Vlákno názorů k článku Periferní zařízení osmibitových počítačů vyráběná v ČSSR od ventYl - Na BT100 si pamatam, mal som doma 2 exemplare,...
-
Na BT100 si pamatam, mal som doma 2 exemplare, oba zabudovane v SP210T. Na jednom sa odporucal zdroj, druha je funkcna dodnes. Pouzival som ju este s PC-ckom na tlac obalov na CD-cka (zopar by som ich doma este mal mat).
kedze som v tej dobe nedisponoval inym zdrojom dat, nez popisom vstupnych a vystupnych signalov, pisal som si „ovladac“ sam v Pascale. Bol to taky vcelku jednoduchy textovy editor so schopnostou loadnut ciernobiely BMP obrazok, editovany dokument ulozit / nacitat a nasledne vytlacit.
Experimentoval som aj s vyssim rozlisenim tlace, ale presne casovanie bolo kriticke, standardna dlzka dorazu ihly bola moc dlha a tak pri prilis velkom zvyseni poctu bodov na riadok boli riadky s vacsim poctom bodov viac nahusto, nez prazdne riadky (ihla brzdila pohyb motora).
Kazdopadne horizontalne rozlisenie tlace by malo ist zvysit prebrusenim zarezov v drazkovanom kolese tak, aby mali rovnaku sirku, ako material medzi nimi a nasledne pouzivat regulaciu s nabeznou aj dobeznou hranou signalu zo zavory.
-
Yenya (neregistrovaný)
Ja jsem u BT-100 zvysoval rozliseni tim, ze jsem do kotoucu vybrousil jeste dalsich 80 zarezu. To melo vyhodu ze jsem nemusel az tak moc prepisovat ovladace (a hrat si treba s nabeznou/sestupnou hranou signalu). Jedine podstatne co si pamatuju ze jsem musel upravit bylo cekani na zastaveni hlavy pred zmenou smeru pri obousmernem tisku.
-
hua (neregistrovaný)
Hehe, my sme na tom s kamaratom robili dokonca casopis. Texty sme pisali v Desktope od Proximy, obrazky sme rucne vlepili na vynechane miesta. Vzdy sme hermeticky zavreli dvere, aby od nas unikalo co najmenej ramusu.
Sam som dokonca vymyslel pre BT-100 dalsie pomenovanie (kedze „splaseny hrebik“ som nepoznal) – Automaticka elektronicka vyšívačka.
