Strachy jsou zbytecne. Gentoo je velmi jednoduche, vetsinou vam portage primo rekne, co mate udelat. Kdyz chcete program, proste napisete "emerge program". Kdyz uz ho mate plny zuby, napisete "emerge unmerge program". Kdyz chcete aktualizovat celej box, napisete "emerge -uD world"... Noci prekladem travi pocitac, ne vy, jen rano skouknete, jestli je to vsechno OK.
Gentoo je moje prvni linuxova distribuce a musim rict, ze v porovnani s emerge mi klasickej redhati balickovaci system pripada slozitej.
Ty překlady mají něco do sebe, ale jindy jsou zase problémem. Například když zrovna potřebuji nějaký software a na jeho instalaci čekám dvě hodiny, než se zkompiluje.
Jinak mi na Gentoo asi nejvíc vadí to, že míchá svobodný software s proprietárním, takže musím vše neznámé kontrolovat a navíc číst přímo licence. Není moc příjemné, když vám systém v rámci instalace nějakého balíku sám přiinstaluje i proprietární software, navíc chybně označený jako svobodný.
Pokud je nejaky software oznacen chybnou licenci, zadejte to jako bug do bugzilly (o zadnem takovem nevim). Nazev licence se vzdy zobrazuje pri emerge -s [nazev_ebuildu].
Na moznosti rozsireni portage o kontrolu licence se pracuje - viz http://www.gentoo.org/proj/en/glep/glep-0023.html
Hlavne z toho ale proboha nechtejte udelat dalsi Fedoru. Rad bych si jeste nekdy poslechl napr. MP3 bez stahovani potrebnych knihoven z milionu dalsich zdroju. :-(
Do Gentoo bugzilly mohou přispívat jen registrovaní, to není nic pro mě. Návrh ACCEPT_LICENSE vypadá dobře, děkuji za odkaz. Té poznámce o Fedoře nerozumím.
Používám Debian a protože v něm neustále narážím na chyby, tak jsem před časem hledal alternativu. Zkusil jsem Gentoo, které sice vypadá v některých směrech rozumně, ale komfortu Debianu zdaleka nedosahuje. Kdybych měl aplikovat přístup "udělej si sám", to už ten čas mohu lépe věnovat opravám chyb v Debianu. Takže Gentoo je z mého hlediska zajímavá distribuce, provozuji ji pro inspiraci a srovnání na jednom počítači, ale pro moji každodenní práci se moc nehodí.
Kdyby někdo věděl o nějaké kvalitnější users for users distribuci svobodného softwaru než je Debian, prosím poraďte. Zatím jsem na nic nenarazil.
Jj, je to krasa, emerge a rpm to je nesrovnatelny. Jinak je to plus-minus autobus apt-get.
Az na to, ze se neinstaluje ale hlavne kompiluje. Zacal jsem s gentoo na K6-2, a po nekolika dnech kompilaci jsem rezignoval. Je to pomaly ale hlavne K6-2 je bugova platforma, je tam problem s kompilaci. Tak jsem nahodil Knoppix a je to.
Dokonce jsem nakonec nasel peknych par kousku predkompilovanych baliku pro Gentoo, ale platforma i686, tudiz s gentoo zacnu az kdyz se konecne posunu dal a zacnu postupne migrovat i hlavni komp.
Mezitim jsem si zkusil Mandrake 10, je to jako Windows, ale mhohem jednodussi na instalaci (pred par dny jsem instaloval W98 a malem jsem roztrhal to instalacni CD v zubech) ale pak jsem narazil na par problemu rpm a malem jsem chytil infarkt, nez jsem to vyresil. Pro nejakeho zacinajiciho desktopoveho usera je Mandrake skvely (hodne moc se snazi vypadat jako Windows), ale jinak je to peklo. Ja jsem zaitm v stadiu Knoppix :) Vlozit CD, nastartovat, sudo knx-hdd, vyndat CD a je to :o)))
Mne lakal taky. Byl jsem ortodoxni debianista. A co se tyce nasazeni na server, tam asi ani nebudu menit (debian mi prijde ponekud komfortnejsi co se tyce security updatu). Nicmene na desktopu (nb-premio) mam asi 14 dni gentoo a aporad nemohu uverit, ze to opravdu FUNGUJE naprosto genialne. Doporucuji. A cose tyce tech kompilaci (nekde tady nize), nikde neni receno ze to musite zvladnout za jedno nabootovani - kdykoliv lze prerusit, po nabootovani namountovat disky, chroot a pokracujete dale. Cerpal jsem z dokumentace Gentoo Handbook, Quick Install guide a Gentoo Handbook_CZ (http://www.fuzzy.cz/gentoo/gentoo.htm). Pokud zvladate debian :o), tak by jste nemel narazit na zaden problem. (jde jen o to porozumet vyznamu stage 1-3,portage a distfiles). Opravdu mohu doporucit k vyzkouseni.
No mam jej (Typ: 6020N - pozor nema IR) asi tri tydny a snazim se jej privest do stavu, kdy budu linux pouzivat jako primary OS na desktopu. Zatim jsem v X s xfce4, firebird, mplayer, pcmcia, usb-bluetooth (belkin), cdma, sound AC'97 - alsa, kernel 2.6.9. Wi-Fi jsem zatim nepokousel. Na co jsem zatim sahnul, to dobehlo bez jakehokoliv uprdnuti. Takze asi takto :o) . . .
O 6020N právě uvažuju. Zatím se rozhoduju, jestli ten, nebo raději dát přednost váze a rozměrům před výkonem a velkým displayem a koupit něco jako Asuse M5622, který je o víc než kilo lehčí (a má narozdíl od většiny ostatních dvanáctipalcových notebooků integrovanou optickou mechaniku). Každopádně při rozhodování je každá informace dobrá, díky za ní.
Vykonove to je zajedno. I tenhle malej notas ma Pentium-M, velkej disk, atd. Jedine co vykonove kulha je grafika. Ja prave ted resim taky kopu notebooku, ale nechci vyhodit tolik penez za neco co zatim nevyuziji tak casto. kandidat je Prestigio Visconte 120, resp. Microbook 223TU (vyrobce uniwill). Ten Microbook jsem si osahal, Knoppix na nem nabehnul bez potizi, display vypada ok. Ale zjistil jsem, ze musim vyresit jinou dilemu. Jestli 12" display staci. Je to preci jenom maly :( Ale moc-moc hezky maly :)
Pokud bych ale neresil vahu a nevadil by mi 2.8kg notebook, tak asi jdu do Prestigio Nobile 157, vykon asi jako muj stolni desktop :), vydrz baterii 4-5hodin, Ati Radeon 9700 (hmm, ale co 3d pod linux) ,takze grafika i na hry, nebo Nobile 156, coz je starsi verze s integrovanou grafikou a pokud se vezme verze s Celeron-M, tak moc-moc dobra cena.
No, ale to asi neresis, cenu , tak doufam, ze te moc neobtezuji :)
No, co se týče ceny, tak on tam tak velký rozdíl není, pokud člověk oželí DVD-RW a nechá tam jen půl RAM (čili místo 1GB jen 512MB) ;-)
Nicméně spíš mě začíná děsit klávesnice. Dnes jsem si zkusmo půjčil od zákazníka, se kterým mám velmi dobré vztahy, Compaq nc4010 (ne že bych ho chtěl, ale mám alespoň srovnání v tom, jak se mi bude na takovém mrňousovi dělat; mimochodem Gentoo po překopírování z mého starého Acera naběhlo naprosto bez problémů jen s minimální úpravou xorg.conf ;-) a mám problémy trefit se se svými lopatami na ty malé klapky. Hlavně funkční klávesy jsou šílené. Ale možná je to jen o zvyk. Myslel jsem, že hlavním prolémem může být rozlišení displaye, což chci vyzkoušet přes víkend, ale hlavní průšvih asi bude ta klávesnice...
No nic, utekli jsme od tématu hodně daleko, radši to už rozvádět nebudu ;-)
Co tem kompilacim rika HW? Ja mam na booku Debian, kde kompiluji jen jadro. Po chvili se zapnou ventilatory a vrci az do konce. Mam obavy, ze s Gentoo by se to upeklo. Nechame-li tedy stranou fakt, ze to je stary Celer na 600 MHz, kde by ta kompilace trvala asi ponekud prilis dlouho.
Umax 725T Kdyz sem na nem mel Suse tak byl nejaky nestabilni (mozna moje smula, se Susem jsem zacinal), pote tam slo Gentoo a po par reinstalacich kdy jsem se s linuxem vice zkamaradil a vse jede tak jak ma. Dokonce chudak Celeron musi nekdy snaset dynamicke schazovani frekvence ;) Vse jsem rozebehal ale jen mi nejde hardwarove tlacitko na prepinani dalsich video vystupu, asi ctu spatne tutorialy :( Ale vím ze jinym i toto jde.
Ja pouzivam Gentoo na NB Prestigio Cavaliere 143, s externim monitorem byl taky problem (BIOS ho zapne jenom pokud pri bootu najde na ext. CRT nejake zarizeni). Vyresilo to trosku googlovani a utilitka i810switch pro ovladani jednotlivych porty grafiky (i855 tusim). Mozna ze pomuzu navest spravnym smerem.
Ahoj,
podivejme se na to z trochu jineho uhlu :). Prvni vec, ktera se v Gentoo resi jsou keywordy, ktere urcuji stabilni nebo testovany ebuild ( pripadne nefunkcni, ale tak se obvykle explicitne poukazuje na nefunkcnost na urcite architekture). Zde je jasna analogie s debianovskym stable, testing a unstable. Plati tam samozrejme trosku jine zakonitosti, ale v principu jde o podobnou zalezitost. Pokud mam nainstalovany sarge a potrebuju novou verzi nejakeho programu, ktera je v unstable, tak stejne jako v Gentoo musim v /etc/apt/preferences urcit, ze tenhle program budu mit z unstablu, aby se mi z neho stale upgradoval. Preferences jsou sice mocnejsi ale mene pruhledne (ze zkusenosti). Dalsi vyhoda je, ze v Gentoo je k dispozici vice verzi a pripadne si muzeme nejakou starsi najit v bugzille nebo CVSku atd. V debianu muzeme mit nanejvyse tri ruzne verze a neni vyjimkou, ze jsou nektere v testingu a unstablu stejne - takze jenom dve, kde jeste obvykle ta ze stablu ma takove zavislosti, ze se vam to nepodari nainstalovat... takze proste moc na vyber nemate a musite ruzne po inetu hledat vhodne balicky.
A co se tyka USE, tak je to zase pouze o volbe. Pokud se spokojime s defaultnim nastavenim, tak se tim nemusime zabyvat. Ale pokud chceme neco specialniho a upravit si to podle sebe, tak nam to Gentoo umozni. V debianu takovou moznost nemame.
Tim jsem chtel jen naznacit to, ze to co se tady dnes v clanku resi je jen zalezitost volby a muzete bez toho klidne zit, stejne jako s apt-get bez znalosti 'preferences'.
Ja pri nocnich prekladech spim. Vy se na to musite divat a drzet palce? Nevim, co je na Gentoo sloziteho, pomineme-li pocatecni instalaci, kterou jsem spachal s pomoci Knoppixu. Kdyz chci neco nainstalovat, jednoduse napisu emerge neco a ono se to vetsinou nainstaluje bez problemu. Jen to trva dele, nez apt-get, zato to ale je optimalizovane pro muj procak a ne I386.
Zajimalo by me, jak ma emerge system vyresene podpisovani balicku a vubec cele zabezpeceni sync procesu. Vrta mi to dost hlavou, jestli nekdo neni schopen tvarit se jako gentoo mirror a podvrhnout mi spatne informace o portage stromu a nasledne upravene ebuildy. Taky zabezpeceni balicku pomoci MD5 je dnes uz dost riskantni.
Pokud někoho tohle trápí, může vyzkoušet LFS, totiž Linux From Scratch (http://www.linuxfromscratch.org/). Tam není emerge, ani nic jinýho, co by se aspoň trošku tvářilo jako správce balíčků. Správce balíčků se jmenuje root, totiž správce systému :-) Instalace je dost krkolomná, ale podle návodu se dá lehko zvládnout.
Popravdě řečeno, tohle je i nejpohodlnější... Doopravdy mne nebaví přemýšlet nad tím, jakej linux vlastně mám, jaký balíčky mám použít a co se podělá při updatu. Linux nabízí kontrolu nad celým systemem a já nevím, proč bych o tohle měl kvůli nějakýmu zatracenýmu balíčkovadlu přijít.
Nějakej zlepšovák je ale stejně dobrý používat. Aspoň 'make DESTDIR=/cokoliv_mimo_system install'. Většina programů se takhle dá nainstalovat. Stačí to pak zabalit. Ušetří to spoustu práce, když se třeba nainstaluje nová verze programu a -- třeba nefunguje. U větších věcí a některých drobností (Qt, KDE, Gimp, Mozilla, Wine, DosEMU, TeX aj.) používám /opt/jmeno_programu. atd. Ale to už je jen tak pro zajímavost...
Je to "make DESTDIR=/.../" a - jak jsem napsal - nefunguje to se všemi balíčky. Občas tam bývá něco jako "make install_prefix=/.../", někdy taky dojde na ruční úpravu souboru Makefile a přenastavení proměnné PREFIX, té, co ji nastavuje configure. To, co jsem zmínil nahoře, je (snad) nejčastější, ale neplatí to vždycky. Třeba takový cdrtools (cdrecord, mkisofs, ...) ani nemají configure. Ale v Beyond Linux from Scratch je to popsáno pěkně. Tahle otrava asi v Gentoo odpadá :-)
Zdrojové kódy programů jsou kontrolovány pomocí MD5 a na podepisování samotných ebuildů se pracuje, předpokládám, že některá nadcházející verze portage to již bude umět. Abych byl konkrétnější: podle http://dev.gentoo.org/~swift/portage.html to portage již zvládá, ale mám pocit, že jsem neuspěl, když jsem to zkoušel.
Jen bych neco malo doplnil. Podepisovani pomoci GPG je k dispozici v posledni verzi portage. viz. http://www.gentoo.org/news/20041021-portage51.xml.
Zabezpeceni pomoci md5tek je dobre k tomu, aby vam nekdo nepodvrhnul na mirroru spatny tarball - proto je dobre pouzivat na rsync jiny server, nez z ktereho stahujete tarbally. Je nepravdepodobne, ze budou hacknuty ruzne mirrory stejnym clovekem, takze mate urcitou jistotu, ze musi sedet kontrolni soucty ulozene v portage stromu. GPG jsem zatim nezkousel, ale melo by to lepe resit problem s podvrzenim ebuildu. Pokud je mi znamo, tak neni zatim vyreseno hlidani eclassu (to jsou v podstate knihovny pro ebuildy aby se neduplikoval kod), takze neda se rict, ze by to bylo extremne bezpecne, ale urcite se to s novymi verzemi bude dale zlepsovat.
Jasne, jde to, kam co patri je napsano v ebuildu => staci si ho zmodifikovat (a umistit mimo strom aby pri sync nezmizel). Podobne s parametry pro kompilaci.
Jen mi vrta hlavou, proc mit v systemu X x Apache ? Nejak me nenapada zadny rozumny vyuziti, krome zpusobeni bordelu v systemu.
Gentoo je moja prva linuxova skusenost a musim povedat ze vynikajuca. Skusal som SUSE, Mandrake, Debian a podobne, ale tak jednoduche to este nebolo ako je to s Gentoo. Instalacia je trochu zlozitejsia, ale aspon som sa naucil ako co funguje na Linuxe.
No proste super.
Dnes mam 3 servery na Gentoo a asi 5 desktopov a som velmi spokojny.
Keby bol jednoduchsi instalak tak je to ako stvorene pre zaciatocnikov, ale aj tak hrubo doporucujem.
Souhlasim s Vami, take jsem vyzkousel radu ruznych distribuci a Linuxem se vlastne zabyvam uz skoro 5 let, vsude mi tak nejak vadil jejich balickovaci system, ne ze by byl spatny, ale nevyhovuje moji povaze mit o vsem prehled. V Gentoo vim presne co mam, proc to tam mam, jak to mam nakonfigurovano, nikdo mi do mych konfiguraku nesaha, navic mi hodne vyhovuji conf.d skripty od vyvojaru Gentoo. Stavim si cely system od nuly, zadne vychozi programy, ktere ani nepotrebuju, zadne radoby pomocne zmeny, ktere jsou akroat na obtiz.
Pisete ze je v nem vsechno jednoduche a ze mit jednodussi instalaci, tak je jak stvoreny pro zacatecniky. Co se tyka instalace, tak ja si myslim, ze uz v te instalaci je cela rada moznosti, jakou cestou se vydat, ze delat nejaky univerzalni instalator by mozna z Gentoo udelal trochu mensi Gentoo :), ale mozna by se nechalo napsat neco, co by provedlo kompletne instalaci a v klicovych momentech by dala userovi moznost prejit do konzole a udelat krok podle sebe.
A co se tyka tech zacatecniku, tak ano, je to jednoduche, proste reknu co chci a on to zaridi, nicmene nerad bych, aby to pro nekoho vyznelo jako, ze Gentoo je distro pro "hloupy", Gentoo je prave diky vlastni kompilaci a optimalizacim v USE a make.conf/make.global ... velmi rychla a namakana distribuce, osobne na svem compu vidim rozdily mezi Gentoo a jinymi distro ...
Jeste jste nezminili to, ze GENTOO je take VELMI
aktualni. Ja a jeden muj kamarad jsme si pred rokem porizovali prvni sve pocitace a nejdrive jsme zkouseli Debian, ja jsem ho nejak rozchodil, ale on ne, kvuli prilis novemu hardware. S Gentoo jsem ja nemel zadne problemy a jemu se po tydenim boji take
zadarilo.
Pred 2 mesicema jsem si poridil notebook,
a s instalaci nebyly naprosto zadne problemy.
Ovsem jsou zde i nedostatky:
- portage tree je tuze veliky a pomaly, jelikoz
file system na takoveto implementace databaze neni
staveny
- bez rychleho internetoveho pripojeni to moc nejde
- Gentoo zatim neni tak rozsahle a universalni
jako Debian, napr. ja delam paralelni programovani
a pouzivam vypocetni knihovnu PETSc - ejhle v
Debianu je (ovsem v nepouzivatelne stare verzi)
i MPICH a Fortrani prekladac od Intelu jsem si
musel prelozit rucne - s ebuildem byly nejake
problemy
Nejlepsi je na tom, ze v pristim roce se dockame i ruznych instalatoru, takze si prijde na sve kazdy. viz treba http://news.zdnet.co.uk/software/linuxunix/0,39020390,39175014,00.htm (pozor, redakcni system oznacil jen cast odkazu) nebo napr. http://www.gentoo.org/proj/en/releng/installer/
Na graficke instalaci se pracuje, staci juknou na domovske stranky.
Jinak je tam take napsane ( nekde jinde ), ze gentoo bylo delano z duvodu aby se lide mohli seznamit z linuxem, jak funguje, co je treba atd...
Je pravda ze pro zacatecniky je prvni instalace trochu advance, ale ja se v tom taky dosti topil, ale pritom hodne naucil.
Pri provadeni "bootstrapu" Gentoo systemu jsem si vzpomnel na me pokusy s Linux From Scratch a zacal cekat, kdy se objevi nejake Error... Nakonec jsem se toho dockal az pozdeji pri kompilaci knihovny qt, nastesti stacilo spustit kompilaci proste znovu. Chybu bych nehledal v Gentoo, ale spis na me strane, mam totiz pocit, ze zdarnost takoveho ukolu, jako je kompilace, mirne spociva i na kvalite hardwaru a (s trochou nadsazky) na astrologicke situaci. Napriklad pri naprosto stejne konfiguraci selhal na druhem PC uz jen prave samotny bootstrap (P133; muzete to brat jako uchylku provadet toto na tak "vykonnem" pocitaci:).
Mate k tomuto nejaky nazor?
PS - chvalim uzitecny clanek a take hlasuji pro porovnani Gentoo a SourceMage :)
No s kompilaci je nekdy docela problem. Mam treba vyzkouseno ze gcc 3.4 rady je docela bugly a takove gtk zkompilovane timto kompilatorem je hodne chbyove to plati i o nekterych aplikacich v KDE.
A taky se mi zda, ze nekdou jsou bohove nakloneni vice a nekdy mene kompilaci :)
Mam podobnu skusenost. Napriklad kompilacia KDE trva zopar hodin a moj procesor sa pritom asi prehrial. Tuto sobotu vecer som spustil "emerge kde" a v nedelu ma privitala hlaska o chybe, ktora je udajne sposobena hardverom. Tak som to spustil znova a dnes uz funguje vsetko ako ma.
Pripominam, ze to bola moja prva instalacia Gentoo a bol som dost zmateny, ked sa hanbook koncil instalaciou systemu a ja som nevedal co dalej. Preto by som privital, keby kapitola "Where to go from here" obsahovala linky na instalaciu beznych veci ako kde, gnome.... Takto som tie dokumenty musel hladat v google. Uz sa tesim na dalsie diely serialu.
Neni, neni to riskantni, je to zcela normalni. Vysvetleni, co to dela, viz man emerge:
--deep (-D)
When used in conjunction with --update, this flag forces emerge to consider the entire dependency tree of pack-
ages, instead of checking only the immediate dependencies of the packages. As an example, this catches updates
in libraries that are not directly listed in the dependencies of a package.
Riskantni a zcela nedoporucovane je naopak emerge -U (--upgradeonly).
Parametr -D (deep update) znamená jenom to že se na nejnovějí možné verze updatne všechny nainstalované balíčky, a ne pouze to co je v souboru world.
Samozřejmě - proces s přepínačem "-D" je složitější a asi i přirozeně náchylnější k chybám, ale osobně jsem s tím neměl jediný problém. Je pravda že se na něm častěji objeví "problémy" se zpětně zamaskovanými balíčky (objeví se závažná chyba v knihovně - maintainer ji zamaskuje v Portage), ale to je očekávané chování.
ja teda neviem... v skole mame gentoo na pracovnych staniciach a mne to pride ako nie velmi pouzitelny system... neustale tam nieco nefunguje. Su tam nestabilne verzie programov. Dokonca v mojom Debiane unstable su starsie verzie niektorych veci nez co je na tom Gentoo (alebo aspon svojho casu tam boli, ked som na to narazil... konkretne nejake devel Qt). Co sa rychlosti tyka tak moj notebook (Centrino 1.5) mi pride poooodstatne rychlejsi aj s mojim debianom... a pritom v tom labe su nejake pentium 4, 2.6 GHz.
neviem.. skusenost z labu ma len usvedcila v tom, ze debian je debian... hlavne co sa tej stability tyka. ja potrebujem pocitac ktory funguje a nie sa v nom furt vrtat. najskor to par dni kompilovat a potom znova a znova prekompilovavat a aj tak to mat nestabilne...
a davat gentoo na server mi pride uz uplne zvrhle...
tot moj nazor... od uzivatela, ktory je donuteny na tom pracovat.
_Dokonce_ v Debianu unstable - to jste me pobavil. :-)) Jen maloktera distribuce je natolik konzervativni, jako Debian, to opravdu neni zdarile srovnani. Rekl bych, ze v pripade Debianu je to natolik extremni, az je to na skodu veci. :/
A jinak plati - jaky si to udelas, takovy to mas. ;-) Pokud tam nekde nacpe ~x86 verze vseho mozneho, tak to asi bude nestabilni. V pripade stable verzi softwaru by se stabilitou nemely byt zadne problemy.
Totez plati i o rychlosti - pokud nekdo celou instalaci "zoptimalizuje" pro 386 a pouziva P4, tak to holt bude vazne pomale...
_Dokonce_ v Debianu unstable
ved prave preto som to tak povedal. podla mna je celkovo problem viacerych linuxovych distribucii, ze kazdu novinku okamzite zaraduju do distro (povedzme aj so srvonanim s nejakym BSD)
chcel som tym len povedat, ze mi pride divne ak ja mam unstable vetvu nejakej distro, niekde je asi
"stable" inej distro a stale ta moja je podstatne stabilnejsia...
Ano, Debian unstable je zastaralejsi, nez stable verze mnohych novych distribuci. Nicmene k tomu, proc je u vas Gentoo nestabilni, ze s nulovymi informacemi, ktere mam k dispozici, neda bohuzel nic rict.
Debian mi naprosto nevyhovuje, protoze neni prakticky mozne normalne pouzivat stable nebo i testing verzi. Drive nebo pozdeji skoncite u systemu smichaneho ze stable, testing a unstable zdroju a udrzba tohoto systemu je proste peklo. Nikdy vice. Uz i samotna instalace na novy hardware prinasi zbytecne spoustu problemu. :/
co sa tyka nulovych informacii... tie mam aj ja... mna to proste nezaujima... ja si chcem sadnut k pocitacu a chcem aby fungoval. to je vsetko. o viac nemam cas sa starat. presne tak je to aj s mojim debianom. nechapem celkom v com ste s nim mali problem vy. ja mam cisto debian unstable a na notebooku mi beha skoro vsetko. vcetne intel wi-fi a podobne. raz som to nainstaloval a mam pokoj. raz za cas dam apt-get upgrade a upgradnem si veci. a mam nove kde, gvim, firefox... prote vsetko.
nehovorim ze gentoo je zle. ale urcite nie je pre vsetkcyh. je to pre ludi, ktori sa v tom kazdy tyzden chcu vrtat a nieco "zlepsovat". z toho som ja uz vyrastol - to ma bavilo tak niekedy na gympli. teraz potrebujem mat stroj na ktorom mozem spolahlivo pracovat. na "hranie" sa uz nemam ani cas ani chut.
apropo ta rychlost... vobec by ma neprekvapilo keby stadartne balicky pre debian boli kompilovane pre i386 (nemam cas ani chut to zistovat, proste ma to nezaujima) a napriek tomu mi to chodi viac nez svizne aj na procesore, ktory je o par rokov inde.
Pokud vas to nezajima, tak tady nepiste, ze Gentoo je nestabilni, ale ze ho patrne nekdo ve skole blbe nainstaloval a tato konkretni instalace je nestabilni.
Jiz jsem psal, co mi nevyhovuje na Debianu. Potrebuju software, ktery proste neni v Debianu dostatecne aktualni nebo se musi takova aktualni verze doinstalovat ruznymi pochybnymi nesystemovymi zpusoby. A krom toho chci mit kontrolu nad tim, co mam v systemu, vcetne nejruznejsich zavislosti. Nevyhovuje mi, pokud se kvuli nevhodne zkompilovanym rpm, deb atd. binarnim balickum do systemu nacpe spousta pro me zcela nepotrebnych veci.
Hmm, myslim ze Debian ma diky Depends, Suggests a Recomends zavislosti reseny dost dobre. Pak jsou nastroje jako debfoster, zajistujici aby v systemu zustaly jen potrebne balicky. Tj. nezustane tam balicek, ktery byl instalovan k vyreseni zavislosti a uz neni potreba. Diky funkcim jako je pin-priority je mozne celkem bez problemu provozovat mix ruznych archivu a vetvi (treba testing, unstable, experimental). Nechapu proc nekomu vadi nejaka funkce programu, kterou zrovna nepouziva a radsi porad dokola vsechno kompiluje. Nejdriv si v USE vypne alsu, vsechno zkompiluje bez jeji podpory, pak si vzpomene ze by se mu hodila a zase vsechno prekompiluje. A kdyz nekdo prelozi cely system s -O3 -ffast-math, tak to take na rychlosti a stabilite neprida, nehlede na tu spoustu nastvanych vyvojaru, kdyz jim nejaky gentoo user reportuje "bug" zpusobeny spatnym pouzitim gcc.
Proc mi to vadi? Protoze pokud vezmeme absurdni, lec realne existujici pripad, tak pokud je v distribuci zkompilovan mc s podporou X.org, tak kvuli Midnight Commanderu opravdu nehodlam na server instalovat Xka. Proste nechci mit na pocitaci, zejmena pak na serveru, nepotrebne a zbytecne balicky. Vytvareji tam jen dalsi potencialni bezpecnostni diry. Je-li vam to tak nepochopitelne, tak asi tato distribuce pro vas nebude vhodna.
No tak takhle spatne vyresene zavislosti jsem v debianu nikdy nevidel. V depends jsou veci, na kterych program skutecne zavisi (vetsinou knihovny), v suggests a recomends jsou balicky, ktere nejakym zpusobem rozsiruji pouzitelnost programu a jejich instalace neni povinna. Instalovat X kvuli mc bych taky urcite nechtel, stejne jako bych nechtel na serveru gcc a zdrojaky k celemu systemu. Jasne, muzu to prelozit nekde jinde, ale proc? Kdyz se nekdo stara o jeden server, tak to jde. Ale kdyz jich ma nekolik desitek, vytvaret balicky na miru pro kazdy z nich neni moc efektivni. Vetsinou staci prelozit na miru 1-3 balicky (apache a spol.), btw znate apt-src? Nehlede na to, ze gentoo se porad meni, coz neni na server zrovna idealni. A prekladat si vsechno na miru na desktopu me taky moc smysl nedava, tam mi je uplne jedno ze napr. libcurl podporuje GOPHER, i kdyz ho nepouzivam. Gentoo ma smysl u lidi, kteri se radi v systemu vrtaji, neustale neco vylepsuji atd. Neco jako tunning automobilu, je to proste jejich hobby. Ja osobne bych bral radsi luxusni BMW nez vytunenyho sportaka ;-)
No, pokud je to skutecne nejaky kriticky server, tak je stejne naprosto nezbytne mit jeste jeden testovaci stroj, na kterem krome testovani nove verze muzu rovnou vyrobit hotovy balicek a pokud nebudou problemy, tak nainstalovat na ostry server.
Nikdo vas nenuti neustale vsechno aktualizovat, informace o bezpecnostnich aktualizacich jsou k dispozici napr. pres nastroj glsa-check a nic jineho aktualizovat nemusite, pokud nechcete.
Ja nevim, ono se to obtize vysvetluje nekomu, kdo tu distribuci nezna, ale je to velmi jednoduche a soucasne mate prakticky uplnou kontrolu nad systemem a tim, co je v nem nainstalovano. Asi byste to mel zkusit a uvidite sam. :-)
Kazda distribuce ma sve vyhody a nevyhody, nicmene pro me jednoduse vyhody Gentoo vysoce prevazuji nad jeho nevyhodami.
Me je jasne ze pro nekoho je to to prave, na desktopu to dokazu dost dobre pochopit. Portage je urcite skvely, urcite vsechno funguje bez vetsich problemu. Ale ja osobne od distribuce na server ocekavam jeste neco vic. Kdyz nainstaluju Debian (na server jedine stable), mam jistotu ze kazdy balicek je super stabilni a otestovany. Prosel celou dlouhou cestu od unstable (prip. experimental) az po stable, tj. nema zadne RC bugy (Debian ma QA, dokonce velmi dobre), splnuje prisne debian policy, je skvele integrovany do systemu, vyzkouseny na nejruznejsim hardware a architekturach, a po celou dobu trvani aktualni verze stable se nezmeni (bezpecnostni opravy jsou backportovany atd.). Takze to neni zdaleka ekvivalent "nainstaluju software ktery je zrovna aktualni v Gentoo a budu instalovat jen bezpecnostni updaty". Jinak jak uz jsem rekl, s Gentoo na desktopu bych nemel zadny problem, kdybych byl ten typ co chce mit vsechno na miru.
Ano, balicek pro Debian je mozna superstabilni a superotestovany, nicmene to neznamena, ze je alespon v rozumne mire aktualni a poskytuje potrebne funkce, ze je podporovan aktualni hardware, atd. atd.
Pro sve potreby naprosto nejsem schopen postavit server - natoz pak pracovni stanici - vyhradne na stable vetvi Debianu a michani stable/testing/unstable je nejlepsi cesta do blazince.
Vseho s mirou - i te konzervativnosti. Tvurci Debianu to bohuzel ponekud prehnali, ke sve vlastni skode. To je muj nazor. Nekomu muze Debian vyhovovat, pro me potreby je nepouzitelny.
Že mc má nějakou podporu X a že lze mc s touto podporou zkompilovat není záležitostí distribuce ale vývojařů mc. Pokud nechcete mc kompilovat s podporou X (a mít ho jako dependencies), tak není nic snadnejšího než to gentoo nějakým způsobem zdělit (např. USE="-X" emerge mc). Pokud ste četl článek, tak ten se právě o těchto možnostech zmiňuje. Pokud je to pro Vás složité, tak opravdu gentoo není distribuce pro Vás.
celkom sa stotoznujem s tym nazorom dolu... balicky su v debiane zatial najlepsie ake som kde videl...
co sa tyka toho, ze to v skole niekdo blbo nainstaloval... myslim si, ze o linuxe uz co to viem za tie roky co to pouzivam. ale tu na skole sa najde stale kopec ludi ktori o tom vedia stale podstatne viac nez ja. z toho myslim celkom logicky usudzujem, ze to na tie kompy instaloval niekto kto tomu ROZUMIE. (tak aby sme sa tu nebavili len tak vseobecne... jedna sa o mff.cuni.cz)
Nemam nic proti Debianu, ale nelibi se mi takove zevseobecnovani, ze me ve skole Gentoo pada, tak je to nestabilni distro (pokud se vubec o Gentoo da mluvit jako o distru). Jak uz tady bylo receno, Gentoo je presne takove, jak si ho nainstalujes. Pokud pouzivate nestabilni verze programu, tak je to proto, ze je tam nekdo nainstaloval. Urcite jsou na mff lidi, kteri to s linuxem umi, ale s Gentoo se jim asi nechce prilis hrat (a nebo mate vadny HW).
Osobne nemam se stabilitou zadne problemy, nektere programy padaji, ale to jsou presne ty nestabilni verze - s tim proste se musi pocitat. Jinak uptime mam presne takovy, jak dlouho mam pocitac zaply (restartuji jenom kvuli noveho HW nebo jadru). A na pozadi mi bezi Boinc (www.boinc.cz), takze vytizeni procesoru stale 100% (24/7).
Je pravda, ze Gentoo nikdy nic neudela samo za uzivatele, takze pokud to uzivatel nenainstaluje, tak se jedna o nejpomalejsi distro na svete :-)
Nejpodstatnejsi jsou spravne nastavene cflags. Nevedel jsem to a bylo to pomale, nestabilni, zralo to pamet, casto nedobehla kompilace a mel jsem rozlicne problemy. Mrknul jsem na net a nasel jsem spravne (osvedcene) cflags pro server i pro desktop.
Veskere dalsi optimalizace (napr. hdparm, prelink atd...) jsem proste udelal behem instalace.
Lze tedy bez problemu prijmout tvoji informaci za pravdivou, ale neni to vlastnost Gentoo - prave naopak. Jina distra maji nektere optimalizace prednastavene (pochopitelne ne v detailech, to nejde udelat obecne).
Pokud s tim uzivatel umi, tak se v tom nemusi vrtat. Pokud to neumi, takhle se to prave zde nauci nejrychleji a pokud to umet opravdu nechce, tak at prejde k jinemu distru - pak Gentoo neni pro nej spravna volba.
Gentoo se mi na serverech velmi osvedcilo, protoze je nenarocne na udrzbu a je velmi prizpusobitelne. Velmi stabilni a rychle.
Je-li treba neco prekompilit, tak to jede v pozadi a kdyz je nastavena nizka priorita, tak to server ci desktop ani nepozna.
Jen pro informaci, Pentium M je temer 2x rychlejsi nez Pentium 4 na stejne frekvenci, takze ze se vam zda Pentium M 1.5 rychlejsi nez Pentium 4 2.6 neni nic moc zvlastniho :). Mimochodem mam notebook Acer s Centrinem 1.6 a Gentoo a tez mi vse beha naprosto bez problemu. Vcetne Wi-Fi. Mam jeste jeden starej notebook (Pentium MMX 166), kde ted zrovna bezi Debian unstable, ale jen co tam dam vetsi disk pude tam zpatky Gentoo a Debian uz nechci ani videt. Ten rychlostni rozdil na takhle pomalym procesoru je docela velkej (samozrejmne ve prospech Gentoo).
Kdyz uz tady zaznelo, ze Gentoo je vhodne pro zacatecniky, tak by se mozna mohlo zacatecnikum rict co je ceka:
1. nekolik hodin budou kopirovat prikazy mezi virtualnimi terminaly (tedy pokud maji mys) a pokud pritom neudelaji chybu tak
2. nekolik dni bude jejich pocitac kompilovat a kompilovat a kompilovat.
No a na konci budou mit perfektene vyladeny system prizpusobeny dokonale jejich hardware, ktery ovsem bohuzel pobezi pomaleji nez kterakoliv jina distribuce prelozena pro i386, protoze dnesni pocitace jsou omezeny rychlosti disku a jejich disk po te kompilaci bude fragmentovany az beda.
Ale no tak:
Ad 1/ Stage 3 lze nainstalovat behem cca hodiny a vicemene bez kompilace.
Ad 2/ Viz ad 1. :-) Krom toho, vezmeme-li to do extremu: Instalace stage 2 na PII-350MHz 256MB RAM s obstaroznim 5400RPM diskem trva cca 18 hodin vcetne nasledne kompilace jadra 2.6. (Na slabsich strojich podle meho nazoru nema smysl tuhle distribuci pouzivat). Na modernim pocitaci (+- 2GHz, 512MB RAM, rychly disk) se jedna o zalezitost cca 6-8 hodin, pokud budeme kompilovat vsechno od zacatku (stage 1).
Ad 3/ To je samozrejme naprosty nesmysl, mozna byste si mel neco precist o linuxovych souborovych systemech. :-)))
Me trvala instalace docela dlouho, nechaval jsem to obcas ulezet, protoze to je desna nuda.
Ted mam ale konecne distro, ktere dela to, co chci. Nesnazi se myslet za mne, jako MDK, neprivadi me k silenstvi RPM zavislostmi, jako RH. Mam system, ktery je porad up-to-date. Nemusim obcas upgradovat distro, protoze stara verze uz neni podporovana, obsahuje stare verze programu... Gentoo starou verzi nema, ma jen tu momentalni, ktera je kazdy den jina.
Je to pila, nemam si nac stezovat. Pokud neco nejde, je to moje lenost nebo blbost. Kompilace mi leze na nervy jen u Openoffice.org, ktere se ale da nainstalovat jako binarka, pokud vim (tenhle balik se kompiluje snad 20 hodin a to mam dvojprocesor (2xPIII, 850 MHz)).
Krome toho, jestli se clovek neco na Linuxu nauci, je to prave na Gentoo.
Pouzivam Gentoo a Debian, lepsi jsem zatim nenasel. A tak jim preji dlouhy zivot a hodne uspechu.
Gentoo jsem sice nekompiloval, používám výše zmíněný Linux From Scratch (LFS), ale na své čtyřstovce pé dvojce jsem měl ve třetí den instalace (možná už ve druhej) jakž takž funkční systém s x-woknama (GTK2, XFCE). LFS není Gentoo a překládá se ručně balíček po balíčku. (Je k mání i Automated Linux From Scratch :-) Disk to sice fragmentuje, ale od toho je přece fdisk... Stačí udělat další oddíl na zdrojáky a je po problému. Takže to nemůže být taková hrůza. (Ale ta připomínka ohledně myši se mi hodně líbila :))
Zdravim
taky si teda neco napisnu, nastoupil sem do nove prace a vsude byli redhat nastesti sem bossa premluvil a tedka je vsude debian a na workstation mame Gentoo, ja osobne to mam vsude kde se da, ABER mame noveho klienta co ma Dual AMD64 (2x) a volba byla co tam dat, gentoo64 to zni dobre ( jen tak pro info komplica screenb trva 3 vteriny!) jede to jako X11 terminal server a vsechno facha well, az na jiste malickosti ktere uzivatel dost *trapi* neni to samo chyba gentoo , ale takovej uz open source je, gnome , evolution hlavne fam! , vmware to jsou nejvic problemove aplikace, i kdyz Gentoo ma nejovejsi vezre stale je to dost unstable, a opravdu nemam rad kdyz mi tady sekretarka nadava , " blbej linux, ty wokna pred tim fachali lip" :/ no ale pracuje se na tom .. nicmene prave dneska predelam jeden server na 32 a debian tak se uvidi.. ono multi console s 4 grafikama na 64bitu.. to je peklo...
1. emerge
2. apt-get
3. urpmi
cerw
Zdravim
taky pouzivam Gentoo kde to jde a mam ho moc rad ;-)
kdyby nekdo schanel rychlej ceskej mirror portage, muzete pouzit muj (je to Pasnet :) )
SYNC="rsync://mroz.r.amu.cz/gentoo-portage"
Hodne balicku se da stahnout z ftp.linux.cz -
GENTOO_MIRRORS="ftp://ftp.linux.cz/pub/linux/gentoo http://gentoo.oregonstate.edu http://www.ibiblio.org/pub/Linux/distributions/gentoo"
uzivejte Gentoo ;-)
-F
mno, fyziku, tvuj mirror neni (nebyl jeste nedavno, kdyz jsem naposled koukal) uvedenej na gentoo.org, mas k tomu nejakej duvod?
jinak
SYNC="rsync://rsync.europe.gentoo.org/gentoo-portage"
GENTOO_MIRRORS="http://ftp.sh.cvut.cz/MIRRORS/gentoo/gentoo ftp://ftp.linux.cz/pub/linux/gentoo"
Frcel jsem na RedHatu az do prichodu Fedory. Pak nadesel cas na zmenu. Zkousel jsem Debian, ale moc me uz pri instalaci nenadchl na mem novem HW. Kdosi mi rekl, jdi do Gentoo. Dlouho jsem vahal a nakonec jsem to vicemene naslepo zkusil. Jeste si zive pamatuju, jak me ten instalacni proces po precteni prvni stranky instalacniho manulau proste fcucnul a pustil me od klavesnice az za 3 dny :-) kdyz byl Gentoo nainstalovan. Potil jsem se jako kun, kdyz jsem kompiloval XFree86, KDE nebo OOffice -- ale vse slo hladce. Clovek se s Gentoo hodne rychle a hodne nauci o linuxu. Vsecko mi tu slape jako hodinky, jsem naprosto spokojen. Kdyz neco hledam, vim presne kam sahnout, protoze instalatorem systemu jsem byl ja :o) a ne nejakej GUI.
Ja som svojho casu tiez prepadol kuzlu Gentoo takmer na rok. Bol som vo vytrzeni z niektorych skvelych vlastnosti. Ale casom sa zacali ukazovat aj nedostatky celej filozofie tejto distribucie. Ide najma o pristup kompilacie vsetkeho. Pomaly vo mne zacali hlodat pochybnosti, ci cas straveny kompilaciou (radovo hodiny kazdy den) vobec stoji za tu pomerne malu mieru lepsej optimalizacie. Povedal som si ze asi nie (hned potom co som 24 hodin kompiloval cele KDE a o 3 dni nato vysla nova skvela verzia, tak to ma uz 'dorazilo').
Zacal som teda hladat nieco ine. Debian mi nevyhovoval kvoli problemom s aktualnostou a Slackware (na ktorom som 'vyrastol') zasa nema pre mna dostatocnu spravu balickov (zavislosti). O 'klikacich' distribuciach som ani neuvazoval.
Odvtedy slapem na Arch linuxe, pretoze splna tieto moje poziadavky:
- je optimalizovana na i686 a je to naozaj svizne
- ma vyborny balickovaci system (zavislosti, tahanie binarnych balickov zo siete) + podpora kompilovania balickov a la Gentoo (t.j. mate k dispozicii kompilovacie 'recepty', takze kazdy balicek si mozete kedykolvek prekompilovat aj sami, napr. s inymi prepinacmi)
- jednoduche a prehladne usporiadanie konfiguracnych suborov (/etc)
Mozno by ste tejto distribucii mohli niektori dat sancu (http://www.archlinux.org), najma ak mate radi distribucie 'debianovskeho typu' (lebo prave Debianu sa najviac podoba). Ja som naozaj spokojny pouzivatel tejto pre mna uzasnej distribucie uz skoro 2 roky.
Uvodem, pouzivam Gentoo na serverech uz dva roky, i kdyz mi znami rikali, ze je to modni distra a ze si *seru* s prominutim na hlavu. ale reknu vam, ze zatim jsem nemel jediny problem, ktery by byl tak osudny, abych od nej musel odejit.
Rad bych zde zminil par veci, ktery jsou tu zmineny a jsou trochu diskutabilni.
a) kompilace - jestli chcete od Gentoo maximum, tak jak uz tu nekdo rikal nemuzete jej tam nafrkat honem, honem. make.conf je obrovsky vychytany konfigurak, kde cim vic uvedete, tim lip pro vas. kdyz ho chci na server, tak do USE napisu, co chci, ale hlavne co NECHCI. tzn. -X -QT -GTK, atd.... podobne nastavite CFLAGS, nejlepe podle doporuceni na webu pro servery. Pomoci emerge info se pak dovite jaky jsou aktualni zavislosti a nastaveni systemu, vc. USE. Kdyz neco instaluju, nejdriv zkusim emerge -pv program a dovim se co portage vlastne bude delat, a jestli to tak chci. jestli ne, pouzivam direktivy USE
b) portage - kazdy den neco kompilovat, zalezi na kazdym, jak moc to chce mit aktualni a rozhodne to neni chyba Gentoo, kdyz neco zkompilite (KDE?) ze je druhy den nova verze.
c) podpora - uz jste videli forums.gentoo.org? kdo vam nabidne lepsi podporu v takovem zaberu ze soucasnych dister? debian rozhodne ne, o slacku uz vubec nemluve. Aneb zadarmo si muzete kapitanovat kriznik, ale naucte se to sami s pomoci google.
d) instalace - musite obetovat trochu svyho casu a pochopit zaklady linuxu, jestli je uz nemate, ale rikat, ze se to kompiluje dny, jak tu nekdo rikal, ehm, tak Gentoo neni pro deset let stary stroje. Jestli mermocne chcete Gentoo takto rozjizdet, nic vam nebrani ho zkompilit na 2GHz stroji s CFLAGS i586 a pak ten disk do ty Pl prenyst. A mate to za odpoledne...
Souhlasim, taky to tak delam. Kdyz chci Gentoo na slabsi stroj, kompilim si to v chrootu v praci na servru a pak pretahnu. Ted chci zkusit distribuovane gcc treba jen na 2 serverech, pak muzu podat vysledek. Gentoo neni jenom o kompilaci. Sice pravda, ze se bootstrap, KDE, oo.org kompiluje dele (na slabsim stroji), ale i to se da prezit. Strasne se mi u Gentoo libi jeho prehlednost a emerge. Kdyz shanim nejakou aplikaci napisu emerge -s aplikace a vypadne mi seznam i s popisem. Nemusim googlit a nikde nic hledat (rpmfind...). Gentoo je fakt super. Nemam nic proti FC, Slacku, Debianu (kazdy ma rad to sve).
ano je to vsetko diskutabilne, riesenie je v tom, ze kazdy si musi vybrat distribuciu na zaklade vlastnych preferencii
ak narazate na moj prispevok, tak ja som sa snazil uviest v com a preco mi gentoo prestal vyhovovat a ze som nasiel pre mna lepsiu alternativu
v ziadnom pripade som nechcel povedat nieco v zmysle: gentoo je nanic, nepouzivajte ho
gentoo je velmi prepracovana distribucia ale nie kazdemu moze vyhovovat, takisto su rozne typy nasadeni a urcite by som nechcel tlacit vsade jednu distribuciu a zvazil by som alternativy (napr. vami spominane starsie pocitace)
totalna kompilacia je podla mna najvacsia vyhoda a zaroven aj najvacsia nevyhoda gentoo, existuje niekolko distribucii, ktore umoznuju aj vsetko kompilovat ako gentoo aj pouzivat binarne balicky alebo tieto pristupy vhodne kombinovat (myslim v ramci balickovacieho systemu, kompilovat 'vie' samozrejme kazdy linux). napr. co keby som chcel pri optimalizacii pouzit iny pristup, prekompilovat zaklad systemu a velke baliky ako KDE alebo OpenOffice si instalovat binarne, toto mi gentoo v zasade neumozni. na druhej strane ziadna z tychto distribucii nema kompilaciu systemu pravdepodobne tak prepracovanu ako gentoo, takze znova je to o preferenciach, ci mi ta totalna optimalizacia stoji za vsetky sprievodne problemy. ak ano tak odporucam gentoo minimalne skusit je to naozaj vzacna skusenost !
ja osobne uz viac preferujem pohodlnost a rychlost instalacie a updatov, az tolko na optimalizacii nestratim (hlavne pri archlinuxe, ktory je optimalizovany uz 'od vyroby' -march=i686 -O2 -pipe) a co potrebujem si prekompilujem
ad doba kompilacie: no neviem, ale moj notebook PIII 900, 384 MB RAM rozhodne nie je 10 rokov stary stroj a kompilacia systemu s Xfree86, KDE a par dalsimi balikmi mi trvalo skoro 3 dni (a napriek tomu mi tam vydrzal skoro rok :) )
ad podpora: ano mate pravdu, na gentoo je dobra podpora, co vsak neznamena ze ine distra dobru podporu nemaju, pozrite na http://bbs.archlinux.org/
d) no prave pro ty slabe stroje gentoo je ne? Aby se z nich dalo vymlatit maximum a clovek mel nad vsim kontrolu. Nedovedu si predstavit Mandrake na P166. Gentoo bylo v pohode. Jo ano trvalo to par dni ale s tim se pocita no ne? Navic tyto stare stroje jsou vyrazne stabilnejsi nez gigahertzova zarovka s ultrapixelovou
Gentoo na AMD-K6 taky jedna basen. Trvalo to 1,5 dne ale s tim jsem pocital. Navic se pritom da normalne pracovat. V klidku najednou zjistim ze mi chybi treba xmms tak dam xmms a mezitim treba pisu do nakyho configu ve vimu. Horsi pripady jsou openoffice. To pak vychytam den kdy jsem od rana do vecera v praci a z prace jenom mrknu domu jestli jede vse ok.
DistCC vyborna vec. Jedu na vsech pocitacich doma.
To vas jogurt neumi!
Mám na desktopu Fedoru 2 a na laptopu Gentoo. Gentoo je fajn, ale poněkud mě omrzely ty nekonečné kompilace. Open Office jsem kompiloval tři dny a dvě noci. Teď už skutečně váhám zda má vůbec smysl upgradovat nové verze. Kde jaká prkotina trvá hodiny. Sice to potom už jede většinou bez problémů, ale kladu si otázku, jaké jsou vlastně výhody? Rychlejší kód? Nezaznamenal jsem. Spíše naopak. Gentoo reaguje líněji než předchozí verze RedHat 9.0, která tam byla předtím. Bezpečnost? Možnost ověřit si, že v kódu nejsou zadní vrátka? Prosím vás, kdo by ty stovky tisíc zdrojových řádků rozlézal? I kdyby tam byly, nikdy bych na to nepřišel.