Tak to dopadne vždy, když schopnost čtenáře je omezena na doslovnou interpretaci textu bez inspirace a bez možnosti porovnávat. Mně ten článek připomněl absenci argumentů ve prospěch opensource v mainstreamových míédiích, které čtou ti, již by bezpochyby řadu výhod opensource produktů ocenili, kdyby tušili... Opensource nemá dost pozitivní a realistické reklamy.
Článek by to byl dobrý, ale tak do časopisu pro ženy. Krátké zamyšlení nad nesouvisejícími tématy, bez detailů, bez referencí.
Čtenáři mainstreamových médií si užili Linuxu dosyta. V devadesátých letech padaly CDčka s Linuxem snad ze všech časopisů, a o Linuxu a open source se psalo podle všeho i v časopisech o pletení a chovu koz. Společnost IBM sprejovala Peace, Love, and Linux po chodnících. Dokonce i čtenáři root.cz psali na česká ministerstva zábavné dopisy na podporu open source, obsahující řadu zjevných nesmyslů a pravopisných chyb :)
Přes všechnu tuhle snahu se open source šíří minimálně. Zpravidla jen ten open source, za kterým stojí peníze nějaké velké korporace, která jeho vývoj zatáhne z něčeho jiného (třeba Firefox, na který dal Google jen v roce 2010 v přepočtu 1.9mld Kč(!), nebo OpenOffice, do kterého nalil miliardy korun Sun). A přitom je to primárně problém *kvality*. Soudný člověk nebude platit za SW, když může mít stejně dobrý nebo lepší zdarma.
Co vede k problémům s kvalitou? Přístup "programátoři sobě", chybějící či nedostatečná dokumentace, nerespektování zásad návrhu uživatelského rozhraní, nedostatek testování, absence vedení projektů, chaotická vývojová metodologie.
A "kupodivu" nedostatek prostředků. Světe div se. Když za SW uživatelé neplatí, většinou pak na vývoj nejsou peníze. Něco umí udělat dobrovolníci. Jenže často chtějí jen "pomočit patník", napsat svých pár řádek do kernelu. Do údržby dokumentace, oprav lokalizace a do testování se nikdo nehrne. Navíc dobrovolník nemá šéfa, který by mu řekl "vím, že se ti to tak nelíbí, ale uděláš to přesně takhle, protože tak je to dobré pro zákazníka".
A výsledek? Hromada paskvilů, kterým se zákazníci obloukem vyhnou.
A ještě jeden paradox. V informační společnosti jsou informace tím, co vytváří bohatství. Jenže bohatství je o vzácnosti statku. Nikdo není bohatý proto, že má spoustu vzduchu, kterého je všude spousta. Naopak spousta vzácného zlata, to je terno. Jinými slovy v informační společnosti je zásadní mít informace, které nejsou všeobecně známé (ať už jde o jejich získávání nebo vytváření). Příkladem může být výrobní postup, informace o vývoji trhu, zdroják aplikace pro automatické obchodování.
Přitom autor článku paradoxně spojuje informační společnost se zrušením patentů a otevřenými zdrojáky. Myslím si, že jde z jeho strany o velké nepochopení podstaty informační společnosti.
Dobrý den,
nevím, zda je článek o ničem - prosím, záleží na vkusu a názoru. Nicméně, nejsem z pajdáku. Ale přesto mi přijde dosti nevhodné, se takto vyjadřovat o lidech studujících pedagogických fakult. Zvláště pokud jste na nich sám nestudoval.Jsou to lidé, kteří budou vzdělávat naše děti a myslím, že v průměru mají podstatně kvalitnější vzdělání, než studenti v řadě jiných "tvrdých" oborů...
Byt studentem ucitelstvi na MFF a tvrdit, ze mate lepsi vzdelani nez jine tvrde obory znamena, ze si nevidite do ust nebo mate vadu intelektu. Vam nejblizsi tvrde obory jsou matematika, informatika a fyzika na MFF. Ktery z nich poskytuje horsi nebo srovnatelne vzdelani s tou srandou "ucitelstvi x/y"?
Z pajdaku bohuzel jste, prednasky pro ucitele na MFF se nedaji srovnat s temi ostatnimi.
Vas "argument", ze budete ucit cizi deti je ma nocni mura.
ČLÁNKY DO MAILU