Názory k článku NodeMCU a jeho verzie: doska s Wi-Fi čipom ESP8266
-
ehiker (neregistrovaný)
To sice ano, ale SW podpora stale neni nic moc, viz. nedavna prednaska Petra Stehlika na Linux days. Myslim, ze je to toto video https://m.youtube.com/watch?v=BgPVZ2avbdY
-
Petr StehlíkZlatý podporovatelOno se to pořád (pomalu) mění. Asi bych mohl mívat přednášku na téma "vývoj na ESP32" každého půl roku a pokaždé bych mohl říct, co od minula už neplatí a co je nového.
Teď je třeba doslova pár dní novinkou komplet webové prostředí na vývoj v Lue pro ESP32. Dost pěkné (i když mně to nejede, protože nepodporuju google-analytics.com). Taková webová klikátka mají šanci posunout ESP32 mezi lidi velmi rychle.
-
Já si pořídil tohle:
https://www.aliexpress.com/item/WEMOS-WiFi-Bluetooth-Battery-ESP32-development-tool/32811429908.html
Má to vyřešen držák na Li-Ion a jeho nabíjení, ale moc jsem si nepoexperimentoval, čekám na Lua. Takže tímto děkuji Petrovi za upozornění :-)
PaRi
-
Petr StehlíkZlatý podporovatel
Na Luu nečekat, stávající verze sice nemá všechny moduly jako ta pro ESP8266, ale za to má plně funkční U8G2, což je paráda (oproti U8G u ESP8266 velký skok správným směrem). Ostatní věci prý jdou v čisté Lue, když je potřeba (říkají někteří).
Dobré též je, že build Luy pro ESP32 je velmi jednoduchý a přímočarý, buildovací skript si sám stáhne překladač a vše přeloží. I když samozřejmě až bude jednoho krásného dne na nodemcu-build.com, bude ještě veseleji.
-
Cx (neregistrovaný)
Luu jsem používal na ESP8266 a měl jsem s ní dost problémy se stabilitou. Trvalo mi hrozně dlouho to vyladit tak, aby to posílalo data a nepřestalo fungovat po pár dnech. Na ESP32 jsem přešel na Ardiuno framework a tyhle problémy zmizely. Napsal jsem kód a ten hned fungoval. Preferuješ Luu nebo Arduino?
-
Petr StehlíkZlatý podporovatel
To je na delší diskusi. Jak jsem zmiňoval na LinuxDays, tak na ESP32 bych aktuálně doporučil programovat v ESP-IDF, přestože je tam všechno "na dlouhé lokte". Ale člověk aspoň nemusí řešit chyby v dalších vrstvách a frameworcích.
NodeMCU Lua se pořád vyvíjí a se stabilitou normálně problémy nejsou, pokud ti neutíká někde paměť, což se dá jednoduše změřit a následně opravit.
-
Cx (neregistrovaný)
"Dosky NodeMCU a ESP8266 čipy mávajú obecne spotrebu v klude < 10 µA"
Tomuhle se mi nechce moc věřit. Samotné ESP8266 možná, ale NodeMCU? Je tam regulátor, který má klidový proud v mA a pak LEDky, které sají podobně. Moje NodeMCU, co mám doma, má navíc LEDku i pro sleep mód. Je to deska pro vývoj a na spotřebu se tam moc nekouká.
-
Boban (neregistrovaný)
<blockquote>
ESP8266 v sebe združuje aj implementáciu wifi štandardu 802.11 na 2,4 GHz v pásmach b/g/n, pričom v pásme b má garantovaný najlepší zisk 25 dB.
</blockqoute>Ta věta je úplný nesmysl. Písmenka b/g/n u 802.11 označují názvy standardů pro různé modulace v tom samém pásmu 2.4 GHz. A tím "zisk 25 dB" zřejmě autor myslel výstupní výkon +25 dBm.
-
bastlir (neregistrovaný)
Na Arduino Core pro ESP8266 2.4 stále a už dlouho čekáme. Zatím je k dispozici verze 2.3, viz https://github.com/esp8266/Arduino. Každopádně díky za článek.
-
Pokud by platila spotreba < 10 µA, tak by to bylo pouzitelne i na baterky. Myslim si, ze to bude vic nez 10 µA a nevidim pro to uplatneni, ledaze bych nekdo chtel mit ke kazdemu senzoru v byte i adapter na 5V.
Tohle je spis jen na urcite hrani bez vidiny produkcniho nasazeni. Jinak si myslim ze je lepsi pouzit jiny typ tranceiveru s malou spotrebou a mit centralni nod, pripojeny ethernetem k Internetu. -
Petr M (neregistrovaný)
Odtud pramení velká část mojí averze k regulaci po WiFi. Měli jsme v bývalé práci produkt, který měl WiFi konektivitu a aby v tom nebyl drahý displej, spustil se v režimu AP s web serverem, konfigurace na mobilu. Než to montér nakonfiguroval, byly dvě sady baterek v pytli. V provozu to na sadu baterek dalo i dva týdny, když to člověk skoro nepoužíval.
(A provokatéři z marketingu na to pak ještě dali krásný logo se zeleným lístečkem, jako že je to k přírodě šetrný produkt.)
-
harrison314 (neregistrovaný)
K spotrebe doma vlastnim ESP-201, tiez doska osadena ESP8266. Samotny cip a flesh v hlbokom spanku dokaze mat spotrebu pod 10uA.
Ak sa pouzije tak, ze cip 10 minut spi, potom sa na zobudi a zmera teplotu (par desiatok ms). A raz za cas (cca 1 a pol hodinu) sa pripoji na Wifi a dosole na server (v mojom pripade Azure IoT hub). Tak s dvoma kvalitnymi tuskovymi baterkami by toto zapojenie malo vydrzat rok. -
Petr M (neregistrovaný)
Jo, a pokud máš problém se slabou/zarušenou WiFI, tak měsíc. A pokud má problém i ISP, tak vozíš každý týden baterky na trakaču,...
Btw, proč vlastně data posílat ven z baráku? Jsou tam dvě zbytečný závislosti (ISP, čmoud), tři rizika výpadku navíc (ISP, čmoud, šílený bagrista), čtyři místa, kde se to komplikuje (latence WiFi, propustnost linky, agregace u ISP, vytížení čmoudu),...
-
harrison314 (neregistrovaný)
Btw, proč vlastně data posílat ven z baráku?
Pretoze doma mi nebezi ziaden server a nemusim sa to starat.
K vypadkom, bavime sa o Azure, nie o "cloude" ktory si doma niekto postavil na kolene.
Latencia ma az tak netrapi, nejde o real-time data a ich velkost je pomerne mala (do 500B na jedno vysielanie + MQTT hlavicky).
Ono, keby ide o nejake priemyslne vyrabane riesnie, tak zvolim ine technologie, ale ESP-cka su viac menej vhodne na kutistvo a zabavu. -
Karel (neregistrovaný)
Obvvyklé nasazení ESP8266 bylo ve věcech, kde bylo napájení. Dálkově ovládaná světla, dálkové ovládání dveří a zámků atd. Bere si to po dobu řádově ms klidně půl ampéru, to nikdo snad s wifi na baterky nepoužíval? A i bez wifi to jsou vyšší desítky mA, to na bateriový provoz nebylo tak nějak nikdy. Vrcholem "bezdrátovosti" byly bezdrátové vypínače, které jen vyšlou signál, když je zmáčknete. A u těch zjistíte, že tam je zapojení takové, že po stisknutí se na chvíli zapne napájení, spustí se MCU, připojí se do sítě, odešle zprávu a zase se komplet vypne. Žádné úsporné režimy, aktivní senzory apod. Každá akce tak spotřebuje statisticky měřitelný objem energie, třebas 0.04mAh. Pak vám baterie vydrží deset tisíc stisknutí, což už je přijatelné i u vypínače k záchodu ve čtyřčlenné rodině.
ESP32 je na tom trochu lépe a má i BLE. Takže to už jde například efektivně použít na "wearables", což je kategorie "baterka v řádu stovek mAh, dobíjení každý den". Ale na senzor, co má někde na jedno nabití fungovat roky, to opravdu ne.
-
Petr M (neregistrovaný)
Pokud jsou schopní někoho přesvědčit, že to, jestli bude chodit v noci po schodech s čelovkou má krom energetiků záviset i na Amazonu, ISP a rušení v pásmu 2,4GHz, tak ať to klidně prodává.
Že někdo něco vyrobí, oblbne zákazníky a postaví na tom živnost neznamená, že je to optimální nebo funkční řešení. Viz Windows nebo tohle
-
dustin (neregistrovaný)
Před nedávnem jsem kamarádovi opravoval vadný zdroj v rozvaděči "inteligentního" domu. Pár dnů předtím chodili doma se svíčkou, vypínače po vypnuté sběrnici nic neposílaly...
Mimochodem ten zdroj byl načatý od začátku a žádný z "techniků" opakovaně pozvaných na opravu náhodně vypadávajících vypínačů ani nezměřil, že místo 28V je na sběrnici po nějaké době zahřátí zdroje jenom 20...16...12V. Nefunkční teplotní kompenzace ve zdroji referenčního napětí TL431, stačilo vyměnit za jiný ze starého PC zdroje.
Dávat "inteligentní" funkce na klíčové prvky domácnosti nepovažuji za dobrý nápad, asi jsem stará konzerva...
-
KateStříbrný podporovatel
Ono se to dá většinou řešit tak, že je k dispozici fallback na normální vypínače…
-
dustin (neregistrovaný)
K vypínačům (kolébková tlačítka s komunikační elektronikou) mu vede jen průběžná dvoudrátová sběrnice, spínací moduly na světla/žaluzie má v elektrikářských krabičkách na stěně pod stropem. Fallback by šel - vyházet moduly a dát tam normální věnečky + protáhnout dráty k vypínačům. To se mu nějak nechtělo...
-
KateStříbrný podporovatel
No na to je potřeba myslet trochu dopředu. Osobně se mi mnohem víc líbí co se týče světel Phillips Hue / Ikea Tradfri, které komunikují bezdrátově přes Zigbee (pravda, prodraží to žárovky) a pokud by se něco stalo s komunikačním hubem / bezdrátovým vypínačem, stále jde použít klasika (žárovka po přerušení proudu rozsvítí)
Určitě by to šlo podobně řešit i s drátovým vedením, i když by to znamenalo vést společně sběrnici a normální dráty a výsledek by nebyl tak hezký :) Nebo alespoň dvojitě jistit celý zdroj. To je taky nápad, mít napájené všechno důležité nezálohovaným zdrojem.
-
dustin (neregistrovaný)
Zdroj má dokonce vlastní 2x12V SLA akumulátory, ale protože od začátku dával < 24V, nikdy se z něj nenabíjely. Prý "to nikdy nefungovalo".
Dodavatel netušil, co s tím, jen roky vyměňovali pořád dokola ty spínací moduly. Vypnuli zdroj, ten vychladl, nové moduly s 24V relátky spínaly, po dni se zdroj zahřál a na těch 16V už některá relátka nesepla - opět po pár týdnech reklamování výměna několika "vadných" spínacích modulů. Super technologie i dodavatel...
Protože mají spínací moduly přímo ve zdi u světel, ani to nešlo centrálně rozsvěcovat někde fallbackem v rozvaděči.
-
Petr M (neregistrovaný)
Ono když na řešení, kde je inteligentní vypínač, ústředna inteligentní přijímač poštvu Occamovu břitvu, zbude vypínač a pár metrů silovýho kabelu.
A proč to tak udělat? Jeden důvod je cena, druhý provozní náklady, třetí 1. Murphyho zákon. V případě poruchy je poblíž určitě jiný, nezávisle ovládaný světlo. Mrtvý jistič nebo kabel se dá nahradit LED lampičkou do zásuvky, která může klidně svítit celou noc... A proti výpadku šťávy ani pět počítačů v rozvaděči neochrání.
A fakt bych chtěl vidět fallback u šváry, kdyby mu vyhořela centrální jednotka. Leda si jít rozsvítit na WC tak, že na chodbě proklemuje drátem zdroj a příslušný relé. za předpokladu, že si to do pekla nevezme i zdroj. Jenom neví, jak to udělá jeho osmiletý synátor...
-
nobody (neregistrovaný)
Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz 21.11 10:32
[reakce na vyrobky sonoff] rušení v pásmu 2,4GHz, tak ať to klidně prodává.
Že někdo něco vyrobí, oblbne zákazníky a postaví na tom živnost neznamená, že je to optimální nebo funkční řešení.oblbujes zakazniky asi ty ;-) se Sonoff mam dobre zkusenosti, konkretne Sonoff POW (za ~$10), to je vcetne mereni spotreby (bez mereni je to za ~$5) a je tam mozne dat alternativni FW: https://github.com/arendst/Sonoff-Tasmota, Wifi to ma stabilni...
-
Nevím, kolik stojí kolegu Azure IoT hub, ale já používám Azure Functions, stahuji, zpracovávám a ukládám tam 90kB dat každých 5 minut a aktuálně mě to stojí 0.18€ měsíčně. Pokud bych předělal svoje IoT založené na ESP (Lua) + ThingSpeak, tak by to nebylo určitě dražší.
Pár drobností k Azure Function jsem popsal tady: http://www.xpari.cz/2017/10/kolenovrt-azure-function.html
Něco o ESP8266 je tu: http://www.xpari.cz/search/label/ESP%208266 -
harrison314 (neregistrovaný)
Stoji ma to nula nula nic. Mam MSDN subscription. Aj keby mam tich cidiel tisic stale sa zmestim do free limitov.
Pouzivam Iot Hub + Azure Functions na spracovanie a ukladanie dat, a dalsiu Azure Funkciu + staticku stranku v CDN-ku na zobrazenie nameranych hodnot.
A ako bolo spominane vyssie, aj keby si vsteko platim ono to mesacne vychdza niekolko centov na jedno cidlo. -
j (neregistrovaný)
A k cemu je dobry aby to jednou za 1/2 hodinu pres wifi posilalo udaj o teplote? Teplotni cidlo za par zbrdli bude vpohode fungovat klidne na 100+m zvonkace, a teplotu mozno odecitat klidne 100+x za minutu.
Meli sme kdysi davno v drevnich dobach s kamosema "seriovou sit". Ani 300m obycejny dvojlinky tomu nevadilo. A to neslo o zadnej prumyslovej bazmek, ale uplne obycejnej seriak kterej byl v kazdym scotu.
O bezpecnosti ani nemluve ... on totiz urcite nekdo bude v nejakym swabovi kterej se vyrabi mesic a pak je nova verze, aktualizovat nejaky WPA trebas ...
-
Technik (neregistrovaný)
K čemu je to dobré?
Sledujete třeba předpověď počasí? Myslíte že meteorologické stanice měří teplotu 100x za minutu?
Tak tomu věřte, ale v praxi se měří třeba jen 3x denně.
To je vidět teoretizování někoho, kdo data o venkovní teplotě v životě nesbíral.A pokud chcete řešit například detekci úniku vody různě po domě tak, že si tam roztaháte 300 metrů zvonkáče jako zamlada, nikdo vám v tom nebrání.
Někdo tam raději dá čidlo na baterky, které celý den bude vypnuté, zapne se jen jednou denně aby třeba poslalo údaj o napětí té baterie, aby se vědělo že žije, případně samozřejmě pošle poplach ihned v okamžiku zaplavení. A systém nad tím může podle napětí té baterky určit, jestli není čas na výměnu případně ohlásit, že čidlo to a to se už víc jak 24 hodin neozvalo a asi mu došla šťáva.
A ačkoliv tomu někteří zde nebudou věřit, tak se třema tužkovejma baterkama může to wifi čidlo ležet pod kuchyňskou linkou vedle myčky třeba 3 roky. -
Petr M (neregistrovaný)
K čemu je potřeba vědět.že v zimě mrzne a v létě je horko? Teplotu potřebuju vědět jenom kvůli přezouvání auta a tam stačí vědět, že už klesla teplota pod nějakou hodnotu / už nějakou dobu se drží nad nějaou teplotou.
Obleču se podle počasí a je to. Přesnou teplotu venku neřeším (nemám jinou bundu pro -5 a jinou pro -6) a řádově to jde odhadnout. Vnitřní teplotu si řeší regulace topení, já si jenom řeknu, kolik tam chci...
Dokonce jsem se dostal do stavu, kdy sice mám venkovní bezdrátový teploměr, ale už asi dva nebo tři roky bez baterek. A kupodivu funguju normálně i bez dat z něho.
-
Cx (neregistrovaný)
Bez senzorů je člověk docela slepej a i když může žít bez znalosti teploty uvnitř domu nebo venku, tak když ta data máte, může vám to pomoci někdy v budoucnu. Já doma sleduju teplotu, vlhkost a spotřebu elektriky. Rád bych přidal ještě senzory CO2 alespoň do místností, kde trávíme nejvíce času. Díky senzorům vím, že aby se mi nesrážela voda v koupelně na okně, tak stačí větrat asi 5 minut poté, co dosuší sušička nebo se vypustí vana. Z dlouhodobého hlediska mám informace o tom, zda se mi nevyplatí pořídit si rekuperaci. U spotřeby elektriky zase vím, na kolik mě přijde topení, vaření nebo ohřev vody nebo kolik berou spotřebiče v pohotovostním stavu. Dlouhodobě se pak mohu rozhodnout nad čerpadlem, solárními panely nebo nějakým jiným způsobem ohřívání vody. Bez dat to budu dělat naslepo a budu se moct řídit tak maximálně letákem výrobce a nějakými dojmy co jsem pochytal.
-
Petr M (neregistrovaný)
Aha, takže je potřeba nacpat do senzorů 10 litrů a trávit dny sledováním dat v reálným čase, místo aby se člověk prostě zamyslel a zadarmo si to spočítal?
Nepotřebuju elektronický vodoměr, abych zjistil, kolik vody spotřebuju na sprchování. Objem = průtok * čas, čas vidím na hodinách (manželka si ráda lebedí ve vaně a chtěla vždycky info, že už má někam jít, tak to skončilo cibulema na dohled) a průtok znám (z času, za jak dlouho napustím nádobu o známým objemu). Pro takový rozhodování je 5% přesnost OK. A tak podobně.
Vědět, na kolik vyjde energie k upečení kačeny je možná fajn, ale k čemu to je? Na rozhodování o troubě s vyšší energetickou třídou?
Ohledně vytápění a ohřevu, nerozhoduješ se podle jednoho dne. Takže hodnoty integruješ za rok, dva,... Fakturační měřidlo ty hodnoty integruje taky a není důvod pro rozhodování nepoužít tyhle čísla. Na to ani nepotřebuju nějaký čmoud, stačí tužka a papír.
-
CO2 je vhodné sledovat hlavně tam, kde se spí ... Když je ho moc, spí se špatně a většinou i bolí hlava po ránu.
Ještě jeden příklad jsou různí chovatelé všelijaké havěti. Pokud chovají (např. želvy) venku a ne přímo u domu, jsou za informace o počasí na místě dost vděční. A i u toho domu se dokáží lépe rozhodovat, když vidí křivku.
-
PetrM (neregistrovaný)
Když je CO2 moc, tak se necítím dobře a prostě vyvětrám. Kde je problém?
Uvažoval jsi o anální sondě, která bude hlásit, kdy mám jít na velkou a dělat statistiky kolik a jak hustýho toho bylo a bonzovat ekologům, kolik metanu jsi vypustil do atmosféry?
Taky jsem chovatel, ale teplokrevných zvířat. Mají lítačky do zimní zahrady, kde to termostat drží v zimě na 12 a pokud je jim kosa, jdou se ohřát dovnitř. A v jejich případě platí poučka, že z apřísně definovaných teplotních, tlakových a jiných podmínek se živý organismus chová, jak ho zrovna napadne. Takže postrádá smysl znát teplotu na desetinu přesně, když to ty chovaný potvory vůbec nezajímá.
A ohledně grafů, na ukájení se nad kusem papíru jsou pro mě lepší fotky nahejch ženskejch, než nějaký závislosti kdoví čeho na čase. Ale každej má holt jiný preference...
-
Drak (neregistrovaný)
Jo tak větrat a omezit CO2 se dá i s ESP8266 - viz. toto - http://www.genialnidum.cz/recenze-smarwi-automaticke-otevirani-oken/ (ESPčko je v tom bazmeku) Grafy CO2 jsou zhruba v půlce stránky.
-
Technik (neregistrovaný)
Je zajímavé, že na vše tady máte hned odpověď nepřipouštějící diskuzi a pak se dozvíme, že patrně jediné čidlo, které používáte je už léta bez baterek.
Ta venkovní teplota se samozřejmě neměří proto, abychom věděli, jaký si vzít kabát, ale proto, aby se třeba přizpůsobila regulace topení atd.
Někdo jde cestou, že reguluje podle teploty vnitřního prostředí, někdo, jako třeba já , reguluje teplotu podlahy, protože u dobře zatepleného domu v tomhle režimu dokáže transformovat venkovní výkyv teploty v rozmezí 10 stupňů na změnu vnitřní teploty v rozsahu 1 st. A nereaguje to na krátkodobé výkyvy teploty např. větrání.
Ale zas pro -15 st. přeci jen musím tu teplotu podlahy zvednout. A k tomu se docela hodí právě to venkovní čidlo, ovšem s baterkou a proklínaným wi-fi modulem.
Zkuste si zjistit něco o ekvitermní regulaci.A další wi-fi moduly pak tvoří ty regulátory podlahového topení. A data si to posílá mezi sebou, nepotřebují žádný centrální server. Samozřejmě potřebují běžící wi-fi, bez ní se změní jen na normální regulátory topení bez vazby na vnější okolí. Ale pořád fungují.
Samozřejmě mám nadstavbu, osobně ve formě Domoticz controlleru, ale většina věcí je dělána bez potřeby jeho běhu.
Vím, že to nemůže fungovat, protože zahlcené pásmo, velká spotřeba, time outy atd atd.
Naštěstí těm mým modulům to nikdo neřekl, tak to neví a fungují.
To máte jako s tím létáním chrousta.... -
PetrM (neregistrovaný)
Šest let jsem se živil vývojem pokojových termostatů. A to i laděním v laboratoři. Nasudovaný a odsimulovaný mám topení, klimy, různý typy kotlů, podlahovky, horkovzduch, vodní, kotle na plyn, elektriku, pevný paliva,... Regulaci všech druhů a typů. Na co si vzpomeš i nevzpomeneš, takže neuč orla lítat.
Ekviterma je kravina. To říkám na rovinu. Venkovní teplota byla použitelná jenom pro balance point u A2A HP. A jako info pro uživatele. V regulaci se vůbec nepoužívá...
A podlahovku mám v přízemí, čtyři horkovodní smyčky. Naštěstí jim nikdo neřekl, že mají zohlednit teplotu zvenku, takže to funguje i bez její znalosti a na řízení stačí osm relé. A ještě současně ta reléová logika odbavuje požadavky ze zimní zahrady a zbytku baráku. A to jsou tam funkce jako rychlý dohřívání (schovaný radiátor v obýváku za nábytkem, který v případě příjezdu ze zimní dovolené zaskočí za podlahovku a vytopí to za půl hodiny) a vypínatelný spořič, který pokud není požadavek na topení jinde, vypne podlahovku a dožene to radiátorem, aby mohl vypnout kotel.
Opravdu nechápu, jaký bych měl benefit z toho, že by místo předávání zpráv sepnutím bezpotenciálových kontaktů (best API forever!!!) lítaly JSONy vzduchem.
Btw, automatizace se dělá proto, aby s o danou věc člověk nemusel starat, ne proto, aby zkoumáním grafů a laděním podle předpovědi počasí trávil víc času, než kdyby běhal kolem a otevíral/zavíral kohoutky na radiátorech ručně. Veškerá starost o topení je u nás o tom, že na jaře a na podzim přecvaknu vypínač a občas vyčistím filtr. Nebo při diskomfortu v nějaké místnosti upravím teplotu na termostatu. Jinak si to fakt žije vlastním životem. Já vím, stvořil jsem bestii :D
-
Víte co? Napište o svém řešení článek a porovnejte výhody/nevýhody oproti IoT řešení. Myslím že kvalitní oponenturu si určitě IoT zaslouží.
IoT je jednoduše móda a tlačí se tam spousta subjektů, ale střízlivé porovnání s existujícími průmyslovými standardy tu chybí.
Na druhou stranu vývoj nezastavíte a stejně jako se html dokumenty postupně zneužily pro tvorbu aplikací tak se pravděpodobně i IoT uchytí a určité technologie se použijí na ne zcela vhodné použití. Nicméně - nějak to bude fungovat a něco to přinese. Už z principu bych kreativitu neomezoval.
-
Petr StehlíkZlatý podporovatel
Taky bych si to velmi rád přečetl. Čas je neustále - vždyť se jen ohlédněte, co času vezme to intenzivní komentování na Lupě a Rootu :-)
-
Petr StehlíkZlatý podporovatel
Redakce platí za články velmi slušně, v desítkách piv. Petra M jsem vyzýval k napsání článku už před lety, ale pořád se jen vymlouvá. Člověk pak neví, jestli Petr M není náhodou jeden z těch, kteří umějí velmi dobře kritizovat, ale sami by jaksi nic podobného nezvládli.
-
Karel (neregistrovaný)
Pozoruji ve svém okolí skupinu lidí, kteří velmi rozumí tomu, co dělají. Jsou velmi kritičtí k jiným lidem a obvykle mají i dost dobré argumenty, proč je co špatně. Rádi poradí i ukážou menší věci. Ale jak mají sepsat a ukázat něco většího, tak nastane jeden drobný problém - oni jsou totiž úplně stejně kritičtí i ke své práci. Najednou jim i absolutní trivialita zabere hodiny času, protože se to snaží ozdrojovat a doplnit důkazy, že právě to jejich řešení je to nejlepší. Po pár frustrujících dnech/týdnech to obvykle vzdají, protože jen do kolečka píší a mažou. Nejsou spokojeni se svou prací, protože ač vnitřně cítí, že mají pravdu, tak ozdrojovat to není snadné. Sklouzávají k manipulačním metodám typu "je doporučováno", "obecně se předpokládá", "jak je zjevné", což si plně uvědomují a tak mažou. Donekonečna se sami sebe ptají "tak já vím, že je A lepší než B, ale jak to dokázat?" Nepochybují o své pravdě, prostě jen nenacházejí důkazy.
A tak, přestože to jsou vlastně velmi chopní lidé, z nich písemně nic nevypáčíte. Jsou perfekcionisté, ale prostě to nedokáží napsat tak, aby to bylo perfektní. A zároveň jsou velmi kritičtí, ale sami se své vlastní kritice postavit neumí.
Na některé z nich fungují triky: například je přesvědčit, že nepíšou učebnici, ale názor pro následnou diskusi a polemiku. Jejich podvědomí se přepne do režimu "tak to obhájím později v diskusi" a pak to jde. A nebo, jak radí můj dávný vedoucí bakalářské práce, ať každý den pošlou co právě mají - protože to mazání obvykle nastává až druhý den, v duchu "ježiš tohle jsem včera vážně napsal? To je kravina!"
Co se snažím říci: pokud se nebavíme o namachrovaném individuu, tak bývá běžné, že ti, co umí velmi dobře kritizovat, sami nic nedokáží odevzdat právě proto, že stejně kritizují i sami sebe. V oboru, kde vlastně nic není objektivně dobře a vždy jde o nějaký kompromis poplatný době a současným znalostem, je to spíš pravidlem.
-
ehmmm (neregistrovaný)
Na ekvitermu mi nesahejte. :)
Ja sice nedelal pokojove termostaty, ale naopak velky baraky a tam to bez ekvitermy snad ani nejde.
Co se podlah tyka, tak tam se nam kdysi nejvic osvedcilo regulovat kaskadove: podle teploty vody z podlahy regulovat hodne pomalu pozadovanou teplotu vody do podlahy a podle te pak rychle regulovat skutecnou teplotu do podlahy. Nevim, jak Vase podlahy, ale ty nase mely hodne velkou casovou konstantu, takze nejaka regulace relatkem "kdyz je v mistnosti teplo, tak zavru vodu do podlahy" by v nasem pripade byl nesmysl.
Jinak samozrejme souhlasim s myslenkou, ze automatizace ma slouzit nam a ne my ji. Ale je to boj.
A jak tu nekdo psal u zviratek, tak jsem to cetl i v nejakych skriptech o lidech, ze je v podstate nezadouci drzet jim v kanclu konstantni teplotu cely den plusminus desetina stupne. (Neco jineho to je v nejakych provozech, kde zmena o desetinu stupne a o procento relativni vlhkosti uz muze byt pruser.)
-
harrison314 (neregistrovaný)
Plus link na oficialnu dokumentaciu ku low power ESP https://www.espressif.com/sites/default/files/9b-esp8266-low_power_solutions_en_0.pdf
ČLÁNKY DO MAILU