S linuxem si hraju od půlky poslední dekády minulýho století.
Potom jsem dvanáct let v korporáru (eurotel -> telecom -> telefonica) orodoval za RedHat. Resp. za rpm distribuce. A dařilo se. Korporát platil za licence. Když se v půlce toho období změnila licenční politika z dvouvrstvové, na kartézský součin sedmimístných vektorů, ještě jsem si říkal: OK je to za dobrou věc. I když mi ti druhořadí oraclelike manažeři lezli krkem.
Pak přišel systemd.
Dnes, v Akademii, stojím za SL 6x, a celý CERN se mnou. A až to dojede, bude to buď smrt nebo *BSD.
Vac out.
Asi nemate takovy vliv na deni v CERNu, jak tu prezentujete, protoze jak Cern CentOS 7 tak i Scientific Linux 7 byl vydan uz pred dvema lety. Samozrejme migrace rozsahlych cernskych aplikaci z 6 na 7 nejaky cas trva, ale stejne to bylo pri prechodu z 5 na 6 takze systemd v tom nehraje tu zasadni roli (znam experimenty, kteri na verzi 6 migrovali teprve loni). Mohu Vas uklidnit, ze zive experimenty se na podporu CC7 pripravuji a zadnou smrt neplanuji a napr. OSG middleware ma jiz pres rok podporu SL7.
Kdyz uz tu zminujete SL, tak by Vas mozna mohlo zajimat, ze jiz v lete 2014 probehla ve Fermilabu prezentace na tema systemd od lidi stojicich za SL a cely talk se nesl v duchu, jaky je to pokrok a predstaveni novych uzitecnych vlastnosti.
Takze pokud neplanujete smrt a chcete zustat v Akademii, tak investovat cas do zvladnuti systemd mozna bude rozumnejsi nez se snazit o nasazeni *BSDcka.
V CERNu se vždycky děly divné věci. F*king root (jinak se tam nástroji zvanému oficiálně "root" neřekne), přepis GEANTu do C++ (aneb když nerd slyšel, že je něco dobré a něco špatné, ale absolutně nepochopil důvody a kontext a nadřízený tomu ani trochu nerozumí), vytvoření HTML (na toto téma by měl být vytvořen katastrofický film, dokonce podle skutečné události, a ne na to, jak urychlovač vcucne Zemi)...
A nejzajímavější na tom všem je, že se tím ještě chluběj, "jakej je to pokrok". Takže systemd mě v tomto ohledu ani nepřekvapuje.
Třeba SMTP. Nebo lidská řeč. Nebo morseovka. Efektivní využití komunikačního kanálu není jediným kritériem pro hodnocení komunikačního protokolu.
To, že je HTTP textový protokol, pravděpodobně velmi přispělo k jeho rozšíření, protože programátoři a správci mohli snadno vidět, co se v komunikaci děje a protokolu porozumět - nepotřebovali k tomu žádné speciální nástroje, takže bylo snadné začít od nuly.
Proč morseovka? Na asynchronním kanále s on/off klíčováním a velmi mizerným lokálním časovačem (lidská ruka a lidské ucho) je to asi ten nejefektivnější komunikační protokol. Takže to byl zrovna dost nevhodně zvolený příklad.
Lidskou řeč nemohu posoudit, ale na první pohled bych řekl, že to taky nebude zlé - jak efektivněji by to šlo podle tebe řešit?
Naproti tomu HTTP je protokol vybudovaný nad vrstvami o známých obecných technických vlastnostech, které jeho autor naprosto ignoroval, a v tomto kontextu je to opravdu odstrašující příklad, jak komunikační protokol v žádném případě vypadat nemá. Myšlenka, že je přeci skvělé, že ho mohu v textové podobě snadno analyzovat, je naprosto zcestná a absurdní, když taková činnost představuje nula nula nic oproti frekvenci jeho strojového zpracování a přenosu.
Naproti tomu HTTP je protokol vybudovaný nad vrstvami o známých obecných technických vlastnostech, které jeho autor naprosto ignoroval
Například?
Myšlenka, že je přeci skvělé, že ho mohu v textové podobě snadno analyzovat, je naprosto zcestná a absurdní, když taková činnost představuje nula nula nic oproti frekvenci jeho strojového zpracování a přenosu.
V době implementace takového protokolu je to ovšem přesně naopak. Všichni, kdo se protokolem zabývají, ho programují nebo analyzují, zatímco reálný provoz je nulový. O tom, že se tím protokolem bude za čtvrt století přenášet teplota z teplotního čidla do hodin a vedle toho také online televizní přenos v ultra HD autoři pochopitelně neměli ani tušení. To, že byla specifikace nástupnického protokolu HTTP/2, která už je binární, vydána až po 26 letech, není chyba autora původního protokolu.
Mimochodem, těch přenosových protokolů bylo kdysi spousta. Kdyby HTTP nebyl textový, prosadil by se nejspíš jiný textový protokol - a vy byste na něj dnes nadával úplně stejně.
Jinak já s vámi naprosto souhlasím s tím, že v dnešní době je binární protokol daleko lepší a možnost snadné analýzy textu je okrajová marginálie (sic!). Ale před čtvrt stoletím byla jiná situace.
No například to, že bude zpracováván strojově a bude transportován komunikačními kanály s omezenou kapacitou nad vrstvami zaručujícími dostatečnou robustnost. To je argument, který byl platný tehdy jako dnes a jako i v budoucnu, dříve, v době modemů a pomalých linek dokonce ještě pádnější než dnes. To se zkrátka nedá omluvit nijak, navrhnout něco takového jako komunikační protokol je vizitka naprostého fachidiotismu.
Samozřejmě, že na jiný textový protokol bych nadával úplně stejně, stejně jako každý odborník na telekomunikace. Chápu tu historii, chápu i že autor asi nečekal, že se to tak rozšíří, chápu, že autor nikdy nebyl odborníkem na telekomunikace, ale nechápu, proč se tím v CERNu tak chluběj, když by se za tak zpackanou práci měli spíš stydět.
Celé jsem to zmínil jen kvůli tomu, aby si snad někdo nemyslel, že vše, co v CERNu činí, dobře činí -- v souvislosti s tou zmínkou o systemd, která tu ve spojitosti s CERNem padla.
Nevidím v HTTP žádné vlastní řešení robustnosti, to je plně přenecháno nižším vrstvám. S tou omezenou přenosovou kapacitou máte pravdu, nicméně na původním protokolu HTTP byste toho s binárním protokolem stejně moc neušetřil, protože jako požadavek se tam posílala jen adresa požadovaného dokumentu, jako odpověď samotný dokument. Takže byste mohl maximálně tak zazipovat tu adresu v požadavku.
O tom, že je čím se chlubit, myslím už rozhodla historie. Protože protokol HTTP přežil, na rozdíl od těch protokolů, které byly podle vašich měřítek mnohem lepší. Holt se asi svět rozhodoval podle jiných kritérií, než která uplatňujete vy.
Třeba SMTP. Nebo lidská řeč. Nebo morseovka.
U SMTP je to jedno. Tolik mailu, aby rychlost hrala roli, piso akorat spameri.
Morseovka vyuziva komunikacni kanal spise dost dobre. Co ho vyuziva spatne jsou manici, co sedi u klice, kteri nedokazi zvladnout vic, jak urcity pocet stisku za minutu nebo ti, co sedi na druhe strane, kteri to pak zase nedokazi chytat.
Lidska rec vyuziva komunikacni kanal spise dost dobre. Je to komunikacni kanal o uzkem frekvencnim pasmu na nizke frekvenci a od toho nelze cekat zazraky. Nevim, kolik byste do nekolika kHz ctel vmacknout vy.
Třeba slova "komunikační" nebo "frekvenční" ve vašem komentáři rozhodně nevyužívají komunikační kanál dobře, bylo by možné je nahradit podstatně kratší posloupností znaků nebo hlásek, která nemá v současné době přiřazen žádný význam. Naopak spoustu slov zabírají zbytečná synonyma. A také je ve sdělení obvykle spousta věcí redundantních. Což všechno má svůj význam, akorát holt od komunikace neočekáváme jenom to, že bude efektivně využívat přenosový kanál. Mimochodem, i kdybyste to bral čistě jenom jako přenos informací hlasem - ve stejném frekvenčním pásmu a na stejné frekvenci dokázaly komunikovat třeba modemy na analogových telefonních linkách. A 56 kbit/s je tedy podstatně víc, než co přenesete lidskou řečí.
Nebyl bych si tim tak jisty. Kombinaci zvuku lze vytvorit jen omezene mnozstvi, zkracovat lze jen do jiste miry. Jista redundance v reci, je zbytcna jen teoreticky, prakticky zajistuje srozumitelnost, abychom skrz dany komunikacni kanal nehadali, jestli mluvci mluvi o lokomotive nebo o klobouku, k cemuz by mohlo dojit, pokud by se slova od sebe lisila prilis malo. A synonyma urcite nejsou zbytecna, protoze Synonyma též slova souznačná, jsou slova nebo slovní spojení se vzájemně stejným nebo podobným významem, která lze za určitých okolností zaměňovat. Dodávají jazyku bohatství, umožňují jemné odstínění významů v závislosti na kontextovém a stylistickém zabarvení. Nejsou to slova ekvivalentni a pokud nechceme mluvit jako pralidi, kteri z pocatku potrebovali leda tak vyzvat nekoho, aby jim podal kost, synonyma potrebujeme. Ostatne v Africe zije narod, ktery mluvi mlaskavym, neartikulovanym jazykem. Komunikacni kanal vyuziji urcite lepe, nez my, ale slovni zasobu maji velmi omezenou. Staci prave tak na domluveni sdelenimi typu "podej mi kost".