Problémem nejsou GUI, ale 20 let starý návrh X serveru, který není schopen poskytnout rozumnou podporu akcelerace a možnosti vzdáleného přístupu. I bezpečnost spojení se řeší nejrůznějšími nadstavbami...
Společného má to, že akcelerace většinou nefunguje vůbec nebo je ji potřeba kvůli stabilitě vypnout (nenechte se oklamat tím, že zavádíte modul DRI, protože jednotlivé ovladače ho samy pro jistotu vypínají). VNC sice funguje, ale implicitně bez zabezpečení (tj. i heslo se posílá v otevřené podobě). Kromě toho jsou přenosy nenažrané na datový tok, což potvrdí každý, kdo má tu čest používat VNC i vzdálenou plochu od MS.
Nevim presne co mate na mysli pod pojmem akcelerace, ale ja zcela bezne hraju hry jako DOOM 3 ci Unreal T. apod., kde se bez akcelerovane grafiky neobejdete...Hraju je naprosto bez nejmensich problemu. Pouzivam karty Nvidia.
Vzdalene se grafickym terminalem pripojuju pres sifrovane spojeni (X pres SSH) a je to tak jednoduche, ze uz to snad jednodussi ani byt nemuze. Zabezpecit VNC take neni neprekonatelny problem, takze mam ted pocit, ze tady tak trochu blabolite.
X11 ma furu nedostatku, ale ve srovnani s Windows take furu vyhod - nezlobte se na me, ale nechtel bych mit GUI natvrdo zadratovane do systemu, nechtel bych mit sitove netransparentni GUI. Ze je X 20 let stare ? Myslite, ze tech 20 let se nevyvijelo ? Mimochodem i pred temi 20 lety melo moznosti, ktere konkurencni prostredi nemaji dodnes.
VNC se bezne pouziva i ve svete Windows - nechapu proc jeho nedostatky spojujete s Linuxem.
Odezva terminálově provozované aplikace je hrozná i na 100Mbps síti. Doporučuji vyzkoušet (v reálném provozu, ne na prázdné síti a strojích, které nedělají nic jiného). 3D akcelerace je úplně mimo návrh X a eventuelní rozšíření X protokolu je IMHO nereálné. A VNC se hodí na vzdálenou správu, kde ovšem "Vzdálená plocha" z Windows (i díky X architektuře) dostává víc, než jen na frak.
Osobně doufám, že velmi brzo bude názor o nedotknutelnosti X v menšině a konečně se podaří je zakopat do hrobu. Čím dřív, tím méně nám ujede vlak. A to se týká i ergonomie prostředí (widgety), která je stavěna minimálně na 1600xněco, než na běžné kancelářské nasazení (ne že bych neměl 21 palcový monitor, ale běžné notebookové karty prostě takové rozlišení bez rozmazání nezvládnou).
Myslim, ze X neni nutne zakopavat do hrobu a ze od te doby, co je X.org a ne XFree se hybou pouzitelne. Akceleraci by to ovsem skutecne potrebovalo dovest do funkcniho stavu.
Taky bych neměl zapomenout na to, že nelze bez restartu běžně měnit rozlišení ani barevnou hloubku (natož k tomu donutit i aplikace). To je dost zásadní problém stejně jako dostatečná modularita X serveru, podpora HW a skutečná 3D akcelerace (v X je normální pouze 2D a to ještě jen někde).
Nakonec i přes cingrlátka v KDE a nejednotnost Gnome to znamená, že uživatel MS Windows je při přechodu na Linux poněkud... rozčarován.
Rozlišení lze měnit jen směrem dolů. Pokud nosíte laptop s sebou a připojujete ho k projetoru, LCD displejům a monitorům, docela právě tohle zamrzí. A nejde o 3D akceleraci plochy, ale o akceleraci obecně. A binární moduly do X? To je taky kapitola sama pro sebe. A aby na změnu rozlišení reagovaly aplikace? Tak to už je v X opravdu problém.
Neni problem mit v konfiguraci nastaveno vetsi a pri startu nastavit mensi. 3D akcelerace je zalezitosti driveru a ne navrhu nebo stari X. A drivery jsou zalezitosti firem vyrabejicich graficke karty. Tj. placete na nespravnem hrobe.
Rozliseni jde imho menit i smerem nahoru - aspon jsem s tim zatim nemel nejmensi problem (prave jsem si to prakticky overil). Navic docela slusne funguje klavesova kombinace CtrlAlt+- a neni ani potreba pouzivat programy typu xrandr. Binarni moduly do X? Jaky s nimi mate problem? Osobne mi na mem notebooku funguje binarni driver s jistym patchem pro chipset i915 ktery byl zkompilovan pro Linux a X.org - a muj notebook bezi na NetBSD a XFree86... Takze s temi binarnimi moduly to asi takovy problem nebude ne? 3d akcelerace je skutecne zalezitosti driveru - a napr. s nVidia instalatorem je to imho hracka - delal jsem to jen jednou a zvladl jsem to bez delsiho cteni dokumentace. ATI uz ma dnes take graficky instalator, se kterym to neni nijak slozite. A co myslite tim "aby na zmenu rozliseni reagovaly aplikace"? To jsem asi nepochopil... Me osobne na X nejvice vadi to, ze nejde (alespon jsem zatim neprisel na rozumne reseni) se pripojit do jiz bezici session na dalku. Napr. bezi mi pocitac na koleji a chci se na nej pripojit ze skoly a pracovat v jiz bezici session. Vim ze existuje x0vnc, ale to je obludne pomale - vskutku obludne, hlavne protoze predstavuje dost extremni zatez pro CPU (cca 75% na Athlon 2500XP+ pokud se dobre pamatuji) - tento problem je nejspis zpusoben tim ze pracuje na principu periodickeho "dotazovani" na stav X displaye. Pokud nekdo vite o necem lepsim, rad se necham poucit.
S každým binárním ovladačem je problém. Náhodná zatuhnutí, při každé release některé karty přestanou chodit atd. Zkuste alespoň trochu sledovat X.org vývoj. Kromě toho vyžadujete featuru, kterou prostě Xy neumí a jakékoliv roubování na současný stav bude zase jen problém.
Ano problémy jsou - a vždycky budou - ale nejsou zdaleka jen s X. Já Xy nijak dramaticky neobhajuji, jsem si vědom toho, že kumalace různých problémů způsobených zpětnou kompatibilitou začíná být neúnosná. Jinak nemám vůbec chuť vývoj X.org sledovat, nijak zásadně mě to netrápí (zatím mi to běží, až to fungovat přestane tak se o to začnu zajímat). A myslím si, že doplnit tuhle vlastnost do X by nemuselo být zas tak příšerně složité, osobně si myslím, že je spousta jiných které se tam nacpaly a bylo to podstatně složitější. IMHO by stačil podobný multiplexor jako je screen/rio a pod - samozřejmě v trošku jiném smyslu, ale fungovat by to IMHO mělo.
Taktez.
Az na par problematickych karet s cipy Nvidia, o kterych je to znamo, zadne problemy nejsou. Je to oblibena legenda - o zlych a osklivych closed source ovladacich Nvidia, ktera tvrdosijne odolava.
Ehe? Legenda? Já blb jsem koupil NVidii malým klukům na hraní - světe div se - her v Linuxu a jen tak mimochodem v Gnome. Kdybych tušil, že X (XFree) naskočí po každém "zkompilování" ovladače (nechá li se ten proces tak nazvat) právě jednou a před dalším spuštěním je budu muset z neznámých důvodů znovu "kompilovat", tak jsem jim připlatil za nějaký Radeon. A to jsem NVidii kupoval v dobré víře, že za ty tři roky, kdy jsem se s ní na Linuxu nepotkal už ty problémy musejí mít dávno vyřešené. Ohledně té kompilace nevím přesně, co je nutné spustit z celého procesu kompilace znovu, ale spuštění celého procesu instalace binárního ovladače zafungovalo. Neměl jsem víc času na podrobnější zkoumání, pokud někdo víte kde je problém, budu rád když mi to pomůžete odstranit. Takhle totiž ten Linux "nabíhá" staršně dlouho.
Možná blbý dotaz, ale je to první co mě napadlo: nemůže to být jen chybějící modul, který se po dokončení kompilace sám rovnou natáhne do paměti? Něco jako 'modprobe nvidia' by nepomohlo?
Ne, v tom problém nebyl. Tam stačilo shodit Xserver, znovu jej nastartovat pomocí startx a už to nenaběhlo. Tudíž ani modul se mi nemohl vytratit z paměti. Mám podivné tušení, že instalace provedla něco (možná to nějak zresetuje tu kartu) co v tom modulu chybí a jen díky tomu to celý nastartuje. Neměl jsem bohužel moc času na zkoumání, která část toho instalačního programu za to může, třeba by nebylo nutné to celé kompilovat a stačilo by jen přeinstalovat zkompilované, ale to budu zkoumat až se mi ten počítač zase někdy dostane na delší dobu do ruky. Mám to k němu cca 50 km :-)
Me se sekaji porad, ale da se to cekat, holt prepinat z Xek s nvidia ovladacem na Xka s nv ovladacem (tj tim free) neni dobry napad a ze to byva omylem nepomuze. Samy od sebe (tj. bez opusteni Xek ve kterych bezi) se mi jeste nezasekli. Dost mi vadilo, ze po sobe neuklidili kurzor, ale to uz je (nova verze, akorat nevim jestli nvidie nebo nv) taky vyreseny.
Moznost okamzite zmeny rozliseni a barevne hloubky uz podle me zas tak zasadni neni - zvlast v dobe, kdy LCD panely jednoznacne vedou a nejlacinejsi graficka karta ma 32-64MB pameti. Nic jineho nez nativni rozliseni panelu v 32 bitove barevne hloubce proste nema smysl provozovat.
Mam duvodne podezreni, ze jste zamrzl kdesi v roce 1998, maximalne 2000 kdesi u starych RedHat distribuci. Samozrejme, ze rozliseni bez restaru menit lze.
Mimochodem - neustala zmena rozliseni je pro laicke uzivatele denni chleb, ze ano... :-) Obzvlaste ve spojeni s LCD panelem je to zajiste oblibena zabava ditek skolou povinnych a jejich babicek.
Nenechte se vysmát. RandR měl RH v distribuci jako jeden z prvních, dokonce jsem o tom psal i článek. Rozlišení lze měnit jen směrem dolů. Já (na rozdíl asi od vás) používám počítač k práci a cestuju s notebookem mezi několika monitory, LCD displeji a projektory. To, že si takovou věc nedokážete představit neznamená, že to je vlastnost k ničemu.
No nevím. Maximální rozlišení X serveru nejde překročit. Musíte změnit konfiguraci X serveru a znovu ho spustit. A pokud se použije CTRL+šedivé mínus a plus, tak se změní jen výřez obrazovky a ne rozlišení. A co se týká informování aplikací o takových akcích, tak to je základ. Nestane se, že pak je aplikace "mimo". Prostě Xy jsou dávno překonané a (naštěstí) to někteří už vědí a snaží se s tím něco dělat. Bohužel je tady spousta chytráků, kteří se bojí každé novinky a kritiky.
Mám dotaz: Používá Linux z těch mluvků tady někdo doopravdy nebo jen o tom velkohubě mluví?
Maximální nastavené rozlišení nejde překročit, ale nic mi nebrání si jednorázově nastavit maximální rozlišení které mi vyhovuje. Na změnu rozlišení se používá např. příkaz xrandr.
Nesouhlasím s názorem, že koncepce X je dávno překonaná. Ne ve srovnání např. s koncepcí Windows, kdy je grafika integrovaná do kernelu a běží v ring 0. Já koncepci X považuji za výbornou, možná jde vylepšit, ale není špatná a rozhodně ne překonaná.
Já ti nevím, používáš linux a nebo sis o něm někde něco přečetl a jenom o něm mluvíš? :-) Já nemám problém ani s přepínáním rozlišení, ani s akcelerací, ani s výkonem, prostě ničím z toho co jsi uváděl. Podle toho co tu říkáš, tak mluvíš o XFree86 verze 3.x, které je už dávno překonané. Tam skutečně byl problém s výkonem, akcelerací atd. Ale to už řadu let není dávno pravda, dnes je X jinde.
No, minulé zásluhy ještě nečiní patent na moudro, a Milan mnoho moudra ve svých příspěvcích k tomuto článku ještě nevyjevil. Nějak nevysvětlil, proč jeho problém nemají jiní stejně intenzivně laptopující jedinci :)
Ani neschopnost podepsat se nečiní nárok na patent na rozum, jak to tak vypadá. Xy jako takové mají své dny sečteny a čím dřív budou nahrazeny, tím lépe pro všechny (pozor, nikdo nic neřekl o tom, že nějaká zpětná kompatibilita nebude existovat). Projekt Y není jediný a já doufám, že hlášky a postoje typu "mně to funguje", "ostatní jsou blbci", "tohle se dá obejít", "když tomu nerozumím, stejně do toho můžu kafrat", "všechno nové je horší, než to co jsem se včera naučil" atd. nebudou clonit objektivnímu pohledu na věc (viz třeba ten odkaz na PDF od projektu Y).
Paneboze tohle je verejny forum, zadnej corporate mail, tak si ty kecy o podpisech nech. Y-Windows je ma sice peknej navrh, ale trvalo by minimalne 5 let nez by byl pouzitenej pro koncovy uzivatele, kdyby ovsem na nem nekdo delal jakoze nedela, protoze neni dostatecna motivace. X vetsine lidi vyhovuje a po vzniku X.org se veci hodne rozhybaly k lepsimu. Y-Windows nejsou jedine? Co mame dalsiho? Resp. cokoli ve stavu aspon "active development", kdyz uz ne pouzitelne pro koncove uzivatele.
Pane kolego !
Malokdo asi vyuziva notebook s Linuxem k praci tak intenzivne jako ja. Vcetne ruznych prezentaci pres projektory.
Z tohoto duvodu zde zodpovedne prohlasuji, ze bud nejste ve forme anebo zamerne provokujete. Jine vysvetleni nemam.
Jeste bych doplnil:
Je dobre, kdyz se poukazuje na _skutecne_ problemy Linuxu.
X11 v soucasne podobe zadnym zavaznym problemem Linuxu neni (to jste si vycucal z prstu - aby rec nestala nebo ja fakt nevim...). Dle meho nazoru je jeho koncepce i pres nektere nedostatky stale vyborna a mnohdy nedocenena.
Skutecnym problemem ve vztahu k laickym uzivatelum je jista nejednotnost rozhrani - tedy existence 2 desktopovych velkych prostredi, kdy trucpodnik Gnome odcerpava vyvojarske kapacity a vnasi mezi uzivatele chaos. Dalsim problemem, nad kterym bychom se meli vazne zamyslet je slozitost instalace nekterych aplikaci (zde vypada nadejne technologie Klik - mozna to je to spravne reseni pro instalaci jisteho druhu aplikaci, ktere lamy potrebuji - ja myslim, ze ano, doufam, ze mne cas da zapravdu). V neposledni rade jde o problem maleho mnozstvi tzv. "zabavneho" softwaru - zde vidim cestu v projektech jako je Cedega (ktery skutecne odvadi dobrou praci).
Vyvolavanim planych diskusi z duvodu, ze mam posetile zlepsovatelsko-kutilske prani mit uplne jiny zaklad GUI - tedy nahradit X necim jinym, se dopredu nedostaneme.
a) trucpodnik. rovnakou logikou je KDE trucpodnik voci GNOME. A tiez predpokladate, ze keby nebolo GNOME, tak by vsetci jeho programatori programovali KDE, co nie je pravda. O cinnosti programatorov GNOME v pripade neexistencie GNOME nemozete predpokladat vobec nic. Mozno by sa KDE vyvijalo pomalsie, pretoze by nemalo konkurenciu. Ja ako zakaznik som vzdy sa konkurenciu na strane dodavatelov.
b) je ovela viac prostredi ako len KDE a GNOME, takze hadat sa o tom, ktore z nich dvoch je lepsie, je uplne zbytocne.
c) co je zlozite na "aptitude install software"? Ano, je to _inak_ ako v Mac OS alebo Windows. Ale "inak" neznamena ani "zle", ani "zlozito", len "inak". Myslim, ze aj najvacsie BFU by pri spravnom vysvetleni dokazalo pochopit, ze ked chce novy softver, musi ho nainstalovat, musi pocitac poziadat, aby sa ten SW nainstaloval. "prosim nainstaluj software" je podla mna velmi blizko "aptitude install software". A ak ma niekto fobiu z klavesnice (hoci potom neviem, ako pise maily a do icq :), tak to moze aj na klikat.
Klik vyzera zaujimavo, ale mam obavy o to, co to narobi s dynamickym linkerom a zdielanim kniznic na disku a v pamati. DIsky su lacne, konektivita je miestami lacna a miestami nie, RAM az tak lacna nie je, pretoze vzdy sa da vyuzit lepsie (diskova cache), ako na drzanie N kopii toho isteho bloku kodu.
To je prave obrovsky omyl, ze je mnohem vice prostredi nez jsou KDE a Gnome.
Je spousta Window manageru - nikoliv prostredi (!!). Mezi Windowmanagerem jako je napr. Windowmaker a prostredim je OBROVSKY ROZDIL.
Na aptitude install software nic sloziteho neni - jen to, ze je to zavisle na jakemsi repozitari aplikaci, kde nikdy vsechny aplikace nebudou. Je to take zavisle na rychlem pripojeni do Internetu. Uzivatel casto chce prinest si aplikaci na CD a odtud ji jednoduse nainstalovat .Prave na teto veci (tedy instalace aplikaci) je krasne videt, jak mnozi z nas ziji odtrzeni od reality a potreb uzivatelu. Resenim je prave Klik. Na Klik by nemela byt zalozena cela distribuce - to je nesmysl, ale pouze distribuce specifickeho softwaru - zabavne programy, hry atd...