Vlákno názorů k článku Proč jsou monopoly problém: pár střípků z Google a politiky od anonym - Dovolili jsme Microsoftu koupit Linkedin. Dovolili jsme nepřátelské...

Dovolili jsme Microsoftu koupit Linkedin. Dovolili jsme nepřátelské převzetí a likvidaci Nokie. Přitom šlo o strategicky významnou společnost. Dovolili jsme Facebooku koupit Whatsapp. Dovolili jsme Googlu koupit Youtube, Waze, Motorola Mobility, a části HTC.
Nijak daněmi nepenalizujeme zisk příliš významného postavení firmy v odvětví (např. výše daní podle toho, kolik procent všech koupených smartphonů bylo vyrobeno danou firmou.), ani celkovou velikost firmy (silně progresivní daň ze zisku/obratu).

Já si myslím, že si na současný stav nemůžeme stěžovat, protože máme přesně to, čeho se snažíme dosáhnout.

Mezinárodní politiku netvoří jen státy a jejich volená (či nevolená) politická reprezentace. Mezinárodní politiku tvoří i globální korporace. Korporace jsou dokonce v určité výhodě, v nich se po volbách nevyměňuje reprezentace, takže následují stále stejný cíl. Asi se nedozvíme, jestli USA odsřihly Huawei kvůli obchodním zájmům Googlu a jiných, nebo jestli Google pomáhá s nepopulární prací Spojeným státům. Dost pravěpodbně platí obojí.

Je to velká taškařice, kde se USA (i EU) snaží s Čínou vycházet a navazovat "obchodní spolupráci". Ta spočívá v tom, že, obrazně řečeno, z Číny dostaneme za misku rýže hotový výrobek. Nemusíme si zatěžovat hlavy tím, jestli za výrobou telefonu, na kterém trávíme spoustu svého volného času, nestojí zástup Číňanů pracujících od nevidím do nevidím. Jsme spokojení, protože vyrábíme "ekologicky". Komín nám nestojí za humny, ale v Číně. Nezajímá nás, jak funguje politka Komunistické strany Číny, protože na internetu psali, že Číňané bohatnou, kupují drahé mobily a mají se dobře. Pravda, na venkově se za poslední roky nic nezhoršilo a tak špatně jako v KLDR se opravdu nemají.

Sektorové daně nic nevyřeší. Zavede je jedna země EU. Než návrh projde legislativním procesem, lobbisté (legitimně) pracující pro korporace situaci co nejvíc komplikují a zdržují. Firma má dost času na přípravu a odklonění svých aktivit jinam. Bohužel, zde by pomohlo jedině zavést jednotné (federální?) zákony v EU. V jednotnosti mají USA obrovskou výhodu. EU je na to moc rozhádaná. Každý stát chce EU tak moc chránit (podle sebe), že by ji raději zbořil, než aby to bylo podle někoho jiného. Kdyby se EU teoreticky rozpadla, globální korporace by se zaměřily na pár bohatých států, menší země EU by ztratily i zbytek své atraktivity. Technologické firmy jsou u nás hlavně kvůli tomu, že kromě odborníků máme ještě poměrně malé nároky na odměnu a zároveň už od nás může jít produkt volně do celé EU. Nyní konkurujeme s odborníky na evropském trhu práce. Bez EU bychom se zařadili do výběrových řízení asi tak po bok Indie (ne že by nám Indie teď nekonkurovala, ale stále máme výhodu vnitřní zóny EU).

Velké firmy odjakživa byly součástí politiky. I Baťovi ředielé bývali prvorepublikovými ministry. Je to poměrně logické. My jsme si od toho odvykli v době socialsmu, nicméně i tehdy, ačkoliv se to nezdůrazňovalo jako přednost (přeností byl spíš třídní původ a partajní zásluhy), tak i tenkrát byli na ministerstvech bývalí šéfové tehdejších podniků. My si na návrat k normálu zatím zvykáme a neumíme s ním pracovat.

Pokud se byznysman dostane do vlády, nemáme vypěstovanou politickou kulturu a neumíme ohlídat, aby nedošlo ke křížení zájmů. Proto si pak (ve stylu: ode zdi ke zdi) přejeme apolitické politiky, odborníky nezatížené minulostí ve firmách - ale jak může vzniknout apolitický politik a odborník, který ničím neprošel? Tudy cesta nevede. Politika musí s byznysem a průmyslem spolupracovaat. Stát netvoří politici a majitelé firem. Stát tvojí masy občanů. Ty masy musejí mít možnost někde pracovat, odvádět daně, tvořit HDP. HDP nám neporoste, pokud udusíme firmy dávající práci, když ty se mohou odstěhovat od tři sta kilometrů dál, za naši slavnou čáru, kde už mohou být podmínky pro ně lepší.

Úplně by stačilo, když tady Google podniká a má tady pobočku, aby tady platil úplně normální daně z prodeje reklamy a služeb. A ne aby danil někde v Irsku za nelogicky zvýhodněných podmínek. Ale tak by to mělo být u všech, tady podnikáš, tady vyděláváš, tady platíš daně.

tady podnikáš, tady vyděláváš, tady platíš daně

OK, tak si představte třeba situaci (situace je vymyšlená, ale jména firem použiju známá):

Avast, firma sídlící v Nizozemí.
Marketing zajišťuje česká dceřiná společnost.
Objedná reklamu AdWords u Googlu, se zobrazováním v:
-- Německu (EU)
-- Polsku (EU)
-- Rakousku (EU)
-- Turecku (mimo EU)
-- USA
Google má servery v ČR, Německu, na Slovensku a v USA. Nemá je tedy ku příkladu v Polsku a Turecku.
Google sídlí třeba v Irsku.
Infolinka Googlu sídlí v ČR.
Marketing Googlu sídlí v Polsku.

Avast zaplatí jednou fakturou 1.000.000 Kč. Dopředu není známý ani poměr zobrazení v jednotlivých zemích, ani není jasná cena za proklik (je plovoucí).

Peníze tečou Nizozemí (Avast matka) => ČR (Avast dcera) => Irsko (Google).

Náklady jsou v Irsku (administrativa Google), v ČR (servery a infolinka), Německu, na Slovensku a v USA (provoz serverů Google), Polsko (marketing Googlu).

Teď mi prosím popište, kde vlastně Google podniká. V které zemi by měl platit daň z příjmů a ve které odvádět DPH (mimo EU se DPH netýká).

Vystavuje fakturu v nizozemí dle místních zákonů? V tom případě tohoto konkrétního obchodu "podniká v Nizozemí".

Vystavuje fakturu v nizozemí dle místních zákonů? V tom případě tohoto konkrétního obchodu "podniká v Nizozemí".

Takže Nizozemí dostane zisky.
Ostatní země naopak uznají náklady a o to se jim sníží výnos z daní?

Mimochodem, místo plnění pro účely DPH je definováno úplně jinak: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235#cast1-hlava2-dil2-oddil2

(Setkávám se někdy s lidmi, kteří si založí firmu v zahraničí a chtějí fakturovat služby do ČR a nestačí se divit, že daně musí platit stejně v ČR.)

Jestli to dobře chápu, z Nizozemí pochází zákazník, Google je v Irsku.
Pokud tedy trafikantka na Václaváku prodá cigarety Etiopanovi, znamená to, že podniká v Etiopii?

Pokud si koupím doménu u Godaddy, podniká Godaddy v ČR?

Víte, on ten problém s vyváděním zisků je v jiném scénáři:

Firma X má jednu pobočku v Irsku. Ta obchoduje se zákazníky. Druhou pobočku má v Polsku. Ta nakupuje materiál, vyrábí a expeduje do EMEA. Jejím jediným zákazníkem je Irská pobočka.

Takže zákazník KL si objedná výrobek XY od Irské pobočky. Ta pošle objednávku do Polské pobočky. Ta výrobek vyrobí (nebo vezme ze skladu) a odešle na dodací adresu KL. Na štítku je jako dodací adresa KL, odesilatel Polská pobočka, dodavatel Irská pobočka a fakturační adresa Irská pobočka. Polská pobočka následně spočítá náklady, přihodí třebas 5% a pošle fakturu Irské pobočce. Irská pobočka pak jen pošle fakturu zákazníkovi KL.

Vše vlastně v pořádku, dokud se člověk nepodívá na ceny. Náklady jsou 100 EUR, Polsko fakturuje Irsku 105 EUR a Irsko fakturuje zákazníkovi 250 EUR. Jejda - Polská fabrika si na sebe jen tak tak vydělá. Zato Irská pobočka má vysoké zisky. V Polsku, kde je 580 zaměstnanců, se zaplatí daň z 5 EUR zisku. V Irsku, kde jsou 3 zaměstnanci, se zaplatí daň ze 145 EUR zisku.

To je ten scénář, co leží lidem v žaludku. A nejde s tím prakticky nic dělat, protože je jen na Irské a Polské pobočce, na jakých cenách se dohodnou. A na nějaké "kde se to stalo" nemá smysl se dívat, protože zákazník KL je v Německu, Francii nebo třebas v Dubaji nebo Jihoafrické republice - v těch zemích firma X žádnou pobočku nemá, takže tam těžko může mít nějaký příjem. Jediné co máme v EU vyřešeno je DPH, které dostane stát, ve kterém došlo ke zdanitelnému plnění. Ale pro daň z příjmu to vyřešeno není.

To je ten scénář, co leží lidem v žaludku.

Je to přesně jak píšete.

První otázkou je, jestli je to vůbec špatně. Polsko třeba víc preferuje zaměstnanost obyvatel a odvody do systému pojištění, než výběr daně z příjmů právnické osoby. Pokud by chtělo být Polsko atraktivní i v tomto ohledu, může sazbu daně snížit.

Věc názoru je, jestli by byl lepší jednotný přístup zemí EU (stejná výše daně a stejná pravidla), nebo jestli je zdravější, když si státy vzájemně konkurují.

A nejde s tím prakticky nic dělat, protože je jen na Irské a Polské pobočce, na jakých cenách se dohodnou.

To není úplně pravda, jedná se o spojené osoby a u nich je požadavek, aby mezi sebou používali ceny obvyklé. Korporace se pak snaží situaci co nejvíc zamotat, aby nikdo nebyl schopen říct, co je cena obvyklá. V tomto bodě selhávají zejména speciální finanční úřady, které by měly mít odborníky na rozklíčování situace. Bohužel, v praxi speciální finanční úřad stejně sklapne krovky před korporací, která má před sebou nastrčený i audit o jednoho z Velké čtyřky.

Málokdo (si) pak přizná, že není ani tak potřeba tvořit nové a ještě komplikovanější předpisy, ono by stačilo jen vyžadovat plnění těch současných.

Nelíbí se ti Irsko jakožto daňový ráj? Takže prosazuješ, aby EU říkala státům, jakou mají mít v kterém odvětví minimálně daňovou sazbu? Protože žádná třetí možnost není. (Já jsem mimochodem pro.)

Úprava:
Dobře, je tu třetí možnost. Danit tam, kde se služby využívají. Přeji příjemnou zábavu všem, kteří prodávají něco do zahraničí.

23. 5. 2019, 01:23 editováno autorem komentáře

Nevidím problém s tím mít dph různé podle státu. V americe to takhle funguje a nepotřebujete ani přepočet kurzu. Prostě by si každý stát nastaví vlastní procento a to se pripočte k ceně podle toho kde se člověk aktuálně nachází. U eshopu je to jednoduche je tam adresa. U reklam to tak těžké také nebude, už ted o lidech sledují každý prd a lokaci uzivatele na úrovni států nebo přesnější mají stopro už teď.

DPH není problém, to je dávno vyřešeno. Je zjevné kde došlo ke zdanitelnému plnění, je jasné jaká je v tom státě sazba (v každém jiná) a hlavně je jasně daná částka. DPH se platí z ceny.

U daně z příjmu to problém je - v jednom státě prodají, peníze dorazí na účet v jiném státě, náklady vznikají ještě někde jinde. A navzdory názvu "z příjmu" se všude v Evropě platí z rozdílu mezi příjmy a náklady. Co je daňově uznatelný náklad je pak v každém státě trochu jiné, zejména v oblasti odpisu majetku atd. A i ty příjmy fungují někde trochu jinak, například když firma drží dluhopisy někoho jiného nebo pronajímá část svého areálu. To je řádově složitější úloha než "ukaž kolik je na účtence?"

"Kdyby sis šel koupit traktor do německa, nebo v českém státě, vyjde tě to levněji v německu, protože nezaplatíš daň. "

Na to jsi přišel jak?

Asi narazis na karuselove podvody. Ale je to podvod a je jen na clenskem statu jestli si to necha libit. Vid slovensko ...