Hlavní navigace

Poštovní klienti: Pine

Miroslav Petříček

Jedním z nejpoužívanějších programů pro čtení elektronické pošty v Linuxu (ale i v ostatních Unixech) je Pine. Je populární díky svému přehlednému uživatelskému rozhraní, širokým možnostem nastavení a nezvyklé snadnosti použití.

Jeho historie sahá do roku 1989, kdy jej vyvinuli na Washingtonské univerzitě v Seattlu. Od té doby podléhá aktivnímu vývoji a byl portován na mnoho platforem včetně Linuxu. Ačkoliv není šířen s licencí GPL, můžete jej zcela volně používat, omezeno je pouze šíření modifikovaných verzí. Původním požadavkem bylo vytvoření programu pro administrativní personál, který by byl co nejsnáze použitelný i pro uživatele bez počítačového vzdělání, ale zároveň natolik robustní, aby uspokojil i zkušenené uživatele. Musím konstatovat, že se jim jejich záměr docela vydařil.

Pracovní obrazovka programu Pine je rozdělena do třech oblastí. První řádek je stavový, zobrazují se v něm informace o zprávě nebo mailboxu podle toho, ve které části programu se právě nacházíte. Poslední dva řádky představují kontextovou nápovědu, kde vidíte, jakou funkci má v daném okamžiku ta která klávesa. Největší část programu tvoří vertikální menu, které přechází do seznamu mailů, editoru zpráv, nastavení nebo nápovědy.

V celé struktuře programu se pohybujete pomocí kurzorových kláves (velmi podařené) a klávesových zkratek. Přiřazení kláves je logické, ale bohužel neměnné (když pomineme zásah do zdrojového kódu), takže Pine si nemůžete přizpůsobit tak, jako třeba Mutta. V těch částech Pine, kde ovládání koliduje se vstupem textu, je ovládání programu přiřazena klávesa Ctrl. Kromě toho je možné program spustit i ve variantě pinef, kde je použito ovládání funkčními klávesami.

Pine

Uživatelům, kteří přišli na chuť Muttovi, bude také citelně chybět podpora zobrazovaní zpráv v threadech, které tolik pomáhá při orientaci v emailových konferencích nebo usenetových skupinách. Coby uživatel Mutta jsem také postrádal náhledový režim, ve kterém bych mohl v hlavním okně vedle samotného mailu sledovat seznam dalších zpráv. V Pine je nutné každou zprávu otevřít na celé obrazovce.

Součástí Pine je jednoduchý textový editor Pico. Ze všeho nejvíc mi připomíná populárního Joea. Má jednoduché ovládání plně zapadající do struktury programu. Spodní lišta ukazuje nejčastější příkazy, takže se v něm začátečníci naztratí jako třeba ve vi. Samozřejmě je možné zvolit i jiný externí editor.

Ve vlastním prohlížeči zpráv je podporováno barevné odlišení jednotlivých částí zprávy, i když možnosti nejsou tak široké, jako v Muttu. Naopak lepší mi připadá práce s URL, kde není nutné spouštět externí programy a HTML obsah je renderován přímo v okně Pine.

Pine

Je třeba pochválit nápovědu. Je plně kontextová, jednotlivé stránky obsahují hypertextové odkazy a textová náplň je moc dobře zpracována. Také nastavení je vyřešeno kvalitně. Základem je soubor .pinerc, nicméně všechny volby je možno provést přes uživatelské rozhraní zabudované do programu.

Odeslané zprávy mohou být buď předány lokálnímu Sendmailu, nebo je Pine umí přesměrovat na nějaký MTA server pomocí integrovaného SMTP klienta. Samozřejmostí je důsledná podpora MIME podle norem RFC 1342 resp. 2047 a s tím související podpora osmibitových znakových sad.

Zprávy jsou uchovávány v mailboxech, nicméně existují patche pro Pine, které přidávají podporu maildirů. Kromě toho Pine obsahuje velmi zdařilý IMAP klient (ostatně není divu – protokol IMAP má svůj původ právě na Washingtonské univerzitě). S IMAP serverem dokáže Pine zázraky. Například na něj dokáže uložit nastavení programu, takže můžete mít svoji poštu, konfiguraci i třeba signaturu přístupnou odkudkoliv. Také umí prohledávat zprávy přímo na serveru. Bohužel ale nedokáže využít poslední vymoženosti protokolu IMAP4v1, jako je synchronizace složek ve stavu offline. Podobně jako s IMAP pracuje Pine také s protokolem NNTP, takže jej lze použít pro práci s usenetovými diskusními skupinami. Protokol POP3 podporován není.

Pine je nesporně dobrý program. Možná je škoda, že jej mnozí uživatelé používají jen jako přestupní stanici k méně přímočarému, ale přeci jen dokonalejšímu Muttovi.

Zajímavé odkazy:

Našli jste v článku chybu?