Cili misto 8088 v PC vykreslovala oblouky a usecky 8088 na PGC? Komu to bylo urceno? Lidem co si neumeli implementovat Bresenhamuv algoritmus v softwaru?
Nebo to bylo myslenko jako SMP? V tom pripade by ale bylo lepsi kdyby se ta druha 8088 dala pouzit i treba na vedecke vypocty a pak bych spis chapal rozsirujici desku s 8088 a separatni grafarnu.
Ta 8088 na PGC nebyla programovatelna, tedy pokud si tam nekdo nenapajel svoji ROMku :-), takze jako SMP ne.
Je to tak jak pises v prvnim odstavci, tj. s PGC:
1) ziskas kompatibilitu s CGA :-)
2) ve sve dobe naprosto skvely graficky rezim (alespon v ramci toho, co lidi mohli ziskat z PCcka)
3) muzes vykreslovat usecky/kruznice/bitmapy atd. paralelne s vlastni aplikaci (ale stejne si ta aplikace musela pohlidat zapisy do bufferu PGC a jestli to delala pollingem…)
4) za odmenu nemas primy pristup do framebufferu, takze vlastni graficke operace nejdou rozumne delat
Nejspíš, protože to stačilo. To je totiž v inženýrské praxi celkem normální, že člověk zvažuje, co od toho chce, co k tomu je nezbytné, čím je omezen technicky a jaký na to má rozpočet. Pak se může lehce stát, že vám vyjde „tak na to mi stačí 8088“. Navíc nechápu, proč to někoho trápí – jde snad o kartu jako celek a ne o její komponenty, ne? Nebo se taky pídíte po tom, jaký procesor máte v tiskárně a meditujete, proč tam zrovna dali to či ono, zvlášť když vám najspíš detaily celého řešení zůstávají skryty?
No, nepídím se co mám v tiskárně, pokud mi nerenderuje jednu stránku půl minuty :-)
Nikdy jsem neviděl PGC, ale mám doma funkční počítač s 80c88 na 8 MHz s HGC. Grafickej výkon (malování čáry, scrollování) i při použití přímýho přístupu do VRAM (ne přes BIOS) v porovnání s 286 nebo Atari ST s 68000 více než tristní.
Takže ano, na malování čar a oblouků by klidně stačila i Z80. Ale rozdíl je v tom, jestli ta karta pak namaluje třeba 150 čar za vteřinu (Z80), 300 (8088) nebo 600 (68000 nebo 286). Pak díky tomu může obstát v konkurenci ostatních karet za podobnou cenu. A tato karta mimochodem moc neobstála.
Jinak co se týká nákladů – netuším, jakej rozdíl byl mezi 8088 a 68000 (chápu, šířka sběrnice), ale vzhledem k tomu, že téměř jakejkoliv počítač tý doby kromě PC standardu volil 68000, tak bych řek, že náklady vs výkon až zas takovou roli nehrály.
Možná, že hrály. Přeci jen to vyráběla IBM, je dost pravděpodobné, že mohla mít nějakou exkluzivní smlouvu s Intelem. A za nevalným úspěchem PGC bych viděl spíš to, že to bylo pro PC, což bylo – co si budem nalhávat – v tehdejší době povážováno za předražený shit. Dodnes je mi záhadou, jak se tyhle krámy mohly tak rozšířit. Kdo chtěl tehdy pořádný počítač, tak šel do Atari ST nebo Amigy, a to včetně profesionálů. Do kanclů se pořizovaly v té době mnohem lepší Apply. Jinak si myslím, že ta karta byla dost dobrá na svou dobu. Akorát že působila tak trochu jako klimoška v trabantu.
V IBM na zacatku osmdesatych let zkouseli udelat masiny s 68000 (par prototypu + snad i nejaka kampan), ale neujalo se to, takze si mysleli, ze chyba je v 68000 a presli v sektoru PCcek na 8088 (tj. platformu Intelu).
Zle jazyky (nebo dobre informovani lide?) tvrdi, ze je to kvuli tomu, aby levna a vykonna PCcka nekonkurovaly jejich minipocitacum… No stejne se nepovedlo :-)
Díval jsem se na net. Asi to bylo tohle: http://www.old-computers.com/…computer.asp?…
On je přeci jen rozdíl, když má počítat grafické algoritmy procesor, který současně má provádět hlavní program, nebo procesor, který se ničím jiným nezabývá a CPU si může dovolit hodit to za hlavu. I kdyby na té kartě byla Z80.
Aplikace 8088 na vědecké výpočty mi trochu uniká – procesor, který neumí FP, se k takovým věcem zrovna moc nehodí. Zatímco k FX grafickým výpočtům postačí.
Navíc tohle řešení bylo naprosto běžné – ostatně prakticky všechny rozumné osmibiťáky měly v sobě více procesorů, než jen CPU (na grafiku, na zvuk, pak nějaký na všechno ostatní…). Ulehčit práci CPU pomocí specializovaných procesorů je jedna z nejefektivnějších metod, jak zvýšit výkon celého systému.