavě přestane cpát do toho, co Libcha chce nebo nechce. Problém vyřešen.

    Pokračovat můžete vy, protože byste mohl tvrdit, že schválně vybírám ty případy, kdy to dotyčným jenom ujelo a neexistující problém vytvořili omylem. Tam sem s nějakým reálným problémem, který já jsem označil za neexistující.

  • 28. 7. 2016 2:18

    Jarda_P

    Aha, diskuze je fakt nepřehledná, pak se neví kdo na koho reaguje...

    Jo, ale na to tu lidi upozornujou tepre asi jen pul roku. Nemuzes chtit, aby kazda chyba byla vyresena do druheho dne. Nejdriv se to musi responzivne promyslet.

  • 28. 7. 2016 2:56

    ByCzech

    Já už na to neupozorňuju, je to zbytečné. Vzhledem k těm chybám co tu jsou a nikdo s tím nejen nic nedělá, ale ani to nikoho nezajímá.

    Každopádně jedna věc je nepřehlednost a druhá chování Jirsáka, který často místo věcné diskuze očerňuje nebo se staví do role samozvaného správce téhle diskuze, který má problém s chápáním toho co mu ostatní chtějí sdělovat. Slovíčkaří a trvá na svém chápání toho co kdo napíše, ačkoli se mu to snaží diskutující vysvětlit, že jim jde o něco jiného a uniká mu podstata příspěvku ap.

  • 28. 7. 2016 1:32

    ebik (neregistrovaný)

    Problém s vaším řešením je ten, že se (prý) objevily bugy v implementaci journald, které poškozují logy (i jejich přeposílání). Pokud bych jako administrátor nevěřil implementaci journald, tak budu chtít ty logy posílat někam ještě před tím, než projdou skrz journald.

  • 27. 7. 2016 17:57

    ByCzech

    v dnešní diskusi ze systemd-haterů nikoho

    Ano, kdo s něčím nesouhlasí je hned špatný hater. Proč mi to sakra tak připomíná dobu přes '89?

    PS: Vzhledem k vašim reakcím předpokládám, že za systemd hatera označujete i mě. Bohužel se pletete, hodně věcí ze systemd se mi líbí, dokonce jsem ho v Debianu používal už v předchozích verzích pomocí backports, ale to neznamená, že jako ovce budu konzumovat cokoli mi kdo nasype do žlabu a ještě u toho budu békat a tvářit se šťastně.

  • 27. 7. 2016 8:58

    Heron

    Takže tady máme Filipa Jirsáka coby autora seriálu a tudíž automaticky zastánce systemd.

    Upřímně řečeno, kdyby ten seriál napsal Jirsák, bylo to by to na zcela jiné úrovni a rád bych si takové články přečetl.

    Pro mě osobně to znamená, že se Linux dostává do stavu, ve kterém se dle mého názoru nikdy neměl ocitnout

    Můj postoj k systemd je následující a dlouhodobě neměnný: Kdyby to byl jeden program ze 40 tis. v repu, tak jsem rád, že tam je. Protože pokud se najde situace, pro kterou je vhodný, tak jej můžu použít. Stejně jako ty další programy. Prostě díky za něj.

    Pokud by někdo namítal, že "init systém má přece výjimečné postavení..." (na což se dá taky reagovat, ale nebudu flamovat), tak ok, nechť si kolem systemd postaví vlastní distribuci (třeba ten CoreOS) a ostatní nechají být.

    Co se mi ovšem nelíbí (a jistě na to bude někdo reagovat stylem, že to není chyba systemd, k tomu se ještě dostanu) je, když se chování systému zcela radikálně změní v "poločase". Linuxový OS byl historicky nějak postaven, na nějakých principech, nějak se choval. To vše se teď mění. Správné by bylo, pokud někdo chce měnit koncept chování systému, prostě vydat novou distribuci. Třeba bude úspěšnější a ty staré zaniknou. Ne, místo toho se mění chování z verze na verzi.

    Teď k tomu, jestli to je nebo není chyba systemd. Samozřejmě, systemd je jen program, ten za to nemůže. Ale v dřívějších diskusích tady někdo dal odkazy na interview s LP, kde LP jednoznačně říká, že i zbývající distra prostě přejdou (rozhovor byl ještě před rozhodnutím v Debianu) a říká to stylem autoritativním (skoro jsem chtěl napsat diktátorským), nikoliv, že by si to přál, nebo že tak vidí budoucnost. Ne, prostě přejdou!

    O tom, jakým způsobem toho systemd dociluje, už se naflamovalo dost. Pro mě osobně je zcela nepřijatelné to, jakým způsobem někdo přišel na bugtracker tmuxu a začal jim tam psát, že po změně v SD 230 (KillUserProces­s=yes) by cosi měli změnit v tmuxu. Ať si to každý přebere jak chce, já už jsem k tomu v minulých diskusích napsal dost. (Takhle se zkrátka diskuse nevede. Kdyby přišli dopředu: "Hele, ve verzi 450 plánujeme tohleto, co vy si o tom myslíte a jaké úpravy to u vás znamená?" Tak ok. Dá se diskutovat, dá se hledat nové řešení. Ale udělat změnu a potom někoho nutit ... prostě sorry, takhle se prostě ve slušné společnosti nejedná.)

    Ještě k tomu konceptu systemd. Tohle je jistě věc názoru. Několikrát jsem tady flamoval o vhodnosti RestartOnFailure. Můj postoj vychází z praxe. Když se lidem dá nějaký jednoduchý prostředek, tak jej začnou využívat. A tady vidím, že místo toho, aby si dali tu práci a našli bug, který ten program shazuje, tak jednoduše použijí restartonfailure. Vyřešeno. (Tohle se netýká jen systemd, s tímto konceptem v posledních letech přišlo víc projektů.) Vlastně celé je to o tom, zda má software vychovávat. Podle mě ano. Vzpomínám si na dokumentaci API jednoho programu, kde bylo dokonce popsáno, proč API některé věci neobsahuje (záměrně) a autoři tam vysvětlovali, že chtějí přimět uživatele k tomu, aby našli lepší (v tomto případě současně i výkonnější) cestu a že to stávající api k této cestě přímo vybízí (a současně dokumentovali i jak). Opět, věc názoru, jestli je tady interface od toho, aby vychovával. Já jsem toho názoru, že ano.

    Ostatně toto ukazuje i na jiný způsob myšlení. Včera jsem se tady ve fóru ptal na to, jak předat socket na stdin, ale bez socket activation. Systemd to umí (příjemná vlastnost, hodí se to), ale právě jen s tou aktivací. Což prostě nechápu (a viz výše, čekal jsem, že to má nějaký hlubší důvod, proč konkrétně toto tam není - zřejmě tedy nemá), protože já bych při implementaci (hypoteticky, už dlouho nejsem programátor a vracet se k tomu nehodlám) postupoval tak, že nejdřív napíšu předávání socketu na stdin a až někdy později by mě (třeba) napadlo, že by se to mohlo hodit pro on demand aktivaci. Proč je v systemd implementovaný ten konec, ale už ne ten prostředek (který tam stejně je, jen se nedá přímo použít) je mi záhadou. (Ale to není kritika, jen to fakt ukazuje na jiný způsob myšlení.)

    Uff, ty jo, to už je skoro na blog.

  • 27. 7. 2016 9:52

    jaromrax

    Ano, citim neco podobneho - ekosystem a soutez, ktera zatim vedla k uzasne evoluci. Ted prisla doba, obriho kanalu Odra Dunaj Labe a najednou na nej vsichni narazeji.

    Z ekosystemu se vynoril obri predator a ekosystem prestava zit z boje o jednotlive uzivatele, ale musi se adaptovat na noveho krale.

    Rikam to samozrejme obrazne a v nadsazce, ale ted pouzit alternativu neumim, coz jsem udelal vzdycky, kdyz bylo neco spatne.

  • 27. 7. 2016 12:58

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Myslím, že změna chování systému „v poločase“ je něco, s čím se u živého systému musí počítat – a naopak považuju za známku vyspělosti toho systému, že takovou změnu dokáže „přežít“. A takových změn bylo v linuxu už spousta – PAM, devfs – hotplug – udev, přímo v jádru odstranění Big Kernel Lock, a spousty a spousty dalších. Myslím, že systemd z téhle řady nevybočuje.

    Ad „ostatní distra prostě přejdou“, vedení diskuse – já osobně bych takový způsob komunikace nikdy nevolil. Dokonce ani u ostatních mi není jedno a považuju ho za mínus – u Poetteringa stejně jako u Linuse (a ne, netvrdím, že jsou stejní, v přístupu k chybám v projektech, které na jejich projektu závisí, jsou své přesné opaky – ale vystupování obou dvou někdo považuje za arogantní). Chápu, že někomu to chování může vadit natolik, že nebude chtít používat ani ten projekt. Ale to je vše, to chování není příčinou toho, jak je systemd rozšířený. Poku má někdo pocit, že Poetteringovo vyjádření „ostatní distra prostě přejdou“ má opravdu svůj podíl na tom, že ta distra přejdou, není to chyba Poetteringa, ale správců těch distribucí. Protože pokud se zaleknou jenom Poetteringa udělají, co požaduje, jak by se asi zachovali, kdyby na ně nastoupil pořádný sekáč, který za sebou bude mít třeba Oracle nebo Microsoft?

    Ad RestartOnFailure – nepovažuju tuhle vlastnost za způsobe řešení chyb. To, že se tak dá zneužít, je pravda, ale bohužel tohle nemá jiné řešení, když zároveň existují dobré důvody pro použití té vlastnosti. Můj postoj také vychází z praxe, a už jsem viděl příliš mnoho věcí,. které nikdy neměly nastat. Takže i u aplikace, která nikdy nemá spadnout, řeším, co se má stát, když nastane nemožné a aplikace spadne. Nelíbí se mi třeba, že v systemd je rovnou podpora pro restart, ale když budu chtít třeba poslat nějakou zprávu, musím se o to postarat sám.

    Osobně vnímám systemd jako takový most od beznadějně zastaralého systému založeného na SysVinitu a skriptech k nějakému dobře navrženému správci služeb, který přijde po systemd. Nemyslím si, že by se ze SysVinitu+skriptů dalo na moderní správce služeb přejít, aniž by se ta náhrada pořádně umazala. Pořád je nutné řešit spoustu problémů se zpětnou kompatibilitou, a to prostě návrh toho nového systému pokroutí. Podle mne je systemd zářným příkladem – drtivá většina věcí, které mu jsou vytýkány, souvisí právě se zpětnou kompatibilitou, třeba ten zmíněný tmux. Důsledek toho je třeba i RestartOnFailure – ano, správné řešení by bylo, že systemd zjistí, že proces umřel, tak pošle přes dbus zprávu, že k tomu došlo, a někde nějaký management zprávu zpracuje a pošle zprávu třeba do jiného nodu, že se má nastartovat jiná služba, a nebo v tom nejkrajnějším případě pošle zprávu zpět systemd, ať tu službu tedy znova nastartuje. Jenže to by bylo ještě mnohem komplikovanější, než současný stav, byla by kolem toho zase spousta řečí, jak bez systemd už ani nejde spustit program… Naproti tomu operace ukončení procesu a spuštění procesu je velmi jednoduché API, se kterým si dokáže poradit každý.

    Takže já očekávám, že systemd odvede tu špinavou práci, „vyžere“ si to, že je potřeba kvůli němu upravit tmux atd., a převede tak systémy na používání moderního správce služeb. A po systemd už pak bude moci přijít nový správce, který nebude zatížen minulostí, a bude se moc soustředit na to, aby věci vyřešil koncepčně správně a hezky a s výhledem do budoucnosti. Podobně to bylo třeba s devfs/hotplug, na což všichni nadávali, a teprve druhá generace, udev, byla všeobecně přijata.

  • 27. 7. 2016 14:14

    NULL (neregistrovaný)

    Hlavní problém je ten, že kdo si dovolí nesouhlasit je hned "odpůrce". Ve skutečnosti je to ale IMHO tak, že prostě každý je nějaký, na něčem profesně vyrostl a má nějaké pohledy na to co je správná implementace a co není. Nikdo ale netvrdí, že musí být správná jenom jedna strana. Ty doby už jsou doufám pryč. Většinou to ale bývá tak, že se maximálně tak mohou posoudit výhody a nevýhody pro danou situaci a taky záleží na tom, kde a s kým i pracujete. Ruku na srdce, p. Jirsáku, kdybychom měli všichni vyvýjet jenom tam, kde se dodržují všechna skvělá pravidla, workflow a vůbec vývojové cykly odpovídají jen našim představám a zásadám, tak by jsme asi v žádné firmě dlouho nevydrželi. A zde se již dostávám k samotnému systemd. Někdo, třeba já, bych volil konzervativnější a tím i dlouhodobější variantu vývoje/změn. Někdo zase ne a někdo ještě jinak. Prvním problémem je hned to označování odpůrců a druhým je to, že pak, když už něco takového "přetváří" podobu systému a létají v tom změny, bugy a kontroverzní rozhodnutí atd., tak se nemůžete divit, že to části lidí vadí. To ale nemusí nutně znamenat že jsou odpůrci "pokroku" a "světlých zítřků", ale možná jen to, že je něco ne úplně dobře. Ano, lidi nadávají na Poetteringa, ale když už projektu veřejně propůjčíte tvář, tak toto prostě riskujete. Nic není zadarmo.

    Otázkou však zůstává, ve vztahu k tomu co píšete, jestli není trochu blbé budovat ten most, když už nyní to vypadá, že až se dodělá, bude nahrazen. Vy si to možná uvědomujete, ale uvědomuje si to i systemd A-Team, když takhle rozkopávají věci okolo?

  • 27. 7. 2016 14:40

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Hlavní problém je ten, že kdo si dovolí nesouhlasit je hned "odpůrce".
    To tvrdí kdo? Já za odpůrce systemd zásadně označuji jenom ty, kdo argumentuje věcmi, které nejsou pravda, nebo si údajné problémy systemd rovnou vymýšlí.

    létají v tom změny, bugy a kontroverzní rozhodnutí atd., tak se nemůžete divit, že to části lidí vadí
    Tomu se já v žádném případě nedivím. Akorát mi vadí, že hlas těch, kteří poukazují na skutečné problémy systemd, zaniká v řevu odpůrců systemd (tedy těch výše uvedených, kterým jsou fakta úplně jedno a prostě jen potřebují na systemd kydat špínu, a když žádnou nemají, tak si ji klidně vymyslí).

    Otázkou však zůstává, ve vztahu k tomu co píšete, jestli není trochu blbé budovat ten most, když už nyní to vypadá, že až se dodělá, bude nahrazen.
    Není to blbé, je to jediná možná cesta. Někdo musí udělat tu špinavou práci a převést systém z původního stavu k modernímu správci služeb. Bez toho mostu to nejde. A zároveň je extrémně nepravděpodobné, že by se ten most dokázal transformovat do cílového řešení, protože kvůli tomu převodu bude na sobě mít nabaleno tolik ošklivých věcí, že se nevyplatí to všechno čistit.

    já bych volil konzervativnější a tím i dlouhodobější variantu vývoje/změn
    Já vás chápu, mně by se to teoreticky také líbilo – ale obávám se, že by to k ničemu nevedlo. Ten současný systém je velmi schopný v rušení a odstraňování změn (kdyby nebyl, tak nepřežil tak dlouho). Takže u pomalejšího tempa změn reálně hrozí, že je původní systém stihne rušit stejně rychle, jako se ty změny dělají. Stačí se podívat na několik projektů, které měly za cíl SysVinit nahradit. Žádný z nich se reálně nerozšiřoval.

    Vy si to možná uvědomujete, ale uvědomuje si to i systemd A-Team, když takhle rozkopávají věci okolo?
    Jestli si to uvědomují nevím, ale tu špinavou práci dělají zatím velmi dobře. Někdy se to nepodaří hned na první pokus a těch mostů je potřeba udělat postupně několik (ostatně pokusů nahradit SysVinit už bylo docela dost, ale žádný se nedokázal dostatečně odpoutat). Lidem okolo systemd se podařilo udělat něco, co je dostatečně velký posun od SysVinit, takže se to opravdu používá a tedy se prostředí reálně mění. A zároveň jsou dost radikální na to, aby skutečně odstraňovali zátěž z minulosti. Ten, kdo přijde po nich, se bude muset potýkat s podstatně menší zátěží minulosti.

  • 27. 7. 2016 15:16

    NULL (neregistrovaný)

    @F. Jirsák

    "To tvrdí kdo? Já za odpůrce systemd zásadně označuji jenom ty, kdo argumentuje věcmi, které nejsou pravda, nebo si údajné problémy systemd rovnou vymýšlí."

    Ještě jste zapomněl na ty, kteří nechtějí implementovat API do všech svých aplikací a nebo podle Vás ani neví co je to API atd. No tím pádem v tom už máme všechny, kteří si dovolili něco napsat. Disclaimer: nepočítám Jardu_P

    Vite, ta "špinavá práce" nemusí být až tak špinavá.
    V situaci, kdy stavíme ten "metaforicky" most. Několik starších máme vedle, ale z nějakých důvodů nevyhovují.
    Začneme budovat most nový, moderní, Máme základy vybetonované v řece, možná i nějaké pilíře + něco. Silnice a trasy v okrese byly přesměrovány na most, všechny, nebo spousta obcí musela implementovat nové cedule a návěstí, most se používá, ale dostavěný ještě není.
    Takže jsme někde mezi půlkou vývoje mostu a dokončením - nikdo přesně neví + vývoj mostu nekončí nikdy => opravy, úpravy, údržba
    Pak se zjistí, že některé funkce jsou zbytečné, některé chybí, některé by měli fungovat jinak. Prostě změna nároků a pořadavků a tak se zjistí, že by to chtělo most další "generace".
    Já tvrdím, že je lepší práce na mostu zastavit a buď most předělat, rozšířit nebo začít dělat úplně nový a že ho nejdříve dostavit s tím, že pak se bude budovat plnohodnotná náhrada je neekonomické časově===finančně i užitně a nišemu to nepomůže, nehledě na to. Ke styvu systemd by se dalo ještě dodat, že stavba nového mostu, kdy kus komunity křičel že to není dobré, se vynaložily prostředky a včechny obce okolo musely implementovat cedule směrování dopravy a návěstí a nyní se to bude zase rušit - to souvisí s tím, co jsem psal už mnohokráte - postavím most a nechám obce aby si implementovaly cedule směrování dopravy buď na starý nebo nový most. Se systemd to vypadá tak, že kdo se rozhodne pro nový, už nesmí mít cedule na starý - třeba to Gnome a bude víc. K tomu polyká ten most ještě funkce okolo, třeba řízení semaforů v okolních obcích - cron.

    Snad jsem tu metaforu moc nezkomplikoval, ale systemd a jeho místo v OS taky není jednoduché.

    Ale jak jsem psal, to je prostě o přístupu k řešení a každý to může vidět jinak. Jeden můj bývalý kolega by klidně i organizoval lodní dopravu kvůli tomu :-D

  • 27. 7. 2016 15:50

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Ještě jste zapomněl na ty, kteří nechtějí implementovat API do všech svých aplikací
    Nezapomněl. K tomu, aby aplikace mohla běhat v systému, který používá systemd, nemusí autor té aplikace implementovat žádné API, nemusí napsat ani čárku. Pokud někdo tvrdí opak, spadá do kategorie těch, kteří si prostě jen vymýšlí. Nikoho jsem neoznačil za odpůrce systemd proto, že by nevěděl, co je API.

    Vite, ta "špinavá práce" nemusí být až tak špinavá.
    Když se probíráte špínou, což je současný stav SysVinit+skripty, není to čistá práce.

    Ta vaše metafora s mostem vůbec nesedí. My dneska nemáme několik starších mostů, které nevyhovují. My dneska máme děravou loď, holinky, bidlo, děravý záchranný kruh a spoustu leukoplasti, vytipované místo v řece, kde je mělčina a dá se tam postavit, když se člověk topí, a k tomu do detailu vypracovaný postup, jak se s pomocí těchhle propriet dostat na druhý břeh. A když někdo namítne, že děravá loď není úplně ideální dopravní prostředek, hned přijde někdo s tím, že proto je tam přece ten záchranný kruh a každý ví, kde má z loďky vyskočit a kde je ta mělčina, na které si může odpočinout – a nějaké novoty jako neděravou loď nikdo nepotřebuje.

    V takové situaci neseženete prostředky na postavení drahého dálničního mostu někde vysoko nad údolím, lidé si takový most ani nebudou umět představit, a ani nebudete vědět, jak na to. Takže nejprve musíte postavit dřevěnou lávku nízko nad vodou, budou z ní schody k té mělčině, kde odpočívají topící se, bude u něj molo pro připoutání té děravé loďky, budou na něm zásobárny leukoplasti na ten záchranný kruh atd. A teprve až si lidé zvyknout, že nemusí jet děravou loďkou, topit se a teprve pak vylézat na most, ale že mohou přes most přejít z jednoho břehu na druhý, teprve pak jim můžete navrhnout pořádný most, který nebude omezený tím, že u něj musí být molo pro zakotvení děravé loďky a nemusí z něj vést schody do odpočívárny pro topící se.

    Těch náhrad SysVinitu, které se snažily řešit jen malou část a postupně, bylo docela dost – a systemd vzniklo jenom proto, že žádná z nich neuspěla.

  • 27. 7. 2016 16:11

    samalama (neregistrovaný)

    Takže nejprve musíte postavit dřevěnou lávku nízko nad vodou, budou z ní schody k té mělčině, kde odpočívají topící se, bude u něj molo pro připoutání té děravé loďky, budou na něm zásobárny leukoplasti na ten záchranný kruh atd. A teprve až si lidé zvyknout, že nemusí jet děravou loďkou, topit se a teprve pak vylézat na most, ale že mohou přes most přejít z jednoho břehu na druhý, teprve pak jim můžete navrhnout pořádný most, který nebude omezený tím, že u něj musí být molo pro zakotvení děravé loďky a nemusí z něj vést schody do odpočívárny pro topící se.

    aha a systemd ma byt akoze tou dřevěnou lávkou nízko nad vodou?

  • 27. 7. 2016 17:30

    NULL (neregistrovaný)

    "Pokud někdo tvrdí opak, spadá do kategorie těch, kteří si prostě jen vymýšlí. Nikoho jsem neoznačil za odpůrce systemd proto, že by nevěděl, co je API."

    Ne že jste nařkl člověka za odpurce systemd kvůli API, ale naopak. Protože odporoval, nařkl jste ho že neví co je API.

    "My dneska nemáme několik starších mostů, které nevyhovují. My dneska máme děravou loď, holinky, bidlo, děravý záchranný kruh a spoustu leukoplasti, vytipované místo v řece, . . ."

    Tak to vůbec a stejně se ten odstavec nevyslovuje k dobudování mostu a jeho následnému opuštění.

    "V takové situaci neseženete prostředky na postavení drahého dálničního mostu někde vysoko nad údolím, lidé si takový most ani nebudou umět představit,"

    To je ustřelené. Dneska ohledně procesů si lidi dokážou představit co je potřeba. Jinak by to asi ani P-Team nemohl dělat, kdyby nevěděli co je vůbec potřeba. Nepodezírám je z toho, že jsou to idioti anic o tom neví, podezřívám je z toh, že tak úplně nekočírují jízdu.
    Ostatně když použiji te Váš příměr, tak nyní se místo děravé loďky staví vratká lávka, která má občas uvolněné lanka, občas se dost houpe a kdo che chodit po té vratké lávce, tak už nesmí měnit za loďku, případně mu stavitelé mostu zruší některé ty mělčiny nebo kotviště. Možná je to pro někoho evoluční posun, ale když se pod někým ta lávka vyvrátí a on se stejně vykoupe, tak mu to moc jako výhoda proti děravé loďce asi nepřijde. U ní aspoň věděl, kde je ta mělčina a jak moc do ní teče.

  • 27. 7. 2016 17:43

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Protože odporoval, nařkl jste ho že neví co je API.
    Ne. Nařkl jsem ho, že neví, co je API, protože v komentářích předváděl, že neví, co je API – například tvrdil, že API závisí na implementaci, nebo že aplikace využívající API musí vědět o tom, jaké všechny implementace API existují.

    Dneska ohledně procesů si lidi dokážou představit co je potřeba. Jinak by to asi ani P-Team nemohl dělat, kdyby nevěděli co je vůbec potřeba.
    Někteří lidé si to představit dokážou a jiní ne.

    kdo che chodit po té vratké lávce, tak už nesmí měnit za loďku, případně mu stavitelé mostu zruší některé ty mělčiny nebo kotviště
    Tak to ale není. Kdo se rozhodne používat most, klidně se zase může vrátit k loďce. Mělčiny nebo kotviště mu nikdo neruší. Ale je pravda, že když se někdo rozhodne, že tu loďku pro jistotu potáhne po mostě za sebou, že to nebude komfortní a bude to dokonce namáhavější, než s ní jet po vodě (než se potopí). Ale tahat za sebou loďku po mostě nebyl nápad tvůrců mostu.

  • 27. 7. 2016 18:34

    NULL (neregistrovaný)

    "Někteří lidé si to představit dokážou a jiní ne."

    No, takže stavitelé toho Vašeho megamostu by to tedy jistě dokázali.
    " ... někde vysoko nad údolím, lidé si takový most ani nebudou umět představit, a ani nebudete vědět, jak na t ..."

    "Tak to ale není. Kdo se rozhodne používat . . . "

    Na to mám názor jiný, ale jaksi jste opomenul tu vratkou lávku, vykoupání a ekvivalenci s děravou loďkou.

    Já k té myšlence a snaze P-Teamu nic nemám, ale zdá se mi že to přehánějí a tak trošku prasí okolo. Bohužel . . .

  • 27. 7. 2016 18:58

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Vratká lávka, po které přejde 99 suchou nohou a jeden se namočí (navíc vlastní nepozorností) mi připadá jako výrazný pokrok oproti stavu, kdy se jich namočí sto a je to vnímáno jako normální součást překonání řeky.

    Já k té myšlence a snaze P-Teamu nic nemám, ale zdá se mi že to přehánějí a tak trošku prasí okolo. Bohužel . . .
    Já vás chápu, přemýšlel jsem o tom několikrát, jestli to nepřehánějí. Ale vždy jsem dospěl k tomu, že se mi nechce riskovat, že by systemd byl další neúspěšný pokus, a za 3 roky se bude řešit to samé, jenom v ještě horší situaci a bude potřeba být ještě drsnější. Ty méně drsné metody už se zkoušely a neuspěly.

  • 27. 7. 2016 19:55

    NULL (neregistrovaný)

    " po které přejde 99 suchou nohou a jeden se namočí (navíc vlastní nepozorností) "

    Hmmm, tento poměr si nedokážu ověřit.

    Navíc vzpomenu opět to Gnome. Ano, Gnome se samo dobrovolně rozhodlo přidat závislost na systemd-logind. Dle mne je ale chyba, že instalovat pouze systemd-logind samotný, aby pouze zajišťoval potřebné funkce nebo vracel třeba -1.
    Je to chyba 1 ze 100 a ještě jeho vlastní? Nebo je to má vlastní chyba?

    No ještě že se tak nechovají maintaineři každého programu . V Debianu je jich přes 20tis. to by byla sranda . . .

  • 27. 7. 2016 22:33

    ByCzech

    například tvrdil, že API závisí na implementaci, nebo že aplikace využívající API musí vědět o tom, jaké všechny implementace API existují.

    Myslím, že by jste to měl dokázat nebo se omluvit.

  • 27. 7. 2016 14:17

    samalama (neregistrovaný)

    to ste vsetci systemd(ebilina) fans taki priblbli alebo co? pointa je nie v tom, ze systemd je sracka, ale ze bez tej sracky linux nejde spustit - to je ten hlavny problem. pre mna za mna si nad systemd(ebilna) onanuj cely den, ale neotravuj s tym ostatnych. a pokial to je stale vo vyvoji, tak to nema co robit na produkcnych serveroch...

  • 27. 7. 2016 14:20

    NULL (neregistrovaný)

    Ano, nechutné výrazivo jsi použil, ale to co píšeš je v podstatě to, s čím mám hlavní problém i já.

  • 27. 7. 2016 14:45

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Tohle je přesně příklad toho, co označuju za „odpůrce systemd“. Nadávky a lži, nic jiného v komentáři není. Že nejde bez systemd linux spustit, to je lež, všichni to vědí, že je to lež, ví to dokonce i autor komentáře. Jaký jiný smysl má ten komentář, než ukázat, že nemá rád systemd? Jaký jiný smysl má, než předvést, že jeho autor je odpůrce systemd?

  • 27. 7. 2016 14:56

    samalama (neregistrovaný)

    napis mi, co mam urobit, aby som v centos 7 nemal systemd, resp. aby systemd nebol potrebny pre start/beh systemu.

  • 27. 7. 2016 16:16

    samalama (neregistrovaný)

    si dement alebo co? pytam sa, ako rozbeham centos 7 bez systemd, ked jirsak pise, ze to ide (ano centos 7 je linux).

  • 27. 7. 2016 16:42

    Michal (neregistrovaný)

    Konfiguracny subor /etc/grub2.cfg, riadky zacinajuce na linux, dopisat na koniec riadku init=/bin/bash. Prajem Vam vela zdaru a pevnych nervov pri praci s takto spustenym systemom.

  • 27. 7. 2016 16:59

    Heron

    Konfiguracny subor /etc/grub2.cfg, riadky zacinajuce na linux, dopisat na koniec riadku init=/bin/bash. Prajem Vam vela zdaru a pevnych nervov pri praci s takto spustenym systemom.

    Před lety, na centos 5, to vůbec nebylo složité. Mount disků, ip a / ip r nastavení sítě. service sshd start. Zbytek po síti.

  • 27. 7. 2016 17:29

    samalama (neregistrovaný)

    Konfiguracny subor /etc/grub2.cfg, riadky zacinajuce na linux, dopisat na koniec riadku init=/bin/bash. Prajem Vam vela zdaru a pevnych nervov pri praci s takto spustenym systemom.

    to nie je vtipne ani ako vtip. pokial to vobec mal byt vtip...

  • 27. 7. 2016 17:17

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Já jsem ale nikde nepsal, že rozběháte CentOS 7 bez systemd. Já jsem pouze vyvracel vaši lež, že bez systemd nespustíte linux. To, že CentOS 7 je linux na věci nic nemění, protože vy jste tvdil, že bez systemd nespustíte (žádný) linux, což rozhodně nelze dokázat jediným příkladem (ale jediným příkladem to lze vyvrátit).

  • 27. 7. 2016 17:27

    samalama (neregistrovaný)

    a ja ti dokazujem, ze linux (centos 7) nespustim bez systemd. ze spustim nejaku onemanshow distribuciu, ma vobec nezaujima.

    ale mam pocit, ze vy (systemd fans) sa ani nesnazite pochopit, kde je problem. stale meliete o tej vasej super kave, a my pritom chceme caj...

  • 27. 7. 2016 15:05

    MP (neregistrovaný)

    Pokud to v Centos7 nejde bez systemd napr. jako momentalne u Debian8 (lze swap init/systemd, s urcitymi nasledky), tak nezbyva nez si vybrat jinou distribuci.

  • 27. 7. 2016 16:13

    samalama (neregistrovaný)

    aha takze vy si bezne len tak kedykolvek vymenite distra na serveroch? hmm...

  • 27. 7. 2016 17:32

    ByCzech

    A to je problém... Někomu systemd přidělá spoustu starostí a problémů a hned je to odpůrce!

    Kde je fix laudon ta pověstná svobodná možnost volby, kterou jsem si na Linuxu tak oblíbil?

  • 27. 7. 2016 17:37

    NULL (neregistrovaný)

    No můžeš si vybrat, jestli budeš mlčet nebo chválit :-D Jo a nebo ještě si můžeš všechno napsat sám

  • 27. 7. 2016 16:27

    Michal (neregistrovaný)

    Nelíbí se mi třeba, že v systemd je rovnou podpora pro restart, ale když budu chtít třeba poslat nějakou zprávu, musím se o to postarat sám.

    Samozrejme, pretoze restart sluzby je jednoduchy. Nejake zlozitejsie riesenie krizovej situacie vyzaduje znalost okolnosti za ktorych sluzba spadla (analyza logu, atd...) a to nie je rozumne implementovatelne v obecnom programe ako je systemd. Na druhej strane, automaticky restart ma svoje aplikacie. Vhodny priklad, je podla mojho nazoru, smerovaci daemon. Napr. daemoni v baliku quagga (na Fedore) maju Restart=on-abort. Ten daemon (napr. ospfd) nema ziaden stav na disku, ziadne persistentne data. Nerestartovat ho hned ak spadol neocakavane (abort() zavolany kvoli assertu v kode) nedava zmysel. Ak ide o zavaznu chybu a bude padat znova a znova, tak systemd to nebude skusat do nekonecna, eventualne dojde k tomu, ze zakroci restart rate-limiting a sluzba ostane vo failed stave.

    Ak je potrebne zlozitejsie, ale stale automatizovane riesenie padu sluzby, tak na to systemd ponuka nastavit option OnFailure=<unit>. Takto aktivovana jednotka moze spustit nejaku recovery proceduru, ktora eventualne znova sluzbu nastartuje (alebo aj nie a da vediet o uroven vyssie, napriklad SW pre spravu clustru).

  • 27. 7. 2016 21:13

    j (neregistrovaný)

    Naopak, smysl to dava ... nekdo ti to moh hacknout, a to by admin mel proverit a mozna by to vycet (z na systemd neexistujiich) logu. Kdyz to rovnou nabehne, muze hacker spokojene hackovat dal. nadto pokud neco zbuchne, zcela jednoznacne to indikuje chybu a zadnej soft se znamou chybou nema v produkcnim prostredi co pohledavat.

    Stejne systemd neumi zjistit, jestli ta vec bezi a umet nikdy nebude.

  • 31. 7. 2016 10:52

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Narazil jsem na zajímavý článek, který souvisí s RestartOnFailure - to, že se software musí vypořádat i s neočekávaně neočekávanými situacemi, vymyslela Margaret Hamiltonová už u projektu Apollo. A ani tenkrát jí to nejprve nevěřili.

  • 31. 7. 2016 11:28

    Heron

    Narazil jsem na zajímavý článek, který souvisí s RestartOnFailure - to, že se software musí vypořádat i s neočekávaně neočekávanými situacemi, vymyslela Margaret Hamiltonová už u projektu Apollo. A ani tenkrát jí to nejprve nevěřili.

    Na to se dá reagovat i takto:

    https://en.wikipedia.org/wiki/Mars_Climate_Orbiter

    Vůbec nepomůže restart, vůbec nepomůže přepnutí na záložní cpu.

    Jinak to co je v tom článku popisováno bych spíše viděl do oblasti realtime os.

  • 31. 7. 2016 11:43

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Že to nepomůže v jednom případě neznamená, že to nepomůže nikdy. Ostatně, nepomohl by restart, nepomohlo by záložní CPU, ale stejně tak by nepomohlo vypnutí a čekání na zásah administrátora. Navíc zrovna v případě Mars Climate Orbiter to byl ten samý problém, jako problémy popsané u projektu Apollo - chybný vstup, který se nikde nepodařilo zachytit, protože to byla neočekávaná chyba.

  • 31. 7. 2016 11:59

    Heron

    Že to nepomůže v jednom případě neznamená, že to nepomůže nikdy.

    Ano, takže místo toho aby se psali programy správně a testovali se (Její pojetí asynchronního softwaru, plánování priorit, důkladného testování a ošetřování chyb způsobených chybným zadáním), tak se to bude zbůhdarma restartovat a třeba se to zrovna povede, pokud jsou hvězdy nakloněny. Ostatně, kdyby tam byl systemd, tak po restartu naběhnou všechny services jako před tím (protože konfigurace je přece jen jedna a je nesmysl to dělit na boot a aktuální, že).

    Navíc zrovna v případě Mars Climate Orbiter to byl ten samý problém

    To nebyla chyba vstupu, to byl vadný program. Nepředpokládám, že by tam někde byla tabulka fyzikálních konstant, kterou stačilo jen na dálku přeflashnout, tohle všechno bylo jistě zadrátováno do programu. Ostatně, kdyby tam byla, tak by si toho asi i někdo všiml.

    PS: Jinak po včerejším kompletním výpadku DC Master Internet Praha nemám chuť dál flamovat. Mimochodem, půl dne nejelo ani Internet Info a nikde ani čárka. Počkáme do zítřka ;-). Každopádně toto ukazuje, s čím se musejí sysadmini potýkat. Vůbec to není problém padajících services. Za posledních několik let jsou to hlavně krajně nespolehliví dodavatelé, kteří LŽOU. Včera se provalila LEŽ o tom, že Master má zálohované redundantní napájení.

  • 31. 7. 2016 12:27

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Ano, takže místo toho aby se psali programy správně a testovali se (Její pojetí asynchronního softwaru, plánování priorit, důkladného testování a ošetřování chyb způsobených chybným zadáním)
    Ne místo. Správně napsaný a otestovaný program je takový, který se v neočekávané situaci přepne do bezpečného režimu, ve kterém nepáchá žádné škody a pomáhá při diagnostice problému.

    zbůhdarma restartovat
    To je vaše konstrukce.

    To nebyla chyba vstupu, to byl vadný program.
    Byla to chyba na vstupu. Nejdřív dostali od sondy údaje o aktuální rychlosti, které byly mimo očekávané hodnoty, sonda pak naopak dostala příkaz k manévru mimo očekávané hodnoty.

    protože konfigurace je přece jen jedna a je nesmysl to dělit na boot a aktuální, že
    po včerejším kompletním výpadku DC Master Internet Praha
    Ano, je to nesmysl, protože jak ukazuje mimo jiné ten včerejší výpadek, můžete si klidně myslet, že máte zálohované redundantní napájení, ale stejně je potřeba počítat s tím, že server bude najednou z ničeho nic bootovat (protože to zálohované redundantní napájení už zase běží) a vy k němu navíc nemáte přístup (protože port na switchi není po tom neplánovaném výpadku tak zcela v kondici). Nebo-li pokud najednou z ničeho nic bootuje server, nebo najednou z ničeho nic startuje služba, měly by vždy skončit v nějakém bezpečném stavu. Pokud tedy administrátor pracuje způsobem "teď mám systém v jiném stavu, než do kterého by se dostal po bootu, ale správce služeb mi do toho hrabat nebude a dá-li Bůh, k restartu nedojde", docela hazarduje.

    Někdo zkrátka počítá s tím, že správně napsaný program se nikdy neočekávaně neukončí, běží na serveru, který se nikdy neočekávaně nerestartuje, a je umístěn v datacentru, kde nikdy nedojde k výpadku napájení. A pak jsou lidé, kteří na tohle nespoléhají, a řeší, aby i v případě toho neočekávaného výpadku systém skončil v bezpečném stavu. Takže třeba aplikace, která se spouští v okamžiku, kdy nebyla řádně ukončena, naběhne v režimu pouze pro čtení, aby bylo možné zkontrolovat, že nedošlo k nějakému skrytému poškození dat. A nebo ještě lépe, aplikace v takovém okamžiku naběhne v režimu jen pro čtení a sama spustí diagnostiku. Takže až se k ní správce přes ten nefunkční switch probojuje, budou už na něj čekat výsledky, že je vše v pořádku a jestli je možné se přepnout do plného provozu.

  • 31. 7. 2016 12:57

    Heron

    stejně je potřeba počítat s tím, že server bude najednou z ničeho nic bootovat

    S tím se kupodivu počítat dá a vždy se s tím počítalo i v minulosti s oddělenou konfigurací pro boot. Mimochodem, tohle tady (se slovníkem sobě vlastním) komentovat j. A velmi trefně.

    To se stalo zrovna našemu ex-konkurentovi (nebo jak to nazvat) minulý týden, který si k nám do racku dal svůj hw. Po prvotním nastavení na místě si to chtěl donastavit z kanclu a ejhle, co čert nechtěl (nebo možná chtěl), uklepl se v iptables pravidlu a odřízl si síť kompletně.

    Stačilo přes monitorovací rozhraní poslat impuls reboot, počkat až to najede, a bylo to OK (načetla se původní konfigurace). Kdyby to nastavoval přes hypotetický sd-firewalld stylem "je jen jedna konfigurace", tak aby ani reboot nepomohl, protože po bootu by se mu tam opět načetlo to špatné pravidlo (a ne každý HW má na mgmt grafickou konzoli, takže by tam musel někdo dokráčet).

    Pokud tedy administrátor pracuje způsobem "teď mám systém v jiném stavu, než do kterého by se dostal po bootu, ale správce služeb mi do toho hrabat nebude a dá-li Bůh, k restartu nedojde", docela hazarduje.

    Viz. Výše. Nikdo nepsal o tom, že k výpadku nikdy nedojde. Jen jsem psal o tom, že se těžko jedná s dodavateli, kteří lžou. Ten včerejšek byl jen vhodným příkladem takových lhářů.

  • 31. 7. 2016 13:35

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    S tím se kupodivu počítat dá a vždy se s tím počítalo i v minulosti s oddělenou konfigurací pro boot.
    V tom případě nechápu ty nářky na to, že systemd připojil souborový systém nebo spustil službu - protože přesně to by se stalo po bootu.

    Stačilo přes monitorovací rozhraní poslat impuls reboot, počkat až to najede, a bylo to OK (načetla se původní konfigurace).
    To musí být děsně prima. Upravím konfiguraci firewallu, za několik týdnů někdo jiný aktualizuje jádro, musí provést restart serveru, a načte se mu jiná konfigurace firewallu. A ještě lepší to bude v případě výpadku napájení - server naběhne, něco v síťování nebude fungovat (kvůli chybně nastavenému firewallu), všichni budou řešit, co se tím výpadkem napájení pokazilo, a ona je to akorát chybná nikdy nepoužitá konfigurace firewallu.

    Řešit chybnou konfiguraci služby restartem celého systému je oblíbený způsob ve Windows. V unixovém světě se to řeší tak, že se připraví nová konfigurace, ta se aplikuje dočasně, a pokud hrozí, že by si mohl správce odříznout přístup, nastaví si časový limit, po kterém se vrátí předchozí konfigurace automaticky.

    Mimochodem, tohle tady (se slovníkem sobě vlastním) komentovat j. A velmi trefně.
    Pokud se mi někdy přihodí, že souhlasím s tím, co napsal j, zamyslím se nad tím ještě jednou a hledám, kde je v mých úvahách chyba.

  • 31. 7. 2016 20:27

    Heron

    V tom případě nechápu ty nářky na to, že systemd připojil souborový systém nebo spustil službu - protože přesně to by se stalo po bootu.

    To už jsme probrali. Může na ten server spadnout meteorit. Ano, může. Příčetný admin si nebude rebootovat stroj, u kterého vyměňuje disk. Elektřina zpravidla nevypadává (pokud omylem nemáte server v DC Master Praha). Pokud by vypadla, tak by to příčetný admin nechal najet do nějakého rescue režimu. Nebo by se zařídil jinak. Fakt nevím, co je to za argument: stejně by se to stalo po bootu.

    To musí být děsně prima. Upravím konfiguraci firewallu, za několik týdnů někdo jiný aktualizuje jádro, musí provést restart serveru, a načte se mu jiná konfigurace firewallu.

    Velmi se omlouvám, že jsem to pro vás nenapsal jasně, pohybuji se mezi adminy, takže jsem předpokládal (moje chyba), že všichni vědí, že se ta konfigurace při bootu dá změnit. Takže: ve chvíli, kdy si dotyčný nastaví ten fw tak, že je s ním spokojen, může toto nastavení uložit i pro příští boot.

  • 1. 8. 2016 6:55

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    Takže s tím, že server bude najednou z ničeho nic bootovat, se samozřejmě počítá, až na výjimky, kdy se s tím nepočítá.

    Jistě, dá se tak pracovat, ostatně dělali jsme to tak spoustu let. Akorát v tom nevidím jedinou výhodu, zato tam je dost příležitostí pro chyby. Připadá mi lepší mít jednu nebo více konfigurací (třeba pro běžný běh a záchrannou konfiguraci), mezi kterými se přepíná podle definovaných pravidel nebo na pokyn administrátora, ne rebootem.

  • 31. 7. 2016 11:57

    Kiwi (neregistrovaný)

    Poslyšte, majore Jirsáku, to všechny své vědomosti čerpáte z populárních článků? Jež obsahují řadu nepřesností a zavádějících faktů, včetně toho zmíněného... Pravda, spoustu lidí by to ani nijak nepřekvapilo. :)