Vlákno názorů k článku PGC: první grafický akcelerátor pro osobní počítače od Clock - Cili misto 8088 v PC vykreslovala oblouky a usecky 8088 na...
-
Clock (neregistrovaný)
Cili misto 8088 v PC vykreslovala oblouky a usecky 8088 na PGC? Komu to bylo urceno? Lidem co si neumeli implementovat Bresenhamuv algoritmus v softwaru?
Nebo to bylo myslenko jako SMP? V tom pripade by ale bylo lepsi kdyby se ta druha 8088 dala pouzit i treba na vedecke vypocty a pak bych spis chapal rozsirujici desku s 8088 a separatni grafarnu.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelTa 8088 na PGC nebyla programovatelna, tedy pokud si tam nekdo nenapajel svoji ROMku :-), takze jako SMP ne.
Je to tak jak pises v prvnim odstavci, tj. s PGC:
1) ziskas kompatibilitu s CGA :-)
2) ve sve dobe naprosto skvely graficky rezim (alespon v ramci toho, co lidi mohli ziskat z PCcka)
3) muzes vykreslovat usecky/kruznice/bitmapy atd. paralelne s vlastni aplikaci (ale stejne si ta aplikace musela pohlidat zapisy do bufferu PGC a jestli to delala pollingem…)
4) za odmenu nemas primy pristup do framebufferu, takze vlastni graficke operace nejdou rozumne delat -
I/O (neregistrovaný)
Nejspíš, protože to stačilo. To je totiž v inženýrské praxi celkem normální, že člověk zvažuje, co od toho chce, co k tomu je nezbytné, čím je omezen technicky a jaký na to má rozpočet. Pak se může lehce stát, že vám vyjde „tak na to mi stačí 8088“. Navíc nechápu, proč to někoho trápí – jde snad o kartu jako celek a ne o její komponenty, ne? Nebo se taky pídíte po tom, jaký procesor máte v tiskárně a meditujete, proč tam zrovna dali to či ono, zvlášť když vám najspíš detaily celého řešení zůstávají skryty?
-
zimiston (neregistrovaný)
No, nepídím se co mám v tiskárně, pokud mi nerenderuje jednu stránku půl minuty :-)
Nikdy jsem neviděl PGC, ale mám doma funkční počítač s 80c88 na 8 MHz s HGC. Grafickej výkon (malování čáry, scrollování) i při použití přímýho přístupu do VRAM (ne přes BIOS) v porovnání s 286 nebo Atari ST s 68000 více než tristní.
Takže ano, na malování čar a oblouků by klidně stačila i Z80. Ale rozdíl je v tom, jestli ta karta pak namaluje třeba 150 čar za vteřinu (Z80), 300 (8088) nebo 600 (68000 nebo 286). Pak díky tomu může obstát v konkurenci ostatních karet za podobnou cenu. A tato karta mimochodem moc neobstála.
Jinak co se týká nákladů – netuším, jakej rozdíl byl mezi 8088 a 68000 (chápu, šířka sběrnice), ale vzhledem k tomu, že téměř jakejkoliv počítač tý doby kromě PC standardu volil 68000, tak bych řek, že náklady vs výkon až zas takovou roli nehrály. -
I/O (neregistrovaný)
Možná, že hrály. Přeci jen to vyráběla IBM, je dost pravděpodobné, že mohla mít nějakou exkluzivní smlouvu s Intelem. A za nevalným úspěchem PGC bych viděl spíš to, že to bylo pro PC, což bylo – co si budem nalhávat – v tehdejší době povážováno za předražený shit. Dodnes je mi záhadou, jak se tyhle krámy mohly tak rozšířit. Kdo chtěl tehdy pořádný počítač, tak šel do Atari ST nebo Amigy, a to včetně profesionálů. Do kanclů se pořizovaly v té době mnohem lepší Apply. Jinak si myslím, že ta karta byla dost dobrá na svou dobu. Akorát že působila tak trochu jako klimoška v trabantu.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
V IBM na zacatku osmdesatych let zkouseli udelat masiny s 68000 (par prototypu + snad i nejaka kampan), ale neujalo se to, takze si mysleli, ze chyba je v 68000 a presli v sektoru PCcek na 8088 (tj. platformu Intelu).
Zle jazyky (nebo dobre informovani lide?) tvrdi, ze je to kvuli tomu, aby levna a vykonna PCcka nekonkurovaly jejich minipocitacum… No stejne se nepovedlo :-)
-
zimiston (neregistrovaný)
Díval jsem se na net. Asi to bylo tohle: http://www.old-computers.com/…computer.asp?…
-
I/O (neregistrovaný)
On je přeci jen rozdíl, když má počítat grafické algoritmy procesor, který současně má provádět hlavní program, nebo procesor, který se ničím jiným nezabývá a CPU si může dovolit hodit to za hlavu. I kdyby na té kartě byla Z80.
Aplikace 8088 na vědecké výpočty mi trochu uniká – procesor, který neumí FP, se k takovým věcem zrovna moc nehodí. Zatímco k FX grafickým výpočtům postačí.
Navíc tohle řešení bylo naprosto běžné – ostatně prakticky všechny rozumné osmibiťáky měly v sobě více procesorů, než jen CPU (na grafiku, na zvuk, pak nějaký na všechno ostatní…). Ulehčit práci CPU pomocí specializovaných procesorů je jedna z nejefektivnějších metod, jak zvýšit výkon celého systému.
