Repositář je odvozen z repository (které překládat úschovna nebo skladiště nehodlám). Přijde mi to očividné a překvapuje mne, že jste si toho nevšiml. Slovo je správně utvořeno a jeho jediný problém je, že je nové -- podobně jako řada dalších, často mnohem hůře utvořených počítačových pojmů. A nevím, proč by nás mělo trápit, co by případně mohlo podobné slovo znamenat v jiných jazycích, než z kterého jsme je převzali.
Možná je to tím, že v českém manuálu CVS se používá český výraz "depozitář" (angl. "repository"). Je to v češtině zažité slovo a vystihuje podstatu věci. Proč vymýšlíme další slovo, když už jedno máme?
Nechci se hádat pro ten nebo onen pojem. Dosud jsem prezentoval, že v CVS je "depozitář" a najednou se to mění. Chtěl bych v tom mít jasno, který pojem je správný, případně zda jsou správné oba.
Používám terminologii kterou:
1/ používá Synaptic. Na uživatele Synapticu je tento
článek mířen především.
2/ používá většina textů, kterou uvádím v odkazech
Osobně - vymýšlení nových "ideálních" výrazů spíše situaci komplikuje než zjednodušuje. Preferuji jednotnost, a označení repozitář/repository se má největší šanci se stát používaným termínem.
Článek je psán pro FC2, kterou mám stále nainstalovanou, a pro tu Firefox v updatech není.
První dva díly vznikaly pro FC1.
Osobně nepatřím k lidem, kteří přeinstalují ihned s novou verzí distribuce. Novější verzi vybraného SW, nebo security update - to ano, s pomocí Apt/Yum pohodlně a rychle, ale každého půl roku přeinstalovávat? Zvlášť když je systém vyladěný a fuguje jak má?
P.S.
No jo, tuším že mě to časem stejně nemine.
Ano je RedHatím "standardem". Linuxovým standardem je Apt. Apt je dostupný pro všechny významější distribuce - Debian a klony, SUSE/Novell, Mandrake a klony atd.
Případný přechod na jíné distribuce je pak výrazně jednodušší :-)
Osobně se snažím se nevázat na specifické nástroje/standardy jednoslivých distribucí.
Na ATRpms je dostupná analogická konfigurace i pro Yum.
Nejsem si zcela jistý, ale pokud si stáhnete balíček s konfigurací ATRpms, tak se vám analogicky doplnila i konfigurace pro Yum. Jeden čas to tak zcela jistě bylo, za současný stav bych už ruku do ohně nedal.
Používání obou systémů je více než podobné, balíčky nabízejí stejné, takže se vkrádá otázka, proč vlastně musely vzniknout dva. A ještě lépe položená otázka - proč RedHat musel přijít se svým vlastním systémem!?
Apt není žádný linuxový standard. Apt je standard leda na Debianu a jeho klonech. Na ostatní distribuce je portován, občas tam funguje, a někdy dokonce existují i nějaké apt repositáře. Na Mandrake je standardní nástroj urpmi, na SUSE yast, na Slackovi swaret a na Gentoo by se vám vysmáli ;-)
Musím svoje tvrzení trochu zmírnit. Apt má k linuxovému standardu nejblíže. Je jediný který se výrazně rozšířil za hranice původní distribuce (Debian).
Port Apt pro Slackware existuje také, viz odkazy v předchozích dílech, jestli jsou přes Apt dostupné i nějaké hodnotné repozitáře, to vážně nevím.
Gentoo, to je skutečně hodně specifická distribuce. Její balíčkovací systém (huh, dá se tomu tak říkat?) stojí na jiných principech.
Prostě se mi nelíbí, když si každá distribuce plácá vlastní balíčkovací systém (instalátor, kontrolní centrum atd..) místo aby spolupracovali.
apt != balíčkovací systém
Stadnardní -- ve smyslu standardizovaný -- balíčkovač je rpm (ač se při čtení tohoto tvrzení některým pění krev). A rpm je všude stejné (je-li tam vůbec).
Že se distribuce se liší nadstavbami pro klikoše a přístupy k distribuci -- to je snad právě to, čím se distribuce liší?