Říká se, že člověk je chytrý, ale lidé jsou hloupí.
Společnost jako celek se prostě chová jinak než jednotlivci.
Přesně. A teď kontrolní otázka soudruzi, odkud je tato věta:
„Když je mezi třema jenom jeden chytrej, tak nikdy, ale opravdu nikdy, nesmí dojít k hlasování“
Este by som rad vyvratil vseobecny nazor ze viac hlav viac rozumu, tato poucka plati uplne opacne :-)
"Říká se, že člověk je chytrý, ale lidé jsou hloupí.
"
Děkuji za kontext. Ta myšlenka mě napadla, ale tuhle formulaci neznám.
"Společnost jako celek se prostě chová jinak než jednotlivci.
"
Různí lidé v ruzných situacích se chovají různě. Pokud o nich budete uvažovat jako o celku, tak Vám samozřejmě vyjde, že l̶i̶d̶é̶ lidstvo se chová nesmyslně a často jde samo proti sobě.
Tento druh metodologického kolektivismu mi přijde neužitečný, protože když abstrahuji na úroveň celého lidstva, tak se mi ztratí jakýkoli zajimavý detail.
Jsou studie ktere trvdi ze IQ davu je nizsi nez prumer jeho clenu.
20. 12. 2025, 14:25 editováno autorem komentáře
Vzpomněl jsem si na jednu scénu ze seriálu Nemocnice na kraji města :-)
https://m.youtube.com/watch?v=udSaveDcfzA&pp=ygUZbmVtb2NuaWNlIG5hIGtyYWppIG3Em3N0YQ%3D%3D
Myslím si, že jako lidé často jednáme proti vlastním zájmům, nicméně ve výsledku to nějak funguje, proto zatím žijeme.
Feynman to říkal nějak takhle:
"Určitě nejsem chytřejší než tihle lidé, ale jsem si naprosto jist, že jsem chytřejší, než komise složená z těchto lidí".
Naprosta vetsina internetovych zpravodajskych medii funguje na principu parazitovani na obsahu nekoho jineho. Nebudu jmenovat, ale realita je ze obslehnou clanek z jineho media, jeste to spatne prelozej a vymyslej k tomu clickbaitovej titulek. V cem je tohle lepsi nebo moralnejsi?
Proc do toho micha autor jeste navic socialni site?
Jak ma skolni system bojovat s uzivanim socialnich siti u deti? Tim ze zakaze mobily ve skole? Deti nejsou ve skole neustale. Navic vyzkumy jsou v tomhle ohledu znacne nejednoznacne. Presto, ze ma spousta lidi negativni nazor na tohle tema, tak vyzkumy jednoznacne nepotvrzuji nejakou xtremni skodlivost odmyslim-li si mozne socialni dopady.
Proc by melo nejak zasadne ovlivnit kohokoliv vyvoj to, ze vase pisemky bude opravovat AI? Naopak je daleko vetsi sance nezaujateho a jednotneho ramce a hodnoceni. Na opravovani pisemek neni v drtive vetsine vubec nic tvurciho. Je to monotoni prace ktera navic ucitelum zabira nemalo casu.
Ja osobne sem zazil nekolik er zmen. Prichod mobilu a zevsedneni internetu, socialni site a ted AI. Historicky se verilo ze u kazde vetsi technologicke inovace clovek zblbne. Televize? Zblbnes. Hry? Zblbnes. Socialni site? Zblbnes… nakonec se ukazalo, ze ackoliv tu dopady jiste jsou, tak zdaleka ne tak zasadni jak to bylo podavano.
Výzkumy jsou a závěry jsou právě naprosto katastrofální.
Díky tomu, že jsou děti vystavené mobilům a jednoducho konzumovatelné zábavě (hry, videa, atd), tak ztráci možnost se soustředit. Před 30 lety se děti na základní škole dokázali soustředit celé hodiny, a dnes mnoho dětí nezvládnout ani minutu.
Znám jednu slečnu, co se tímto zabývá a ta to popsala asi takto "když dáš dítěti mobil, tak mu můžeš rovnou dát čaru kokainu - z hlediska dopaminu to bude podobné...".
Lidi se tím zabývají, jenže toto jsou věci, které se moc nehodí velkým firmám a rodiče jsou zdechlí - ti radši těm dětem ty mobily dají aby byl klid.
Ja pred 30ti lety chodil do skoly bez mobilu a nasli jsme si jinou zabavu a soustredeni o nic lesi nebylo. Nemluvim o vyzkumech skodlivosti mobilnich telefonu obecne ale specificky ve skolach a tam jsou ty vyzkumy neprukazne zadnim smerem a i ty ktere se naklaneji ke zlepseni studijnich vysledku tak max o nizsi jednotky procent, nicmene naprosta vetsina nezaznamenala rozdil.
Moralizovani o rodicich co daji diteti mobil je vzdycky super, hlavne kdyz vetsinou prichazi od cloveka co dite nema - idealne jeste do toho mobilu sam vetsinu casu kouka.
Co se velkych firem tyce tak ano, je na tom zalozenej nejvetsi business na svete. Obchod s lidskou pozornosti.tyhle firmy investuji miliardy dolaru do toho, aby lidi jeste vice donutili konzumovat jejich obsah, ale to neni o mobilech ale o aplikacich na nich, takze budme specificti.
Ja pred 30ti lety chodil do skoly bez mobilu a nasli jsme si jinou zabavu a soustredeni o nic lesi nebylo.
Vlastní příklad nic neznamená. Já bych zase tvrdil opak, ale opět: vlastní jeden příkald nic neznamená. Ostatně je subjektivně zabarven a vzpomínky už dávno v mozku očesány.
Nemluvim o vyzkumech skodlivosti mobilnich telefonu obecne ale specificky ve skolach a tam jsou ty vyzkumy neprukazne zadnim smerem a i ty ktere se naklaneji ke zlepseni studijnich vysledku tak max o nizsi jednotky procent, nicmene naprosta vetsina nezaznamenala rozdil.
Tohle nelze tvrdit. Stejně tak nelze tvrdit jednoznačný opak. A pak narazíš na to, JAK se to celé ověřuje. Tam ta objektivita dostává na frak asi nejvíc.
... ale to neni o mobilech ale o aplikacich na nich, takze budme specificti.
Zahraju si na demagoga, ale třeba to secvakne: Ano, mobil sám o sobě není problém. Je to jeho použití. Stejně tak tě může nechat chladným pytlík bílého prášku na zemi. To teprve když ho užiješ, tak se dá mluvit o jeho efektu.
A tvrdit to nelze presne proc? Ty vyzkumy tak proste vychazeji.To ze ti neco nezapada do narativu neznamena, ze to tak neni. Zrovna nedavno se videl dokument na CT ohledne problematiky uzivani telefonu ve skolach a i tam to naky odbornik co se zabyva timhle vyzkumem zminoval, ze ty vyzkumy stale probihaji, ale ze ten efekt rozdilu mezi skolama co zakazuji mobilni telefony a tema co je povoluji proste zasadni neni. Ja sem si na to konto par studiji vyhledal a v tech par co sem videl skutecne zadny zasadni rozdil nebyl. Ano, bylo to pro mne prekvapive, ale nic to na faktu nemeni.
Vlastni priklad je naprosto zasadni. Ani ne tak, pro druhou stranu, ale pro tebe osobne. Pouze sem argumentoval na predchozi komentar ohledne soustredeni a je opravdu naprosto naivni si myslet, ze se vetsina lidi ve skole at uz na stredni nebo zakladce dokaze plnohodnotne soustredit hodiny. Nemyslim si, ze by to mobil vylepsil a souhlasim ze situaci muze zhorsit, ale muj point je, ze to neni zdaleka jedinej cinitel v tehle rovnici a ze si studenti a zaci hrave najdou jinej rusici element. Ono to je jednoduchy, staci mit ucitele, ktery dokaze zaujmout. Taky sem jich par potkal, ale nutno rict ze mensinu.
Ohledne te demagogie tam bych se byt tebou zamyslel, jaky jiny uzitek ma pytlik bileho prasku na zemi. Vidlickou taky muzes nekoho potencialne zabit a presto ji nezakazujeme. Vychazet z predpokladu, ze mobil nebo tablet lze pouzivat jen na socialni site, youtube a hrani her je proste zavadejici.
Ono ale jaksi nejde jen o dopad na vzdělání ale taky na dopad na sociální interakci (nejen) mezi žáky. A to je naprostá katastrofa. Mám některé děti přesně v tom věku, kdy jim kdejaký ňouma vrazí (obvykle úplně zbytečně) do ruky smartphone. A naše děti říkají, že je úplně šílený pozorovat, jak zatímco do té chvíle je dotyčný spolužák použitelný a fajn, od té chvíle se z něj stane prakticky zombie. Totéž jsem slyšel od kamarádů, co to mají podobně jako my.
20. 12. 2025, 15:03 editováno autorem komentáře
Zkusím sem znovu dát větu, která asi byla přehlédnuta: "A pak narazíš na to, JAK se to celé ověřuje." Jinak ze zbytku tvého komentáře si - bez urážky - dovoluji vyvozovat, že zrovna moc nerozumíš oblasti, ke které se vyjadřuješ. Ale třeba se mýlím.
My to tady nevyřešíme. Já zastávám názor, že "každý má právi si zk****t vlastní dítě" a žádný stát, nařízení, omezení mu v tom nezabrání.
Jinymi slovy rikas, ze odmitas jakykoliv argument proti tvemu narativu a protoze nemas zadny vlastni, kterym by jsi byl schopen podporit svou dojmologii, kterou clanek pretyka tak utocis na mne. Mezi nami je rozdil v tom, ze ja sem ochoten diskutovat, coz ty zcela ocividne odmitas. Uz chapu tu diskuzi co probehla zde na rootu pred nekolika lety ohledne tve osoby :)
Souzen, odsouzen a popraven v jednom souvětí. To jsem za těch 20 let zažil už mnohokrát. Přesto si ještě jednou dovolím podsunou info, že asi stále nechápeš, co se snažím sdělit.
Já jsem zatím z vývoje AI spíše zklamaný. Je to jen jiná verze vyhledávače, umí to pouze to, co už bylo kdysi dávno objeveno (takže to nic samo nevymyslí) a selže to i v poměrně jednoduchých příkladech (jak vidím na copilotu, který umí vesele selhat i na jednoduchém programu).
Od nástupu AI jsem čekal spíše pokus o nalezení nových věcí. Občas tady v diskusích provokuju s myšlenkou "tohle jde udělat i brute force s filtrem", což není provokace, ale myslím to vážně. Je spousta věcí (a v IT vlastně všechny, pokud se vše kolem udělá správně), kde jsou dané vstupy, zadáme požadovaný výstup a to uprostřed je už potom vlastně jen dané tím omezením vstupu a výstupu. Obecně těch kombinací možností co může být uprostřed není příliš moc. Možná jsem příliš moc ponořený ve vlastní bublině silného statického typování, ale podle mě opravdu stačí jen najít všechny kombinace třeba jen podle datových typů a potom to nějak vyfiltrovat (ano, tohle je problém) a získat funkční výsledek. (Podobně jako třeba ve fyzice je rozměrová analýza jedním ze základních nástrojů.)
Mezitím vidím použití AI na místech, kde bych je teda nečekal. Nedávno vyšlo video ve fyzikálním čtvrtku ČVUT, kde používali teda jen obrázky generované AI pro vysvětlení kvantovky (no tak to ještě dejme tomu, pro odlehčení) ale v dalším videu potom přednášející přímo přiznal, že si s návrhem té přednášky nechal poradit od AI. Jako pardon, ale od přednášejícího na VŠ tak nějak automaticky předpokládám, že on bude o daném tématu vědět vše (pro tu přednášku) a žádnou pomoc nebude potřebovat. (Ale možná jsem nepochopil záměr, kterým mohla být třeba ukázka nevhodného použití AI.)
Machine learning lze používat na důležité věci, třeba analýza vzorků v nemocnicích, kdy ML může být naučeno na milionech vzorků může mnohem rychleji roztřídit nové vzorky. A tak podobně. Ale dnešní populární AI není nic jiného, než vyhledávač, který umí psát text. K čemu je to komu dobré mi nějak není jasné. Při objevu nějaké nové věci, o které nic nevím, je nejkrásnější to vyhledávání, zjišťování si informací, vyzkoušení apod. Jestli někdo používá AI tak, že ona mu doporučí něco co on neví a on to použije, tak o tenhle objevovací zážitek potom přichází. (Což samozřejmě nemusí všem vadit.)
S tím nesouhlasím. Mě AI např. dokázala upravit mapu ECU automobilu (binární soubor) podle mých přání a to fakt vyhledávač nedokáže. Dokáže naprogramovat, upravit i vymyslet celé moduly dle dokumentace (např. nové komponenty do ESPHome nebo je optimalizovat).
Používám placený ChatGPT a nemohu si ho vynachválit. Myslím, že se postupem času přizpůsobuje mě, protože když zkusím placený Gemini, ve kterém nemám skoro nic uděláno, tak halucinuje a nevyřeší nic, což odpovídá tvé zkušenosti. Přitom údajně má být Gemini lepší než ChatGPT dle "benchmarků".
Vidím to podobně. Zrovna včera jsem potřeboval překompilovat nativní JNI knihovnu (JNI wrapper pro velkou knihovnu z úplně jiného projektu) v jaru z maven repozitáře, aby výsledek běžel na serveru se starším libc. S GPT5 to byla práce na dvě hodiny, sám bych to lovil minimálně celý den, pokud bych se do toho vůbec rozhodl pustit.
======
Myslím, že se postupem času přizpůsobuje mě,
======
Model je pořád stejný, ale určitě se mění informace přidávané webovým rozhraním k tvému dotazu (forma RAG). Vzhledem k nedávné diskusi zde ohledně znalosti vyjmenovaných slov AI modely si myslím, že se k dotazu přidává i relevantní výcuc sešen ostatních uživatelů, nejen mých předchozích sešen.
Dobře, tak pokud AI zná formát toho binárního soubor (z naučení například jeho dokumentace), tak to potom umí sestavit. Ale to stále není nic jiného, než transformace existujících znalostí.
Já si na AI nestěžuju, ale při praktickém používání mám neustále pocit, že tohle už to bylo nebo mělo být. Mě copilot pomáhá třeba při vytváření struktur (golang) ze SQL dotazu, ale kdybych nebyl línej, tak si to klidně napíšu sám. Tohle stále pro mě není ta killer featura.
Jenze tech uplne novych myslenek fakt moc neni. A vetsina lidi to ani nedokaze. Vetsina prace je jen jina kombinace jiz existujiciho. A pokud AI dokaze kombinovat jiz existujici rychleji nez sam clovek, pak je to podle mne uspech.
"Je to jen jiná verze vyhledávače, umí to pouze to, co už bylo kdysi dávno objeveno"
Já vnímám AI jako nástroj pro důmyslnější extrapolaci :-) Každý nástroj má své vlastnosti a v některých rukách může ublížit. Čím větší jsou jeho možnosti, tím větší jsou i rizika.
"ale od přednášejícího na VŠ tak nějak automaticky předpokládám, že on bude o daném tématu vědět vše"
lol ... bylo nebylo,dva dalkari si zapsali predmet s nazvem "pocitacova bezpecnost". Prednasejici, prekvapen tim, ze si predmet nekdo zapsal, si je pozval na konzultaci. Na te jim zacal vysvetlovat, ze to neni o nastavovani firewallu a dalsich veci, ale ze jde o bezpecnost vs pravo. Doticni na to s udivem reagovali s tim, ze ano, to oni vedi, proto si to zapsali, protoze se tim zivi. ... reakce prednasajiciho byl pozadavek na predlozeni indexu, do kterych obema zapsal "zkouska slozena ... zajedna". To pochopitelne oba vyrazne prekvapilo .... prednasejici prohlasil, ze to sice prednasi, ale ze o tom vlastne nic nevi, a ze se citi byt ponekud stany na to, aby ze sebe nechal delat vola nekym, kdo o tom vi nasobne vic.
Ono jde tohle dost s věkem. Po X letech praxe moc dobře znáte svá omezení a víte co víte a nevíte. Když vám přijde na pohovor mladý ambiciízní nezkušený junior/medior, bude tvrdit, že ví všechno od A do Z a k tomu deset písmen navíc a bude skutečně i věřit, že ví. O patnáct lez později budete moc dobře vědět, že ve skutečnosti z těch písmen znáte tak každé druhé a to toho víte třikrát tolik, co on.
Co se týče: "... od přednášejícího na VŠ tak nějak automaticky předpokládám, že on bude o daném tématu vědět vše (pro tu přednášku) a žádnou pomoc nebude potřebovat."
Znát téma nestačí – klíčové je umět ho srozumitelně vysvětlit. Metody, které fungovaly desítky let, dnes selhávají. Současní studenti mají kratší dobu soustředění, jsou zvyklí na krátká videa a ne na dvouhodinové přednášky plné informací. Zároveň často chybí znalosti, které se dříve automaticky předpokládaly ze střední školy.
Pak vzniká konflikt: učitelé argumentují, že látka byla vysvětlena na střední škole, zatímco studenti namítají, že si vše nepamatují, nebo se to vůbec neučili.
Dobře natrénovaná AI zde může pomoci, protože umí odhadnout, co dnešní generace dokáže efektivně vstřebat.
Profesor přednáší každý den, takže studenty zná.
učitelé argumentují, že látka byla vysvětlena na střední škole
Prof Kulhánek v nějaké první přednášce, kterou jsem od něj (cca v roce 2004) viděl, uvedl, že jej vůbec nezajímá, co studenti znají nebo neznají, on to všechno probere znovu a po svém (to, co je potřeba pro dané téma). Totéž někde říkal i prof M. C. Putna.
Profesor přednáší každý den, takže studenty zná.
Takto to však na současných vysokých školách obvykle nefunguje. Profesoři nepřednášejí každý den a přednášky jsou navíc často nepovinné, takže se jich nezřídka účastní jen kolem 50 % studentů. Současná generace studentů se většinou aktivně neptá a na otázky reaguje minimálně, což představuje výraznou změnu oproti předchozím generacím. Ideálem se stávají plně anonymizované zkoušky, kde nikdo – ani učitelé, ani spolužáci – neví, jakou známku kdo obdržel.
Pokud jde o probíranou látku, situace je taková, že přibližně posledních deset let dochází k jejímu postupnému omezování. Důvodem je nutnost opakovat základy, které by si studenti měli přinášet ze střední školy, ale často je nemají dostatečně osvojené.
Kombinace inkluze a jazykových bariér (kvůli masové migraci) u části žáků v základním školství spolu s masovým rozšířením vysokoškolského studia má dopady na úroveň a tempo výuky na vysokých školách.
Na ČVUT jsem cca od 97 až do 2017 učil nebo byl v blízkém kontaktu. Propad v úrovni studentů byl vidět mnohem dřív než mohla inkluze nebo masová migrace mít jakýkoliv efekt. Bylo to vidět někdy od roku 2010.
Střední a vysoké školy v ČR byly do jisté míry výběrové - s relativně náročnými přijmačkami, a nebyl problém problémové studenty vyhodit (nebo přemístit). I na střední škole jsme chlastali a vymýšleli kraviny, ale nikdo si v rámci výuky nedovolil dělat bordel. Maturoval jsem v roce 1990.
Poté došlo k několika změnám - došlo k populačnímu propadu a dost razantnímu (ve třídě jsme nás bylo 36) o dekádu později (třeba jenom 20). Školy také začali dostávat finance na hlavu studenta (včetně univerzit) - takže přišla extrémní motivace nevyhazovat. I na vysokých školách se přestaly dělat příjmací zkoušky. Když učíte studenty, kteří projdou filtrem, to učení je mnohem (mnohem) snazší - a dostanete se dál. Do toho se ještě na vysokých školách začaly zavádět bakalářské programy - které na technikách neměly žádnou historii, takže nikdo netušil, jak to uchopit a pro koho to vlastně dělat.
Samozřejmě, že svět se mění, kultura se mění, školství se mění, osobně si myslím, že během 20 let se ještě hodně věcí změní - a změní se i školství - je dost věcí, které se nemá cenu učit - např. parametry disket nebo klávesové zkratky ve Wordu. Ale pořád bude platit, že je potřeba hlavně v mládí trénovat mozek, trénovat paměť, trénovat koncentraci. Je potřeba mít nějaký rozhled, přehled, mít nějaký úsudek - je potřeba se umět bavit s lidma, umět rozpoznat, že něčemu nerozumím, přiznat si chybu.
Souhlasím. Následující text je jen doplnění. Českou republiku migrační vlna kolem roku 2015 nezasáhla tak silně jako některé jiné evropské země. Zdejší situace byla v té době ovlivněna především Lisabonskou strategií EU (2000–2010), jejímž cílem bylo transformovat EU v nejdynamičtější "znalostní ekonomiku" světa. Toho se mělo dosáhnout mimo jiné zvýšením podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30–34 let na alespoň 40 %. Pro srovnání: v ČR na začátku 90. let studovalo na VŠ jen kolem 15 % populačního ročníku.
V rámci těchto reforem bylo plošně zavedeno bakalářské studium a vznikly soukromé vysoké školy. Přímým důsledkem této "masifikace" byl však často tlak na snižování nároků na studenty. Klíčovým nástrojem se stalo financování vysokých škol založené na počtu studentů (tzv. "peníze za hlavu"). Detaily se v jednotlivých zemích liší, ale je známo, že neuvěřitelně vysoká "průchodnost" některých škol je dána metodikou výkaznictví – statistiky úspěšnosti se někdy nesledují od momentu zápisu, ale až od pozdějšího stadia studia, kdy už proběhla selekce v náročných úvodních kursech.
My statistiky vykazujeme od zápisu, ale ekonomové nám doporučují, abychom se zamysleli nad jinou metodikou výpočtu, protože mezi průchodností a kvalitou výuky je třeba najít rovnováhu.
Některé vysoké školy s masovou výukou a snížením nároků neměli problém - viz např. VŠE. Jinde to dost těžce nesli. Je ale také pravda, že struktura ČVUT je dost rigidní (nebo alespoň byla - moc se toho od Rakouska Uherska nezměnilo). Mělo to svoje pro a proti. Jsou obory, kde bych preferoval klasického inženýra (kdekoliv, kde jde o život), a jsou obory, kde je to jedno.
Diky za zminku ze tam nema souvis s inkluzi.
Jinak se vsim ostatnim souhlas.
20. 12. 2025, 14:33 editováno autorem komentáře
Inkluze samozřejmě svůj efekt měla a má (naplno byla v ČR spuštěna v roce 2016), ale nebyl tak silný jako v případě masifikace vysokoškolského studia. V ČR se pod inkluzí obvykle rozumí začlenění dětí s lehkým mentálním postižením nebo dětí ze znevýhodněného sociálního prostředí. Jedním z důsledků zavedení inkluze byl nárůst zájmu o výběrové školy a víceletá gymnázia, která často fungují jako největší "úniková cesta" z inkluzivního základního školství. Ve spádových školách pak ve vyšších ročnících chybí nadaní žáci (tahouni), což může vést ke zpomalení tempa výuky. Konečným výsledkem je pak "rozevírání nůžek" co se znalostí týče.
Na Západě je situace trochu odlišná, ale výsledek je podobný. Vyšší střední třída bývá hlasitým podporovatelem inkluze, protože ji vnímá jako nástroj pro integraci migrantů. V praxi však tito rodiče posílají své děti do soukromých či výběrových škol a nezřídka se sestěhovávají do homogenních rezidenčních čtvrtí. To opět vede k "rozevírání nůžek".
Vysoké školy se pak s těmi "rozevřenými nůžkami" musí potýkat. V praxi to ale katastrofa není, protože mimořádně nadaní studenti odcházejí na elitní VŠ. Na otázku: "Jaký je hlavní rozdíl mezi špičkovou americkou univerzitou a standardní evropskou univerzitou?" vám lidi, kteří se v té problematice orientují, často odpovi: "Kvalita studentů."
O tom, že 8 letá gymnázia jsou problém, se mluví 20 let a zrovna tak dlouho se objevují návrhy na jejich zrušení. Nicméně to není jediný faktor - mám pár kamarádek, které někdy těsně po roce 2000 nastupovali na ZŠ. Vydrželi tam asi tak týden, načež děcka začaly označovat jako bandu malých grázlů. Ani v jednom případě se nejednalo o nějakou vyloučenou lokalitu. Ten problém není primárně u dětí, ale u jejich rodičů, kteří neumí nebo nechtějí ty děcka nějak usměrnit.
Osobně si myslím, že problém s inkluzí je trochu zástupný problém - rasismus je fuj, ale na inkluzi se nadávat může. A je v tom i určitá schizofrenie soudobé společnosti - na jednu stranu fascinace násilí a hrubosti, na druhou stranu minimální nebo nedostatečnou ochranu obětí před násilím a neschopností adekvátně trestat násilí a případně mu předcházet. Inkluze může fungovat (ale sama není řešením), ale školy musí mít nějaký schopnost zajistit nějaký režim (a v prvé řadě bezpečnost). A je to hlavně běh na dlouhou trať (50 let), aby to mělo nějaký viditelný efekt.
Suhlasim.
Priamrny problem su rodicia. Priklanal by som sa k tej moznosti, ze nechcu.
Nechce sa im vychovavat vlastne deti.
Ja sa s vekom zacinam priklanat k tomu, ze je to vrodene, resp. nasledok predskolskeho detstva. Navstevoval som vyberovu/jazykovu triedu na dvoch zakladnych skolach. Faktom je, ze zo styroch tried (na strednej az z piatich) v rocniku bola ta atmosfera, schopnosti a vysledky celkom ine. Ak by schopnejsi ludia boli pomiesani, tak by zapadli v priemere, ktory je bohuzial nizsi nez si chceme priznat alebo by mohli byt za to aj sikanovani a stiahnuti dolu. Toto je ale vymozenost generacna a husto obyvanych oblasti, neviem ci by dnes naskrabali dost ziakov do takej triedy.
Drtivá většina lidí je v nějakém průměru - vyjma krajních pár procent. To, co v této mase rozhoduje, je schopnost koncentrace, píle, motivace - v dětství i přístup rodičů. Samozřejmě, že rozhoduje i kvalita učitelů, kvalita školství, okolí. Každý člověk má nějakou svoji "superschopnost" ale ve výsledku se to nějak zprůměruje. A ani ta "superschopnost" nemusí být zárukou úspěchu. Mám kamaráda s absolutní pamětí, ale bez určitých sociálních schopností a možná s trochu horší koncentrací, a VŠ nedodělal. Naopak další kamarád, který pochází s příšerných sociálních podmínek, tak VŠ udělal - napřed bakaláře - trochu jako hec, a pak i inženýra - našel si tam přítelkyni a měl velkou motivaci zůstat na koleji a na VŠ. Osobně nemám moc rád elitářství - příliš velký tlak na výsledek škodí - není důležité, aby každý měl titul nebo škola x geniálních studentů - důležité je, aby člověk mohl prožít život a fungovat ve společnosti - a nebláznit, a aby si uměl najít svojí cestu, která ho těší, nebo alespoň co nejmíň nasírá, a aby se dokázal postarat o sebe, o děti, případně o rodiče. Všechno ostatní je "manipulace".
Ja som o genialite nic nehovoril, moj prispevok sa tykal atmosfery, slusnosti, sikany a peer pressure.
Shoda podmětu s přísudkem se vyučovala už v 80. letech, pane profesore, když už jsme u té kvality žáků.
22. 12. 2025, 19:24 editováno autorem komentáře
To fakt nesouvisí s žádnou inkluzí. Spíš s úpadkem středního vzdělání obecně a je to tak už dost dlouho. Zvlášť střední odborné vzdělání se v podstatě rozpadlo protože odborníky nebylo školství schopné zaplatit.
Souhlasim. Seslo se tam vicero aspektu, ale nejzasadnejsi je celkove absence tlaku na vykon. Davame pomyslne medaile za ucast a kvalita sla stranou.
Na MFF to samé, doslovná citace "Než se do toho pustíme pořádně, tak prvně musíme napravit škody, co na vás byly doposud napáchané."
Rozhodně jsem nezažil VŠ profesora, který předpokládá, že SŠ odvedla svou práci (ale i jednu přednášku "kdo jste z jaké školy ... no tak vy, vy a vy nemusíte první měsíc chodit, vy ostatní... no přednášky jsou dobrovolné, ale na vašem místě bych chodil poctivě")
Tak tohle přesně jsem nezažil. Kolem roku 2000 se prostě "předpokládalo", a kdo to neumí, tak má smolíka. Buď jsi tu díru zalepil, nebo jsi byl odejit.
Jestli myslíte svou "třídu", tak nezná. Tohle se dalo zažít až v mnohem vyšších ročnících, kde vás už bylo pár desítek a obor byl vysoce specializovaný. I tak znali profesoři jménem jen pár vyčnívajících jedinců.
Já si myslím, že je to jako s ohněm, "dobrý sluha, ale špatný pán".
Pokud se AI bude užívat s rozumem, bude nám sloužit, pomáhat a radit.
Tak je to v pořádku a mnoho práce nám usnadní a urychlí.
Ale nesmí nám přerůst přes hlavu a nesmíme se na něj vždy spoléhat, to je cesta do pekel..
Bohužel zejména ten poslední odstavec je pouze čistá krystalická pravda, která vše dokonale vystihuje. A také důvod, proč se lidstvo jednou samo sebe vyhubí.
Lidstvo se sice posouvá technologicky, ale mentálně je velká část populace téhle planety pořád na stejné větvi, ze které pár jedinců před časem slezlo a postavilo se na dvě nohy.
Jenom malé procento populace má schopnosti něco nového vymyslet a posouvat svět kupředu. Zbytek se pouze učí výsledků jejich práce využívat (a to ještě v omezené míře) a jenom konzumují...
Jediné, co se v tomto směru změnilo, je, že dnes lidé místo klacků mávají iPhony (nic proti iPhonům, míněno obrazně).
A lidi jsou většinou taky dost líný, takže teď se ten zbytek lidstva bude radit s AI, jestli z té větve mají vůbec slézt. To bude moc namáhavý, tak zůstanou sedět na zadku.
Z energetických důvodů se časem zmenší a zakrní mozek, protože takovej výpočetní výkon už nebude třeba. Příroda se ovšem postará o optimalizaci a ten zbytek výpočetní kapacity plně přesměruje do podpory rozmnožování. A protože i taková pevná a pohodlná větev má své limity, tak pod vahou rozmnožujícího se člověka rupne a ten spadne do vody. Se změnou prostředí mu pak srostou nohy k sobě, už je nebude potřebovat a vyvine se z nich ploutev. A jsme tam kde jsme byli, zase na začátku :-)
Tazko sa da bez poriadnej klavesnice a window managera robit nieco ine. Chrome so schvalne retardovanym ovladanim tabov a zabitim RSS citacky tomu nepomohol a tak sme tu doiterovali na infinite autoplay 5-sekundovych videi. Zlate telenovely!
<i>Na mých zhruba 10 tisících článků, co se povalují po internetech, se jistě naučily „jak píše Ježek“. </i>
Zajímavý point, tak jsem to zkusil hodit jen tak do ChatGPT, jestli mi dokáže napsat článek jako David Ježek. Téma jakž takž trefil, obsahově je úplně mimo.
Ten prompt by se dal vylepšit, rozdělit, dodat kontext a tak. A nepozchybňuji, že se na článcích pana Ježka učil.
Jen mi přišlo zajímavé to zkusit, a ulevilo se mi, že zatím to tak jednoduché není.
Když horníci používají dynamit místo bušení krumpáčem do skály, tak taky uz není jejich tělo tak trénované jako dříve, ale udělají více práce.
Když lidi místo pešky a na koních jezdí auty, tak už taky nejsou tak trénovaní a už toho tolik neuběhnou pěšky. A auta byla a jsou taky nebezpečná. Přesto je používáme.
Když používam akuvrtačku a akušroubovák místo abych zašrouboval 100 šroubů ručním šroubovákem, tak ušetřím spoustu času, ale nemám už tak trénovanou ruku a 100 šroubů bych už najednou nedal a ani mi to nevadí.
Když lidi místo násobení a dělení na papír a logaritmických pravítek používají kalkulačky a počítače, tak taky jejich mozek už neumí tak dobře počítat na papíře a mohlo se říkal, lidi už ani počítat neumějí a zblbou. Ale udělají více práce.
Obdobně jako jiné vychytávky i AI jde zneužít a může být nebezpečná, ale ušetří spoustu času. Lidi prestanou umět některé činosti, ale místo toho bude mít mozek prostor učit se jiné věci (stejně jako dnes neumím používat logaritmické pravítko a nevadí mi to).
No a až přestane jít elektřina, internet, a podobně, lidstvo by se zase prizpůsobilo a naučilo se funovat jako dřív a nebo úplně jinak (Je to ostatně vidět za každé války nebo krize, jak se dokáže lidstvo přizpůsobit, posunout apod. když jde do tuhého).
19. 12. 2025, 11:28 editováno autorem komentáře
A je dobře že se lidi učí ve škole používat moderní technologie. Kdo dnes umí pracovat s počítačem a internetem to má jednodušší než ten kdo umí udělat nejrychleji zašroubovat 500 šroubů bez akuvrtačky.
(něco jinéhu už je způzob výuky. Nechat malé děti sedět u Youtube bez dozoru, toho se také děsím. Na druhé straně je tam (kromě mnoha kravin) spousta zajímavých volně dostupných a hezky podaných videí)
jj ... jen ty vysledky... klavesnici to lusti jako krizovku, hada se to, ze znaky typu strednik, apostrof ... neexistujou, secist sloupec cisel v exelu to neumi ... a kdyz se tomu ukaze sroubovak, tak netusi co to je a k cemu to je.
Pokrok nezastavis. Jen mam ten pocit, ze jediny k cemu jsou tihle vytvori dobri, je namleti do konzerv.
Kdo dnes umí vzít štafle, barvu, kýbl, štětku a váleček a slušně vymalovat pokoj, vydělá si mnohem víc, než když umíte dvacet moderních technologií... To jen teda na okraj.
Obávám se, že prostá ekonomická realita jde dost proti vašemu dojmu. Cena (včetně ceny práce) není nic jiného, než vyjádření vzácnosti statku. Malíř pokojů si dnes třeba v Praze v přepočtu na hodinu vydělá víc, než softwarový vývojář. Klidně se nějakého slušného zeptejte za kolik vám vymaluje byt a jak dlouho mu to bude trvat. Začnete pak rázem přemýšlet, proč vlastně děláte to, co děláte.
To je taky mem, ze "moj cas je taky drahy, ze radsej zaplatim niekoho". Dnes ludia bez dokoncenej zakladnej skoly mozu kludne zarabat viac. A kym budu hypoteky, tak to bude skalovat s rastucimi cenami nehnutelnosti.
I to řemeslo se musí umět. Instalatér nebo pokrývač nebo malíř pokojů bez znalosti řemesla a zkušeností nadělá víc škody než užitku.
Robil som si vlastneho instalatera a pokryvaca a nemozem suhlasit. V skutocnosti vacsina ludi ktorych si zavolate nieco pokazia, iba to nedokazete posudit alebo to spada do uplne bezneho rozptylu presnosti. Na cudzom sa vam nikto nepretrhne od snahy ako ked to robite sam, potom su z toho velmi vtipne historky ako velmi sa da praca pokazit. Nie preto, ze by to musel robit nejaky zazracny clovek, ale ze tomu nikto nevenuje taku pozornost ako si to zasluzi a idu si nohy polamat aby isli to iste spravit niekomu inemu, ktoreho cas je taky drahy.
Přesně. U pokrývačů nevím ale třeba většinu práce instalatéra zvládne v podstatě kdokoliv schopný držet sikovky. Jejich devizou je spíš know-how po jakém materiálu sáhnout než v té práci jako takové.
Praštit do stroje... $1
Vědět kam praštit... $1499
Mít u sebe přesně to správné kladivo a výběr ze 100 možných kladiv... $999
Klidně se nějakého slušného zeptejte za kolik vám vymaluje byt a jak dlouho mu to bude trvat.
Jen jestli tohle není špatná metrika. Jedna věc samozřejmě je, že těch řemeslníků je málo, takže se umějí nacenit, ale ona ta cena jejich práce není zase tak moc vysoká, stačí si uvědomit, že jejich čas se opravdu nepočítá jen od otevření po zavření dveří. Té práce, kterou musejí udělat předtím a poté, co k vám / od vás přijedou / odjedou, je také hodně a při přepočtení té fakturované ceny i na tento čas to zase tak skvěle nevychází.
Právěže zrovna v případě malířů pokojů té práce mnoho navíc není a vedlejší náklady jsou minimální. A třeba truhlář si cenu zakázky celkem běžně napočítá podle hodinovky, materiál často platíte samostatně. Cena jejich práce vysoká je. Kdybyste tušil, za kolik pracují třeba někteří obkladači, taky byste zjevně žasl. Ty ceny šly poslední roky neuvěřitelně nahoru.
Od té doby, co mi inteligentní záchod analyzuje stolici, se mi začala na YouTube objevovat reklama na pohřební služby, takže mne ta budoucnost moc nebere:-))
Nicméně zatím vidím jako jediný opravdu funkční usecase AI analýzu ucelené množiny dat. Tam si myslím, že to funguje celkem dobře a výstupy jsou při srovnání úspěšné.
Jednoduchý návrh nějakého skriptu, který se nedá odněkud opsat as-is, zvládá třeba Sonnet 4.5 až na třetí, čtvrtou iteraci. Nevím, co dělám blbě, prompt to asi nebude, protože funkčnost je správně, ale zaměnit null a 0 je podle mne dost vážná chyba, která se může stát právě LLM, ale nemůže se to stát opravdové umělé inteligenci, která by měla vědět, co a proč dělá každým řádkem kódu.
Všímejte si taky, jak opatrně ustupují různí techničtí odborníci od termínu "AI" a spíše se drží termínu "LLM", protože uživatelského očekávání skutečného AI současné LLM prostě nenaplňuje.
To ostatní kolem je jen reklama, hype, móda, říkejte si tomu, jak chcete. A je to vpravdě otravné a kazí to celou branži, protože různí marketéři se můžou podělat, jen aby tam to "AI" dostali. Ku škodě celku, to si myslím já.
zelame si aby AI za nas robila vsetku pracu - ale vazne sa chceme potom unudit k smrti? nie nadarmo sa vravi ze praca slachti cloveka. niekomu urcite vyhovuje ze vetka zlozita praca sa z jednotlivcov prenesie postupne na stroje a ludia budu len dalsi clanok. niekto s toho urcite nieco bude mat - ja osobne rad vymyslam nove veci a bavi ma riesit problemy a viem ze t za mna dokaze vyriesit AI, ale tak ako si namaham telo aj ked nemusim aby som v 60ke nebol odkazany na doktora, tak si namaham mysel
No jako ideální stav by byl, kdyby za mne AI vydělávala prachy a já bych celý den zahradničil. Rozšířil bych humna a honil si tam triko od března do listopadu:-)
Přesně. Spousta lidí si neuvědomuje, že velmi mnoho lidí je zaměstnaných hlavně proto, aby měli co dělat a nevymýšleli blbosti.
Bohužel, vymýšlejí blbosti z titulu své pozice, což je mnohem nebezpečnější. Do manažerských pozic se dostali naprosto nekompetentní jedinci a v kombinaci s hypotékami prakticky není síla, která by jim dokázala oponovat. Škody budou nezměrné a velmi těžko napravitelné.
Začiatkom leta vyšla štúdia, ktorá porovnavala študentov. Niektorí myslenie outsourcovali na AI, iní nie. Záver celkom ladí s tým čo píše autor v tomto článku. Ak budeme používať AI bez rozmyslu môže dôjsť ku nezvratnej degeneracii mozgu. Ak to používame s rozumom je to fajn pomocník.
https://www.postoj.sk/177967/ako-vam-z-chatugpt-doslova-zakrpatie-mozog
19. 12. 2025, 16:59 editováno autorem komentáře
Pro mě jako IT admina, ne programátora, je AI skvělý nástroj. Beru ji hlavně jako Stack Overflow s okamžitými odpověďmi: generování složitých příkazů s hromadou parametrů, návrhy skriptů, nad kterými bych dřív strávil klidně 10× víc času, troubleshooting. Největší přínos ale vidím třeba u šuplíkových hobby projektů, ať už mých nebo mých kamarádů. V době před AI jsem na ně často neměl buď dost znalostí (programování, nové technologie, tooly), nebo čas, případně mě to prostě přestalo bavit. Teď se třeba můj známý po třech letech vrátil k „programování“ restreameru Stalker portal kanálů. Má zdroje v řádech tisíců z různých fór, některé fungují jen hodiny nebo dny, výjimečně týdny (ano, je to pirát, co pirátí pirátské zdroje).
Dnes mu stačí jednou za čas aktualizovat seznam zdrojů a má pořád dostupné své oblíbené sportovní kanály. To, co pro něj bylo dřív prakticky neřešitelné, dokázal teď s pomocí AI posunout ke kýženému výsledku během pár hodin. Nebo já jsem si takhle vyrobil webovou mapu, kde můžu mít historii polohy mého štěkosera z Tractive GPS od počátku věků, ne jen maximálně rozmezí 2 týdnů, jako je to v ofiko aplikaci, a to asi za 30 minut.
Vibe coding neboj jakékoliv jiné informace vygenerované AI jsou super, ale podle mě hlavně pro osobní použití. Hlavně se na ně nesmí člověk bez přemýšlení spoléhat. V produkci nebo byznysu už to chce hodně opatrnosti (zatím) – jinak si tím člověk může poškodit peněženku, pověst, nebo klidně i zdraví.
20. 12. 2025, 11:14 editováno autorem komentáře
Pro mě jako IT admina, ne programátora, je AI skvělý nástroj. Beru ji hlavně jako Stack Overflow s okamžitými odpověďmi: generování složitých příkazů s hromadou parametrů, návrhy skriptů, nad kterými bych dřív strávil klidně 10× víc času, troubleshooting.
Můžu se jako admin zeptat, k čemu potřebuješ složité příkazy se spoustou parametrů? Práce admina je ve své podstatě hrozně easy a pokud není, tak to ukazuje na nevhodně zařízenou infrastrukturu a tu je po tomto odhalení lepší předělat a ne lepit dalšími složitými skripty.
Zažil jsem několik případů, kdy jsem po někom přebíral server plný různých custom bash skriptů a vždy to bylo jednodušší přeinstalovat do defaultu, než to postupně rozplétat. Bohužel stále sem tam narážím na rady v diskusích typu "tohle dej do rc.local" (ani ne třeba jako oneshot systemd service) a všechny rady jsou způsobeny neznalostí možností daných distribucí (nebo obecně neznalostí, jak se to má dělat a jestli je vůbec vhodné to dělat na tomto místě).
Není to myšleno jen a pouze v práci. Třeba si chci něco vyzkoušet, prozkoumat, co já vím, nebo si nemůžu vzpomenout jak jsem naposledy poskládal nějaký command a nechci mačkat 100x nebo nebo hledat v manu. Jak říkám beru AI jako takové fórum, kde mi na můj dotaz ihned odpoví. Taky neříkám, že bezmyšlenkovitě všechno copypastuju. Prostě mi to šetří čas v a posunuje to mé hobby projekty a mám z toho radost.
len pre pobavenie, par cerstvych historiek k tymto ludditskym pohladom na svet:
- vcera clovek urobil rekfaktoring kodu, ktory by mu trval niekolko dni za hodinu s pomocou LLM.
- studenti mali za ulohu napisat dlhsi text, ponali to rozne zodpovedne a potom prehanali vysledne texty cez rozne kontroly "pisala to AI".
- - vysledky boli zhruba na urovni hadzania kockou
- - ale bolo to schopne pomerne spolahlivo otagovat odseky "pisala AI" ktore vznikli sposobom "spytam sa AI co mi navrhne a potom si to napisem sam"
- spytal som sa AI na temu nadzvukovych striel, vyznam sa do toho prd, vratilo to celkom uveritelny popularno naucny text. Az na to, ze moje dieta mi z fleku oznacilo pomerne podstatne halucinacie ku ktorym sa nasledne LLM v krizovom vysluchu priznala :)
- zo zaujmom pozorujem junior programatora, ako pracuje s LLM, ma vyrazne lepsie vysledky, pretoze mu to fakt pomaha ale uz mu to neprezradza uskalia. Takze ho treba priebezne usmerovat "toto je fakt blby napad preto-a-preto".
- riesil som matematicky priklad, ktory odolaval, tak som rezignovane sa spytal LLM, ze nech mi da nejaky hint. Dala a uspesne vdaka nasmerovaniu mal priklad za chvilu hotovy.
Tak matematický příklad jste nejspíš neřešil sám. A jinak metoda "křížový výslech" je úplně to nejzákladnější, co je třeba při používání LLM rutinně používat.
pri tom priklade ma zaujal fakt, ze to vedelo nevysypat riesenie, ale fakt len napad :)
druha vec je, ze priebezne skusmo testujem LLM, ako sa im dari v pocitani slohovych prikladov z matematiky... obcas to daju, obcas nie, obcas vypluju uplny nezmysel. Ale MO kategorie A by to asi preslo na celostatne kolo :)
tiez zvyknem detom hovorit, ze LLM sa pytame len veci co vieme :) ale budme realisticky: ak tomu nemam verit ani makke f, tak naco to mam pouzivat. Napokon ak si budem mysliet, ze "raketa X ma rychlost Y", tak jediny dopad bude, ze ma niekto v krcme zotrie ako idiota :)
20. 12. 2025, 18:35 editováno autorem komentáře
Je každého svobodná volba zda AI bude používat či ne. Nikdo nikoho nenutí AI používat, takže bych prosil aby ti co AI používat nechtějí prokázali stejnou míru tolerance těm co ji používat chtějí.
Nějaká AI je každému jedno. Jedno není odpad a smog, který často vytváří. A to už se bohužel ostatních týká ať chtějí nebo ne. Stejně, jako mi to jedno těžko může být v call centrech a na podobných místech, kde když už tam tedy musím volat, očekávám živého člověka protože to je koneckonců důvod, proč volám.
To je úplně jednoduché.
Tak na tohle platí biblické kdos bez viny, hoď kamenem. Já AI využívám, ale zase jsem nikdy neletěl letadlem, nikdu jsem neměl auto (ani řidičák), doma topíme na 16 až 18 stupňů, místo PC používám jen tablet a třeba oblečení nosím do roztrhání. To jest ve většině oblastí žiju dost úsporně a s nízkou ekologickou stopou. Mohou to o sobě říct ti, kdo mi chtějí AI zakázat z ekologických důvodů?
Nemyslim, ze AI chce vetsina krtitiku zakazat z ekologickych duvodu, ale ze vetsina kritiku proste vidi ekologicke nasledky a chce prislusne regulace pouzivat i tady.
Nevidí, protože ve skutečnosti ani neví, jak jsou ta datacentra napájena a jaký podíl na kterém datovém centru má OZE.
Aktualni moda je zacit napajet primo plynem a turbiny hodit tak, aby nesplnovaly bezne pozadavky a idealne jeste v neschvalenem poctu...
Ono to ne vždy je všechno pro-eko chování. Já taky kdysi mohl napsat, že nemám auto ni řidičák. Ale s malejma dětma a pohotovostí až v nejbližším větším městě člověk rychle změní priority. Topit na 16-18 je úctyhodné, ale jsou baráky, kde tím způsobíš jedině ryhclé rozšíření plísní ve zdivu. A používat místo PC jen tablet je masochismus, ale pochopíš, až tě bude bolet za krkem a oči zestárnou a nebudou chtít ostřit na 12" displej, raději na 24 či 27".
Jinak samozřejmě taky žijeme dost úsporně a taky nosím oblečení až do definitivního konce. To je - věřím - normální.
Topeni na 16 stupnu dlouhodobe je dobra cesta k tomu aby jsi mel plisen.
Jedno z nejlepsich topeni co znam je krb. Nejenom ze to dava salave teplo a vyhreje na prijemnych 24 ale take zaruci automaticke vetrani. Jaksi z podstaty toho topeni.
To jsou jen výmluvy, já mám tři děti, dnes už dospívající a život uspořádaný tak, abych auto nepotřeboval.
Topíme na 18, ale ne trvale, netopíme v noci a přes den, když jsme všichni pryč, takže ráno mám doma teplotu kolem těch 16.
Nic úctyhodného na tom není, zjistil jsem, že když nepřetápím, tak jsme všichni zdraví, sezónní virózy se nás netýkají. Před tím jsem měl virózu každý podzim i jaro, původem jsem panelákové dítě, kde se topilo na 25 stupňů, tomuhle jsem se naučil od své ženy.
Plíseň nezpůsobuje nízká teplota, ale vysoká vlhkost kombinovaná s blbě postaveným barákem. Stačí větrat. A ač to většině Čechů přijde extrémní, zvykl jsem si na takovou teplotu rychle, během pár měsíců jsem začal chodit i při této teplotě v trenkách a tričku.
Používat tablet místo pc není masochismus, ale moje preference. Mám notebook, ale prostě ho už roky nepoužívám, nevyhovuje mi, je nepraktický, těžký, velký, nepohodlný. Na virtuální klávesnici se mi lépe píše, používám Termux a krom Hackers keyboard mám navíc i tři řádky termuxí extended keyboard, která mi dává dalších 60 kláves navíc. Mám na tom pověšené všechny často používané znaky typu závorky, uvozovky a další bez shiftu, plus řadu maker Vimu, a je to mnohem pohodlnější, než fyzická klávesnice.
Tablet mám 11", oči mám staré víc než 50 let, a bolest krku ani zad ani ničeho jiného nemám, žiju totiž docela zdravě. Kdyby mě něco bolelo, tím spíš budu používat tablet, protože s ním mohu pracovat kdekoliv a v jakékoli poloze, od stojící až po ležící, takže své tělo i méně stereotypně zatěžuji.
Nic z toho, co dělám, nedělám z ekologických důvodů, dělám to proto, že mi to tak vyhovuje. A je mi jedno, jak to dělají ostatní. Ale odmítám, aby mi nějací poljakové a nikolajové nebo kdo kecali do života s tím, že se mám uskromnit, když na 99 % zanechávají větší ekologickou stopu než já.
Nejsem panelakove dite a nikdy nebyl. Popisuju jenom svou zkusenost. Bojovali jsme s plisni a presne vim kdy a jak vznikala. Vetrani opravdu nepomaha. Nejhorsi je takova plisen kterou nevidis. A pak ti deti kaslou a neni to z toho ze jsou nachlazene.
Pokud ani větrání nepomáhá, pak byste měl dost řešit buď kudy se vám do zdiva ta vlhkost dostává nebo proč máte tak studenou zeď. Teplota vytápění na to má vliv potud, pokud teplota zdiva klesne pod rosný bod a začne vám na stěně kondenzovat voda. Větrání (nebo odvlhčovač) zase potud, pokud zvládne snížit vlhkost a tedy snížit rosný bod jako takový. Což je ale obojí problém na straně té stěny, nikoliv na straně teploty v místnosti. Pokud vám nepomáhá větrání, máte hlavně a především mokrou zeď odspodu. A to je zase velmi často problém nevhodných stavebních úprav (typicky třeba neprodyšné PVC podlahy, nevhodných svodů a podobně). Což všechno určitě víte.
Jestli vám děti kašlou, rozhodně bych to řešil víc než řešením plísně. Některé děti jsou citlivější ale obvykle to spíš znamená z nějakého důvodu dlouhodobě oslabenou imunitu. Tam, kde jsme teď dva roky provizorně bydleli bych mohl sklízet plíseň pomalu po kilech (ostatně i proto se mimo jiné stěhujeme, nebylo to zamýšlené jako trvalé bydlení) právě kvůli problémům s neprovedenou hydroizolací a zároveň podivně nízkou teplotou jedné ze stěn, resp. nároží domu což se projevilo jakmile se uvnitř začalo bydlet a vařit. Ale, světe div se, děti nám fakt nekašlou. Přitom trvale topíme asi na sedmnáct přes den a na čtrnáct v noci a máme jich pět.
(A ne, topit víc fakt nepomůže když má v zimě roh a hrana místnosti devět stupňů.)
22. 12. 2025, 17:45 editováno autorem komentáře
Diky tohle vim. Vse jsem to mel nastudovane a postupne zkousel. Nakonec pomohlo tu jednu zed zateplit mineralni vatou ne polystyrenem. Polystyren je na zbytku a je to v pohode, ale ta jedna zed nedychala a polystyren to jenom zhorsoval.
Nepřekvapuje mě to. To jsou ty stavební úpravy. Spousta lidí se diví, proč jim domy plesniví a přitom mají odpovědi často pod nohama nebo se o ně opírají. Tím vším jsem ale hlavně chtěl říci, že řešením tohoto není topit. Většina starých domů když byly nové fungovala. Ostatně před stopadesáti lety se v zimě v domech prakticky netopilo, topilo se obvykle v jedné místnosti -- takže musela fungovat. Topit je dočasný (a moderní) workaround obcházející problém, který je někde jinde.
samo o sobě topení na vyšší teplotu nepomůže. Primární problém jsou moderní okna a dveře, které dokonale těsní. Což chcete, kvůli teplu, ale má to i svoje proti. Více méně ještě před 30 roky se i s těmi starými okny větralo mnohem víc - doporučovalo se spát s otevřenými okny a nikdo moc neřešil cenu energií.
Před 150 lety se v domech netopilo - ale v zimě nemusely být úplně studené. Jenom vařením se kuchyň mohla asi docela hodně nahřát - a na to vám stačí trochu louče. Dokud nebyla televize, tak lidi doma trávili mnohem méně času.
Problém vlhkosti vznikají v bytě řeší rekuperace. V bytě v domě z roku 1908 kde prostě v zimě bylo trvale vlhkost vzduchu cca 65% se instalací rekuperačního větrání jen do 2 místností z 5 snížila vlhkost na cca 40% (v největších mrazech až na 37%) a problém plísní tím zmizel.
Dříve se topilo méně, ale taky znám z vyprávění v rodině že za velkých mrazů byla u stropu na štítové zdi (30 cm plná cihla) námraza zevnitř ! A mám i hodně staré fotografie kde jedna z místností v přízemí má okopanou omítku, protože byla vhlká a ta omítka opadávala.
A narazil jsem jsem i na text, který popisuje jak si v zimě Josef Lada jako dítě hrál uvniř domu v potůčcích vzniklých kondenzací na zdech a stavěl si tam "rybníčky". A jak se on nebo jeho bratr propadl stropem půdy do místnosti jak ten strop byl shnilý.
Zas tak moc si ty staré časy neidealizujme. Např. každoroční natírání vápnem nebylo jen pro vzhled, ale i snaha o potlačení plísní.
Ono strašně záleží, kdy ta stavba vznikla. Jednou věcí je dům 1820, druhou věcí dům 1920. Rozdíl v kvalitě je občas mnohořádový. Rekuperace to, no, "řeší" místo větrání. Ostatně nic jiného, než nucené větrání s výměníkem to není. Já osobně neuznávám jako řešení nic, co je nucené a vyžaduje mechanizaci včetně moderních pasivních domů (o stavbu, kde když na půl roku vypnu elektřinu, dům shnije, fakt nestojím). Ale je to věc názoru samozřejmě, technické řešení to je. Na druhou stranu člověk by fakt nevěřil, co s vlhkostí stěn udělá třeba to, že sundáte PVC podlahu. Sousedovi stavařovi jsem to nevěřil a měl naprostou pravdu.
Jinak my máme na domě krov cca 1830 a povalový strop nejspíš původní takže tak sedmnácté osmnácté století. Nikdo se jím nikam zcela zjevně nikdy nepropadl. Strop v jiném domě zhruba z konce 19. století, co jsme teď nedávno museli kvůli ztrouchnivění zlikvidovat byl taky zcela evidentně v tom stavu proto, že na něj zezhora teklo (podle toho kde a jak byl trouchnivý). To fakt není běžné ani normální, že by se někdo někam propadal a strop hnil. A fakt nebylo ani tehdy, to je naprostý nesmysl.
23. 12. 2025, 14:12 editováno autorem komentáře
Krov cca 1830 ... To je krásná ukázka Survivorship bias. Na domě co přežil 200 let ukazujeme že už před 200 lety se stavělo pořádně a všechno to přežilo. Samozřejmě, protože to co nebylo postavené pořádně už dávno nestojí.
Opravolal jsem před nějakou dobou vrata. Oblouk nad vraty je zasklený a není to část kružnice ale nějaká jiná křivka. Když jsem měl to "okno" na zemi, říkal jsem si, jak to ti řemeslníci před těmi 120 lety dělali že to tak pěkně pasuje do zazděného rámu a přitom to není žádná jednoduchá křivka. No, při usazení okna zpět se ukázalo, že to vlastně zas tak moc nepasuje. Jsou tam místy mezery až asi centimetr, jen jaksi se země to není poznat.
Tak bych viděl že to je vším starým. Je to krásné, je za tím spousta řemeslné práce ale objetivně vlastnosti nic moc a o přesnosti se nedá mluvit. Z toho neplyne že se má vše staré nahradit za nové, jen je nutné být realista ohledně skutečných vlastností starých věcí.
PS : Krov mám na domě také původní, z roku 1908, nicméně dvě pozednice jsem musel vyměnit a do krovu se muselo v průběhu těch 120 let přidat pár příčných trámů aby krov držel trochu víc rovinu.
Ne, to jste hlavně nepochopil sdělení. Sdělení je, že pokud do stropu neteče, nehnije a nehnil ani tehdy. Čtěte pořádně. Že si někdo nechal téct do chalupy je druhá věc. To zas tak neobvyklé nebylo a vlastně taky není ani dnes. Ale to tu neřešíme a taháte to do toho vy.
23. 12. 2025, 15:37 editováno autorem komentáře
V tom proudu nekritického nadšení z AI představuje tenhle alarmistický článek pěkné osvěžení diskuse, ale je opravdu otázka, jestli, u tak zásadní evoluční změny, jako je příchod multimediální zábavy a velkých jazykových modelů, vůbec už můžeme rozlišit věci podstatné a nepodstatné. AI nás připravuje o rozum, nebo teprve hledáme způsob, jak začlenit a využít tu externí paměť do svého lidského mozku.
Pokud jde o AI jsem optimista, ale je možné, že to bude trvat dalších tisíc let, než dokážeme tyhle nové techné integrovat, aby nám byly jako lidstvu k užitku. Staří Řekové vynalezli filosofii, tedy novou reflexi lidského bytí, která překonává víru v bohy přírodních národů. Demokracie a filosofie byly základem kulturní a mocenské expanze Římské říše, ale pak se cosi pokazilo, demokracie byla nahrazena tyranií císařství a filosofie primitivní a paranoidní křesťanskou ideologií, která je založena nikoli na diskusi, reflexi a pochybování, ale na autosugesci tzv. víře. Trvalo dalších 1500 let, než filosofie přestala být služkou theologie a emancipovala se z kurately víry. Současně se ale objevilo nové tzv. vědecké myšlení, které ze kterého se zrodila počítačová technika a biologie. Ale biologické a zoologické objevy vedly k tomu, že naše moderní psychologie degemerovala do podoby biologického redukcionismu reprezentovaného pavědou sexuologií, ze které emanovala ideologie genderu. Freud objevil roli podvědomí, ale psychoanalýzu, první skutečnou moderní psychologii, která překonává Aristotela, v podstatě vytěsnila. Můj učitel Sartre v knize Svatý Genet ukázal, že tzv. sexuální orientace není nic biologického, ale existenciální volba. Když jsem se existencialismus strukturalismus, [to, že lidskou lásku nelze redukovat na biologii, podobně jako strukturu na součet svých částí, pokušel vykládat ve světě LGBT aktivistů, setkal jsem se s absolutním nepochopením.
Marxismus byl první skutečný post-křesťanský pokus o filosofickou organizaci společnosti, neúspěch a degenerace pseudomarxistického totalitního komunismu vedla k nové rekatolizaci a kulturnímu úpadku [ve srovnání s intelktuální explozí 60 let].
Tedy soudím, že s umělou iteligencí to bude podobně: musíme se teprve naučit integrovat nové převratné techné do našeho myšlení, aby fungovaly jako externí paměťová úložiště, bude to asi bolet a možná na několi desítek generací budeme vidět jen degeneraci lidstva, ale pak "Budete jako bohové" [Erich Fromm].
Nechci Vám to kazit, ale Římská říše nebyla zrovna dobrý příklad pro demokratické zřízení. Pokud někdy vůbec, tak to byla sotva nějaká forma oligarchie, ale ty hlavní expanze spadají do období nějaké formy císařství. Senát jako vládní prvek většinou jen obchodoval svůj vliv pro toho, kdo byl zrovna nejsilnější. Navíc to období, které spadá do 2. - 4. století n.l. vyloženě předznamenává staletí budoucí, ten "sešup" je pozvolný, za to však vytrvalý.
Na celé AI věci a vůbec tech. budoucnosti je totiž něco dost divného.
Když si vezmete OpenAI a Sama Altmana - on je nedouk, se střední školou - založil startup - Loopt - na nějakou blbost s geolokací a dostal na to 20M, startup se pak prodal za hodně podivných okolností a nikdo nikdy z něj už nic neviděl.
Pak najednou šéfuje Y Combinatoru, kde ho nejspíš tlačí P. Thiel a dotlačil ho až do OpenAI. Přitom Altman chtěl prorazit s nějakou seznamkou pro gaye a Thiel mu to nejspíš rozmluvil. Samotný Thiel s Palantirem - to je takový "vládní" startup na špehování všeho možného i nemožného, hlavně pro armádu, proti terorismu atp.
Sam rozhodně není žádný teoretik AI. Ale přesvědčený o tom, že potřebujeme AGI, to je na 100% a mluví o tom kde může. A všichni ostatní Google, Anthropic .... jedou to samé. V Číně podobně.
A nedávná prohlášení fin. ředitelky o tom že nakonec celou AI stejně musí "koupit" US vláda - bailout?
Spíš z toho plyne, že to celé tohle s AI je podpořené od začátku vládami - v Číně určitě, v Americe jakbysmet, jen se do nedává moc vědět. A směr kam to má vést, jak měnit svět a jak je to nebezpečné ví dost lidí ale je to možná záměr.
Doporučuji pár videí od prof. Jiang Xueqin - o moci, školství, válkách atp. hodně zajímavé a v dnešní době AI a generování i dost osvěžující.
31. 12. 2025, 20:23 editováno autorem komentáře