V našich zeměpisných šířkách je zavedeno H0. To máte asi tak, jako byste měřili v imperiálních jednotkách - není to špatně, ale jsme zvyklí na metrické.
Tak to vás asi nemile překvapí dopravci a celníci na ostrovech na západ od našeho kontinentu. Váhu vyžadují v librách, rozměry v centimetrech. Pokud použijete Kg, tak máte problém vy. A pokud naopak přichází cokoliv z USA, tak doporučuji si prověřit, zda rozměry nejsou v palcích.
Aneb SI je pro vědce. V obchodním styku je nutno být obezřetný, uvádět jednotky a raději ověřovat.
SI neni, nebyla a nebude nikdy majoritni soustava. Jestli se ji pouziva 20% vedeckych pracovniku tak je to moc.
Duvod je v tom, ze je to politikum, nikoliv bezproblemova relalitu reprezentujici soustava.
Metr ma problem - ma umelou definici, ciselna konstanta delici rychlost svetla. Coz je v poradku, ale proc pouzivat m kdyz je tu rovnou c.
Kilogram - vaha je jeste hrosi je to m: a) m = F/g nebo b) m = E / c^2 nebo c) m = E/v^2
Za b je lepsi nez c a a, ale b se hure meri nez a nebo c.
Takze ne, opravdu se SI moc nepouziva, i kdyz si pamatuju, ze soudruzi tvrdili opak.
Tak ta umela definice je jen definice "presneho" metru. Ta puvodni definice metru je 1/10000000 kvadrantu zemskeho, tedy puvodne obvod zeme meril 40000km. To uz tak umele neni.
Kilogram? Vaha jednoho litru vody. A litr je decimetr krychlovy. To mi prijde jako docela prirozena definice.
Presna definice palce je beztak vztazena k metru. A nepresna definice palce je znacne mene presna nez nepresna definice metru. A stejne je to i s ostatnimi jednotkami.
Kilogram je momentálně odvozen od Mezinárodního prototypu kilogramu, ale už příští rok i ten nejspíš skončí a SI bude založena čistě na fyzikálních jevech.
Kilogram má jeden zásadní problém, a to že na rozdíl od ostatních jednotek má jiné měřítko (je odvozen z decimetru krychlového místo metru krychlového). Navíc je podivné, když je základní jednotkou kilogram, což není základní forma té jednotky (to je gram). Nicméně tohle jsou historické pozůstatky z dob, kdy metrický systém neměl moc předpon.
Jinak SI nemá jenom definice, má i tzv. realizace, které jsou méně přesné, ale snáze měřitelné, a to buď oficiální tzv. mise en pratique (pro kilogram to je použití kopie mezinárodního prototypu) nebo „jakýkoliv způsob v souladu se zákony fyziky“.
Cituji z tooltipu xkcd 878: "Nevím, co je víc výmluvné - počet stránek, které má na Wikipedii debata o tom, jestli se měřítko 1/87,0857143 nazývá „HO“, či „H0“, nebo to, že jsem si během několika minut od chvíle, kdy jsem se o tom dozvěděl, vytvořil na věc extrémně vyhraněný názor." :)
No, jak kde. U nás se vždycky říkalo há ó.
Česká wiki nekompromisně uvádí H0, anglická to ale vysvětluje - stručně: v USA je HO ("ejč ou") a měřítko 1:87,1 - v Německu H0 (halb null) a měřítko 1:87 přesně.
Vývojově je H0 přesnější (přibližně poloviční měřítko nejmenšího z původních velikostí Märklinu 0,1,2,3 - odtud ta "poloviční nula").
Podotkl bych k tomu, že "ou" se říká (říkalo?) třeba v telefonních číslech jako nula, takže to americké HO je celkem pochopitelná záměna graficky i foneticky zaměnitelného prvku.
Tady to je celé: http://en.wikipedia.org/wiki/HO_scale
To je ale legracni "nabozenska" valka... Staci ze to nejaky obchodnik nekdy spatne oznacil a vyrostla cela generace jednoho presvedceni. Treba ja jsem chodil do obchodu "Mlady technik" pro komponenty H0 (Há nula) nejcasteji od firmy Piko z NDR ktera pouzivala pravdepodobne autentictejsi nemecky standard odvozeny od prukopnika fy. Marklin.
V dobách NDR, kdy jsme si vozili vláčky z Drážďan, byla navíc výslovnost HáÓ směšná - HO totiž byla v NDR zkratka Handelsorganisation, tedy státního obchodu. Enderácký prodavačky HO za rozchod nepovažovaly, takže nezbylo než to vyslovovat správně "hánul".
Kde jsou ty časy, kdy hlavní vláčkařský obchod byl v Praze na jedné z nejlepších adres - v pasáži SBČS naproti Prašné bráně! Kolik času já tam doslova proslintal nad mašinkama, stejně zaměřeného rodiče nemaje! A co teprv v Drážďanech, kde měli v obchoďáku (HO!) celý patro - jenom vláčky, modely, koleje, semafory...
