Vlákno názorů k článku Příchod hackerů: žalud v kapse od muf - Není pravda, že Archimedes byl známý jen v...
-
muf (neregistrovaný)
Není pravda, že Archimedes byl známý jen v Anglii. I zdejší(tehdejší Československo) mikropočítačová scéna kolem Mikrobáze a AR o něm koncem 80. let velmi dobře věděla a pár kusů se sem na přelomu 80. a 90. let dostalo.
Bylo to cosi jako sen - domácí počítač s neuvěřitelně rychlým procesorem...vedle kterého byla Amiga či STčko vlastně trapné. Dnes - po létech - je možné si ten sen splnit na eBay :-)
Když jej ukážete dnešní "mládeži", je pro ně šok, že v tom je ten nejryzejší ARM, jaký můžete mít. Často se domnívají, že ARM je cosi superhyperultramegacool nového, soudobého.... -
fanoush (neregistrovaný)
Raspberry pi ma vubec k ARMu a RiscOS hodne blizko. Lidi od Broadcomu co jsou za PI maji koreny v ARM. I do komunity se tim dostalo spoustu lidi z UK kteri s Acorn, BBC, RiscOS vyrostli nebo dokonce uz tehdy byli stredniho veku. V diskuznim foru na raspberrypi.org to jde docela poznat (v dobrem i spatnem). Tolik 'duchodcu' jsem na jinem foru jeste nepotkal :-)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelTrosku doplnim, jak to +- vypadalo v dobe uvedeni ARMu:
Intel 80286 @ 8 MHz
~1,2 MIPS pro 16bitové operace (16bitovy crap)
134 000 tranzistorů on chipMotorola 68000 @ 8MHz
~1 MIPS pro 16bitové operace
~1/2 MIPS pro 32bitové operace
~2 MIPS maximum pro syntetické testy
68000 tranzistorů on chipARM2 @ 8MHz
~4,5 MIPS pro 32bitové operace
30000 tranzistorůSice to nic nevypovida o realnem pouziti Amig a STcek - tam to nahrazovala cipova sada - ale ARM byl docela blesk z cisteho nebe.
-
fe (neregistrovaný)
ARM2 @ 8MHz (~4,5 MIPS) se začal testovat 26. dubna 1985 takže do produkce mohl jít na přelomu let 1985/1986.
Motorola 68000 se začal testovat 1980 a do produkce se dostal v roce 1981.V roce 1984 byla uvedena Motorola 68020 (~5.36 MIPS @ 33MHz).
Takže, co se týče hrubého výkonu, to zase takový blesk z čistého nebe to nebyl.
Ovšem parametr MIPS/Watt je skutečně úctyhodný. MIPS/počet transistorů nelze srovnávat z důvodu rozdílné architektury RISC (ARM) a CISC (68k)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Jasne, ale reaguju na zminku o Amigach a STckach, takze se ma cenu zabyvat prave roky 1984-1986, tim padem i 68000 taktovanou nekde okolo 8 MHz (7,neco na Amigach).
MIPS/pocet tranzistoru zminit urcite jde, no spravedlive by se mela jeste uvest code density (a vliv ceny RAM), ale to by asi opet vedlo k flamu :D
-
Kolemjdoucí (neregistrovaný)
Flame nenastane, všichni včetně Intelu věděli, že 80286 měla být poslední generace x86, proto Intel plánoval i860 http://en.wikipedia.org/wiki/Intel_i860
Trh ovšem i860 a RISC všeobecně nepřijal a vynutil si i386.
Stejná situace se zopakovala o 15 let později s Itanium :-) -
Petr M (neregistrovaný)
386 od Intelu jsem ještě neviděl, ale od AMD jsem jich měl v prackách plno. Tam spíš jde o to, že AMD vzalo 286, rozšířilo interně na 32b, zrychlilo a nabídlo zpětnou kompatibilitu a natisklo na to číslo 80386SX, pak vyvedlo 32b sběrnice a na světě byla 80386DX.
Intel se pak nechtěl nechat zahambit a vypustil 486...
A pak už bylo Pentium proti "Káčkám", vychytávky jako MMX, SSE,...
-
Trident (neregistrovaný)
Hmmm... zapominas na prvni pentia od intelu vx 5x86 amd
Treba uvodni pentium 75 a 90tka
MMXprislo pozdeji. MMX teprv az u Pro verzi intelu a SSE mane tusim snad az PIII. Mate v tom nakej hokej pane predsedo.Tenkrat se to dalo dobre sledovat protoze tech instrukcnich sad nebylo tolik. Dneska ti vypousti spolecnosti mraky procesoru s novymi instrukcejejichz instrukcni sady se malokdy plne vyuzivaji. Je to moc rychle. Ono trva tak 1 generaci cpu nez dojde k nasazeni u aplikaci kde zavisi na vykonu a 2 generace nez dojde k realnemu nasazeni do beznych aplikaci. Nez se zacly vyuzivat zminene MMX trvalo to hodne dlouho.
-
Jimmy (neregistrovaný)
Pentium Pro MMX instrukce ještě neumělo. MMX přišli až s Pentium MMX a Pentium II. SSE přišlo až s Pentiem III a jednalo se o reakci na 3DNow! od AMD.
5x86 od AMD byla lepší 486ka a přišla na trh o rok později než Pentium 75.
Takže AMD většinu existence následovalo kroky Intelu (což u firmy cca 15x menší není nic divného) a největší pokrok úspěšně prosazený proti Intelu byla instrukční sada x86-64. Na druhou stranu AMD existující architektury dotahovalo mnohem dále než intel, což dělá dosud.
-
Sten (neregistrovaný)
Cathedral (Intel) and bazaar (AMD). Dobře je to vidět právě na x86-64. Intel se snažil několikrát vytvořit novou instrukční sadu, pokaždé krásně navrženou, velmi promyšlenou, úspornou a rychlou, zatímco AMD jen spíchlo sadu z K7 s instrukčními prefixy pro 64 bitů a přihodilo pár extra registrů a NX bit. Jak se ukázalo, bylo to „good enough“.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
"pokaždé krásně navrženou, velmi promyšlenou, úspornou a rychlou" - které ty instrukční sady by to měly být? 860 asi ne... Itanium? 960 nebyla spatna, IA-64 se mi libi, ale zatim neprorazila.
-
muf (neregistrovaný)
Jestli si dobře pamatuju, v tom článku v AR, který máte možná na mysli, se psalo o skvěle běžícím leteckém simulátoru na Archimedovi, který je napsaný v Basicu.
Ale možná to bylo někde jinde. Je to strašně dávno :-(Každopádně jsme o Archimedovi dobře věděli a chtěli ho... No a pak, vlastně skoro během roku, se otevřely hranice a my si začali vozit z Německa ta "pitomá" PC ...
