Pokud zemřel v 86. roce v nedožitých 64 letech, pak se narodil nejspíš v r. 1922, možná 23. Tedy v době zavření českých vysokých škol na podzim 1939 mu mohlo být nejvýš 17 - a to tedy těžko stihnul maturitu. Tu si mohl dodělat za váky, ale na VŠ nestoupil nejdřív na podzim 1945 - v archivu ročníku 45/46 by měl být o něm záznam. Možná v ročníku následujícím.
Do února 48 a čistek mohl stihnout nejvýš dva a půl ročníku, školy mohl dokončit po roce 1950. Čili tam by se nejspíš dalo najít něco o jeho studentském životě - možná včetně umístěnky, pokud obě školy dokončil.
Námět pro nějakého zvídavého studenta?
Ocividne nemas informace z ty doby. Muj deda je rocnik 1923 a stihl dostudovat techniku (pravoplatnej Ing.) prave 1948. Po valce byl pretlak a studovalo se hodne rychlym tempem; hodne lidi i hodne latky najednou. Prednasky v kinech (plny poslucharny) a tak.
Pokud se pamatuji (ne osobně, ale z vyprávění starší generace co tím přímo prošla) to opravdu fungovalo, mírně řečeno, živelně a rychle. Navenek by mohlo vypadat až kontumačním způsobem.
Např. ti, kterým válka školu "přestřihla", to po 45 dodělali vyloženě zrychleně - někdy prakticky jen stylem pár závěrečných zkoušek. Což neznamená, že se neučili. Prý se šrotili jak diví a informace získávali opravdu jakkoli se dalo (už to tu v diskuzi padlo). Ostatně někteří nespali ani během války, i když to bylo složité.
Jen prostě nemuseli projít dlouhodobým odseděním si a uděláním všech zkoušek během běžného procesu studia. Což pravda zmenšuje váhu určitého typu kvality - ne každý zvládne vše, dlouhodobě. Ale rozhodně nebyly diplomy lacino a vědomosti byly nutné. Umět prostě museli.
No, nebudu obhajovat tehdejsi pristup VS po valce (i kdyz se obavam, ze bych asi nic lepsiho nevymyslel, lidi byl nesmirnej pretlak a poptavka po nekterejch profesich zoufale nenaplnena). Nicmene jen dodam:
- nevim nic o tom, ze by v unoru vsechny rezimne nekompatibilni studenty vyhazeli, takze 3 roky to byly;
- vykon byl asi i v tech mizernejch podminkach dobrej na obou stranach poslucharny (kinosalu...), kdyz srovnam dedu se sebou a jinejma inzenyrama :-))
Po válce byla zcela mimořádná situace, nezapomínejte, že naše vysoké školy Němci na šest let zavřeli. Tudíž se jednak nashromáždilo mnoho uchazečů o studium, jednak se bylo potřeba pokrýt vzniklý nedostatek odborníků.
Mimochodem, náročnost studia, ale i motivace studentů byly dříve určitě daleko vyšší než teď.
V padesátých letech začala zřejmě první epizoda z nekonečného seriálu zásadních změn ve školství (každá v důsledku k horšímu):
- do školy se nastupovalo v roce, kdy dítě dosáhlo šesti let
- základní škola trvala 8 let
- gymnázium (resp. střední všeobecně vzdělávací škola) 3 roky
Má sestra, která do tohoto schématu zapadla, dokončila medicínu ve 23 letech, někteří její spolužáci ve 22 letech. Po škole následovala umístěnka tam, kam bylo potřeba. (V uvedeném věku nyní končí zdravotní sestry!)
