Vlákno názorů k článku Proč prosazuje peruánský kongresman Open source software? od tomik - Argumentaci a proklamované cíle pana doktora a zástupců...

Argumentaci a proklamované cíle pana doktora a zástupců Microsoftu vnímám spíše jako osobní spor, než boj o OpenSource, kde přání jsou otcem myšlenky na obou stranách.
Jako příznivec Linuxu a OpenSource software vítám každou iniciativu vedoucí k tomu, aby byl OpenSource brán jako rovnocenná alternativa komerčnímu software, ale zákon, který by to v jakékoliv sféře nařizoval je to nejhorší a nejstupidnější co bylo na tomto poli vymyšleno a v důsledku by zákazníka poškozoval.

1) Volný přístup občanů k veřejným informacím nesouvisí s technologií jeho uložení, ale s technologiemi a otevřeností přístupu k nim a proto jakékoliv řeči o tom, že to může zajistit pouze otevřený formát jsou totální blábol.
Otevřené standardy jsou otázka praktická ale také ne nutná.
Značná část dat uložených na počítačích je v relačních databázích a tam je otázka dodržovat standardy např. SQL a komunikačních protokolů ryze praktická a pouze zlepšuje možnosti migrace.
Neformátovaná data uložená ve formě dokumentů je zpravidla s určitými omezeními možné konvertovat na jiný formát a navíc nikdo nenutí uživatele Wordu ukládat dokumenty v *.doc.

2) Trvalost veřejných dat a spojení s nezávislostí na vůli dodavatele k podpoře rovněž poněkud pokulhává, protože pokud nasadím nějaký systém, tak perfektní dokumentace a API nebo exportní interface do otevřeného formátu ve spojení s modularitou je nutnost a samozřejmost a samotný kód aplikace není nutně třeba.

3) Bezpečnost státu a jeho občanů - pokud Microsoft dává záruku pouze na výměnu vadného média, je to jenom problém jeho a jeho zákazníků.
Pokud dodavatel garantuje bezpečnost nějakou přímou zárukou, nebo kombinací referencí a svého jména může to být lepší záruka, než možnost zkoumání kódu nezávislými odborníky.
Banka pro kterou pracuji používá jako nosnou platformu AS/400 a další ve které mám svůj účet rovněž.
Celá bankovní aplikace je k dispozici ve formě zdrojových kódů ani ne tak proto aby mohli odborníci zkoumat její bezpečnost, ale spíš protože je třeba systém neustále modifikovat a rozvíjet.
Od OS/400, DB2 a dalších produktů není ze zdrojů ani řádka a nikomu to vůbec nevadí a nikoho to neomezuje ani neohrožuje, naopak každý kdo kolem podobného systému alespoň prošel musí brát myšlenku, že by bylo bezpečnější a lacinější přejít na OpenSource jako dobrý vtip.
Já osobně kdybych se dozvěděl, že banka ve které mám peníze přechází na OpenSource, vyberu úspory a ruším účet.
Myslím, že ten kdo uchovává moje důvěrné informace jako třeba stát je v podobné pozici jako banka.

Nařídit zákonem státním institucím používat OpenSource neznamená nic jiného diskriminovat sebe sama při výběru a v těch případech kdy OpenSource alternativa neexistuje, je výrazně méně kvalitní, nebo je její použití vázáno na neuměrné dodatečné technické nároky by to mohlo znamenat téměř bezvýchodnou situaci.

Aby bylo jasno, mně se také nelíbí, že každá státní akce jako je třeba internet do škol znamená až nepochopitelné protěžování komerčních produktů jednoho dodavatele a tvrdé omezení konkurence, ale zákon pana doktora je tou nejhorší cestou jak to zvrátit.

Takze podle Vas FreeBSD nebo OpenBSD systemy nic neresi, i kdyz v dnesni dobe jsou povazovany za nejbezpecnejsi. Ale asi jste nepochopil, ze pomoci Open Source kodu neni cela zeme odkazana na komercni firmu (nebo jinou zemi ) v niz se tento komercni software tvori, ale pripadne chyby si muze odstranit ihned. Za dalsi, kdyz nebude cela verejna zprava pouzivat Open Source systemy, tak by ji mohlo potkat, ze komercni vyrobce se bude snazit zamezit pouziti sveho systemu s jinym (at licencnim ujednanim nebo nemusi podporovat vsechny standardy) jako je to zname u velkych firem (ty si vytvareji sami).

Nashledanou

-=<SmItA>=-

To že "FreeBSD nebo OpenBSD systemy nic neresi" jsem nikdy neřekl, spíš jim fandím, než bych je zatracoval.
Že jsou považovány za nejbezpečnější? Ale ve srovnání s čím?
Kde jste vzal to "snazit zamezit pouziti sveho systemu s jinym (at licencnim ujednanim nebo nemusi podporovat vsechny standardy)"?
Evidentně jste nepochopil smysl mého, připouštím zbytečně dlouhého příspěvku a proto ještě jednou krátce a na primitivním příkladu.
I kyby bylo prokázáno, že hrušky jsou z 99% zdravější než jablka, bude každé nařízení nekupovat jablka diskriminační a poškozuje zákazníka, protože mu nedovoluje využít 1% jejich lepších vlastností.
Stát je také zákazník a to silný a v mnoha hledech privilegovaný.

Jezdit na zelenou je z 99% bezpečnější než jezdit na červenou, přesto je nařízení jezdit na zelenou diskriminační, protože poškozuje lidi, co by rádi využili možnosti jezdit si jak chtějí.

Tak tenhle příklad je stejně mimo jako váš.

Stát vydává všeobecné zákony, stát definuje pravidla silničního provozu. - ty platí pro všechny - státní i veřejnou oblast.

Ale v našem případě stát definuje pravidla a způsoby použití informačních technologií POUZE PRO STÁTNÍ OBLAST, ne pro veřejnou, veřejný sektor si tam může kupovat co chce a jak chce, kdo chce od koho chce - nikdo nikoho nediskriminuje - přečtěte si ten dopis pozorně. Stát je v jejich podmínkách malým zákazníkem.

BTW ze soutěže nejsou vyloučeny ani komerční firmy - stačí nabídnout řešení odpovídající státním požadavkům - i v našich krajích když stát vypisuje veřejnou soutěž, tak definuje pravidla co a jak chce, a co a jak má být a kdo se pravidly řídí má šanci uspět - znamená to snad, že ostatní, kteří nechtějí pravidla veřejné soutěže akceptovat jsou diskriminováni?

Připouštím, že můj příklad je poněkud hloupý ale na rozdíl od toho vašeho rozhodně mimo není.
Nařízení nejezdit na červenou je tu proto, aby nebylo dotčeno právo jiných účastníků provozu bezpečně projet křižovatku a v žádném případě nikomu nezakazuje ji projet. Pouze toto právo posouvá v čase.

Dopis pana doktora jsem četl pozorně a vy by jste si měl pozorně přečíst ten můj. O soukromém sektoru tam nenajdete ani slovo.

To, že v případě výběrového řízení uchazeči o jakoukoliv zakázku musí splnit její podmínky je snad normální.
Co není normální je to, že jsou předem bezdůvodně zcela vyloučeny produkty šířené bez OpenSource, případně patentované a to i v tom případě, kdy OpenSource alternativa nexistuje.

Zdravim Vas,
sice nerad, ale musim Vam odpovedet.

ad uvod) Z naseho pohledu to tak muze vyznit. Clenum spolecnosti jako je nase, v niz je kazdy zvykly, ze kdokoliv ma moc, tak se stara jen o tu svou moc a plne koryto, musi kazdy takovy pokus pripadat jako pokus o ziskani novych uplatku a pripadne publicity. Samozrejme nemuzeme pana Nuneze soudit pouze podle tohoto dopisu, k tomu by bylo nutne vedet o nem trosku vice.
V dusledku by zakaznika poskozoval... Tady se nemluvi o narizovani v jakekoliv sfere. Dokonce je v dopise vyslovne napsano (a zduvodneno proc), ze se jedna pouze o statni spravu a urady a v jakekoliv jine sfere je takovyto postup nepripustny.
Mozna by stalo za to, precist si dopis jeste jednou v klidu a pomalu a potom s chladnou hlavou reagovat. To plati i pro prispevek Anthonia vyse.

ad 1)
Volny pristup... Dovolil bych si nesouhlasit, ale nenapsal jste zadne priklady, z nichz tak usuzujete, takze neni o cem mluvit.
Otevrene standardy... Ty se prece netykaji pouheho ulozeni dat. Coz treba zobrazeni? Kdyz uz dale zminujete banky, prectete si, kolika jejich zakaznikum vadi, ze nemohou jejich webove sluzby vyuzivat ze sveho systemu, prohlizece apod. Nebude to nedodrzovanim standardu? A "zakazniky" statu jsou vsichni obcane a stat by na to mel brat ohled. Pokud necha volbu na urednicich, budu z jednoho uradu dostavat dokumenty v .doc, z jineho treba ve formatu wt602, a nedejboze, aby nekde sef umel jenom Wordperfect... Nepodivam se na webove stranky, protoze budou vyexportovane z MS WORDu nebo naklikane ve FrontPagi. Budeme-li brat stat jako podnik, pak tento zakon bude roven smernici, kterou se zamestnancum stanovi, jak se ma komunikovat a v jakych formatech atd. Obvykle tato narizeni nejsou zbytecna, je celkem snadno pochopitelne, ze kazdy podnik se snazi zabranit vzniku chaosu.
Neformatovana data... Data obvykle lze konvertovat, ale neni-li format vychoziho dokumentu podrobne popsany, jakekoliv konvertory nebudou fungovat na 100%. Coz znamena, ze pro konverzi potrebuji program, ktery tento format nativne pouziva, ale taktez ho umi sam v jinem formatu ulozit-kolik takovych programu budu mit na vyber? Co se tyka nuceni ci nenuceni k pouzivani formatu .doc, je to defaultni format jednoho softwaru a pokud lidem, kteri s nim pracuji neprikazete, ze maji data ukladat jinak (a soucasne nevysvetlite jak, nebot vetsina z nich ani netusi, ze je to mozne), budete nutit ostatni, kteri s vami maji komunikovat, opet pouzivat tento software.

ad 2)
Prvni veta trosku popira ty nasledujici-tim, ze vyzaduji perfektni dokumentaci, API a pripadne exportni interface(at je to, co je to), staram se prave o tu nezavislost na dobre vuli dodavatele. (A je to samozrejme vec, o kterou bych se mel starat drive, nez nejaky system zavedu.) Je pravda, ze k tomu kod aktualni aplikace neni potreba, ale mam takovy dojem, ze takove tvrzeni ani nepadlo. Pokud se tyka samozrejmosti techto veci, kde mam k dispozici treba popis formatu MS doc? Narazil jste na jednu z veci, ktera opet vyrazuje MS ze hry-neochota poskytnout jakekoliv dulezitejsi informace.

ad 3)
Prvni veta-samozrejme. Koupim-li od nich software, pocitam s tim, ze nikdo za nic neruci. Ale to zjistim drive, nez si ho koupim.
To o bankach se mi rozebirat nechce, nevim o nich nic. (Je fakt, ze jak jsem tak prosel kolem manualu OS/400, taky bych se tomu velkym kruhem vyhybal, natoz se pokouset to nekam prevadet.:)
Stat je v jine pozici nez banka. Jak sam rikate, kdyz vas vase banka necim nastve, sbalite sve uspory a prevedete si je jinam. Jako "zakaznik" statu, tedy jeho obcan, takovou moznost nemate (nebudeme rozebirat v jake mire to je pravda ci ne). Stat proste musi udelat, co je v jeho silach, aby zajistil obcanum to, co ma. Banka, ci jakykoliv jiny subjekt da k dispozici nejake produkty a komu se libi, ten se stane zakaznikem, komu ne, ten hleda jinde.
Ale abychom se dostali k te bezpecnosti (nebot to predchozi s ni az tak nesouvisi): mam-li zdrojovy kod aplikaci, ktere pouzivam (i treba operacnich systemu), mohu overit, nebo nechat overit, zda v aplikacich nejsou skry<a nejaka ">ta nejaka "zadni dvirka" pro neautorizovany pristup ci zda moje data treba nejsou bez meho vedomi odesilana na mista, pro nez nejsou urcena. Proto zakon, navrhovany panem Nunezem, mluvi o nutnosti pristupu ke zdrojovemu kodu. Vi nekdo, co vsechno je schopen MS WORD, MS IE apod. aplikace odeslat zpet sve firme? Vi nekdo, jake jsou tam bezpecnostni chyby, ktere toto umozni kterekoliv treti osobe? O to zde kraci. Pokud verim svemu dodavateli, je to moje vec. Ale mel-li bych odpovidat za data vsech obcanu, chtel bych mit co nejvetsi kontrolu.

Jak jsem napsal drive, stat, jako kazdy jiny podnik, musi zajistit nejaky rad ve spolupraci jednotlivych zamestnancu. Podnik to udela vnitropodnikovou smernici, v pripade statu je to holt zakon. A jak pise pan Nunez, nejde jenom o to, neco prikazat, stat se take musi postarat, aby to, co prikazal, fungovalo (tzn. migraci, zajisteni software atd., ale to je v puvodnim textu).

Myslim, ze je nas vice, komu se nelibi veci jako internet do skol. Delame proti tomu neco? A je-li reseni pana Nuneze to nejhorsi, muzete navrhnout nejake lepsi? Nebo alespon odkazat na lepsi reseni, navrhovane nekym jinym?

Copak stát není zákazník?
ad 1) Pletete páté přes deváté. Dnes tolik oblíbená architektura aplikací klient-server je založená na nezávislosti aplikace a uložení dat. Proč se měl stát nějakým zákonem omezovat na použití mySQL a nesměl tak využít výrazně pokročilejší DB2, jenom pro to, že ji dodavatel šíří pod licencí nedovolující ji upravovat a bez zdrojů, když na práci s nimi používám stejný standard SQL a to jak fungují je nepodtatné?
ad 2) Nerozumím která věta popírá kterou.
ad 3) Zákon pana doktora není namířen proti státu jehož jsme klienty a neříká jaké služby nám má poskutovat.
Jeho zákon říká, že služby které nám hodlá poskytovat a na které máme právo je možné zajistit pouze OpenSource a to je nesmysl.
Kdyby bylo v jeho dopise zmíněno v jakých oblastech je nutné OpenSource a otevřené standardy používat bral bych to, ale on se zmiňuje o "Návrh zákona nařizuje všem veřejným orgánům povinnost používat pouze svobodný software, tedy software s otevřeným kódem.".
Když všechno, tak všechno.
V důsledku by to tedy znamenalo, že otevřeným software by se musel stát BIOS počítačů, grafických karet, tiskáren, routerů, mobilních telefonů ... a protože mikroprocesor může obsahovat mikrokód a vůbec běh programu je závislý na jeho architektuře, je otázka, kde nároky na otevřenost vlastně končí.
Řešení neznám, spíše podmínku a tou jsou poctivější a kvalifikovanější státní úředníci. Jak toho dosáhnout nevím.

* Omlouvam se, nepochopil jsem, ze mluvite o statu jako zakaznikovi. Presto, prectete-li si dopis pozorne, pise tam dr. Nunez, ze kazdy zakaznik si urcuje pravidla pro nakup zbozi ci sluzeb, a to podle toho, co s dodanym zbozim zamysli (celkem logicke, ze). Je tedy nepravdepodobne, ze to, ze nemuze koupit urcite zbozi, by mohlo byt oznaceno za diskriminaci zakaznika - vzdyt si sam urcil podminky, za jakych mu to ktere zbozi bude vyhovovat.

* (1) Nepletu, spletene to uz je a cim vice to budeme v tomto rozsahu okecavat, tim to bude horsi. Co se tyce dalsiho, za prve, stat se samozrejme neomezuje na MySQL (ale asi jste tim chtel rici, ze DB servery jako MySQL, PostgreSQL, SAP DB, Interbase a mozna dalsi za nic nestoji:) Je mozne, ze kvalit Oraclu nedosahuji, ale take nikde neni receno, ze stat nemuze pouzit jiny software nez OSSW. V dopise je vyslovne uvedeno, ze "Nikdo není nucen přijmout tento model produkce, má-li však zájem dodávat software Státu, musí poskytnout prostředky k zajištění základních principů popsaných v návrhu zákona." A za druhe, to jak takovy databazovy server funguje, mi take nepripada jako nepodstatna zalezitost (no flame, to uz je na jinou diskusi).

* (2) Aha, sorry, ono je to souveti, tak prvni veta z neho ten zbytek. Ale snad ostatni chapou nelogicnost.

* (3) Ne, pan doktor nerika, ze jediny software, kterym je mozno zabezpecit potrebne sluzby, je free Software. Pan doktor pouze konstatuje, ze (v jemu znamem prostredi) je schopen pouze free software navic ke sve funkci splnit jeste pozadavky, jez si stat timto zakonem stanovi. A tyto pozadavky vychazi z toho, ze ma za povinnost chranit urcita prava obcanu dana ustavou a jsou pochybnosti, zda by toto mohl dodrzet pri pouziti treba softwaru MS. Presto se stat nezrika jineho SW, viz citat k bodu (1).

Vas citat ("Návrh zákona nařizuje všem veřejným orgánům povinnost používat pouze svobodný software, tedy software s otevřeným kódem") je z Microsoftiho textu, po nemz nasleduje samozrejme odpoved (ne jedna).

Co se tyka otevrenosti, je nasnade, ze v nekterych oblastech ji neni nikdy dost. Vezmeme treba McDonaldy - vznikla podezreni, ze do svych vypecenych produktu splacaji kdeco, tak byli nuceni zverejnit sve recepty, aby si zachovali prizen sveho hamburgeroveho naroda (http://www.mcdonalds.com/countries/usa/food/ingredient_list/index.html). Neni treba MS v situaci, kdy by uz mel sve "recepty" zverejnit nekolikrat (no, spis hodnekrat)?

* Me se zda byt dr. Nunez kvalifikovanym. A v nasich pomerech by byl mezi slepymi politiky kralem (aspon sedesatictyrokym).
Ale kde takove vzit, taky nevim. Proc na sebe budeme cenit zuby a stekat, kdyz v parlamentu o techto vecech nema nikdo potuchy? Spise bychom se meli zamyslet nad tim, jak podobnou diskusi dostat na verejnost. Ale kdo se hrne do politiky? Asi je opravdu nutno pockat, az se behem generaci zmeni nas cesky pristup. Jestli se zmeni. A jestli nebude pozde. A jdu si dat padaka. A nadavat.

Diskus na toto téma je asi nejrozsáhlejší a plná jak nápadů, tak i možná zbytečného osočování. Uvědomme si, že se stále bavíme o NÁVRHU zákona.
Ale k tomu se nechci vyjadřovat. Jen jeden příklad z praxe.
Již kolem 20 let se motám kolem signalizační techniky v silniční dopravě a měl jsem možnost nahlédnout do praktik prosazování výrobků na trhu i praktik výběrových řízení. Mluvím o nákupu zařízení zahraniční provenience za dumpingové (za pusu) ceny, jejichž následný servis, úpravy a opavy se počítaly v částkách DM se třemi nulami, stejně tak nutný doplňující hardware o kterém nikde ve smlouvách nebyla řeč. Mluvím o výběrových řízeních kdy v podmínkách bylo uvedeno: "Zařízení musí spolupracovat se stávající ústřednou toho a toho výrobce. Bohužel komunikační protokol této ústředny je Know-how firmy a je nedostupný." Zkuste hádat kdo může splnit takovéto zadání?
Naopak. V USA skupina výrobců z většího pole záběru uzavřela dohodu a navrhla standard jako doporučeni. Tento dokument je volně dostupný i mimo hranice USA. Přesně definuje komunikační protokol, přenášené veličiny a další specifikace nutné pro komunikaci s jakýmkoli zařízením v oblasti silniční dopravy, veřejných informací (parkovací a navigační systémy měst), měření ovzduší a dalších a dalších. Tento systém je otevřený a dá se dle požadavků rozšiřovat. Takže každý výrobce může v této sféře vyvinout a prodávat zařízení podávající nebo využívající tyto informace se zaručenou kompatibilitou s ostatními zařízeními. Samozřejmě z toho vyplývá jednoznačný požadavek výběrových řízení - splnit kompatibilitu s tímto protokolem.
To je snad jednoznačný příklad OpenSource v praxi. O jeho přínosu regulérnosti hospodářské soutěže a zároveň rozšíření tržního prostoru pro podnikatelské subjekty nemůže být sporu. A o tom si myslím že OpenSource je.