„Režim s nízkou rozlišovací schopností 320×480 pixelů v 256 barvách, přičemž barvovou paletu bylo možné vybrat z 4096 barevných odstínů. Pro zajímavost: podobný grafický režim byl na počítačích PC dostupný až s nástupem grafické karty VGA a to ještě neoficiálně (jednalo se o jeden z takzvaných X-režimů/X-mode).“
možno sa mýlim podľa wikipedie sa prvé VGA karty sa začali predávať už v roku 1987 a prvé Atari TT v roku 1990 takže PCčka boli čo sa týka grafiky ďaleko pred Atari TT
VGA mala režimy 320×200 pri ktorom mohla zobraziť 256 farieb
tento režim sa nazýval MCGA a potom mala ešte EGA režim 640×350 pri ktorom zobrazovala 16 farieb a 2 režimy 640×400 a 640×480 pri ktorých mohla zobraziť 16 farieb. režim 1024×768 priniesli až IBM karty XGA v tomto režime sa mohlo zobraziť max 256 farieb.
Já tím „až“ myslel předchozí dosti bolestivý vývoj grafických karet na PCčkách, ne konkrétní srovnání roku prodeje počítačů (i když první VGA byly pouze pro PS/2, což je jen proprietární řešení od IBM, další výrobci se touto kartou „inspirovali“ o cca rok-dva později, to se ale přiznám, že nevím přesně). Samozřejmě ještě zajímavější je srovnat Amigu a PCčka, ale to až někdy jindy.
Jinak ten režim 320×480 šel na VGAčku poměrně jednoduše nastavit, stejně jako mnoho dalších neoficiálních režimů, třeba 320×240 (čtvercové pixely), 320×400 (můj oblíbený – celkem ergonomických 70 Hz a double buffering) nebo již zmíněný 320×480. Trošku složitější změnou registrů VGAčka bylo možné pracovat s režimy od cca 256×200 až po cca 400×480, vše v 256 barvách.
Problém byl, že tyto režimy nebyly oficiálně podporované (no popravdě DOS na grafiku celkem kašlal, tak to až tak nevadilo), ale hlavně se musel používat poměrně komplikovaný přístup do framebufferu přes čtyři bitové roviny, což trošku komplikovalo například i jindy jednoduchou proceduru putpixel.