Vlákno názorů k článku Necháváme AI měnit svět, i když dobře víme, že to může být nebezpečné od Heron - Já jsem zatím z vývoje AI spíše zklamaný....

Já jsem zatím z vývoje AI spíše zklamaný. Je to jen jiná verze vyhledávače, umí to pouze to, co už bylo kdysi dávno objeveno (takže to nic samo nevymyslí) a selže to i v poměrně jednoduchých příkladech (jak vidím na copilotu, který umí vesele selhat i na jednoduchém programu).

Od nástupu AI jsem čekal spíše pokus o nalezení nových věcí. Občas tady v diskusích provokuju s myšlenkou "tohle jde udělat i brute force s filtrem", což není provokace, ale myslím to vážně. Je spousta věcí (a v IT vlastně všechny, pokud se vše kolem udělá správně), kde jsou dané vstupy, zadáme požadovaný výstup a to uprostřed je už potom vlastně jen dané tím omezením vstupu a výstupu. Obecně těch kombinací možností co může být uprostřed není příliš moc. Možná jsem příliš moc ponořený ve vlastní bublině silného statického typování, ale podle mě opravdu stačí jen najít všechny kombinace třeba jen podle datových typů a potom to nějak vyfiltrovat (ano, tohle je problém) a získat funkční výsledek. (Podobně jako třeba ve fyzice je rozměrová analýza jedním ze základních nástrojů.)

Mezitím vidím použití AI na místech, kde bych je teda nečekal. Nedávno vyšlo video ve fyzikálním čtvrtku ČVUT, kde používali teda jen obrázky generované AI pro vysvětlení kvantovky (no tak to ještě dejme tomu, pro odlehčení) ale v dalším videu potom přednášející přímo přiznal, že si s návrhem té přednášky nechal poradit od AI. Jako pardon, ale od přednášejícího na VŠ tak nějak automaticky předpokládám, že on bude o daném tématu vědět vše (pro tu přednášku) a žádnou pomoc nebude potřebovat. (Ale možná jsem nepochopil záměr, kterým mohla být třeba ukázka nevhodného použití AI.)

Machine learning lze používat na důležité věci, třeba analýza vzorků v nemocnicích, kdy ML může být naučeno na milionech vzorků může mnohem rychleji roztřídit nové vzorky. A tak podobně. Ale dnešní populární AI není nic jiného, než vyhledávač, který umí psát text. K čemu je to komu dobré mi nějak není jasné. Při objevu nějaké nové věci, o které nic nevím, je nejkrásnější to vyhledávání, zjišťování si informací, vyzkoušení apod. Jestli někdo používá AI tak, že ona mu doporučí něco co on neví a on to použije, tak o tenhle objevovací zážitek potom přichází. (Což samozřejmě nemusí všem vadit.)

S tím nesouhlasím. Mě AI např. dokázala upravit mapu ECU automobilu (binární soubor) podle mých přání a to fakt vyhledávač nedokáže. Dokáže naprogramovat, upravit i vymyslet celé moduly dle dokumentace (např. nové komponenty do ESPHome nebo je optimalizovat).

Používám placený ChatGPT a nemohu si ho vynachválit. Myslím, že se postupem času přizpůsobuje mě, protože když zkusím placený Gemini, ve kterém nemám skoro nic uděláno, tak halucinuje a nevyřeší nic, což odpovídá tvé zkušenosti. Přitom údajně má být Gemini lepší než ChatGPT dle "benchmarků".

Vidím to podobně. Zrovna včera jsem potřeboval překompilovat nativní JNI knihovnu (JNI wrapper pro velkou knihovnu z úplně jiného projektu) v jaru z maven repozitáře, aby výsledek běžel na serveru se starším libc. S GPT5 to byla práce na dvě hodiny, sám bych to lovil minimálně celý den, pokud bych se do toho vůbec rozhodl pustit.

======
Myslím, že se postupem času přizpůsobuje mě,
======

Model je pořád stejný, ale určitě se mění informace přidávané webovým rozhraním k tvému dotazu (forma RAG). Vzhledem k nedávné diskusi zde ohledně znalosti vyjmenovaných slov AI modely si myslím, že se k dotazu přidává i relevantní výcuc sešen ostatních uživatelů, nejen mých předchozích sešen.

Dobře, tak pokud AI zná formát toho binárního soubor (z naučení například jeho dokumentace), tak to potom umí sestavit. Ale to stále není nic jiného, než transformace existujících znalostí.

Já si na AI nestěžuju, ale při praktickém používání mám neustále pocit, že tohle už to bylo nebo mělo být. Mě copilot pomáhá třeba při vytváření struktur (golang) ze SQL dotazu, ale kdybych nebyl línej, tak si to klidně napíšu sám. Tohle stále pro mě není ta killer featura.

Jenze tech uplne novych myslenek fakt moc neni. A vetsina lidi to ani nedokaze. Vetsina prace je jen jina kombinace jiz existujiciho. A pokud AI dokaze kombinovat jiz existujici rychleji nez sam clovek, pak je to podle mne uspech.

"Je to jen jiná verze vyhledávače, umí to pouze to, co už bylo kdysi dávno objeveno"

Já vnímám AI jako nástroj pro důmyslnější extrapolaci :-) Každý nástroj má své vlastnosti a v některých rukách může ublížit. Čím větší jsou jeho možnosti, tím větší jsou i rizika.

"ale od přednášejícího na VŠ tak nějak automaticky předpokládám, že on bude o daném tématu vědět vše"

lol ... bylo nebylo,dva dalkari si zapsali predmet s nazvem "pocitacova bezpecnost". Prednasejici, prekvapen tim, ze si predmet nekdo zapsal, si je pozval na konzultaci. Na te jim zacal vysvetlovat, ze to neni o nastavovani firewallu a dalsich veci, ale ze jde o bezpecnost vs pravo. Doticni na to s udivem reagovali s tim, ze ano, to oni vedi, proto si to zapsali, protoze se tim zivi. ... reakce prednasajiciho byl pozadavek na predlozeni indexu, do kterych obema zapsal "zkouska slozena ... zajedna". To pochopitelne oba vyrazne prekvapilo .... prednasejici prohlasil, ze to sice prednasi, ale ze o tom vlastne nic nevi, a ze se citi byt ponekud stany na to, aby ze sebe nechal delat vola nekym, kdo o tom vi nasobne vic.

Ono jde tohle dost s věkem. Po X letech praxe moc dobře znáte svá omezení a víte co víte a nevíte. Když vám přijde na pohovor mladý ambiciízní nezkušený junior/medior, bude tvrdit, že ví všechno od A do Z a k tomu deset písmen navíc a bude skutečně i věřit, že ví. O patnáct lez později budete moc dobře vědět, že ve skutečnosti z těch písmen znáte tak každé druhé a to toho víte třikrát tolik, co on.

Co se týče: "... od přednášejícího na VŠ tak nějak automaticky předpokládám, že on bude o daném tématu vědět vše (pro tu přednášku) a žádnou pomoc nebude potřebovat."

Znát téma nestačí – klíčové je umět ho srozumitelně vysvětlit. Metody, které fungovaly desítky let, dnes selhávají. Současní studenti mají kratší dobu soustředění, jsou zvyklí na krátká videa a ne na dvouhodinové přednášky plné informací. Zároveň často chybí znalosti, které se dříve automaticky předpokládaly ze střední školy.

Pak vzniká konflikt: učitelé argumentují, že látka byla vysvětlena na střední škole, zatímco studenti namítají, že si vše nepamatují, nebo se to vůbec neučili.

Dobře natrénovaná AI zde může pomoci, protože umí odhadnout, co dnešní generace dokáže efektivně vstřebat.

Profesor přednáší každý den, takže studenty zná.

učitelé argumentují, že látka byla vysvětlena na střední škole

Prof Kulhánek v nějaké první přednášce, kterou jsem od něj (cca v roce 2004) viděl, uvedl, že jej vůbec nezajímá, co studenti znají nebo neznají, on to všechno probere znovu a po svém (to, co je potřeba pro dané téma). Totéž někde říkal i prof M. C. Putna.

Profesor přednáší každý den, takže studenty zná.

Takto to však na současných vysokých školách obvykle nefunguje. Profesoři nepřednášejí každý den a přednášky jsou navíc často nepovinné, takže se jich nezřídka účastní jen kolem 50 % studentů. Současná generace studentů se většinou aktivně neptá a na otázky reaguje minimálně, což představuje výraznou změnu oproti předchozím generacím. Ideálem se stávají plně anonymizované zkoušky, kde nikdo – ani učitelé, ani spolužáci – neví, jakou známku kdo obdržel.

Pokud jde o probíranou látku, situace je taková, že přibližně posledních deset let dochází k jejímu postupnému omezování. Důvodem je nutnost opakovat základy, které by si studenti měli přinášet ze střední školy, ale často je nemají dostatečně osvojené.

Kombinace inkluze a jazykových bariér (kvůli masové migraci) u části žáků v základním školství spolu s masovým rozšířením vysokoškolského studia má dopady na úroveň a tempo výuky na vysokých školách.

Na ČVUT jsem cca od 97 až do 2017 učil nebo byl v blízkém kontaktu. Propad v úrovni studentů byl vidět mnohem dřív než mohla inkluze nebo masová migrace mít jakýkoliv efekt. Bylo to vidět někdy od roku 2010.

Střední a vysoké školy v ČR byly do jisté míry výběrové - s relativně náročnými přijmačkami, a nebyl problém problémové studenty vyhodit (nebo přemístit). I na střední škole jsme chlastali a vymýšleli kraviny, ale nikdo si v rámci výuky nedovolil dělat bordel. Maturoval jsem v roce 1990.

Poté došlo k několika změnám - došlo k populačnímu propadu a dost razantnímu (ve třídě jsme nás bylo 36) o dekádu později (třeba jenom 20). Školy také začali dostávat finance na hlavu studenta (včetně univerzit) - takže přišla extrémní motivace nevyhazovat. I na vysokých školách se přestaly dělat příjmací zkoušky. Když učíte studenty, kteří projdou filtrem, to učení je mnohem (mnohem) snazší - a dostanete se dál. Do toho se ještě na vysokých školách začaly zavádět bakalářské programy - které na technikách neměly žádnou historii, takže nikdo netušil, jak to uchopit a pro koho to vlastně dělat.

Samozřejmě, že svět se mění, kultura se mění, školství se mění, osobně si myslím, že během 20 let se ještě hodně věcí změní - a změní se i školství - je dost věcí, které se nemá cenu učit - např. parametry disket nebo klávesové zkratky ve Wordu. Ale pořád bude platit, že je potřeba hlavně v mládí trénovat mozek, trénovat paměť, trénovat koncentraci. Je potřeba mít nějaký rozhled, přehled, mít nějaký úsudek - je potřeba se umět bavit s lidma, umět rozpoznat, že něčemu nerozumím, přiznat si chybu.

To fakt nesouvisí s žádnou inkluzí. Spíš s úpadkem středního vzdělání obecně a je to tak už dost dlouho. Zvlášť střední odborné vzdělání se v podstatě rozpadlo protože odborníky nebylo školství schopné zaplatit.

Na MFF to samé, doslovná citace "Než se do toho pustíme pořádně, tak prvně musíme napravit škody, co na vás byly doposud napáchané."

Rozhodně jsem nezažil VŠ profesora, který předpokládá, že SŠ odvedla svou práci (ale i jednu přednášku "kdo jste z jaké školy ... no tak vy, vy a vy nemusíte první měsíc chodit, vy ostatní... no přednášky jsou dobrovolné, ale na vašem místě bych chodil poctivě")

Tak tohle přesně jsem nezažil. Kolem roku 2000 se prostě "předpokládalo", a kdo to neumí, tak má smolíka. Buď jsi tu díru zalepil, nebo jsi byl odejit.

Jestli myslíte svou "třídu", tak nezná. Tohle se dalo zažít až v mnohem vyšších ročnících, kde vás už bylo pár desítek a obor byl vysoce specializovaný. I tak znali profesoři jménem jen pár vyčnívajících jedinců.