Vlákno názorů k článku Osmibitová kapesní herní konzole Sega Game Gear od Michales - Moc pěkný článek. To byly zlaté časy. Dneska...
-
ajne (neregistrovaný)
Nedá se to brát tak černobíle. Ano, dnešní elektronika je spotřebka, ale je dostupná prakticky pro každého. Tenkrát neměl skoro nikdo, takže sice měla svoje kouzlo, ale s největší pravděpodobností by jsi jen slintal nad časopisem a hrál deskové Člověče, nezlob se.
Takže ano, dneska najít vyjímečný a zapamatovatelný kus HW je malá šance. Za to můžu mít slušné výkonné PC doma, jako dítě brácha sehnal použité a x-let staré Atari 800 a např. oproti Atárku nadupaná Amiga byla jen snem, stejně tak podobné mašinky. Jen málo lidi mělo v té době více než deset tisíc na koupi počítače, a to byla částka deset tisíc úplně jiným pojmem než dnes...a kdo měl peníze, musel někde pod rukou dovážet ze zahraničí...
-
drk (neregistrovaný)
Tak docela s tím nesouhlasím. Koupit šlo v pohodě i u nás. Já se tenkrát rozhodoval mezi motorkou a počítačem a rodiče usoudili, že počítač je lepší volba :0) Šlo koupit z několika zdrojů.
1. z druhé ruky od těch co jezdili častěji ven
2. z bazaru (tam jsme chodili s kamarádem pravidelně na čumendu a za 25kkčs se tam objevila i amiga)
3. v elektru se jednorázově objevovali počítače (moje první atari 800 jsme koupili v elektru, kde je měli několik měsíců za 7500kč (dva až tři tehdejší platy) btv. vystavené hned vedle pračky později tam prodávali i jednojehličkovou a dvoujehličkovou tiskárnu :0)
4. z tuzexu kde bylo třeba vykšeftovat bony ale to zas nebyl nepřekonatelnej problém
5. v modelářství (tam ale chteli za pmd 25000kčs takže to nikdo nikdy nekoupil... -
Docela dobrá strategie - místo "já chci počítač" (odpověď na co, dyť to stojí takových peněz), použít: "kup mi motorku". Ne, zabiješ se. Tak počitač. OK :)
Každopádně s tou nedostupností souhlasím. Nešlo jen o tu fyzickou (která přece jen byla, rozhodně se neprodávaly na každém rohu), ale i o tu finanční. Kdyby stál dnes nejlevnější počítač 75 tisíc, tak je to také o něčem jiném. Prostě byla jiná doba, zařízení, která na západ od našich hranic patřila k běžnému vybavení domácnosti u nás byla skutečně raritou a tak se opečovávala jako oko v hlavě.
A nemuselo jít ani o tolik, viz mé slintání nad zmíněnou konzolí s TV tunerem, která pro mě byla nedostupná. Dneska, ve stejném věku, bych 100 % měl PSP, Nintendo DS nebo něco podobného (možná obojí), ale jako dospělého mě to už neláká (ale přenosnou TV jsem měl (s vypnutím analogu putovala do skříně :( ), nyní nahrazeno tunerem do notebooku).
Když se mi u mého 4 roky starého levného notebooku rozbil napájecí adaptér, tak jsem zvažoval, jestli investovat do nového, nebo raději koupit nový notebook. Nakonec jsem to vyřešil výměnným obchodem :), protože jsem se zařekl, že do něj už neinvestuji - což jsem o rok později porušil, když jsem s křečí v ruce vydával dvě stovky za chladicí podložku, protože se mi začal padat kvůli přehřívání a oddělání spodního deklu už nestačilo.
ČLÁNKY DO MAILU