Vlákno názorů k článku Pandořina skřínka jménem AI otevřena: nejsme připraveni na tak rychlé tempo od xls - Zajímavý článek a s jeho závěry plně souhlasím....
-
Zajímavý článek a s jeho závěry plně souhlasím. Sám jsem byl dítětem naštěstí v době, kdy byly počítače jen sálové potvory, k osobním jsem se dostal až během VŠ a od té doby k nim mám velmi kladný vztah, stejně jako k internetu a všemu ostatnímu s tím spojenému. Jen díky té době jsem přečetl mraky knížek a užíval si kamarádů. I když jsem pak seděl celý život od rána do večera 7 dnů v týdnu u počítače, dělal jsem to rád, používal vždycky to nejmodernější, co mi zvýšilo produktivitu, a vydělal na tom i slušně peněz. Jediný, co šlo mimo mě, byly jednak sociální sítě (nemám účet ani na jedné, pokud se nepočítá Skype, Telegram nebo Line pro přímou komunikaci. Dokonce jsem pro pár zakázek použil s vynikajícími výsledky chatGPT, specializované nástroje pro automatický překlad používám přes 20 let.
No a teď mně jako překladateli AI prakticky udělala čáru přes rozpočet a udělala ze mě za pár měsíců jednu z prvních obětí neuronových sítí, protože některé aplikace překládají lépe než překladatelé a drobná koncová editace jejich výstupů mě rozhodně neuživí (a většině zákazníků stačí ten strojový překlad). Mně osobně to zase tak nevadí, holt si udělám předčasný důchod a válení u pláže si občas zpestřím nějakou drobnou zakázkou pro přivýdělek.
Co je ale mnohem horší je celkový dopad na odvětví. Profesionální překladatelé se už neuživí, tím pádem budou dělat něco jiného. Noví profesionální překladatelé už nevyrostou, protože k tomu je třeba (kromě studia) přeložit desítky tisíc stránek překladů, to je spousta práce, kterou musí někdo objednat a zaplatit. Tím pádem celý obor z odborného hlediska rychle a definitivně degraduje, v téhle oblasti už člověk nic pořádného nevytvoří. Jediné, co zbyde, je spoléhat se na kvalitu strojového překladu, který už žádný člověk nebude schopen pořádně opravit.
A tenhle scénář čeká spoustu dalších oborů, nehledě na vliv na vzdělání. Už dneska je spousta vysokoškoláků schopná hbitě napsat smsku, ale ne bez chyby 3řádkový e-mail. Co bude za další generaci, bude úplná hrůza. Počítám, že tak 10 % se dostane k opravdovému vzdělání a nějaké kvalitní intelektuální práci, zbytek bude materiál na úrovni, která je vidět ve výměně manželek.
-
> Už dneska je spousta vysokoškoláků schopná hbitě napsat smsku, ale ne bez chyby 3řádkový e-mail
A čo ak pravopis a gramatika daný jazyk príliš zbytočný komplikovaný?
Tak napríklad ja teraz používať diakritka ale ja myslieť že to tiež zbytočný. Lebo netreba, všetci vedieť pochopiť, pretože jazyk obsahovať kontext a (príliš) veľa redundancia.
-
Je to systém, který se historicky nějak vyvinul a lze se jej naučit. Ano, pravidel, výjimek apod je v češtině hodně, takže klidně nechť učňové či SOŠ maturanti jsou v průměru lidé, kteří ten jazyk ovládají jen na minimální potřebné úrovní. Ne každý musí být lingvista. Ale aby vysokoškolák neuměl ani tu základní úroveň a postupem let přibývalo na VŠ i SŠ lidí, kteří ani tu základní úroveň nedávají ("slečny šli nakoupit", "děti byli nemocné", vědci s tím měly problémy" apod), cosi naznačuje.
-
L.Stříbrný podporovatel
Jazyk se časem přirozeně vyvíjí (vesměs k jednoduchosti). Kolik procent lidí dnes ovládá správně přechodníky? A co se týče těch vašich příkladů, v blízké slovenštině by se tam psalo všude "i" a evidentně stále žijí.
-
Když někdo nebyl schopen ani se naučit správně používat mateřský jazyk, člověk od něj pak nemůže očekávat, že se naučí cokoliv složitějšího, například vyhledávat a vyhodnocovat relevantní informace. Nejvíce mě v současné době irituje, že je zejména u trollů moderní používat 'slovo-mezera-čárka-slovo' případně 'slovo-mezera-čárka-mezera-slovo' místo správného 'slovo-čárka-mezera-slovo', a také nahodilý počet teček místo 1 nebo 3.
-
V pohodě si v rámci kmene nejspíš rozuměli i neandrtálci. O to opravdu nejde.
Ostatně třeba v SAE umí velká část lidí anglicky tak sto slov (mírně přeháním, ale zase ne tolik; kdo tam žil, ví) a také si tam lidé rozumí. Jenomže problém nastane, jakmile si chcete s někým reálně o něčem komplikovaném popovídat nebo obecně vyjadřovat jakékliv abstraktnější a složitější myšlenky.
Každá jazyková diferenciace tak míru porozumění a možnosti jazyka obecně zvyšuje. Že stačí i méně je druhá věc. Ostatně vám v životě taky stačí podstatně méně, než mobil, počítač, dům/byt a nevím co ještě.
-
Je to praktické, jen mnoho forem často splývá, nejen nahodile (například “žena” je přechodník od “hnát”, podle rodu a čísla podmětu varianta od “ženouc(e)”), ale i systematicky (“kupuje/kupujíc(e)”). Do nás to na SŠ nahustil češtinář, protože ho frustrovalo, jak to pleteme (navazující diktát jsme psali jsouce poháněni slovy “dělejte, rychleji, píšete jak po obrně”).
Problém je, že přechodníky v češtině jsou uměle vytvořené obrozenci, ty původní vypadaly úplně jinak.
-
Ovládat správně přechodníky na základní úrovni je také poměrně triviální. A přechodník je často mimořádně praktická věc. S jazykem je ale problém ten, že zároveň poměrně těsně reflektuje vývoj lidského myšlení, takže k jednoduchosti se může vyvíjet prostě i proto, že se k jednoduchosti vyvíjí lidské myšlení jako takové.
-
Ovládat správně přechodníky na základní úrovni je také poměrně triviální. A přechodník je často mimořádně praktická věc.
V praxi problém může být v tom, že sice to je triviální (stačí se naučit pár koncovek dle času a podmětu), ale v praxi nezažité. Mně třeba vždycky chvilku trvá, než ten správný tvar vymyslím. Nicméně s praktičností přechodníků souhlasím, jak jsem psal někde výš.S jazykem je ale problém ten, že zároveň poměrně těsně reflektuje vývoj lidského myšlení, takže k jednoduchosti se může vyvíjet prostě i proto, že se k jednoduchosti vyvíjí lidské myšlení jako takové..
Souhlas. V principu jsem nad něčím podobným už mockrát přemýšlel, jen jsem to nedokázal takhle konkrétně pojmenovat. -
S tím ”k jednoduchosti” bych byl opatrný, třeba polysyntetické jazyky se vyvinuly z morfologicky “jednoduchých” à la čínština, například mapučština, inuitština nebo v Evropě čerkeština. Ve skutečnosti se tvarosloví jazyků mění v cyklech, jen jedna otočka trvá pár tisíciletí, tak se to těžko zkoumá. Pokud se dobře pamatuju, všechny fáze tohoto vývojového cyklu jsou doloženy prameny jen u koptštiny.
-
> Ne každý musí být lingvista. Ale aby vysokoškolák neuměl ani tu základní úroveň a postupem let přibývalo na VŠ i SŠ lidí, kteří ani tu základní úroveň nedávají ("slečny šli nakoupit", "děti byli nemocné", vědci s tím měly problémy" apod), cosi naznačuje.
Pozor, ja nehovoriť čeština. Ja nemať ani základná úroveň. Vám niečo toto naznačiť? Asi nie. Nevadiť, nebolieť, vy toto rozchodiť.
Ja myslieť že vy sám seba protirečiť. No nevadiť. Veta od vás druhá protirečiť veta od vás prvá. Ale pohoda. Relaxovať vám, aj u nás potrebné byť mnoho. Pekný deň ja vy želať.
-
> Nevadiť, nebolieť, vy toto rozchodiť.
Chcete tím říct, že to nevadí vám, nebo by to nemělo vadit jemu? Opravdu netuším. Je to možné jednoduše interpretovat oběma způsoby.
Problém s vaším textem je ten, že vy sice perfektně víté, co chcete říct, ale ostatní ne. Čeština skloňuje a časuje, protože je to jedna z možností, jak vyjádřit vztahy mezi slovy. Nedělat to je stejně špatně, jako kdybyste v angličtině náhodně promíchal slova.
Pro všechny kromě vás, je váš text na hranici srozumitelnosti a místy daleko za ní. Ano, jazyk obsahuje kontext a redundanci, ale není rozumné s nimi zbytečně mrhat. Váš text to dokonale ilustruje.
1. 3. 2023, 10:19 editováno autorem komentáře
