Odpověď na názor

Souhlasím. Následující text je jen doplnění. Českou republiku migrační vlna kolem roku 2015 nezasáhla tak silně jako některé jiné evropské země. Zdejší situace byla v té době ovlivněna především Lisabonskou strategií EU (2000–2010), jejímž cílem bylo transformovat EU v nejdynamičtější "znalostní ekonomiku" světa. Toho se mělo dosáhnout mimo jiné zvýšením podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30–34 let na alespoň 40 %. Pro srovnání: v ČR na začátku 90. let studovalo na VŠ jen kolem 15 % populačního ročníku.

V rámci těchto reforem bylo plošně zavedeno bakalářské studium a vznikly soukromé vysoké školy. Přímým důsledkem této "masifikace" byl však často tlak na snižování nároků na studenty. Klíčovým nástrojem se stalo financování vysokých škol založené na počtu studentů (tzv. "peníze za hlavu"). Detaily se v jednotlivých zemích liší, ale je známo, že neuvěřitelně vysoká "průchodnost" některých škol je dána metodikou výkaznictví – statistiky úspěšnosti se někdy nesledují od momentu zápisu, ale až od pozdějšího stadia studia, kdy už proběhla selekce v náročných úvodních kursech.

My statistiky vykazujeme od zápisu, ale ekonomové nám doporučují, abychom se zamysleli nad jinou metodikou výpočtu, protože mezi průchodností a kvalitou výuky je třeba najít rovnováhu.