Vlákno názorů k článku Pravidla pro nové IPv4 adresy se zpřísňují, utáhněte opasky od Biktop - že 4 miliardy adres není mnoho. 4 miliardy adres je...
-
VS (neregistrovaný)
Ač v zásadě souhlasím, tak pozor na to, že provádět NAT v měřítku stovek tisíc počítačů za NATem je celkem technický problém. Samozřejmě, že se nedělá NAT na jedinou IP adresu, ale je 1 IP třeba na 100 zařízení, ale i tak. Problém se prohlubuje s tím, že v mobilních sítích se běžně začíná dosahovat rychlostí v řádu megabitů/s a s tím roste počet zařízení, co pořád něco přenásí (synchronizace apod.).
Rozhodně je takový NAT náročnější na zdroje než prostý IPv6 routing. Můj názor ale je, že i po rozšíření IPv6 tu stejně bude mít IPv4 NAT místo, protože značná část zdrojů v Internetu bude nadále dostupná jen přes IPv4. Takže provider bude muset zajistit přístup do IPv4 světa, ať už přes dual-stack nebo něco jako NAT64. -
Za prvé, ne všechny IP jsou přidělitelné koncovému uzlu. Musíte nějak směrovat, musíte mít podsítě (které pochopitelně nemohou být využité celé, protože potom byste neměl kam připojit nové zařízení) atp. Tedy, i když číslo 4mld. vypadá hodně velké, reálně přidělitelných adres je řádově méně.
Za druhé, toto není plýtvání, to je prostě adresace. Takhle to funguje a bylo to tak navrženo pro velmi snadné a rychlé (bitové funkce, zadrátování) HW routování. Z nepochopení toho jak to funguje (z představy adresace pořadovým číslem: 1,2,3..67894..4294967295 – toto prostě nelze globálně uadresovat, pak vniká mylný dojem o počtu adres).
Vezměte si adresování na poště. Máte stát, město, ulici, číslo domu. Nikoho nenapadne adresovat dopis na člověka s nějakým ID. To by jej ta pošťačka nikdy nenašla.
A z těchto neznalostí potom plynou jednoduchá řešení typu „prostě tam přidáme další byte“). To nejde. Muselo by se vyměnit / přeflašnout FW komplet vše. A situace by byla zcela stejná jako u nasazováni v6.
