Vlákno názorů k článku Neo 1973: open-source zábava do ruky od LO - Celkem chápu, že se řadě lidí nechce kupovat...

Windows hotove ? :-))) Nemluvme radeji o desktopu...
Znam cloveka, ktery vlastni jakesi MDA. Rype se v tom neustale. Neustale resi nejake problemy. Neustale od nej slysite, ze tenhle problem zase vyresi nejaky update OS a firmwaru :-))
Dovedu si velmi dobre predstavit, ze komunikator s Linuxem budu proste pouzivat, aniz bych se v nem musell rypat. Druha vec samozrejme je, ze cloveka obcas bavi s tim delat veci, ktere nejsou uplne bezne - ale to je jina kapitola.

U zařízení s Linuxem jistě budy ve firmwaru existovat nemohou ;)

U zarizeni s Linuxem bugy ve firmware byt mohou, ale pokud jsou dostupne zdrojaky, tak jsou ty bugy opravitelne. Pokud nejsou dostupne, tak je to smula, nebot vyrobci na opravy velke casti bugu a nedostatku obvykle kaslou.

Dvě poznámky.
1) Uživatel si těžko bude upravovat jakýkoliv zdroják. Neumí programovat, a i pokud by to uměl, tak nad úpravou a testováním stráví tolik času, že to ztrácí smysl (výjimkou jsou studenti, jejichž čas má cenu minimální). Navíc pokud si uživatel něco opraví, bude si muset opravu/úpravy nést do případných dalších verzí SW; vyhlídky nic moc.
2) Ke komerčnímu SW jsou obyčejně k dispozici zdrojáky. Mají k nim přístup vývojáři výrobce, kteří jsou k dispozici supportu výrobce. Říká se tomu dělba práce: jeden něco používá, druhý to prodává, a jiný to používá. To je důvod, proč si po večerech nevyrábíme doma boty. Mělo by to v IT být jiné?

Ještě se sluší říci, že ve skutečnosti naprostá většina supportu končí bez zásahu do zdrojáků. Navíc slušně napsané aplikace jsou modulární - dají se připsat funkce beze změny zdrojáku, spousta věcí se dá obejít, nebo nahradit.

No a nakonec: vývojáři dostatečně používaného produktu nesmí dělat support. Důvodem je to, že by se vývojář firmwaru mobilu zbláznil, kdyby pořád odpovídal idiotům, kteří chtějí nesmyslné úpravy funkcí telefonu. Od toho má firma support dept.

1) Zdrojak nemusi potrebovat upravit jenom koncovy uzivatel - muze se jednat i o obchodnika s danym zbozim. Pro nej ma oprava daneho bugu v software znacnou cenu (pocet zbozi na sklade * snizeni prodejni ceny kvuli danemu bugu). Znam dodavatele satelitni techniky, ktery utrpel znacne ztraty kvuli bugum s cestinou ve firmware DVB prijimacu. Vyrobce (tradicne) totalne nekomunikativni. Kdyby mel k dispozici zdrojaky, tak by oprava (nebo alespon workaround) mohla byt jednoducha. Podobny pripad je velka organizace, ktera ma mnoho hardware stejneho typu - i ji se muze vyplatit najmout si programatora na opravu chyby ve firmware nejakeho zarizeni.

Realita je takova, ze vyrobci hardware moc nedbaji na opravy chyb ve firmware jejich zarizeni, zvlaste kdyz je starsi a uz se ani neprodava. Neni divu - neexistuje zadny ekonomicky tlak, ktery by je k tomu nutil.
Zatimco pro uzivatele toho zarizeni muze oprava takove chyby mit znacny ekonomicky prinos, Diky uzavrenosti firmware neexistuje nabidka, ktera by mohla poptavku po upravenem firmware uspokojit. Jediny, kdo by tu poptavku mohl uspokojit, (vyrobce majici zdrojaky firmware) pro to neni financne motivovany - ten radsi proda nove zarizeni s opravenou chybou, nez aby daval jen opraveny firmware.

2) Kdyz si koupim boty a ty se rozbiji, tak je muzu bud opravit sam, nebo dat do opravny, nebo pozadovat opravu na dodavateli. Proc by to s chybama ve firmware melo byt jine?

Samozřejmě si člověk musí vybírat takového dodavatele, který poskytuje podporu. A pokud jí neposkytuje, tak urgovat, reklamovat, poslat mu zboží zpátky etc. Když partner nějaké firmy není seriózní, a úsilí směřující ke zlepšení komunikačních procesů nevede k cíli :), často se najde možnost nějakého obejití problému. Máte v tom hodně peněz? Najměte si někoho, kdo umí assembler daného CPU, a on vám problém s češtinou fixne (přebuší bitmapy znaků, opraví někde JE na JNE apod). Větší úpravy stejně postrádají smysl, protože byste to zařízení sám stavěl. A příště si vyberte partnera, který vás nenechá ve štychu.

Přirovnání k botám: opravujete si boty doma? A pokud k tomu nemáte nástroje, chcete, aby vám je dodal výrobce bot? ;)

pekne dementni prirovnani... asi jako srovnavat hovno s cokoladou jen proto, ze to ma oboji hnedou barvu... lepsi prirovnani by bylo k autu, to si spousta lidi taky opravuje / upravuje doma, aniz by byli automechanici... tak priste trochu soudnosti

Co se tyka dostupnosti zdrojovych kodu, je to urcite vyhoda. Chyby nemusi opravovat bezny uzivatel. V populaci se ale najdou jedinci, kteri maji chut, potrebu a technicke znalosti chyby opravit, pripadne software vylepsit. Muze se podivat treba na Wi-Fi pristupove body a routery. Prodavaji se funkcni, beznemu uzivateli plne vyhovujici. Nektere routry ale jsou postaveny na Linuxu, vyrobce tedy musel zpristupnit zdrojaky klicovych komponent. A dusledek? Vznikaji alternativni verze firmwaru, ktere opravuji chyby, pridavaji nove vlastnosti, nebo uplne meni chovani (uplne jiny system, klicove vlastnosti). Nejzajimavejsi situace nastane pote, co zarizeni neni jiz pro vyrobce zajimave, protoze vyrabi lepsi model. Pokud jsou k dispozici zdrojaky, zarizeni lze stale vylepsovat bez podpory vyrobce.

Co se tyka dostupnosti zdrojovych kodu, je to urcite vyhoda. Chyby nemusi opravovat bezny uzivatel. V populaci se ale najdou jedinci, kteri maji chut, potrebu a technicke znalosti chyby opravit, pripadne software vylepsit. Muze se podivat treba na Wi-Fi pristupove body a routery. Prodavaji se funkcni, beznemu uzivateli plne vyhovujici. Nektere routry ale jsou postaveny na Linuxu, vyrobce tedy musel zpristupnit zdrojaky klicovych komponent. A dusledek? Vznikaji alternativni verze firmwaru, ktere opravuji chyby, pridavaji nove vlastnosti, nebo uplne meni chovani (uplne jiny system, klicove vlastnosti). Nejzajimavejsi situace nastane pote, co zarizeni neni jiz pro vyrobce zajimave, protoze vyrabi lepsi model. Pokud jsou k dispozici zdrojaky, zarizeni lze stale vylepsovat bez podpory vyrobce.

Boze to jsou plky.
Unixove a Linuxove stanice svoje zakazniky maji. Vetsinou to jsou dnes profesionalove - mimochodem na nich delaji treba i mnozi vyvojari ve Skodovce. Ja ale konkretne znam i male firmy, ktere na nej presly i na desktopech a delaji na nem ucetnictvi a veskerou agendu. Plky o tom, ze neexistuje ucetni software neberu, protoze to proste neni pravda a je vas problem, ze nemate informace. Ten rust je pomerne pomaly, ale vzhledem k tomu, ze jej nepohani zadny marketing (az na par trapnych aktivistickych pokusu), jde vlastne o fenomenalni uspech.
A ze se pomalu rozsiruji mezi bezne uzivatelev domacnostech ? Neni divu. Takovy clovek je zvykly na to, ze si leta nekde krade Windows a software pro ne. Takze ho to vubec nic nestoji, pricemz ma tuny ukradenych her a nema tedy duvod premyslet o zmene.
Prestante uz s temi plky o nejakem "zadarmo". Linuxovy desktop si muzete treba u Novellu zakoupit s plnou podporou. Na podporovanem hardwaru jej nainstaluje i pologramotny absolovent zvlastni skoly, ktery vubec nemusi vedet, ze existuje nejaka prikazova radka. Zduraznuji - hardware musi byt podporovany. Zkuste nainstalovat Vistu na nejake exoticke PC a budete se divit - narazite na uplne stejne problemy jako s Linuxem na obskurnim PC za par supu :-)

Jo, unixové stanice (včetně linuxových) mají své místo na trhu. Řada aplikací v oblasti CADu existuje pro unixy, a často se na nich používá (byť dnes většina tohoto průmyslu běží na Windows).

Malé firmy a Linux? Asi existují, ovšem pochybuji, že jedou výhradně Linux. Účetnictví na Linuxu? Ano, několik je jich na trhu. Bohužel zpravidla bez referencí, nebo jde o emulaci stařičkého účta pro DOS. Ale rád se dozvím, jaký SW taková firma používá pro to účto, výpočet mezd, fakturaci, řízení projektů, jaké používá DMS, jaký groupware, jak komunikuje s okolím, a na kolik jí vyjde si nechat něco napsat na zakázku.

Plky o "zadarmo"? Pokud jsem si všimnul, tak jediným důvodem, proč komerční sféra uvažuje o Linuxu, je úspora na ceně licencí proti komerčnímu SW. Jinak je migrace na Linux jen řadou problémů. A když jsme u Novellu, všiml jste si, že své ceníky vystavuje ve formátu XLS? SuSE je více než náhrada za Windows, jenže ho zřejmě nepoužívají ani "doma" ;). Viz http://www.novell.cz/presentation.php?sess=c73de4a3ae94001b86a65c69126ea3a7&template=PRESENTATION&PRESENTATION-categoryHash=3fe786d61226235eb7e19c77028ae145&PRESENTATION-clearListers=1

Jaký HW je u Linuxu podporovaný? Většina linuxáků radí dívat se po fórech, kdo má s čím zkušenosti. Já našel několik "hardware compatibility listů" v tristním stavu. Koupil jsem si WiFi PC Card certifikovanou pro Windows (DWL-650G C2, Atheros), s dobrými referencemi na Linuxu, a výsledek byl samozřejmě příšerný. Fungovala, ale Linux (Mandrake) tuhnul do minuty. V příští verzi distra byl jen velmi pomalý start (čekalo se na start WiFi, aneb proč raději startovat služby paralelně jako ve Windows), a nefungoval ad-hoc mode. Po přechodu na Ubuntu (a normální WiFi infrastrukturu) se WiFi nepodařilo rozjet, nešlo WPA. Nakonec ho rozchodil kamarád (Linux admin) po několika hodinách pokusů, stahování a kompilací. Skončilo to nějakou betou WiFi driveru/stacku, která na mém distru nešla ani přeložit, takže to překládal u sebe. To jen pro ilustraci, jak to zvládne každý ;)

Ano, proto bylo receno, ze nutnosti je podporovany hardware. Mne se na muj pocitac vistu nepodarilo nainstalovat vubec, instlace tuhla.

No vidíte, já mám opačné zkušenosti. Několik pokusů o rozchození CDMA modemu od ET (AnyData, ten lepší) skončilo ve Windows neúspěšně, resp. nainstalovalo se to, ale nechodilo. Furt to padalo, nenašlo zařízení, ... hrůza.

V Linuxu jsem musel hledat na netu, ale za hodinu jsem to našel - šlo o parametry nastavení driveru, který je standardně v mé distribuci (a v každé jiné, je to základní driver). Pak to šlapalo naprosto spolehlivě.

Ono je to případ od případu. Já mám doma dual boot, ale Windows už jsem nebootoval minimálně půl roku. I když jednou za čas si je pustím, abych aktualizoval systém a antivir :-) V práci dělám ve Windows, programování a tak, vesměs v Javě. Doma mám Fedoru a vyhovuje mi.

Vzdy kdyz vidim clanek o tom, kterak je Linux Desktop ready, tak se musim pousmat. Pouzivam Linux i Windows, tak vim, jake problemy musim resit. Pokud umite a moc chcete Linux pouzivat, tak jej na Desktopu muzete mit. Ale skutecne je treba udelat jeste hodne prace nez bude vyzraly i pro bezneho uzivatele. Pak se prirozene rozsiri i mezi bezne uzivatele.

Priklad. Tiskarny, resil jsem tento tyden, dosud bourlive vzpominky.
Nejaka cernobila laserova tiskarna OKI. Kdyz tisknu dokumentaci anebo zdrojaky, chci tisknout usporne, vice listu na jednu stranku. V Ubuntu 6.06 fungovalo dobre. V Ubuntu 7.04 uz to nefungguje, pravdepodobne dusledek nejakych zmen v GNOME. Pak probelmy v OO s tiskarnami, tiskarnu vidim v "control panelu", ale v Ubuntu 6.06 ji OO nevidi, vlastne vidi jen 1 ze 2, zrovna tu kterou nepotrebuji; v Ubuntu 7.04 zase funguje dobre. A to nemusim resit problemy s drivery pro GDI tiskarny. Stejne jsme ale musel resit kterou tiskarnu koupit, protoze 100% je podporovano Windows ale jen nektere Linuxem....

Maly priklad, drobnost. Ale prakticky denne narazim na drobnosti, at uz jsou to chybejici anebo nedodelane detaily, anebo prekvapeni ze neco po upgardu prestane fungovat. Pokud vas bavi resit problemy a mate na to cas, je Linux super hracka. Ale mnozi uzivatele nejsou schopni resit ani zakladni veci konfigurace ve Windows a tam zakladni veci zpravidla funguji.

Vzdy kdyz vidim clanek o tom, kterak je Linux Desktop ready, tak se musim pousmat. Pouzivam Linux i Windows, tak vim, jake problemy musim resit. Pokud umite a moc chcete Linux pouzivat, tak jej na Desktopu muzete mit. Ale skutecne je treba udelat jeste hodne prace nez bude vyzraly i pro bezneho uzivatele. Pak se prirozene rozsiri i mezi bezne uzivatele.

Priklad. Tiskarny, resil jsem tento tyden, dosud bourlive vzpominky.
Nejaka cernobila laserova tiskarna OKI. Kdyz tisknu dokumentaci anebo zdrojaky, chci tisknout usporne, vice listu na jednu stranku. V Ubuntu 6.06 fungovalo dobre. V Ubuntu 7.04 uz to nefungguje, pravdepodobne dusledek nejakych zmen v GNOME. Pak probelmy v OO s tiskarnami, tiskarnu vidim v "control panelu", ale v Ubuntu 6.06 ji OO nevidi, vlastne vidi jen 1 ze 2, zrovna tu kterou nepotrebuji; v Ubuntu 7.04 zase funguje dobre. A to nemusim resit problemy s drivery pro GDI tiskarny. Stejne jsme ale musel resit kterou tiskarnu koupit, protoze 100% je podporovano Windows ale jen nektere Linuxem....

Maly priklad, drobnost. Ale prakticky denne narazim na drobnosti, at uz jsou to chybejici anebo nedodelane detaily, anebo prekvapeni ze neco po upgardu prestane fungovat. Pokud vas bavi resit problemy a mate na to cas, je Linux super hracka. Ale mnozi uzivatele nejsou schopni resit ani zakladni veci konfigurace ve Windows a tam zakladni veci zpravidla funguji.

Ano, můj TomTom umí navidovat na gps souradnice (proste mu tam napisete dve cisla)
Ano, umí ulozit do oblibenych misto, ktere je mimo jeho nakreslene silnice
Ano, ulozit do oblibenych misto, kde mel naposledy GPS signal, tedy pokud si to místo vyberu na mapě
Ano, umí ulozit do oblibenych misto nalezene jinym zpusobem a zadane mu jako GPS souradnice
Když vyhledám město, a neurčím ulici (nebo zopakuji jméno města), dovede mě do centra
Trasa se prohlédne triviálně: tap na screen, tap na More, View route (vyberte si: jako text, images, mapa, demo, summary)

Samozřejmě mám Windows Mobile, a převážně kvůli TomTomu je s VGA obrazovkou.

GpsDrive snad není ani ke zvracení. Mapy z Expedie jsou z Tele Atlasem (který užívá TomTom) naprosto nesrovnatelné. A jak vás bude GpsDrive vést, když nenaviguje po vlastní mapě, ale po waypointech? Zkuste si někdy řídit po republice či Evropě s TomTomem, a pak s nějakým béčkem typu PocketKim, nebo "zetkem" typu GpsDrive.

Zda se, ze mate uplne jineho tomtoma, nez ja. (View images ten muj sice umi, ale je to prakticky nepouzitelne)
BTW: rika vam take vas tomtom, ze na rovne ceste, nebo dalnici mate odbocit doleva?

Tomtom pri navigaci vyrazne preferuje hlavni tahy a to i v pripade, ze se to nevyplati (jsou ucpane, nebo je zkratka vyrazne kratsi). Zkousel jsem podle nej jezdit par tras, ktere znam a obcas naviguje dost nepraktickymi trasami. O nejake moznosti uceni/optimalizace (jedu-li trabantem, lze po vsech silnicich jet 60, nema smysl vybirat rovnejsi, setrim-li s druhym autem, pojedu 80, dalnice ma smysl jen, je-li kratsi, etc.) jsem u tomtoma take nezavadil.

Zkousel jsem jeste pouzit neco, co jenom ukazuje, kde clovek je na mape a nejezdilo se mi s tim hure, nez s tomtomem (jezdilo se mi s tim lepe, ale hlavne proto, ze to porad nepadalo). Muj problem neni najit si trasu, ale za jizdy vedet kde jsem, takze sw jako GPSdrive nepovazuji za nepouzitelny.

Takovy OpenWRT je taky uplne k nicemu a nikdo - vubec nikdo - ho nepouziva ....

Prave naopak, znam spoustu lidi co openqrt pouzivaji. osobne ho mam nasazeny na nekolika wifi routerech k plne spokojenosti (narozdil od toho jak mi vyhovoval puvodni firmware).

Napr. viz: http://czfree.net/forum/showthread.php?s=&threadid=15675