V článku tvrdí p. Tůma - „Tato validace bude probíhat fyzicky ověřením občanského průkazu na některém z validačních míst, případně pomocí elektronického certifikátu. Druhou metodu bude možné provést na CzechPointu,“ vysvětlil Tůma. A já jako pracovník veřejné správy, jehož činnost úzce souvisí s CzechPointem, říkám: Zlaté oči a ani náhodou. Využití dat z registrů, o které se opírá CzechPoint, má docela jiné účely, slouží pro výkon veřejné správy,a projekt soukromé firmy jím není. Kdo by vás pustil k datům registrů prostřednictvím CzechPointu pro soukromé účely? Projednávali jste to vůbec s někým z Ministerstva vnitra ČR, které za CzechPoint odpovídá? Nedejte se vysmát.
A nemyslí tím náhodou, že uživatel použije CzechPoint k tomu, aby zaslal ověřenou (podepsanou) zprávu CZ.NICu a nemusel chodit na nějakou pobočku někam do velkého města? To přece CP podporuje ne?
Pokud to bylo míněno takto, pak souhlas, žádost lze do datové schránky CZ.NIC odeslat prostřednictvím CzechPointu. Ale žádost o co vlastně? O ekvivalent OP? Tak to ani náhodou. Základní slabina tvrzení v článku zůstává - a sice mystifikující tvrzení o občance z internetu. K tomu lze říci pouze následující. K vydávání OP jsou určeny pouze úřady k tomu pověřené, totéž se týká ŘP a pasů. Akreditovaní poskytovatelé certifikátů pak mohou vydávat komerční nebo kvalifikované (pro styk občana s veřejnou správou) certifikáty jako jakýsi elektronický ekvivalent OP (ale ne ve všech případech ekvivalent, samozřejmě). Vše ostatní má průkazní hodnotu, asi jako razítko z bramboru, vyrobené doma v kuchyni, nebo občanka vyrobená firmou S.R.O. kde si na ostrovech Fidži, tedy nulovou. Nechť si pánové z CZ.NIC nastudují příslušnou právní normu, jaké doklady lze v ČR použít k osobní identifikaci.
