Se zajmem sem clanek otevrel, pac bych na Linux rad postupne presel. Ale to ze se mi to jeste nepodarilo, nemusi jeste znamenat, ze sem uplne blbej abych si neumel vybrat jazyk kerymu rozumim nebo mesto kde bydlim...
Spis by mne zajimaly takovy veci, jako proc se mi uz na tretim stroji nedari nastavit nativni rozliseni monitoru (1920x1200 nebo 1366x768). V nastaveni mi to nabizi jenom par zakladnich. Snazil sem se instalovat i naky udelatka a hrabat se i v nakejch konfiguracnich souborech, ale nikam sem nepokrocil.
To je pro mne treba K.O. kriterium a nemam cas si s tim hrat vic nez dva tri zimni vecery. Takze bych uvital radu nekoho chytryho, kdo know how. Muze to byt prinejhorsim i bez deseti screenshotu, treba to pochopim i tak.
Vrele diky.
Jo, dobra idea, vyzkousej vsechny kombinace existujicich grafaren a linuxovych distribuci (>500), to te zarucene zamestna do smrti, a pak si uz nebudes stezovat...
v Ubuntu väčšinou stačilo zeditovať xorg.conf - jednoducho tam (po preštudovaní manuálu ku xorg.conf)dopísať potrebné rozlíšenia a obnovovacie frekvencie. To sa dá buď po preštudovaní dokumentácie grafickej karty a monitora, alebo, ak je na tom istom PC aj Windows,odpísať hodnoty z neho (mať Windows sa oplatí ;-)). Pokiaľ viem, problém robia len niektoré neštandardné rozlíšenia. Dá sa aj skúsiť vygoogliť priamo príslušné riadky kódu pre xorg.conf pre vašu kartu a monitor.
A keď už ten súbor upravíte, vedzte, že tým pádom nebudú fungovať updaty a upgrady. Preto, pokiaľ to udržíte v pamäti, je vhodné mať zálohovaný pôvodný xorg.conf a pri updatovaní ho tam vždy na chvíľu vrátiť.
Toto celé je jedna z tých drobností, ktoré robia inštaláciu omnoho dlhšou, než píše autor článku. Ja som inštaloval Ubuntu na PC s grafikou Matrox, a rozchodiť to mi prvý krát trvalo snáď týždeň, ale aj bežne to nejaké tie hodiny zaberie...
Takže se vrátíme k dotazu, ne?
Co doporučit - Soudruhovi továrníkovi bych doporučil SuSe 11.
........Proč - Věnuji se mu už snad 6,7 či více let.
Zrovna nyní jsem to testoval na nějaké dobré fošně,
- asi GiGaByTe XPRES či co,
- je v tom 8 GB RAM,
CPU Intel 64 bit * QUAD či co,
Grafárna nejlevnější ati a nebo nvidia. Brend Asus. 512 MB pasivní chladič.
Vše funguje jak má, byl pouze problém s dvěmi RTL čipy na fošně. Tuhlo vše v grafickém režimu. Vyměnil jsem je za dvě PCI síťovky.
Proč tuhnutí? Tak to bylo hustý, protože nebyl k dispozici repozitář download.opesuse.org
Po rozjetí repozitáře vše jelo jak má. Rozfungovaly se síťovky (tak mám teď 4 ks), proběhl update a hurá, mám tam Gnome + XEN.
3 SATA disky na 3 GB rychlosti a ladím si server + virtuální stroje.
Výsledek:
1. zkuste to.
2. neberte ohled na rady ohledně grafických karet.
3. Ověřte si, že je dostupný aktualizační zdroj či zdroj nutný pro instalaci!!!
4. před instalací si řekněte:
-------- co je váš cíl
-------- naplánujte si postup
-------- můžete-li testovat, pak testujte před uvedením do horkého provozu
-------- a pak do toho hopněte na tvrdo
Věčné téma co instalovat jsem si nechal na konec:
Začátečníkům radím, jděte do toho s Open SuSe.
Proč? Inu, jak jsem psal výše:
Už se ho držím X let.
Pravda - Párkrát to nebylo ono. Ale to mi nevadilo.
Jednoduchá instalace,
kvalitní konfihujerační nástroj,
Na začátku jsem také vyzkoušel všechno co se dá. Ale po fiasku, kdy kolega (GURU :-) ) instaloval Mandrivu na moje pecko, protože SuSe podle něj nebylo to pravé ořechové, jsem po 6 marném pokusu uznal - že na tem SuSe něco je a pokorně se vrátil.
Tak. A vo tom to je, soudruzi.
Ano - soudruhu továrníku. Ano, soudruzi linuksácí.
Ja si dovolim doplnit jeste prece jen tu Mandrivu.Suse a Mandriva jsou nejblizsi pro uzivatele zvykle na Windows,pripadne takove,kteri opravdu nemaji cas na prikazovy radek a chteji system proste pouzivat.
Rodinka pouziva Mandrivu.Ja pouzivam OpenBSD,ale do toho se nepoustejte :-)
se Suse vřele souhlasím. Mám poměrně dlouholeté zkušenosti se všemi možnými distribucemi a dovolím si tvrdit, že žádný jiný systém nemá tak koncepčně propracovanou podporu nastavování systému.
Sám používám debian, ale než bych začátečníkovi poradil, jak v něm nastavi firewall, jak rozjet smb, ftftp server nebo jak si připojit scanner nebo síťovou tiskárnu... v SuSe se spustí yast a po pár kliknutích to jede.
Možná se to linuxákům nelíbí, ale k tomu spěje svět. Lidi se nechtěj ukájet v příkazové řádce příkazy bashe, ale chtěj párkrát kliknout a aby to fungovalo
Nějak mi ujela ruka a poslal jsem to dřív než jsem chtěl :)
Z vašeho komentáře mi totiž (bráno z pohledu nezasvěceného) plyne, že ubuntu se nedovede aktualizovat po manuální ůpravě konfiguráků – nesmysl, navíc i to že je ruční úprava Xorg.conf nutná (což občas je, ale rozhodně to není první na co bych se zaměřil při řešení problému).
1) Pokud uživatel vlastní ATI nebo NVIDIA grafickou kartu, je dost možné že běží na nějakých OSS driverech (nv, radeon, v nejhorším případě vesa) Je proto dobré nejdřív nainstalovat nvidia / catalyst drivery. Jednoduchá práce, stačí v balíčkovacím systému (pro ubuntu nejlépe v synapticu) najít dotyčný balíček zadáním názvu do vyhledávání a nainstalovat ho. Pokud si dobře pamatuji, Ubuntu si pak umí i samo přenastavit Xorg. Následně se dá rozlišení většinou naklikat buď v nějakém distribučním control centru, nebo v klikátku ovladačů. Většinou pak už nabízí i exotičtější rozlišení. V případě nejhorším, kdy ani klikátko nepomůže, bych teprve pak v kůži začátečníka sahal po editaci Xorg.conf. Návodů na internetu je spousta.
Tak to to celou dobu dělám blbě :) A to ještě k tomu v rolling updates distru.
Ono je tím spíš myšleno to, že se po manuální úpravě přestane aktualizovat xorg.conf (což je logické, přece nebudu uživateli přepisovat jeho konfiguráky). Jestli ovšem ubuntu po editaci zdrojáku možnost updatu Xorg absolutně zablokuje, omlouvám se za mystifikaci a jednoznačně se přikláním k názoru že ubuntu je nanic.
Což je trochu rozdíl oproti tvrzení „A keď už ten súbor upravíte, vedzte, že tým pádom nebudú fungovať updaty a upgrady.“. Tenhle rozdíl je opravdu nutné brát v potaz, zaséváme si FUD do vlastních řad.
Z pohledu laika po přečtení výše uvedené věty − upravím soubor a jsem bez updatů. Dokonce bych si z toho mohl odvodit že neupdatuju nic, nejen xorg. Já vím že je to nesmysl, vy také, ovšem nováček těžko a takové tvrzení ho zmate. Zpětná kompatibilita je u xorg.conf velice solidní, v podstatě dochází jenom k tomu že dříve povinné volby obsažené ve vašem konfiguráku přestanou být povinné. Dneska už to na některém hw naběhne v podstatě i bez konfigurace. S problémem jsem se setkal jenom v době kdy bylo defaultně zapnuto AIGLX a používal jsem ATI kartu která to v té době nerozchodila. Na fórech se okamžitě objevily desítky návodů jak to napravit.
fglrx je proprietarni ATI driver vychazejici z FireGL, coz byl prvni driver od ATI pro *NIX vubec. Diky jeho uspechu se ATI rozhodla tento pouzit jako zaklad pro drivery ostatnich grafickych adapteru.
ATI nema pro *NIX catalyst, ale vyse uvedeny fglrx.
Osobne jsem xorg.conf musel manualne upravit jiz v den, kdy jsem GNU/Linux mel nainstalovan poprve a nevidel jsem v tom zadny problem. Pouzil jsem k tomu vim, ktery jsem take videl poprve. Chvili mi trvalo, nez jsem prisel na (ESC):help, ale pote uz vse bylo snadne zakonceno s (ESC):x Musel jsem v xorg.conf upravit nejen nazev driveru, ale take horizontalni a vertikalni frekvence monitoru + vygenerovat a pridat modelines, aby mi fungovaly i ostatni rezimy. Proto doporucuji zahodit nespolehlive graficke nadstavby a nakonfigurovat to rychle, presne a spravne v shellu.
[root@chii flash]# pacman -Ss catalyst
extra/catalyst 8.8-2
Proprietary AMD/ATI kernel drivers for Radeon brand cards. Stock kernel.
extra/catalyst-utils 8.8-1
Proprietary AMD/ATI userspace tools and libraries for Radeon brand cards.
Ovladač samotný se v Xorg.conf možná ještě jmenuje fglrx, ale balíček je dávno pojmenovaný catalyst.
Osobně mám s klikadlem od nvidie velmi dobré zkušenosti, ATI je na tom údajně také dobře. Jistě, taky si nechávám vygenerovat nějaký jednoduchý xorg.conf a pak si ho dopíšu ručně. Ale zjistil jsem že je spousta lidí pro které je hození přímo do vody absolutně odrazující.
Teď koukám do repozitářů jiných distribucí a koukám že Arch je v tomhle docela exot :D Docela by mě zajímalo proč… Každopádně, keyword ati člověka dostane k ovladačům vždy.
Ubuntu bohuzel nic tak vypracovaneho nema a dostupne nastroje jsou prilis "easy" pro nejake detailnejsi nastaveni a i zacatecnik pak casto skonci v prikazovem radku.Tam ja uz po letech skacu primo automaticky,ale to neni pro kazdeho :-)
pro ty uplne natvrdle - vsechny distribuce se od sebe lisi naprosto marginalne, na vsech bezi ten samy uplne stejny (sem tam nejak opatchovany) soft, ovladaci centrum neovladaci centrum o grafiku se staraji Xka; hra na "bug xyz se neprojevuje ve verzi abc distribuce uvw" je cesta do pekel (uzivatelske trpelivosti)
Vy jste asi moc distibuci nevyzkousel,ze? ;-) Kazda distribuce muze pouzivat jinou verzi jadra,dale jsou zde rozdily v instalaci a sprave programu (rpm,urpmi,deb,make,...),o grafiku se staraji X,ale nemusi mit vsechny distribuce stejnou verzi a mohou se prave dost podstatne lisit v tom,co umoznuji nastavit graficky (mimorane vhodne pro bezne uzivatele) a co v CLI.A vami zminovana hra proste existuje a je to diky moznosti volby.
Napr. ja mam dost podstatne rozdily ve vykonu v 3D mezi Ubuntu,Mandriva,Suse ,kdyz pouzivam ati ovladac a ostatni necham tak jak je ;-)
vy jste asi nicim krom zkouseni moc distribuci prilis neprosel, ze? :-)
na dvou ruznych verzich jadra poustim aplikaci X, jake ocekavam jako uzivatel zmeny? zadne; v jedne distribuci mam deb a v druhe rpm, jake ocekavam zmeny ve funkcnosti aplikace X? zase zadne; jake verze Xek/Ynek/Ztek mi nuti nove verze distribuci? vzdy ty nejnovejsi; proc nemohu pouzit starou tzv. stabilni verzi nejake distribuce? protoze jsou v ni stare, zakladni funkcnost postradajici a nikoli stabilni verze sw;
aplikace jsou ve vsech distribucich ty naprosto stejne, jen Vam jsou doruceny jinak, nezamenujme prostredek a cil
ja (uzivatel) tu nejsem kvuli stroji/programu, program/stroj je tu kvuli me, jestli se neco bude prizpusobovat, bude to stroj/program, ne ja -> to snad vyplyva ze vztahu clovek-stroj, ne?
a jedovata zaverem - ten vas rozdil ve vykonu je dan cim? je to snad vasi neschopnosti, lenosti hledat informace, nechuti se ucit neco noveho? nebo zamerenosti Mandrivy na novacky, Ubuntu na masy a Suse na obojzivelniky? asi znate odpoved :-)
Instalace serveru,desktopu vcetne velkych firem,kde se instaluji zcela jiste jinak nez pomoci Live CD,konfigurace routeru a firewallu,databazove servery (Oracle,MS SQL,MySQL,PostgreSQL,DB2 a dalsi),terminaly,wifi site atd. na Windows/Linux/BSD/MacOS.Ale jinak je fakt,ze v podstate jsem delal a delam hovno :-D
Jako uzivatel ocekavate,ze tam zadne zmeny nebudou a vetsinou je ani opravdu ani nevidite,ale jako admin vim,ze tam jsou ;-) Starsi distra muzete pouzivat myslim vsude minimalne 2 roky,tak dlouho je podpora pro starsi verze.Za 2 roky je toho v IT tolik noveho,ze je nesmysl udrzovat starsi verze - hlavne u desktopu.Vyjimkou je treba Ubuntu LTS,ale malokdo ten system bude mit realne 5 let.Co se tyce specialnich aplikaci jako Soekris,programovani stroju atp.,tak tam tezko bude neco jako Ubuntu,ze?
Nejsou,v nekterych je napriklad Tunapie dostupne,v nekterych ne atd.
Ano,stroj je tu kvuli vam,ale vy tu nejste od toho aby jste se do nej hrabal,kdyz to neumite a ani se to nechcete naucit ;-) Sekretarce je treba vcelku putna co ma za system,hlavne kdyz tam jsou treba nejake Office a email program.Ona si to jiste neinstaluje ani nenastavuje.To ma na starost ve velkych firmach spravce,v mensich firmach externi firma nebo nekdo jejich a doma kamarad,pripadne vy osobne,ale to se zase dostavame k tomu,ze pro to musi clovek neco udelat.Nevsiml jsem si treba,ze by uzivatele Apple meli nejakou zvlastni touhu se v systemu hrabat a to se tam daji v CLI delat veci a dokonce i s grafikou,kterou treba jinak resi pres Photoshop.Jenze oni uz maji system nastaveny od vyrobce,ktery vcelku peclive vybral HW,ma to odzkousene a oni to proste jen zapnou.A ani nejakou zakladni konfiguraci si nedelaji sami.Doporucoval bych navstivit nejake graficke studio,ktere pouziva Apple.Vzdy maji nekoho kdo se o to stara a jeste jsem nevidel nikde,ze by to byl ten clovek co s tim pracuje.Ten kdo si to poridi i domu jeste mimo praci,tak uz s tim umi i pracovat,tak neni uz ani pro nej problem si nastavit dalsi veci co potrebuje.
:-D Ja pouzivam OpenBSD,takze lenost v hledani informaci to zcela jiste nebude ;-) Navic jsem nerikal,ze mi to vadi.Ja i z Ubuntu,ktere po instalaci ukazuje FPS 1300 dostanu 3120 FPS aniz bych nekde musel skemrat o radu ;-) Daval jsem to jako priklad toho,ze v cem se treba mohou distribuce lisit ( Ubuntu 1300 FPS,Mandriva 1850 FPS,OpenSuse 1540 FPS - po default instalaci se stejnym driverem na stejne sestave).Takze jedna mala jedovata na zaver - ocividne vam dela problemy pochopeni psaneho textu,takze nez budete nekoho osocovat v diskuzich,tak se napred ujistete,ze opravdu danne veci rozumite,jinak se pak velmi lehce stava,ze je clovek za blbce ;-)
Jde o 2 věci:
1) Co umí grafika?
2) Jak je nastavený ovladač?
ad1) Starší a hlavně integrované grafiky končily na 1280x1024 a dál vlak nejede.
ad2) Alespoň OpenSUSE a myslím, že i vše ostatní, včetně woken funguje tak, že pro ovladač se nastaví typ monitoru a potom lze vybrat rozlišení a obnovovací kmitočet z rozsahu, který tento monitor umí. Pokud tam není požadované rozlišení, znamená to, že se musí nastavit jiný typ monitoru. K výběru je celá řada monitorů ve skupinách podle výrobců a 2 zvláštní skupiny (alespoň u OpenSUSE): VESA a LCD. Já dnes nastavuji skupinu LCD a v ní vyberu parametry, které pro daný monitor vyhovují. Takže když mi na stole straší Lenovo L220X (1920x1200), tak mám nastavený monitor LCD 1920x1200@60hz a ovladač samozřejmě nabízí všechny rozlišení až po těch 1920x1200.
Já jsem se snažil popsat postup, který jsem zvolil a jak to konkrétně fungovalo mně. Rozlišení LCD se nastavilo automaticky, takže jsem s tím nemusel dělat nic. Pokud chceš nastavit nějaké konkrétní, budeš muset asi editovat xorg.conf. Taky může záležet na ovladačích. Já jsem použil ty, které mi Ubuntu nabídlo po instalaci
Zůstaň u Windows, ušetříš si problémy i čas. Linux je na desktop zatím přece jen poněkud mladý a jestli se s instalací a konfigurací nechceš moc párat, Windows jsou jasná volba.
Doma mame Linux jako jediny OS uz 3 roky.PC je zaroven TV,DVD prehravac,vez,herni konzole,fotoalbum,vyukovy pomucka pro deti,zdroj informaci,internetove stanice atd.Takze bych radeji pomlcel o tom,ze Linux je pro desktop ponekud mlady.Jiz nekolik let to neni problem.
Nejsou s tim problemy ve smyslu uzivani,co se obcas objevi (stejne jako u jinych systemu) resim ja a ne bezny uzivatel.Ten na takove veci nema co sahat a taky mu to neni umozneno.Kdyz chce,tak at se uci.Problem je jediny,ze si spousta mysli,ze kdyz umi pri skladani dat do kupy kabely a komponenty podle barvicek a cirou nahodou na to dostat piratske Windows,tak ze uz jsou to IT machri.Tento pocit drahnou dobu jedna nejmenovana firma v lidech i podporovala.Nastesti uz i ji doslo ze to je blbost a postupne to horko tezko napravuje na normalni uroven.
Uzivatel ma PC pouzivat a aby to slo,tak mu to musi nekdo nastavit : firma kde koupil PC,znamy a nebo holt sam,ale kdyz sam,tak v takove situaci neletaji peceni holubi do pusy a nikdy ani nebudou.To predpoklada i to,ze ma clovek trochu inteligence a dokaze si predstavit,ze to na co byl zvykly z jednoho systemu nemusi nutne presne stejne fungovat i na druhem systemu a to je prave nejcastejsi problem - neco mezi zidli a klavesnici.Kdyz date pred cloveka,ktery v zivote nedela s zadnym systemem,tak je vysoka pravdepodobnost,ze bude koukat jak zaba z kysky at je pred nim jakykoliv system.Je ale zajimave,ze prave takovyto clovek ma nejmensi problemy prijmout fakt,ze se holt neco musi naucit,kdyz to chce pouzivat.Nevim jak ostatni,ale i ja si toho musel dost precist a vyzkouset nez jsem zacal pouzivat nektery ze systemu (alespon zaklady) a detaily uz jsem si pak hledal a ucil sam.Tohle tzv. obcurat nejde, i kdyby kdovikolik lidi vyrvavalo,ze jeden system rulezz a druhy sucks.Ale dneska je asi takova doba,ze kdejaka lina ves chce vsechno hned,bez uceni a jeste lepe bez vlastni prace.To ale nefunguje v zadnem oboru,ne jen IT.
Cha, taková blbost jako nastavení rozlišení grafiky je ve Windows triviální záležitost, kterou spousta běžných uživatelů zvládne bez mrknutí oka, v nejhorším se to dá vyřešit rychlou radou po telefonu. Představa, že bych si musel volat specialistu v okamžiku, kdy si pořídím nový monitor, mi přijde poněkud absurdní.
Ne, Linux není zralý na desktop - čímž nechci říci, že na něm není použitelný. Ale možná kdyby se ty tlupy nadšenců kolem Linuxu vykašlaly na výrobu balastu a začaly se pořádně věnovat rozvoji několika málo distribucí, tak by v dohledné době na desktop i dozrál. Zatím jsem k jeho masovějšímu využití skeptický, na to prostě opravdu nemá.
Tak at pouzivaji Windows.Nikdo je prece nenuti prechazet,je to jejich volba,ze chteji zkusit neco jineho.BTW stejne trivialni zalezitost to je v Fedora,Ubuntu,Mandriva,Suse,....Ve firmach se vola specialista,mezi prateli se vola znamy,ktera to dela velmi casto zdarma.
Zraly je davno,ale sam se spoustou veci kam smeruje a jak co dela nesouhlasim a proto pouzivam OpenBSD.Kazdy si muze vybrat,nemam potrebu aby to muselo byt nutne nasazovano masove.Kdo chce co pouzivat,tak at to pouziva.
Které Windows to byly? XP, Vista a pokud si dobře pamatuju, tak i w2k chtějí po změně rozlišení potvrdit, že to je ok. Je tam 15vteřinový timeout. Pokud to nepotvrdí, přepne se rozlišení zpět.
Pokud by taková situace nastala ale třeba po výměně monitoru, pak je ještě možnost Stav nouze (po telefonu se dá říct, aby ten člověk po zapnutí počítače stále opakovaně mačkal F8 než se objeví nabídka) a změnit rozlišení tam. A to platí už od Win95.
Zrovna tohle po telefonu ve Windows opravdu řešit lze velmi snadno.
Ale pochopitelně se najde spousta jiných problémů. Vždy se dá oponent utlouct nějakým vhodně zvoleným argumentem. ;)
Neco podobneho se mi stalo ve Win95 (nebo mozna Win98). Nonitor se rozbil a nahradni nepodporoval nastavene frekvence. Kdyz clovek nabootoval do 'Stavu nouze', tak tam prakticky nikdy nic neslo nastavit - zarizeni pracovala 'v rezimu kompatibility' a pusobilo to na me dojmem, ze tamni nastaveni je stela nezavisle od nastaveni normalniho.
Ve W2k a WinXP toho lze dosahnout i bez 15 vterinoveho intervalu. Existuje totiz kombinace (rikejme tomu pravym jmenem, BUG) kdy se to asi 2x zepta, ale kdyz provedete dalsi zmenu bez POUZIT tak se jiz nezepta. Z hlavy presne nereknu, otestujte si to.
Cha, nastavení monitoru možná ano, ale to už musíte mít nainstalované správně ovladače pro grafiku, což se mi zdá že platí pro linux taky. Problém je ovšem s těmi správně nainstalovanými ovladači.
Pokud budete mít štěstí tak po nainstalovaní systému Vám linux naběhne ve správném rozlišení a bude rovnou fungovat. Což u Windows bezpečne nehorozí, tam máte po instalaci na 99% nastaveno na tvrdo 800x600 a pane uživatel nainstalujte si ovladač. Naštěstí tvrzení, "pokud budete mít štěsí..." se v posledních dvou letech mění na "Pokud budete mít smůlu,tak Vám systém nenaběhne ve správném rozlišení".
Bohužel tento stav padá na vrub výrobců HW, že pro Linux neposkytují podporu, což je zase z důvodu že není tak rozšířen, což je zapříčiněno mimo jiné také argumenty podobnými tomu vašemu .... to vypadá jako zašarovaná kruh, otázka jak z něho ven
2X: co máte prosím na tom domácím PC za distro? Začínám se rozhlížet po věcech typu MythTV, LinuxMCE adpod., protože bych chtěl využít přechodu na DVB-T k vytvoření "krabice", která by byla TV tunerem (PIP, teletext, time-shift nutný), rekordérem a DVD přehrávačem. Podmínkou je ale ovládání klasickým ovladačem.
Na jednu stranu mám na to bádání přes dva roky (u nás v "pohraničí" - Zlín - bude analog vypnut 11. 11. 2011 :-)), ale na druhou stranu pokud mi někdo doporučí něco vhodného, budu určitě rád.
Doma pouzivam Mandrivu v dualbootu s OpenBSD.Notebook jenom OpenBSD.Otazka je co presne tam budete chtit,protoze je pak mozne,ze bude vhodnejsi specialni distribuce.Za ty dva roky taky mohou nejake jine nez vami zminovane specialni pribyt,ale z tech dvou bych spise sel do MythTV.Nejvetsi pozor bude treba dat na vyber HW,cili radeji koupit neco rok stareho,co ale bez problemu zprovoznite,nez kupovat neco novejsiho a silene laborovat.
Sam mam zatim analog (na obou systemech),ale uz taky koukam po DVB-T a ciste v otazce DVB-T vyhovuje Kaffeine.Pro analog mam TV Time.DVD prehravam v cem se mi zachce,Kaffeine je ale opet dobra volba.Na vypalovani k3b (casto ale v CLI),kopirovani DVD k9copy,hudba Amarok a jinak na hudbu i filmecky VLC.Ovladac jsem nezprovoznoval i kdyz muj funguje.Mam to blizko a na TV moc nekoukam a stejne kdyz tak u toho sedim.
U mne spise hrozi,ze diky kabelovce tohle budu muset resit drive,protoze nemam normalni TV.Takze neni kam pripojit jejich slavny set-top-box.
hmm, predchozi "nove" ubuntu na mem brend nu stroji detekovalo rozliseni spravne, presto - pri aktivai setrice obrazovky (patrne, nebo nejaky setrici rezim) k necemu doslo a displej mi zahlasil neco jako "stavajici rozliseni neni podporovano"; veci v konfiguraku Xek nehraly roli; ja uz svuj nazor mam, tak mozna byt stacilo zmenit ten Vas, kdyz se nemeni hmatatelna realita
Ja jsem profesionalni programator, Linux pouzivam uz asi 12 let, ale kdyz jsem zjistil ze mi s pocitacem nefungujou monitory 16:9 tak jsem se na to radsi vykaslal a nechal jsem si 4:3 nez abych 2 mesice stravil nad reverseengineerovanim Xu a zjistovani, kde se musi udelat jaky magicky trik aby to chodilo. S Widlema to lidem samozrejme chodi bez problemu.
No, ono jestli problem opet nebude nekde mezi klavesnici a zidli :) Jak bylo napsano vyse. V dnesni dobe je uplne bezne, ze tak jako kazdej kdo podle barvicek posklada pocitac, tak je IT specialista, tak je uplne bezne, ze kazdej, kdo se nauci v libovolnem jazyce Hello World a par dalsich veci pripadne par specialnich vyrazu, tak je profesionalni programator :)
Na MFF chodí brácha a údajně se tam hodně učí API funkce Windows. A taky programátor čeho, že - jestli programuje čipy do dotekových vypínačů nebo mikrovlnek, tak třeba vážně s Linuxem vůbec neumí a má tam jenom ten editor a kompilátor toho svého mikroprocesoru.
Já můžu na rozlišení v Linuxu doporučit tenhle příkaz:
(Nastartujte jen do konzole)
sudo dpkg-reconfigure xserver-xorg
Je to textový průvodce, nastavuje i další věci, jako třeba klávesnici, ale důležité je, že je to prostě automatický průvodce v češtině. Vygeneruje xorg.conf a obvykle už to pak funguje a člověk na to nemusí sáhnout. Navíc si myslím, že instalace ovladačů grafiky ve Windows je časově náročnější, než si tady desetkrát odentrovat Další a šipkami vybrat volbu. Třeba u mě trvá instalace Catalystů 5 minut, pak restart, pak povolení HW akcelerace, restart, nastavení 32 bitů (vždy padne na 16) a teď u 8.9 mi vůbec nejede Control Center, u předchozí verze šlo normálně; zkoušel jsem všechny možné odinstalace a přeinstalace.
Takže to už radši investuju do sebevzdělání a napíšu si pár Option do konfiguráku, než se spoléhat na milosrdenství bugů.
Ano, stejně tak je v dnešní době úplně běžné, že se nepotřebuju stavět na hlavu a drbat se s editací konfiguráků v /etc/X11 nebo kdovíkde, abych nastavil rozlišení obrazovky. Ale je to běžné jen díky tomu, že Windows jsou na desktopu o hodně rozšířenější než Linux, jinak by to asi taková samozřejmost nebyla...