Názory k článku Příchod hackerů: jednočipové, neviditelné

Ve starých digitálních hodinkách byly pro ten účel speciálně navržené čipy. Mikrokontrolérem bych to nenazýval. Totéž se týkalo jednoduchých kalkulaček.

K hodinkách a kalkulačkách 80. let a pozdějších určitě ano. Co bylo v těch dřívějších není tak jisté, jisté je že tehdy byl návrh čipů tak drahý že speciálně navržené čipy nebyly obvyklé.

Was ist das "Milony"?

Das ist Melouny, aber šifrovaně ;-)

Ty prvni digitalni Pulsary jsou taky zname tim, ze na to aby clovek zjistil kolik je hodin potrebuje druhou ruku...

Pro mne bylo zajimave zjisteni, ze mely taky automatickou regulaci jasu, alespon je to tak napsane v tom anglickem textu na obrazku vlozenem v clanku.

Jen taková drobnost.

zmíněný "elektronický časoměr bez jakýchkoliv pohyblivých částí" měl pohyblivých částí několik.

První z nich a nejzákladnější základ většiny elektronických měřičů času - krystal. Krystal ke své funkci využívá vibrace. Je zajímavé, že i v této digitální době elektronika spoléhá na mechanické kmitání.
Další je třeba tlačítko.

Ne, třeba Atmel pro AT91SAM7X/XE používá k RTT (periferka Real Time Timer) RC oscilátor.

Pravda, přesnost řádově stovky ppm, dolaďování s krokem desítky ppm (standardní krystal 32k768 není problém pod 12ppm. Ve finále tak vyjdou přesnější hodiny procesoru :Q, protože není k dispozivi vhodnější reference a k té se jenom přibližuje. Ale poti gustu...

A krystal je dneska v 95% jenom jako reference, používaná pro PLL. Umožní to jednodušší synchronizaci, DFS, Spread Spectrum, vychází to líp na EMC,...

S RC oscilátorem RTC neuděláte, RTC které se za den rozchází o několik minut je k ničemu. I když to vykompenzujete, tak po čase se to stejně rozejde. Používá se to tak v případě, že je k dispozici pravidelná kalibrace proti DCF, GPS, NTP.

To vím taky, ale ví to taky soudruzi od Atmelu? Dal jsem to jako příklad, že se bez mechanicky dá obejít, ale je tam víc škody než užitku.

Microchip v jedné řadě používá RC oscilátor i na USB fullspeed device/host a kupodivu to funguje :-D.

RC oscilator se brutalne rozjizdi treba zmenou teploty, na RTC absolutne nepouzitelne.

No ono vzhledem k tomu, že u krystalu je teplotní závislost kvadratická, tak ani tam to není ta pravá hitparáda... Jo takhle termostatovaný krystal v měřcí technice, to už je jiný kafe a rubidiový oscílátor už je pro autonomní provoz dostačující :D

Velmi svérázné řešení jsem viděl i u jedněch socialistických spínaček z 80. let. Ty ještě neobsahovaly řídící IO pro posun vteřinovky, ale normální hodiny, jejichž nepokoj byl ovšem v kmitání udržován elektromagneticky, mělo to jeden řídící tranzistor. Na jeho výstupu pak byly i časově přesné impulzy, ty se ale v této konstrukci nevyužívaly.

Takhle se dřív dělaly běžně elektrické hodiny, jedny takové jsme měli v kuchyni. Mně to přijde pěkné chytré řešení.

Jo, Prim Elton. Presny to bude asi docela dost. Mimochodem, v GB meli dlouhou dobu kyvadlovky, po nekolik let od uvedeni krystalovejch hodin do metrologie stale prensejsi, nez ten krystal. (Ale mam dojem, ze uz byly vakuovany, nebo prinejmensim termostatovany.)

Jojo, když jsem dostal své první Texas Instruments "digitálky" zakoupené v Praze u překupníka ... to byly časy ... zlatá 80tá léta :-)

V pulce osmdesatych let byla cina jeste zaostalou zemedelskou zemi a prumysl ktery se v ni uz rozvijel jeste zdaleka nebyl ten elektronicky. Digitalky z te doby byly na 99% Taiwanske.

no ono by nestálo za škodu občas zmínit, jaká časový náskok v rocích měla např. army, nebo nasa. Spíš jen pro zajímavost, pokud se samosebou k informacím autor dostane.

Tak Nasa určitě preferovala spolehlivost před moderností. Než aby CPU v družici byl 2x rychlejší, ale 100x po cestě krešnul, tadši tam dali 3x pomalejší, ale odolnej proti radiaci, teplotním výkyvům, apod. U armády bych obecně předpokládal podobnej přístup. Než honění výkonu, tak spíš 100% funkčnost za všech okolností, možná proprietární šifrovací algoritmy, proprietární protokoly, komunikační sítě, ale že by dělali svoje vlastní CPU a byli několik let napřed (takže třeba několikanásobek výkonu v 80. letech) dost pochybuju. Předpokládám, že za ty neskutečný prachy co by to stálo radši koupili nějaký tanky, střely nebo zaplatili invazi na Grenadu.

"Seřiďte se velitelský čas. Teď je přesně jedenáct hodin čtyřicet osm minut, To je tři čtvrtě na dvanáct a tři minuty. A pro ty co mají digitálky: Dvě čárky, dvě tečky, židle a sněhulák."

Znám mírne odlišnou verzi:
Velitel zásahové jednotky říká podřízeným: „Srovnáme si čas: Je přesně 11 hodin 48 minut. Pro ty, co mají digitální hodinky - pendrek, pendrek, židlička, sněhulák.“

Prosím rozlišujte pojmy jednočipový mikrokontroler a jednočipový mikropočítač. On v tom JE značný rozdíl, tedy pro lidi co to programují. Mikrokontrolery (typicky pic12xxx, pic16xxx, ...) obecně nemají stack, případně ho mají jako zvláštní zcela oddělenou paměť, do které můžete přes push, pop, call, ret, no a nemáte přístupný stackpointer. Důsledkem je, že vám stack nemůže utéct do dat, všechno má ovšem svoji cenu - nejde napsat preemptivní multitasking například. Tedy nějak normálně. Navíc má stack hardwarem definovanou velikost. U jednočipových mikropočítačů (typicky x51,...)je normálně přístupný SP, což krom nesporných výhod má i nevýhody - chyba hardwaru ve vhodný moment pošle celý systém do pekel, no a těch šancí je u mikropočítačů (díky stacku v operační paměti) víc, takže se pak v problematických prostředích (nestabilní napájení, radiace, ...) jeví jako méně spolehlivé.

Pevný stack měly ze začátku i samostatné procesory, takové rozdělení je nepřesné.
Obecně jsou v dělení zmatky, jednočipový mikropočítač komunikuje s okolím pouze pomocí univerzální sběrnice, mikrokontrolér pomocí dodatečného hardware pro řízení okolního světa, jako třeba porty, USART, CAN, USB atd. Většina jednočipů jsou mikrokontroléry.

V poslední době je v těch názvech vůbec guláš - viz třeba ne tak dávná diskuse na téma co je nebo má být minipočítač.

To je teda pěkná kravina.