Vlákno názorů k článku Příchod hackerů: Y2K – apokalypsa, která nebyla od zbreiten - Což rok 2000, to ještě šlo. Ale co...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 25. 3. 2014 10:52

    zbreiten (neregistrovaný)

    Což rok 2000, to ještě šlo. Ale co teprve přechod na rok 10000, to bude mazec! Naštěstí se toho většina z nás nedožije:-)

  • 25. 3. 2014 10:55

    Lemming (neregistrovaný)

    Myslím, že ne. Už teď se data ukládají ve většině případů jako 64 bitový počet milisekund.

  • 25. 3. 2014 17:40

    Jarda_P

    Rekl bych, ze na papiru popsanem husim brkem a dubenkovym inkoustem to problem nebude. Tou dobou asi lidstvo jine technologie mit nebude.

  • 25. 3. 2014 19:39

    Radovan (neregistrovaný)

    Také jeden z té doby:

    Byl jednou jeden chlápek, zdatný to programátor v COBOLu. Devadesátá léta se přehoupla do své druhé poloviny a Jack si konečně začal získávat respekt a úctu, když se stal soukromým konzultantem specializovaným na konverze na rok 2000. Cestoval po celém světě a dělal pro prestižní firmy, trávil prací i 90 hodin týdně, ale stálo to za to. Ale několik let této monotónní práce se nakonec na Jackovi podepsalo a problémy se spánkem a noční můry o roce 2000 překročily únosné meze. Dohnaly Jacka k tomu, že začal přemýšlet, jak se roku 2000 vyhnout. Nakonec podepsal smlouvu s kryogenickou firmou a nechal se zmrazit do roku 2001. Chtěl být probuzen, až budou všechny oslavy i počítačové krachy dávno minulostí, jen aby mohl v klidu dožít. Tak ho šoupli do takové té skleněné ledničky, dali mu injekce na zpomalení tepu, nastavili datum probuzení a bylo.

    Další věc, kterou Jack uviděl, byla velmi nezvykle zařízená místnost, naplněná velmi vzrušenými lidmi, kteří říkali věci jako ‚Je to zázrak!‘, ‚On žije!‘ a podobné. Byly tam kamery, jaké v životě neviděl, a vůbec spousta zařízení, které vypadalo jako ze sci-fi filmů.

    Kdosi z těch lidí k němu přistoupil. Jack nedokázal zakrýt vzrušení:

    „Už je po tom? Už je rok 2001? Je po všech těch oslavách a problémech?“

    Ten chlápek mu začal vysvětlovat:

    „Víte, není to úplně tak, jak myslíte. Víte, počítačový systém té kryogenické firmy nebyl kompatibilní s přechodem na rok 2000. Ve skutečnosti je teď o osm tisíc let později. Ale vůbec se tím netrapte. Někdo důležitý s vámi chce mluvit.“

    Na to se na jedné zdi, která byla ve skutečnosti obří obrazovkou, objevila tvář muže, velmi připomínajícího Billa Gatese, patřící ve skutečnosti Presidentovi Země, a začala hovořit o tom, jak vypadá dnešní svět, aby se Jack nebál, že na celém světě vládne mír, nikde lidé netrpí hlady, vesmírný program byl přepracován a teď jsou na Měsíci a Marsu lidmi obývané kolonie. Technologie postoupila natolik, že každý má doma interface virtuální reality a může kdykoliv kontaktovat kohokoliv na celé planetě, sledovat jakoukoliv zábavu či muziku, zkrátka cokoliv.

    „To zní báječně,“ povídá Jack, „ale zajímala by mě jedna věc. Proč se o mne všichni tolik zajímají?“

    „Víte,“ povídá prezident, „rok 10000 je skoro za dveřmi. No, a ve vašich záznamech se píše, že umíte COBOL.“