Jsem ctenar roota a "hello word" v assembleru neumim. Je to dobre, nebo spatne? :o)
Pocitac dokazu postavit ze zakoupene stavebnice, umim na nem pracovat, ale
co se deje uvnitr mi dochazi teprve pri cteni tohoto serialu. Jen tak dale!!
Pochopit tak, co se vsechno stane, kdyz treba ted napisu velke A ...
Myslim, ne o tom dokazat hodinu mluvit, ale opravdu to pochopit!
To by byly velikonoce!
Assembler neni tezky, je to jenom zakladni matematika + nekolik ridicich instrukci. Pochopit, jak se ty instrukce dekoduji a jak se zpracuji data, to uz je problem. Ja mam sice predstavu, jak se zobrazi obrazek nebo pohne kurzorem, ale pochopit napr. kompilaci vyssiho jazyka je uz problem, a pro vetsinu lidi jsou pocitace jenom cerne skrinky, ve kterych klidne muze sedet trpaslik.
Doufam, ze dilu bude dostatek a ze v nich bude popsano dost veci, a pripojuji se k podekovani panu Tisnovskemu.
Jaké černé skříňky? Černé skříňky jsou jen u počítačů ředitelů a podobných, normální lidé mají skříňky světlé nebo šedé. A každý už dnes ví, že v počítači nesedí trpaslík, jeden trpaslík, ale naopak běhá tam trpaslíků mnoho, dokonce různých druhů.
"Velke A" uz je vyssi level. Pro zacatek staci, kdyz pochopite, jak pocitac zpracovava instrukce ulozene v pameti, jak si z pameti bere bajty, z nich podle instrukci vypocita jine bajty a ty zase zapise do pameti. Taky ty bajty muze nacist z nejakych vstupnich portu nebo je zapsat na vystupni porty. I kdyz koukam, ze v ukazkovem procesoru to autor vyresil tak, ze vstupy a vystupy zazdil. Zrejme uvazoval tak, ze ve schematu vpravo nahore se k cervenym dratum s adresou a k modrym dratum s datama pripoji nejaky brouk, ktery podle adresy rozhodne, jestli se jedna o pamet nebo o nejaky jiny hardware (grafickou kartu, klavesnici, tiskarnu...) Ale s tim mackanim klaves to bude slozitejsi, to nejdriv prijde po tom dratu "preruseni" vlevo nahore informace typu "uzivatel zmacknul klavesu, odloz praci stranou a skoc na podprogram obsluhujici klavesnici".