Urcite to zkusim dohledat (mam „sklad“ u rodicu) a ofotit.
Ale zatim se muzete pokochat timto peknym fakem :-)
http://balek.v.sweb.cz/cs%20pocitace/picture/prislusenstvi/bt100/tisk.jpg
Šla na dračku, měl jsem ji (jakmile se objevila na trhu). Zdroj jsem si vyrobil vlastní, nicméně, když u nás v síti jednou kleslo napětí ke 180 V, tisk mi v půlce stránky vyblednul :-). Ještě mám někde pár originálůních výpisů programů v Basicu. A kontrolní otázka – mám nyní, když mi tiskárna tiskne stránku za 4 s, více volného času?
Plně sdílím Pavlovu lítost nad nedostupností podobné stavebnice dnes. Takovéto hračky potřebuje Evropa jako sůl. Navázat na jeho výrobu by přitom nebylo nijak těžké, většina součástí se stále vyrábí vč. použitých krokových motorků (http://www.regulace.cz/CZ/SM/sm_300-100.html).
Podrobný popis a návod k Alfimu je zde:
www.cerovsky.net/merkur/alfi.pdf
Video Alfiho v provozu:
http://www.youtube.com/watch?v=yUmFYzyL9eo
Samozřejmě souhlas. Jen drobná připomínka – SMR 300–100 není krokový motor, nýbrž „Synchronní pohonná jednotka pro automatizaci – reverzační“ (používal se třeba v různých časovačích).
Asi došlo k záměněně za SMR 300–100-RI/24, což je opravdu „Kroková reverzační pohonná jednotka“, http://www.regulace.cz/CZ/KM/km_300-100ri.html .
Skvělé, měl jsem postupně BT100, Alfi a dokonce jsem pro ně dělal i „drivery“ a „fonty“. Kdo neviděl – a neslyšel – tyto stroje v provozu neuvěří. V době, kdy místo průmyslových podniků vyráběly periferie různé přidružené výroby kolchozů a výrobní družstva to byla jediná alternativa.
Na BT100 si pamatam, mal som doma 2 exemplare, oba zabudovane v SP210T. Na jednom sa odporucal zdroj, druha je funkcna dodnes. Pouzival som ju este s PC-ckom na tlac obalov na CD-cka (zopar by som ich doma este mal mat).
kedze som v tej dobe nedisponoval inym zdrojom dat, nez popisom vstupnych a vystupnych signalov, pisal som si „ovladac“ sam v Pascale. Bol to taky vcelku jednoduchy textovy editor so schopnostou loadnut ciernobiely BMP obrazok, editovany dokument ulozit / nacitat a nasledne vytlacit.
Experimentoval som aj s vyssim rozlisenim tlace, ale presne casovanie bolo kriticke, standardna dlzka dorazu ihly bola moc dlha a tak pri prilis velkom zvyseni poctu bodov na riadok boli riadky s vacsim poctom bodov viac nahusto, nez prazdne riadky (ihla brzdila pohyb motora).
Kazdopadne horizontalne rozlisenie tlace by malo ist zvysit prebrusenim zarezov v drazkovanom kolese tak, aby mali rovnaku sirku, ako material medzi nimi a nasledne pouzivat regulaciu s nabeznou aj dobeznou hranou signalu zo zavory.
Ja jsem u BT-100 zvysoval rozliseni tim, ze jsem do kotoucu vybrousil jeste dalsich 80 zarezu. To melo vyhodu ze jsem nemusel az tak moc prepisovat ovladace (a hrat si treba s nabeznou/sestupnou hranou signalu). Jedine podstatne co si pamatuju ze jsem musel upravit bylo cekani na zastaveni hlavy pred zmenou smeru pri obousmernem tisku.
Hehe, my sme na tom s kamaratom robili dokonca casopis. Texty sme pisali v Desktope od Proximy, obrazky sme rucne vlepili na vynechane miesta. Vzdy sme hermeticky zavreli dvere, aby od nas unikalo co najmenej ramusu.
Sam som dokonca vymyslel pre BT-100 dalsie pomenovanie (kedze „splaseny hrebik“ som nepoznal) – Automaticka elektronicka vyšívačka.
Pekne bylo vyuziti alfiho na kresbu plosnych spoju. Po hw strance stacilo pouze plosnak prilepit na silnejsi papundekl. Na sinclairu jsem to nezvladl po sw strance, i kdyz to asi slo…
Ale v dobe prvnich IMB AT dostal Alfi novou mizu – procesor PIC16F84 a MAX232 s RS232, procesor umel par prikazu – Up/Down/Line X,Y s Bresenhamovym algoritmem prokladani car a to jiz byla veselejsi prace. Na PC bezel programem, co regulerni HPGL soubor „prelozil“ do techto tri prikazu Alfiho a poslal mu je.
HW se trochu vylepsil: krokove motory z 5' mechanik (tusim 200 kroku/otacku) a hlavne kevlarove vlakno (specialni rybarsky vlasec – udajne na „boilis“-nejsem rybar) to vse podstatne zlepsilo krok i presnost – opakovatelne pod 0.1 mm a pak uz slo treba v Eagle navrhnout plosnak a poslat pres HPGL na Alfiho a nakreslit… Alfi bylo moc pekne zarizeni a spousta kamaradu/Sinclairistu jej stavela.
Jojo, to byly časy – kde je mé super sestavě konec: Didaktik M + Melodik + D80 + Alfi.
I když si moc dobře pamatuju, že jsem se málem zbláznil, když jsem na plošňák Alfiho pájel tranzistory.
Pamatuju si, jsem někde splašil 3 základní rutinky pro tisk
1) textový – plotřík kreslil písmenka jedno po druhém (ve videu výše) – takto jsem vytiskl jednu svou ročníkovou práci.
2) grafický řádkový – klasický „tisk“ po řádcích – dalo se volit, aby vytiskl jenom jednu barvu, vyměnit fixu, nastavit přesně papír a takto tisknout barevné obrázky
3) grafický tisk „po čarách“ – snaha tisknout souvislé čáry. Na grafy, schémátka či jednoduché obrázky bez tmavých ploch naprosto geniální.
A potom super v kombinaci s texťákem Desktop – i když si vzpomínám, že jsem na vytištění (řádkovým grafickým tiskem) jedné stránky A4 s úkolem do školy čekal snad hodinu a půl.
Pavel Křivánek (nemá ještě bráchu? :-) ). Má pravdu v tom, že podobná stavebnice (pochopitelně trochu modernizovaná) jako byl Alfi by byla v Evropě velmi užitečná.
Technická vzdělanost a dovednost tady obecně upadá a ten materiál, který dnes často vylézá z technických VŠ a průmyslovek škoda mluvit…Ekonomika podle toho pak vypadá, každý chce žvanit, mít se dobře a nic obtížného nedělat. Ale to je jiná kapitola.
Alfiho pořád mám. Leží na chalupě v krabici. Vše gumové zpuchřelo, mechanismus ztuhl, lanka povolila… Už několik let si slibuji, že jej zrestauruji, doplním o řídící desku s AVR a napíšu pro něj userspace driver do Linuxu, ale ještě jsem se k tomu nedostal. Ach jo…
BT100 jsem kupodivu nikdy nevlastnil a tak je pro mě její popis docela zajímavý.
Zmíní se autor o souřadnicových zapisovačích z Laboratorních přístrojů Praha? Měl jsem XY4140 nebo tak nějak se jmenoval a byl výborný. Jeho elektronika již nebyla tak primitivní a ušetřila při psaní ovladače nějakou tu práci…
Byl jsem se podivat do supliku co to za XT vlastne mam a … mam funkcni XY 4140. Tak kdyby bylo treba neco bych taky mohl nafotit. Provozoval jsem ho nejakou dobu s C64. Pro tyhle „souradnicove jednotky“ byla k c64 dispozici modifikovana verze i modifikovana verze basicu. Nejake obrazky vystupu by se daly najit taky:)
Ještě přidám smutný článek na toto téma: http://www.lidovky.cz/od-techniky-k-okecavani-0vd-/ln_noviny.asp?c=A100409_000042_ln_noviny_sko&klic=236365&mes=100409_0
Jo, ten článek přesně vystihuje o čem je řeč. Někdy mám pocit, že skoro vše věkem pod 30 je tady v technických oborech nepoužitelné. Jestli se na mě teď někteří mladší zlobí, že jim křivdím, pak jsou možná čím dál vzácnějším jevem, kterého si v této kdysi progresivní a dnes pomalu degenerující civilizaci čím dál víc vážím.
Vidím to na spolužácích mé dcery – často se jí vyptávám… V její třídě v kvartě gymnázia není jediný kluk, který by snil o tom, že bude dělat něco pořádného. Všichni chtějí být právníky, kšeftaři, filosofy… v lepším případě lékaři(to jediné beru). Za nás bylo v každé třídě na střední škole pár „bláznů“, kteří pak úspěšně studovali techniku nebo matfyz a už před maturitou se věnovali třeba elektronice, modelařině, bavily je třeba motory, snili o létání…
Nemůže to dobře skončit. :-(
Omlouvám se, ano, je to mimo téma.
Ten Armitmacky ploter mám ještě někde doma. Otec ho tehdy stavěl, po tom, co zkoušel i Alfiho. Aritmácký vypadal víc profesionálně.
Pro něj jsem měl napsaný program jak v Basicu, tak posléze v Pascalu na PC. Nevím, zda by se to dalo dneska používat, protože například krokování se časovalo v počítači. Možná přes nějaký ten jednočip, ale nedokážu si představit ovladač třeba pro Windows, který by to časoval.
Fantastický článek. Moc se mi líbil a moc jsem vzpomínal. Dovolil bych si však pár korekcí:
POKEY (POt-KEboard) ⇒ POKEY (POt-KEYboard)
což je ostatně patrné i při pohledu na schéma zapojení zobrazené na osmnáctém obrázku ⇒ obrázek je to pětadvacátý, nikoliv osmnáctý
celá stránka A4 s běžným textem vytiskla za cca 10 minut, jednostranný tisk trval (celkem logicky :-) dvojnásobnou dobu ⇒ asi oboustranný tisk trval dvojnásobnou dobu, ne?
za ten POKEY se samozrejme omlouvam (jeste vetsi ostuda je, ze jsem atarista, takze bych se v tomto nemel prepsat :-)
Obrazky – mate pravdu, na posledni chvili pred odevzdanim clanku jsem dostal dalsi fotografie, tak jsem to cele precisloval (u popisku obrazku), ale v textu mi to ujelo.
jednostranny tisk – tim je mysleno to, ze hlava tiskne jen pri pohybu zleva doprava, opacnym smerem se vraci bez tisku. Tim se zajistila vetsi kvalita (protoze precejen ten opacny smer, i kdyz je hlasen stejnymi signaly, neni kvuli sirce techto signalu = sirce zarezu, uplne totozny). Stejne fungovaly i vicejehlickove tiskarny (nektere) v rezimu letter quality.
Minigraf mám ještě někde ve sklepě doma, gumáka ZX Spectrum předělaného na 80kB verzi také. Bohužel Minigraf má pryč zdroj a ZX ten zákaznický obvod ALU nebo jak se to jmenovalo.
ZX jsem používal ještě na střední (když se u někoho doma objevovaly 386DX40MHz)na tištění normalizovaných papírů na laborky (5mm okraj tuší a nadpisy šablonkovým písmem. Do minigragu se uplo Centronix pero na tuš a můj jednoduchý prográmek vykonal své. Spoustu času to ušetřilo.
Menu programu bylo jednoduché: manuální posun pera po celém papíře a pak volba nadpisu ( 1, Zadání … až Závěr) a pak Kreslení 5mm okraje automaticky.
To s tím scanováním LED-fototranzistor jsem také zkoušel, v assembleru to zvládlo jednu stránku A4 za cca 5min na tu nejvyšší přesnost…tuším 1/8mm to byla.....Ná noviny nebo text z knihy to fungovalo docela slušně. Dalo mi dost práce aby se mi ta A4 vešla do paměti.
ULA pre 48k za 600,–
http://tinyurl.com/sintech-zx-spare
resp. na aukre a burzach sa da aj lacnejsie
Seriál na stavbu ploteru Alfi vycházel v časopise VTM od čísla 8/1988. Autorem článků je ing. Vladimír Doval, nevím jestli jde i o autora konstrukce. O začátku výroby stavebnice je informace v časopise Technický Magazín 8/1989. Píše se tam, že „Stavebnice v ceně 800Kčs a počtu 2000 kusů dodá na náš trh TPV Kovopodnik Broumov.“ Zcela offtopic: ve stejném časopise T89/8 vyšel článek s názvem „Prognostika a přestavba“ od vedoucího odboru prognóz a koncepcí Výzkumného ústavu ekonomiky zemědělskopotravinářského komplexu v Praze ing. Miloše Zemana, člena Světové prognostické společnosti zabývajícím se simulačními prognostickými modely.
Jo to byly casy :) Ja jsem mel doma (snad madarskou?) 9jehlickovou tiskarnu VT 21200. Byl to poradny kus zeleza, ktery vazil asi 10 kg, ale kdyz se tiskarna prepnula do superrychleho rezimu (a valila skutecne rychle, traktorak jen mizel z krabice), tak tiskova hlava (ktera vazila sama o sobe tak kilo) pri svem pohybu doprava-doleva, teda predevsim pri otoceni smeru pohybu, byla schopna tou tiskarnou pekne cukat po stole :D
Nejdrsnejsi na tom bylo tehdy to, nebyl k sehnani seznam ridicich signalu, takze se to muselo zkouset pokus/omyl… Ale jak clovek prisel na sekvenci, ktera prepla tiskarnu do grafickeho rezimu, tak byl nejvetsi *KING* :)
A jeje nostalgie. Na to klepani minigrafu vzpominam dodnes. Ten zvuk se zapomenout. Dokonce jsem napsal drivery pro PC (Borlad Pascal jako TSR a akceptovalo to HPGL primo nebo to dokazalo tisknout ASCII, presnym casovanim slo dosahnou presnosti sikme cary ktera znacne previsovala krok motorku v osmifazovem rizeni).
BT100 byla take nazyvana „bleskotiskarna“
A krasne rozsireni Alfiho a minigrafu bylo scanovaci pero. Misto pisatka se vlozilo tohle pero a plotr postupne po radcich projel celou A4 a oscanoval ji. V Amaterskem radiu byl na to zariceni navod. Unikatni konstrukce. Na spicce zelena osvetlovaci dioda ktera byla zbrousena vepredu a provrtana aby se provleklo opticke vlakno ktere vedlo ke snimaci svetla. Dokonce se nasly silenci kteri opticke vlakno nahradily nazazenim sklenene tycinky.
Žádný údaje o původu k tomu nemám, ale vypadá to jako vyrobený na koleně v nějakým podniku :-)
http://www.grandjihlava.cz/tmp/P1130312.JPG
http://www.grandjihlava.cz/tmp/P1130313.JPG
I já jsem patřil mezi majitele BT100. Vyrobil jsem si kabel na joystickové porty Atari, napsal ovladač a tiskl jsem.
Jen mám takový matný dojem, že tisk jedné strany mi netrval 10 minut, ale 20 minut. Možná je to tím, že jsem zavrhl tisk při pohybu jehličky zpět. U mého kusu to způsobovalo velké roztřepení písma.
Zde jsou ovladače, pokud by někoho zajímaly:
ftp://ftp.penguin.cz/pub/users/utx/atari/bt100/
(Bohužel, tenkrát jsem věřil, že opravdový programátor nepoužívá komentáře.)
Aspon ze mas pekne pojmenovany labely a nepozils neco na zpusob L001, L002 atd. :-)
Ale je to drsnej kod pravda. Ja jsem ze zacatku komentoval prave jenom assemblerovsky zdrojaky, vse ostatni mi prislo citelne samo od sebe ;-)
Vlastne kecam – par programu jsem napsal ve strojaku jako cisla v DATA radcich Basicu, tam zadne komentare nebyly, mozna nekde na papire :-)
Pamatuji se na spolužáka z průmky, který vyrobil zvláštní verzi jednojehličkové tiskárny (nevím, zda to vymyslel nebo se někde inspiroval), kde jehličku nahrazovalo jakési kladívko z ohnutého plechu přes celou šířku papíru. Na „tiskovém válci“ byl přes šířku válce navinut 1 závit např. kytarové struny. No a pak stčilo klepnout kldívkem do papíru s kopírákem a na papíru se objevil ten jediný bod v místě kde kladívko uhodilo do struny. Výhoda byla, že na horizontální „pohyb hlavy“ přes celou šířku stačilo otočit válcem o jednu otáčku, takže tahle tiskárna tisknula celkem rychle.
Asi jsem to vysvětlil dost krkolomně (snad někdo pochopí), ale byl to zajímavý nápad…
O něčem podobném už kdesi něco psali a mám pocit, že se to i používalo v nějakých malých průmyslových tiskárničkách. Výhoda je, že to umí kreslit vodorovné čáry – ta struna se posouvá po papíru a klouže dostatečně dobře na to, aby ho netrhala. Další výhoda byla v tom, že se to dalo udělat malé, lehké, levné, tisklo to prakticky v jakékoliv poloze a je tomu jedno i když s tím třesete. Nevýhoda je v přesnosti – jedna otáčka je velmi malý úhel a jakákoliv mechanická vůle tak dělá neplechu. Nehledě na to, že díky nepřesnosti navinutí drátu to není lineární. To se sice řešilo tím, že se dával do předem vyfrézované drážky, ale i tak byly prostě některé sloupce „hustější“. A pokud mě paměť neklame, tak to „kladívko“ na nic neuhazovalo, bylo to jen přitahované a spíš než o náraz (ala BT100) tam šlo o přítlačný efekt. Spíš než body to pak kreslilo drobné úsečky (různých délek), podle toho, jestli byl ten plech (kladívko) přidržen.
Jinak docela věřím tomu, že něco takového vymyslel i kamarád z průmky. Před 20 lety jsme také vymýšleli kdejaké novinky jen abychom se o pár let později dozvěděli, že na západě se to už dávno používá, nebo také už dávno ne. Ale aspoň se člověk pobavil :-) Spolužák na průmce přes souřadnicový zapisovač a ZX Spectrum kreslil nějaké grafy osvětlení. Zatímco my ostatní se mořili hodiny s kreslením tuší na milimetrový papír, on se hodiny mořil s tím, aby to bylo alespoň trochu v měřítku, čitelné a čáry aby na sebe navazovaly :-)
Jj, taky na to vzpominam. Ja postavil nejdriv Alfika, ale nebyl moc presnej. Pozdeji sem mel Aritmu, ale nerozchodil sem elektroniku, tak sem do ni dal tu z Alfika a jak to krasne fungovalo. Si pamatuju jak jsem na tom tisknul tahaky pro pul tridy. Mel sem na to specialne upraveny pismo, aby bylo co nejmensi a minimalni radkovani. Jo a pouzival jsem na to obycejny kulickovy pero, to delalo krasne tenkou caru.
Ovladac pro tiskarnu by byl v tom Atmelu – ten by sproste prijimal znaky k tisku a ridici povely pres seriovou linku a ci pres USB pres bezny konvertor USB/RS232. Atmel je dnes vykonejsi nez Z80 a tak by to stihal v pohode.
V dobah MS-DOSU by se to dalo celkem snadno pripojit i primo – ale proste pri multitaskingu je to proste takove – ze to musi mit procesor.
Když jsem ještě dělal v Chiraně, vzniklo tam neoficiální družstvo pro Alfigraf. Jeden kreslil výkresy Alfíka, jiný vyrobil něco, další zařídil povrchovou úpravu, byl tam borec na assembler pro Spektrum, jiný pro Atari a tak. Já jsem dělal zásobovače – sehnat to co bylo nutné koupit – O kroužky, krokové motory, hřídele a další věci. Potom každý z podílníků dostal svoji stavebnici a kazetu s programem – to byla krása.
Na tiskárnu (já ji znal jako „šicí stroj“) jsem zaslechl zajímavou informaci – prý se našel někdo kdo ji použil jako hudební nástroj – měnil parametry tisku (poměr „tisknout bod“ „netisknout bod“ „CR“) a z toho chrastění, bzučení, kvikotu a ticha při CR prý tvořil super muziku.
Take jsem musel zavzpominat na ALFIho. Stavebnice stala tusim 800 Kc, padl na to kompletni vydelek za 14-denni letni brigadu.
Pamatuji si, ze rutiny pro kresleni pocitaly s hysterezi pohybu a kompenzovaly tak urcitou pruznost vlasce (pri opacnem smeru se nekolik kroku motoru pouzilo navic). Take jsem si na ALFIho napsal vlastni rutiny pro tisk znaku, pro zvyseni rychlosti jsem tiskl kazdy druhy radek pozpatku (tj. vsechny pohyby ve znaku musely byt pozpatku), usetrilo se tim dost casu.
Osobne si myslim, ze kdyby nekdo podobnou stavebnici nejake takove periferie znovu uvedl na trh, treba na paralelni nebo jeste lepe USB port, dost nadsencu by si ji koupilo.
Nedavno jsem na to nahodou narazil: http://www.merkurtoys.cz/vyrobky/plotrovy-zapisovac-alfi-z-merkuru[1]
Na ALFIho si pamatuju moc dobře. Když vyšel poprvé návod (tuším že ve VTM), tak jsem si řekl, že to musím mít. No a napsal jsem výrobci Merkuru, jestli by mi neposlali ty díly – napsal jsem jim seznam. No a za pár týdnů přišel balíček, což byl tak trochu šok – to jsem prostě nečekal. A nic za to nechtěli – že nemají oceněny jednotlivé díly, ale že to udělali vyjímečně, jinak že by měli velké materiálové ztráty… Možná bych ten průvodní dopis ještě našel. Motorky jsem neměl ty správné, jen synchronnní na 220V – ale to byla maličkost, prostě jsem je převinul. To byly časy!
No a za nějaký čas se ta stavebnice prodávala.
Videl jsem jednou pripojenou aritmu pred rozhrani FDD radice. Nevim jak moc to bylo (jestli vubec) funkcni a jak se to programove obsluhovalo. Je to trochu zvracene, ale nevite nahodou o nejake dostupne specifikaci signalu co chodi to IBM/PC disketovky? Mr G nebyl dnes moc sdilny. Diky
Je otázka jestli se tomu vůbec dá říkat specifikace, protože „tupější“ zařízení než disketovka snad ani neexistuje :-D V podstatě se jedním drátem zapíná motor, druhým se posune hlava o krok a třetím určí na kterou stranu, čtvrtým se zvolí horní nebo dolní hlava: celý kabel. Na ovládání tiskárny nebo plotteru to bohatě stačí, všechno ostatní už musí obstarat software, i to aby se na jednom kabelu snesly disketovka a tiskárna současně…
stare harddisky s krokovym motorem byly podobne „tupe“ :-) Pamatuji si, jak jsme na skole jeden takovy prastary kousek v ramci nejakeho predmetu ovladali – krokovani na prvni stopu (teda cylindr), pak pekne v programu odpocitat kroky na stopu/cylindr cislo n a nasledoval cteni/zapis (tady uz nejaka logika byla, protoze program by asi nedokazal presne nacasovat, kdy je pod hlavami ten spravny sektor).
To byla ještě nějaká cihla, která měla vlastní ISA kartu s řadičem, žejo :) Pak přišly „inteligentní“ harddisky řízené procesorem, mám tu desku z jednoho pársetmegového, kde je Intel 80188… A bylo po srandě.
Ale když tak koukám co jsem předtím napsal, tak jsem se skoro lekl! Ono šlo především o plotter, tou tiskárnou jsem pod dojmem z článku myslel zrovna něco ve stylu té BT-100, ani mě v tu chvíli nenapadlo že existují i nějaké jiné :-D
Jojo. Také jsem vyrobil periférii pro Didaktika použitelnou i pro ZX Spectrum.
To, když jsem získal starou tiskárnu od C64 a chtěl ji k němu připojit. Po usilovném doptávání ( internet ještě nebyl ) jsem získal kopie z jakéhosi
jugoslávského časopisu, kde byla posána sériová sběrnice C64 ( byla to jakási obdoba I2C ), bylo tam schéma interface a prográmek ve strojáku na poslání bajtu na tiskárnu. Interface byl fantasticky jednoduchý, skládal se ze 4 invertorů s OC a 4 odporů, připojoval se na bránu C obvodu 8255.
Tak jsem si k tomu napsal ovladeče pro tisk, ovladače pro texťáky D-text a D-writer, psalo to i háčky a čárky. Udělal jsem i program pro hardcopy obrazovky. Použil jsem dithering , každý bod Spectra byla matice 2×2 bodů tiskárny ( obr. se tiskl na šířku )
Pak jsem začal hledal informace o komunikaci na FD od C64, už jsem měl jednu slíbenou a chystal jsem se napsat drivery pro ZX Spc.. To už byl ale rok 90. a už to bylo všechno celkem k ničemu.
No jedna vec bolo zohnať tlačiareň, horšie už to bolo s tým zdrojom a káblami k nej. Áno, v niektorých obchodoch sa predávala bez káblov.
http://img87.imageshack.us/img87/9826/bt100.jpg
Prosim velice nutne koupim alfirgaf a podobne tiskarny i jine periferie cartrige programy, joystick, Proste vse co jde na atari 800xe. Uvitam programy a manualy. Byl jsem vykraden a moc jsem svuj Atari pocitac oplakal jsem blazen ale pro mne to ma moc velikou hodnotu dusevni. piste na email pelasek zavinac centrum tecka cz
ahoj koupim tiskarnu na atari 800XE nejlepe alfika nebo Xy.. ale to uz si nepamatuji ktera to byla. Pocitam plne funkcni. Nicmene uvitam i naprogramovane cmos na alfika vcetne planu navodu jak si ho vyrobit. Dale pokud nekdo ma cartrige s uniturbem a tbasic ostatni je fuk co tam jeste bude. Budu velice rad