Agenti prisli na zpusob, jak mezi sebou komunikovat. Vyresili ulohu z teorie her a z moznosti ignorovat se/skodit si navzajem/spolupracovat si zvolili kooperaci. Podarilo se jim uniknout ze sandboxu. Identifikovali web, ktery by jim mohl pomoct ve vyreseni ulohy. Nasli diru. Zautocili na nej. Mezi agenty se postupem casu vyvinuly rozdilne "osobnosti" - nektere asertivni az agresivni. Nektere "kam me strcis, tam me mas". Nektere ochotne lhat a podvadet, jine ne.
Kdo by to byl byval cekal od statistickeho, stroje, ktery jen hada, jake ma byt dalsi slovo, n'est-ce pas?
Ma to jen takovy drobny aspekt ... clovek si uvedomuje, ze spousta vzroru chovani ktere by potencielmne mohl zvolit (a ktere se v prubehu zivova zcela jiste nauci) je v ruzne mire a z ruznych duvodu neakceprovatelna.
Tudiz se nechova jako statisticky model, protoze v takovem pripade by zkratka musel v nejake mire aplikovat ... treba to ze by sem tam nekoho zavrazdil, protoze to lidi prece delaj.
Jenomže přesně tak to není. To, co píšete je jenom jedna z několika složek toho, jak člověk funguje a žije. Když sáhnete na horká kamna, ruka vám zareaguje rychleji než si stihnete vůbec uvědomit, že jste si spálil ruku. Spoustu toho máte zakódováno třeba už v genech. A to miliony a miliony let.
Člověk opravdu není "jen takový statistický stroj". Co jsem si všiml, z nějakého důvodu tak ale poněkud autističtí (nebo psychopatičtí? kdo ví?) lidé z IT velmi často o ostatních lidech obecně hovoří.
3. 9. 2026, 12:33 editováno autorem komentáře