Názory k článku Procedurální textury a role turbulence
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelSkutecne, je to trosku rozsirena slavna Perlinova sumova funkce. Mimochodem, trosku jsem o ni psal zde: http://www.root.cz/clanky/perlinova-sumova-funkce-a-jeji-aplikace/ -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelJak to presne myslis? Jako napriklad Perlinova sumova funkce v Cecku nebo jak se daji vytvorit vlastni proceduralni textury v POV-Rayi pomoci aritmetickych vyrazu?
-
Mám na mysli právě to, jak se dají vytvářet procedurální textury v Povrayi. Chvíli jsem hledal některé procedurální textury, které byly ukázány v seriálu, např. marble nebo checker, ale nějak jsem se v těch include souborech ztratil. Nikde jsem nenašel definovanou tu funkci, která přiřazuje barvu bodu v prostoru. Jsou vůbec ty textury dělané přímo v povrayi? -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelNo jasne ze jsou delane v POV-Rayi, jsou tam prece (v clanku) zdrojaky :-)
Ale vazne: POV-Ray sam o sobe ma implementovano nekolik typu proceduralnich textur (cca 20, zatim jsme si popsali zhruba pulku), ktere se daji pouzit primo bez nejakych includu - treba "marble" je klicove slovo, ktere POV-Ray zna a umi zpracovat sam o sobe, neni to ani deklarace ani zadne makro. Tyto textury se pomoci turbulence (interne volane funkce DNoise) daji "znahodnit", coz je prave v tomto clanku aspon v zakladech ukazano.
To co je v include souborech (woods.inc, stones.inc atd.) je uz vhodne zvolena barvova mapa, parametry textury, parametry turbulence a popr. jeste takzvany layering textur (vice textur zobrazenych pres sebe). Zde se jiz jedna o deklarace.
Jeste je mozne proceduralni texturu vytvorit skutecne pomoci matematickeho vyrazu (taky si to ukazeme), ale to neni pripad onech 15 zakladnich textur - ty je nutne hledat nekde v ceckovych zdrojacich POV-Raye (kdysi davno jsem prave na nich studoval Perlinovu funkci, protoze internet jeste nebyl u nas rozsiren). -
V.Novák (neregistrovaný)Pane Tišnovský, nevím, jestli se vracíte ke starším diskusím, tak vám radši napíšu tady, i když se poznámka vztahuje k výškovým polím.
Obrázek kráteru je parádní, ale v reálu středový vrcholek není pozůstatkem původního meteoritu. MeteorOID (tedy šutr ve vesmíru) takové velikosti, aby mohl vytvořit takový kráter nemá šanci stát se meteorITEem (tedy šutrem na Zemi), protože se při dopadu vypaří, či spíše změní v plasmu. Středový vrcholek vznikne podle současných představ jako důsledek roztažení a následného návratu roztažených hornin, které vytlačí právě ten kopeček. U hodně velkých meteoroidů může vzniknout i val kolem středového vrcholku.
To jen na okraj - předpokládám, že z článků sestavujete nějaká skripta, tak aby tam nebyla takové chybka. -
Pavel Tisnovsky (neregistrovaný)Dekuji moc za vysvetleni, to jsem opravdu nevedel. Kdyz jsem videl nejake fotky z Mesice, tak mi to pripadlo prave jako zbytek meteoriTU, ale ono se to me jako laikovi tezko rozpoznava. Navic Mesic bez atmosfery a vody (zato s vyssimi rozdily teplot) se k horninam chova jinak nez Zeme...
ČLÁNKY DO MAILU