Nějaká AI je každému jedno. Jedno není odpad a smog, který často vytváří. A to už se bohužel ostatních týká ať chtějí nebo ne. Stejně, jako mi to jedno těžko může být v call centrech a na podobných místech, kde když už tam tedy musím volat, očekávám živého člověka protože to je koneckonců důvod, proč volám.
To je úplně jednoduché.
Tak na tohle platí biblické kdos bez viny, hoď kamenem. Já AI využívám, ale zase jsem nikdy neletěl letadlem, nikdu jsem neměl auto (ani řidičák), doma topíme na 16 až 18 stupňů, místo PC používám jen tablet a třeba oblečení nosím do roztrhání. To jest ve většině oblastí žiju dost úsporně a s nízkou ekologickou stopou. Mohou to o sobě říct ti, kdo mi chtějí AI zakázat z ekologických důvodů?
Ono to ne vždy je všechno pro-eko chování. Já taky kdysi mohl napsat, že nemám auto ni řidičák. Ale s malejma dětma a pohotovostí až v nejbližším větším městě člověk rychle změní priority. Topit na 16-18 je úctyhodné, ale jsou baráky, kde tím způsobíš jedině ryhclé rozšíření plísní ve zdivu. A používat místo PC jen tablet je masochismus, ale pochopíš, až tě bude bolet za krkem a oči zestárnou a nebudou chtít ostřit na 12" displej, raději na 24 či 27".
Jinak samozřejmě taky žijeme dost úsporně a taky nosím oblečení až do definitivního konce. To je - věřím - normální.
To jsou jen výmluvy, já mám tři děti, dnes už dospívající a život uspořádaný tak, abych auto nepotřeboval.
Topíme na 18, ale ne trvale, netopíme v noci a přes den, když jsme všichni pryč, takže ráno mám doma teplotu kolem těch 16.
Nic úctyhodného na tom není, zjistil jsem, že když nepřetápím, tak jsme všichni zdraví, sezónní virózy se nás netýkají. Před tím jsem měl virózu každý podzim i jaro, původem jsem panelákové dítě, kde se topilo na 25 stupňů, tomuhle jsem se naučil od své ženy.
Plíseň nezpůsobuje nízká teplota, ale vysoká vlhkost kombinovaná s blbě postaveným barákem. Stačí větrat. A ač to většině Čechů přijde extrémní, zvykl jsem si na takovou teplotu rychle, během pár měsíců jsem začal chodit i při této teplotě v trenkách a tričku.
Používat tablet místo pc není masochismus, ale moje preference. Mám notebook, ale prostě ho už roky nepoužívám, nevyhovuje mi, je nepraktický, těžký, velký, nepohodlný. Na virtuální klávesnici se mi lépe píše, používám Termux a krom Hackers keyboard mám navíc i tři řádky termuxí extended keyboard, která mi dává dalších 60 kláves navíc. Mám na tom pověšené všechny často používané znaky typu závorky, uvozovky a další bez shiftu, plus řadu maker Vimu, a je to mnohem pohodlnější, než fyzická klávesnice.
Tablet mám 11", oči mám staré víc než 50 let, a bolest krku ani zad ani ničeho jiného nemám, žiju totiž docela zdravě. Kdyby mě něco bolelo, tím spíš budu používat tablet, protože s ním mohu pracovat kdekoliv a v jakékoli poloze, od stojící až po ležící, takže své tělo i méně stereotypně zatěžuji.
Nic z toho, co dělám, nedělám z ekologických důvodů, dělám to proto, že mi to tak vyhovuje. A je mi jedno, jak to dělají ostatní. Ale odmítám, aby mi nějací poljakové a nikolajové nebo kdo kecali do života s tím, že se mám uskromnit, když na 99 % zanechávají větší ekologickou stopu než já.
Pokud ani větrání nepomáhá, pak byste měl dost řešit buď kudy se vám do zdiva ta vlhkost dostává nebo proč máte tak studenou zeď. Teplota vytápění na to má vliv potud, pokud teplota zdiva klesne pod rosný bod a začne vám na stěně kondenzovat voda. Větrání (nebo odvlhčovač) zase potud, pokud zvládne snížit vlhkost a tedy snížit rosný bod jako takový. Což je ale obojí problém na straně té stěny, nikoliv na straně teploty v místnosti. Pokud vám nepomáhá větrání, máte hlavně a především mokrou zeď odspodu. A to je zase velmi často problém nevhodných stavebních úprav (typicky třeba neprodyšné PVC podlahy, nevhodných svodů a podobně). Což všechno určitě víte.
Jestli vám děti kašlou, rozhodně bych to řešil víc než řešením plísně. Některé děti jsou citlivější ale obvykle to spíš znamená z nějakého důvodu dlouhodobě oslabenou imunitu. Tam, kde jsme teď dva roky provizorně bydleli bych mohl sklízet plíseň pomalu po kilech (ostatně i proto se mimo jiné stěhujeme, nebylo to zamýšlené jako trvalé bydlení) právě kvůli problémům s neprovedenou hydroizolací a zároveň podivně nízkou teplotou jedné ze stěn, resp. nároží domu což se projevilo jakmile se uvnitř začalo bydlet a vařit. Ale, světe div se, děti nám fakt nekašlou. Přitom trvale topíme asi na sedmnáct přes den a na čtrnáct v noci a máme jich pět.
(A ne, topit víc fakt nepomůže když má v zimě roh a hrana místnosti devět stupňů.)
22. 12. 2025, 17:45 editováno autorem komentáře
Nepřekvapuje mě to. To jsou ty stavební úpravy. Spousta lidí se diví, proč jim domy plesniví a přitom mají odpovědi často pod nohama nebo se o ně opírají. Tím vším jsem ale hlavně chtěl říci, že řešením tohoto není topit. Většina starých domů když byly nové fungovala. Ostatně před stopadesáti lety se v zimě v domech prakticky netopilo, topilo se obvykle v jedné místnosti -- takže musela fungovat. Topit je dočasný (a moderní) workaround obcházející problém, který je někde jinde.
samo o sobě topení na vyšší teplotu nepomůže. Primární problém jsou moderní okna a dveře, které dokonale těsní. Což chcete, kvůli teplu, ale má to i svoje proti. Více méně ještě před 30 roky se i s těmi starými okny větralo mnohem víc - doporučovalo se spát s otevřenými okny a nikdo moc neřešil cenu energií.
Před 150 lety se v domech netopilo - ale v zimě nemusely být úplně studené. Jenom vařením se kuchyň mohla asi docela hodně nahřát - a na to vám stačí trochu louče. Dokud nebyla televize, tak lidi doma trávili mnohem méně času.
Problém vlhkosti vznikají v bytě řeší rekuperace. V bytě v domě z roku 1908 kde prostě v zimě bylo trvale vlhkost vzduchu cca 65% se instalací rekuperačního větrání jen do 2 místností z 5 snížila vlhkost na cca 40% (v největších mrazech až na 37%) a problém plísní tím zmizel.
Dříve se topilo méně, ale taky znám z vyprávění v rodině že za velkých mrazů byla u stropu na štítové zdi (30 cm plná cihla) námraza zevnitř ! A mám i hodně staré fotografie kde jedna z místností v přízemí má okopanou omítku, protože byla vhlká a ta omítka opadávala.
A narazil jsem jsem i na text, který popisuje jak si v zimě Josef Lada jako dítě hrál uvniř domu v potůčcích vzniklých kondenzací na zdech a stavěl si tam "rybníčky". A jak se on nebo jeho bratr propadl stropem půdy do místnosti jak ten strop byl shnilý.
Zas tak moc si ty staré časy neidealizujme. Např. každoroční natírání vápnem nebylo jen pro vzhled, ale i snaha o potlačení plísní.
Ono strašně záleží, kdy ta stavba vznikla. Jednou věcí je dům 1820, druhou věcí dům 1920. Rozdíl v kvalitě je občas mnohořádový. Rekuperace to, no, "řeší" místo větrání. Ostatně nic jiného, než nucené větrání s výměníkem to není. Já osobně neuznávám jako řešení nic, co je nucené a vyžaduje mechanizaci včetně moderních pasivních domů (o stavbu, kde když na půl roku vypnu elektřinu, dům shnije, fakt nestojím). Ale je to věc názoru samozřejmě, technické řešení to je. Na druhou stranu člověk by fakt nevěřil, co s vlhkostí stěn udělá třeba to, že sundáte PVC podlahu. Sousedovi stavařovi jsem to nevěřil a měl naprostou pravdu.
Jinak my máme na domě krov cca 1830 a povalový strop nejspíš původní takže tak sedmnácté osmnácté století. Nikdo se jím nikam zcela zjevně nikdy nepropadl. Strop v jiném domě zhruba z konce 19. století, co jsme teď nedávno museli kvůli ztrouchnivění zlikvidovat byl taky zcela evidentně v tom stavu proto, že na něj zezhora teklo (podle toho kde a jak byl trouchnivý). To fakt není běžné ani normální, že by se někdo někam propadal a strop hnil. A fakt nebylo ani tehdy, to je naprostý nesmysl.
23. 12. 2025, 14:12 editováno autorem komentáře
Krov cca 1830 ... To je krásná ukázka Survivorship bias. Na domě co přežil 200 let ukazujeme že už před 200 lety se stavělo pořádně a všechno to přežilo. Samozřejmě, protože to co nebylo postavené pořádně už dávno nestojí.
Opravolal jsem před nějakou dobou vrata. Oblouk nad vraty je zasklený a není to část kružnice ale nějaká jiná křivka. Když jsem měl to "okno" na zemi, říkal jsem si, jak to ti řemeslníci před těmi 120 lety dělali že to tak pěkně pasuje do zazděného rámu a přitom to není žádná jednoduchá křivka. No, při usazení okna zpět se ukázalo, že to vlastně zas tak moc nepasuje. Jsou tam místy mezery až asi centimetr, jen jaksi se země to není poznat.
Tak bych viděl že to je vším starým. Je to krásné, je za tím spousta řemeslné práce ale objetivně vlastnosti nic moc a o přesnosti se nedá mluvit. Z toho neplyne že se má vše staré nahradit za nové, jen je nutné být realista ohledně skutečných vlastností starých věcí.
PS : Krov mám na domě také původní, z roku 1908, nicméně dvě pozednice jsem musel vyměnit a do krovu se muselo v průběhu těch 120 let přidat pár příčných trámů aby krov držel trochu víc rovinu.
Ne, to jste hlavně nepochopil sdělení. Sdělení je, že pokud do stropu neteče, nehnije a nehnil ani tehdy. Čtěte pořádně. Že si někdo nechal téct do chalupy je druhá věc. To zas tak neobvyklé nebylo a vlastně taky není ani dnes. Ale to tu neřešíme a taháte to do toho vy.
23. 12. 2025, 15:37 editováno autorem komentáře