Hlavní navigace

Pět otázek: O prodeji komerčních distribucí

Petr Krčmář

Jak se v České republice prodává Linux? Jak jsme na tom v porovnání se zbytkem světa? Jak velká část uživatelů za svůj systém zaplatí? Na to jsme se zeptali zástupců prodejců tří nejdůležitějších distribucí prodávaných v ČR: SUSE, Mandriva a Red Hat.

Na našich pět otázek odpovídali zástupci tří firem, které v České republice zastupují prodejce linuxových distribucí:

  • Ivan Bíbr, ředitel divize Mandriva Linux společnosti QCM, s.r.o., která v ČR prodává francouzskou Mandrivu
  • Petra Jírovcová, Channel Account Manager společnosti Novell-Praha, která nyní vyvíjí a prodává SUSE Linux
  • Martin Malý, Software Division Director společnosti Servodata a.s., která je oficiálním českým distributorem systému Red Hat Enterprise Linux

Jaká je statistika prodeje vaší distribuce v ČR za poslední rok?

Ivan Bíbr, QCM, s.r.o.: V polovině loňského roku došlo u Mandrivy ke změně vývojového a tím i obchodního modelu, takže čísla se oproti předchozím letem různí a nedají se příliš srovnávat. Budu proto mluvit pouze o českých produktech z řady Mandriva Linux 2006 CZ, která je v prodeji od listopadu loňského roku. OEM prodej se nyní pohybuje v tisíci kusech, prodeje koncovým zákazníkům jsou zhruba poloviční. Budu-li mluvit „za rok” tak očekávám, že této verze prodáme někde mezi deseti až dvaceti tisíci kusy.

Petra Jírovcová, Novell-Praha: SUSE Linux v retailové verzi zaznamenal drobný pokles v prodejích po akvizici SUSE, nicméně v posledním roce se jeho prodeje dostaly přibližně zpět k původní hodnotě, což znamená jednotky tisíc kusů za rok.

Martin Malý, Servodata a.s.: Prodali jsme více než tisíc serverových operačních systémů Red Hat Enterpise Linux a prodeje dále stoupají.

Je pozorovatený spíše vzestupný nebo klesající trend?

Ivan Bíbr, QCM, s.r.o.: Pozorujeme vzestupný trend u všech skupin našich zákazníků. U OEM dodávek pomáhá Mandriva Linux výrobcům především v oblasti cenové politiky. Tam je poslední době značný tlak, proto se v této oblasti uplaťnují především verze zaměřené na cenu. U obyčejných uživatelů, kteří si Mandriva Linux kupují přímo, sledujeme opačný trend. Nerozhoduje ani tak cena, jako spíš kvalita produktu. Když se vyjádřím přímo, tak úspěch klasické krabicové verze nás značně překvapil.

Petra Jírovcová, Novell-Praha: V současnosti mírně rostoucí, ale situace na našem trhu není tak stálá, aby se dalo usuzovat na nějaký dlouhodobější trend. V této oblasti záleží na mnoho faktorech, které nejsme schopní ovlivnit. Podle celosvětových i lokálních statistik stoupá oblíbenost SUSE Linuxu jako distribuce.

Martin Malý, Servodata a.s.: Prodej roste, a hlavne se mění druh použití. V roce 2004 ještě převládaly firewally, file servery, webservery, nyní je dle průzkumů posun k aplikačním a databázovým serverům.

Dokážete tato čísla srovnat se zbytkem světa? Je na tom Česká republika dobře nebo špatně?

Ivan Bíbr, QCM, s.r.o.: Protože mám k dispozici oficiální čísla z Mandrivy, mohu s klidným svědomím prohlásit, že jsme na na špičce mezi partnery a to jak v relativních, tak v absolutních číslech.

Petra Jírovcová, Novell-Praha: Jedním z těchto faktorů je cena, za kterou se naše distribuce prodává. SUSE Linux ve vydání určeném k prodeji dlouhodobě patří nejen ke komerčním, ale také k jedněm z nejdražších linuxových distribucí. V některých jiných státech tomu tak není – cena je pro celý region EMEA (Evropa, Střední Východ, Afrika) stanovována v EUR a je dodržována ve všech zemích. Podle kupní síly a kurzu EUR je pak samozřejmě zákazníky vnímána v různých cenových relacích. Ale uvědomujeme si, že do určité míry je SUSE Linux „luxusním zbožím” na poli linuxových distribucí a snažíme se k němu tak přistupovat.

Martin Malý, Servodata a.s.: Dle dostupných statistik patří Česká republika k nejúspěšnějším v regionu střední a východní Evropy.

Jaký je poměr uživatelů, kteří si vaši distribuci koupí a stáhnou z internetu?

Ivan Bíbr, QCM, s.r.o.: Obávám se, že jakákoliv odpoveď na tuto otázku bude stejně nesmyslná jako výsledky průzkumů různých agentur tvrdících, že na základě prodejů je podíl Linuxu na desktopu zhruba 1.234 %, možná o trochu méně. Například když najdete Mandrivu v magazínu, koupili jste ji nebo stáhli? Jakým způsobem se to má posuzovat a jak evidovat – co třeba počet downloadů? Tento poměr prostě neznám vzhledem k tomu, jakým způsobem je možné free software šířit. Bohužel neznám ani jediný seriózně provedený průzkum na toto téma.

Petra Jírovcová, Novell-Praha: V současnosti je SUSE Linux 10.1 dostupný i ve variantě Download Edition, která je ale šířena mnoha různými kanály (od ftp mirrorů až po Torrent), a tak není možné sledovat celkové rozšíření. Podle statistik na distrowatch.com je rodina distribucí SUSE druhá nejoblíbenější hned po Ubuntu – na tom mají určitě důležitý podíl verze dostupné bez poplatku. Uživatelé, kteří si SUSE Linux kupují, de-facto přímo podporují jeho rozvoj a pomáhají udržovat obraz ČR jako trhu pozitivně naladěného k otevřenému software – patří jim proto (kromě vlastního SUSE Linuxu samozřejmě) náš dík.

Martin Malý, Servodata a.s.: Red Hat je dodáván formou subskripcí, které automaticky obsahují webovou a telefonickou podporu, nástroj na správu serverů a samozřejmě software ke stažení. Zákazník si může objedat k subskripci i Media Kit, ale není to podmínkou. Dělá to přibližně každý desátý.

Co podle vás uživatele odrazuje od koupě distribuce?

Ivan Bíbr, QCM, s.r.o.: Nejvíce je podle mne odrazuje to, že není zdarma, jak se všude píše.

Petra Jírovcová, Novell-Praha: My si myslíme, že je to zejména nutnost nestandardního přístupu. Kdyby si zákazníci při koupi nového (zejména značkového) počítače mohli vybrat mezi předinstalovanými Windows (bez aplikací) nebo SUSE Linuxem (s mnoha stovkami aplikací), věřím, že by situace vypadala trochu jinak. Nestandardním krokem (kterým jsou linuxové distribuce v současnosti) by pak byl dodatečný nákup Windows.

Martin Malý, Servodata a.s.: Občas se naskytne někdo, kdo řekne: „Red Hat Enterprise Linux je placený, ten nechci!” Pak ať si vybere jinou free distribuci. Pokud ale zákazník chce systém, který garantuje 7 let udržovaný kód všech verzí, certifikaci HW a SW a support, tak je jeho volba jasná. Spočítejte si cenu práce technika, který testuje, zda mu řadič, grafická karta či databáze bude fungovat, a to opakuje každý půlrok, kdy se objevuje nová verze jeho distribuce oproti situaci, kdy nasadí certifikované řešení a 7 let na něj nemusí sáhnout.

Anketa

Koupili jste si někdy distribuci?

Našli jste v článku chybu?
29. 6. 2006 15:05
uživatel si přál zůstat v anonymitě
Nevyznam ve firemnich a komercnich balastech a to z pohledu produktu, firemni politiky nebo zajistovaneho servisu, ale GNU/Linux a programovani me zivi a tedy povazuji za vhodne a prinosne reagovat. Moje osobni zkusenosti rikaji, ze komercni distribuce a komercni software (prevazna vetsina), ktery je tvoren za ucelem zisku, nema dostacujici kvalitu a pridanou hodnotu jako software vychazejici z myslenek opensource. Sam sem zacinal na RedHatu a Mandraku, presel jeste nekolik distribuci s komercni…