Vlákno názorů k článku Paměťová média používaná u osmibitových mikropočítačů od klusacek - Diky za pekny clanek. Jen ten pasek se pohybuje...
-
klusacek (neregistrovaný)
Diky za pekny clanek.
Jen ten pasek se pohybuje 47.6 mm/s a ne 476, to mozna pri pretaceni ;)
Taky by se mozna dala rozvest ta kapacita. Bd nebylo totez co bit/s, protoze treba na spectru nebo atari (turbo 2000) trvala nula jinak dlouho nez jednicka. Krom toho tam mozna jeste byly nejake start/stop bity (coz si ale nejsem jistej).
Zajimalo by me proc tenkrat nepouzili nejaky lepsi zpusob kodovani, treba neco jako 8to10 code. Bylo to tim ze ho neznali, nebo ze ho mela IBM patentovany, nebo by dekodovani bylo tak narocne ze by se to nestihlo (nebo by loader zabral podstatnou cast pameti)?
Krome toho nejak nechapu jak se pohybovala paska v microdrivu. Jestli jen jednim smerem tak se prece musela o sebe strasne drit, kdyz vlezna na tu civku v u stredu a opoustela ji na obvodu. Jak se menil polomer tak pokud nebyla gumova tak se musela po sobe v ty civce posouvat. Pri ty velky rychlosti je div ze se to nezasmodrchalo. Nebo to cely nechapu…
-
w (neregistrovaný)
presne .. to nataceni pasu na civku me taky nejak nestimuje.. ty vrstvy se musi po sobe pohybovat protoze se zmensuje polomer, tzn ta paska musi byt hodne odolna, nebo musela byt hodne chybova. Tu dobu kdy tohle frcelo jsem zazil, microdrive jsem ale nemel k dispozici, takze nevim :)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelS tou rychlosti posuvu pasky mate samozrejme pravdu, diky za upozorneni.
Kapacita jedne kazety je vypocitana jen odhadem, pro prumerne nahodna data :-), a to presne z toho duvodu, ktery popisujete – binarni informace byly kodovany jako zmeny signalu s ruznou dobou trvani.
S tim kodovanim tezko rict proc se nepouzilo neco lepsiho (klidne mohli i MFM :-). U zahranicnich pocitacu (konkretne Atarek) jsem mel vzdycky dojem, ze se kazetak vyrobil jen z „nutnosti“, v zahranici se spise distribuoval software na cartridgich a ten komu to nestacilo (tj. pouze nehral hry) si poridil disketovou jednotku.
-
jarda666 (neregistrovaný)
Tady je popis Turba 2000 , mimochodem tohle vymyslel cech :) a tehdejsi JRC …
Ano atari s kazetama temer nepocitalo(pro zapadni trh snad je v zacatcich) tady samozrejme disketove mechaniky nebyly , ja ji mel pro Atari 800 snad nekdy kolem roku 89, popisoval jsem si je na xy4150 v nejakem programku.
Oooo to byly casy kdy se holky zacinaly balit v atari klubech na FREDa :)))
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
ad ZX Microdrive – tam to bylo presne naopak nez pisete :-) Paska se navijela na obvod a odvijela (jak to rict – proste vytahovala) ze stredni casti.
Taky se po delsim pouzivani paska natahla a kdyz se na ni znovu nahrala data, tak se vlastne zvysila jeji kapacita :-)
-
Kiron (neregistrovaný)
Ještě dodám, že když nad tím popřemýšlíte, tak to nemusí býz zas takový problém. Páska se odvíjí ze středu, ale smyčka není asi úplně utažená a díky rozdílům rychlosti (vně a uvnitř) se odvíleja o mnoho rychleji, čímž po chvíli poodvíjela jakoby celý obsah na střed :o) Tak si to vysvětluji.
-
Radovan (neregistrovaný)
Přesně tak, princip je úplně jednoduchý, páska se odvíjí ze středu „cívky“, tím se celá spirála současně pootáčí a utahuje, a tak se udělá na vnějším obvodu místo pro další závit.
Tím že je páska překřížená a přes tu cívku přechází naplocho se zase ušetří místo, které by jinak zabrala svou šířkou, vzpomínám si že ty filmové kazety byly kvůli tomuhle vyhnuté do boku.
