„Právo na přístup k internetu“ bych viděl spíš jako právo (tedy podle vaší terminologie nezadatelný nárok) přistupovat k informacím v prostředí internetu, tedy určitě ne jako povinnost kohokoli zřizovat mi připojení. Samozřejmě, že je správné, pokud se represivní složky států starají o to, aby se v tomto prostředí nešířily nelegální informace typu dětská pornografie, terorismus apod. Ale především je potřeba vyjít z presumpce neviny, tedy obráceně, než si to vykládá např. BSA, podle které je každý, kdo umí něco okopírovat prakticky zlodějem (možná jim to ještě nikdo neřekl, ale zlodějina je především výkon jejich činnosti, byť posvěcená "nějakým právemů). Mimochodem, co to vlastně je internet?
BSA jedná iba na základe zákona, ktorý vydal štát – tj. nami volení zástupcovia. BSA si to nijak nevykladá, vykladá si to tak štát.
Čo je to nelegálna informácia opäť definuje iba štát. Až sa mu bude hodiť zakázanie písania kritických príspevkov trebárs o globálnom otepľovaní, tak to proste zakáže a tvoje právo pristupovať k netu ti bude k ničomu.