Jen taková drobnost.
zmíněný "elektronický časoměr bez jakýchkoliv pohyblivých částí" měl pohyblivých částí několik.
První z nich a nejzákladnější základ většiny elektronických měřičů času - krystal. Krystal ke své funkci využívá vibrace. Je zajímavé, že i v této digitální době elektronika spoléhá na mechanické kmitání.
Další je třeba tlačítko.
Ne, třeba Atmel pro AT91SAM7X/XE používá k RTT (periferka Real Time Timer) RC oscilátor.
Pravda, přesnost řádově stovky ppm, dolaďování s krokem desítky ppm (standardní krystal 32k768 není problém pod 12ppm. Ve finále tak vyjdou přesnější hodiny procesoru :Q, protože není k dispozivi vhodnější reference a k té se jenom přibližuje. Ale poti gustu...
A krystal je dneska v 95% jenom jako reference, používaná pro PLL. Umožní to jednodušší synchronizaci, DFS, Spread Spectrum, vychází to líp na EMC,...
Velmi svérázné řešení jsem viděl i u jedněch socialistických spínaček z 80. let. Ty ještě neobsahovaly řídící IO pro posun vteřinovky, ale normální hodiny, jejichž nepokoj byl ovšem v kmitání udržován elektromagneticky, mělo to jeden řídící tranzistor. Na jeho výstupu pak byly i časově přesné impulzy, ty se ale v této konstrukci nevyužívaly.
>Jak je tedy možné, že je dnes prvenství v oblasti mikroprocesorů spojováno s i4004 a nikoliv s TMS 1000?
A možná to prvenství měl ještě někdo úplně jiný, akorát o tom z civilů nikdo nevěděl: http://www.firstmicroprocessor.com/
Tak Nasa určitě preferovala spolehlivost před moderností. Než aby CPU v družici byl 2x rychlejší, ale 100x po cestě krešnul, tadši tam dali 3x pomalejší, ale odolnej proti radiaci, teplotním výkyvům, apod. U armády bych obecně předpokládal podobnej přístup. Než honění výkonu, tak spíš 100% funkčnost za všech okolností, možná proprietární šifrovací algoritmy, proprietární protokoly, komunikační sítě, ale že by dělali svoje vlastní CPU a byli několik let napřed (takže třeba několikanásobek výkonu v 80. letech) dost pochybuju. Předpokládám, že za ty neskutečný prachy co by to stálo radši koupili nějaký tanky, střely nebo zaplatili invazi na Grenadu.
Prosím rozlišujte pojmy jednočipový mikrokontroler a jednočipový mikropočítač. On v tom JE značný rozdíl, tedy pro lidi co to programují. Mikrokontrolery (typicky pic12xxx, pic16xxx, ...) obecně nemají stack, případně ho mají jako zvláštní zcela oddělenou paměť, do které můžete přes push, pop, call, ret, no a nemáte přístupný stackpointer. Důsledkem je, že vám stack nemůže utéct do dat, všechno má ovšem svoji cenu - nejde napsat preemptivní multitasking například. Tedy nějak normálně. Navíc má stack hardwarem definovanou velikost. U jednočipových mikropočítačů (typicky x51,...)je normálně přístupný SP, což krom nesporných výhod má i nevýhody - chyba hardwaru ve vhodný moment pošle celý systém do pekel, no a těch šancí je u mikropočítačů (díky stacku v operační paměti) víc, takže se pak v problematických prostředích (nestabilní napájení, radiace, ...) jeví jako méně spolehlivé.
Pevný stack měly ze začátku i samostatné procesory, takové rozdělení je nepřesné.
Obecně jsou v dělení zmatky, jednočipový mikropočítač komunikuje s okolím pouze pomocí univerzální sběrnice, mikrokontrolér pomocí dodatečného hardware pro řízení okolního světa, jako třeba porty, USART, CAN, USB atd. Většina jednočipů jsou mikrokontroléry.