Donedávna jsem se systemd přicházel do styku jen na pracovních stanicích, kde mi nijak nepřekážel. Tudíž jsem se k němu v diskusích nijak nevyjadřoval. Minulý týden jsem však konsolidoval firemní servery do LXC kontejnerů s hostitelem debian jessie se systemd a tolik sprostých slov....
Nejvíc mě dostal nekonečný start i stop timeout při změně síťovek. Dříve stačilo přehodit disky do jiného stroje, po nabootování opravit udev pravidlo pojmenování síťovek na novém mac adresy a udevadm trigger nebo reboot. Dnes takový stroj vůbec nenabootuje, nebo po obrovském zpoždění. A hlavně se ani nevypne, takže pole, filesystémy - vše pohlazeno tvrdým bootem. Řešení poskytla dobrá duše v http://unix.stackexchange.com/a/264286 . Nastavit defaultní nekonečný timeout je idiocie nejhrubšího zrna.
Estli se nechces zblaznit, tak rychle vymen distro, protoze s kazdym dalsim patchem ti to bude fungovat jinak. Viz http://www.root.cz/zpravicky/systemd-po-odhlaseni-zabije-vsechny-procesy-na-pozadi/.
Ono obecne ty defaultni hodnoty a defaultni nastaveni co presazuje systemd je v mnohych pripadech totalni blbost...
Ja neverim, ze kdyby tohle pred rokem vedeli lidi z Debianu, ze by souhlasili s prechodem na systemd. Opravdu neverim! Spis mam takovej dojem, ze systemd dev-team drzel tyhle "killer featury" v zaloze na dobu, kdy uz bude systemd pekne zadratovanej ve vetsine distribuci. A ted chces-nechces, musis ze pristusobit. Jina moznost jiz neni...
Přesně tak, je to SW omezení na desktopových edicích. Lze to obejít tímto: https://github.com/stascorp/rdpwrap/ :-)