Hlavní navigace

Procházka růžovou zahradou?

Michal Krause

Z debaty, která se v posledních dnech objevila v linuxové konferenci jsem usoudil, že nejen programátoři, ale třeba i hudebníci se občas uchylují pod křídla open source. A tak jsem se rozhodl o některých hudebních programech pro Linux napsat. Dnes je na řadě ten, který znám nejlépe - Rosegarden.

Úplně na začátek bych rád podotkl, že nemám žádné hudební vzdělání a sám pro sebe bych použil terminus technicus „poučený laik“, takže odborníci prominou občasné nedostatky v terminologii a podobně.

Program Rosegarden jsem poznal, když jsem se rozhodl, že je nejvyšší čas naučit se hrát na nějaký hudební nástroj. Volba padla na klávesy a tak, jelikož času není nazbyt, zakoupil jsem několikero knih a jal jsem se vzdělávat. Profesionálům možná nad tímto přístupem samouka běhá mráz po zádech, ale to bych zde teď neřešil – počítám s tím, že ze mě už virtuos nebude :)
Jak jsem ve svém učení postoupil k (pro mě) obtížnějším prvkům, začalo mi trochu scházet, že mi nikdo cvičení nepředváděl, přeci jenom neškodí alespoň jednou slyšet, co máte vlastně hrát. A pak jsem si vzpomněl, že jsem někde zahlédl programy, které umožňovaly převést notový zápis do MIDI souboru a tak bych si mohl cvičení předem poslechnout. Zapátral jsem a našel právě Rosegarden.

Můj první dojem byl značně rozpačitý, protože uživatelské rozhraní mi nepřipadalo z nejpřítulnějších (k tomu se ještě dostaneme), ale postupem času jsem přivykl a program si oblíbil.

Rosegarden, obrázek 1
volba programu


Rosegarden sestává vlastně ze dvou hlavních programů – editoru a sequenceru. První slouží k psaní not, druhý pak (jak název napovídá) umožňuje pracovat s MIDI soubory. Oba programy jsou celkem dobře provázány.


 EDITOR

V notovém editoru se pohybuji nejčastěji, neboť stále používám program převážně k přepisu notového zápisu z papírové předlohy za účelem poslechu a dále pak, když se snažím zjistit, jak se hraje melodie, kterou jsem třeba někde zaslechl a podobně. Jak vidno, nejsem žádný skladatel a způsob, jakým Rosegarden používám je spíše jednodušší.

Základem jsou samozřejmě notové osnovy, noty a pomlky. V rámci jednoho souboru můžete editovat až 24 osnov (Staff), přičemž jejich počet je možné v podstatě neomezeně měnit v průběhu práce. Nic vám nebrání přidat po vytvoření celé skladby třeba doprovodnou flétnu :). Každá osnova může mít samozřejmě přiřazen nástroj (definovaný jeho číslem podle standardu General MIDI), což má efekt obvykle pouze pokud míníte generovat z not MIDI soubor.

Rosegarden, obrázek 2
Noty a pomlky si vybíráte ze stále dostupného plovoucího okna. Pro lepší orientaci jsou noty a pomlky ve dvou sloupcích, vždy stejné délky na jednom řádku. Nad nimi pak najdete „přepínače“ křížek, béčko, odrážku a tečku (ta je samozřejmě platná i pro pomlky) a pod nimi pak klíče. Při editaci můžete přepínat mezi vkládacím a výběrovým režimem pomocí pravého tlačítka myši.

Se skupinami not jdou provádět různé další operace. Některé mají význam jenom v zápisu (čti neprojeví se ve výsledném MIDI souboru, například zeslabení/zesílení nebo tvorba trámečků), jiné mají i vliv na MIDI výsledek. Mezi ně patří například funkce pro inverzi (převrácení) selekce, transpozice o zvolený počet půltónů, spojování not (legato, ligatura) či tvorba tupletů (tady se přiznám, že jsem na štíru s terminologií, jediný mě známý útvar tohoto typu je triola). Další, neméně důležitou, funkcí je spojení tří a více not do akordu.

Rosegarden, obrázek 3

notový editor


Jednotlivé noty lze rovněž upravovat – prakticky všechny úkony se provádí z jediného dialogového okna. V něm lze měnit výšku tónu po půltónech (nebo o oktávu) a jeho délku (včetně délek s tečkou). Pokud editujete celý akord, musíte si v případě změny výšky předem zvolit požadovaný tón. Do akordu můžete tóny libovolně přidávat i ubírat. Průběžně stále vidíte název tónu či akordu.

Rosegarden, obrázek 4
editor akordů


Když už jsem akordy nakousl, povíme si teď o nich více. Akord lze vytvořit třemi způsoby. Prvním je funkce Create chord, která spojí do akordu tóny v předem vytvořené selekci, dále lze akordy vytvářet přidáním tónů ve výše zmiňovaném dialogu pro editaci jednotlivých not a poslední možnost je vkládat akordy podle jejich jména. Poslední možnost je podle mě jednoznačně nejrychlejší, ale má jeden velký nedostatek – každý takto vytvořený akord má délku čtvrt doby, takže je nutné jej podle potřeby zkrátit nebo prodloužit. Akord lze samozřejmě i zpět rozložit na jednotlivé noty, v tom případě si zachovají svou délku.
Poněkud nelogicky se v menu Chord ukrývá také velice praktická funkce Pitch Search and Replace, což je v podstatě normální vyhledávání a zaměňování, jak jej známe třeba z textového editoru, až na to, že se nehledají slova, ale tóny a akordy.

Trošku oklikou se teď vrátíme k notovým osnovám. Pozornému čtenáři jistě neuniklo, že jsem se nezmínil o takových věcech, jako jsou předznamenání, označení taktu či repetice. Tyto všechny věci se v Rosegardenu ukrývají v menu Bar (takt). V okamžiku, kdy se kurzor nachází v některém taktu, můžete změnit jeho levou hranici na dvojtou čáru, přidat na začátek nebo konec repetici a změnit předznamenání či takt (to se obvykle dělá jenom na začátcích řádků, ale protože v tomto programu se noty zapisují na jeden nekonečný řádek, má to svůj smysl). Za velký minus považuji fakt, že repetice mají pouze kosmetický charakter a ve výsledném MIDI souboru se neprojeví.

V menu Marks se ukrývají značky typu staccato či přízvuk. I ty mají pouze kosmetický charakter.

Poslední menu, které občas používám je Text. Ano, slouží k vkládání všemožných textových poznámek, případně i vlastního textu písně, ale je to poměrně otročina. Text totiž není zpětně editovatelný (lze jej pouze smazat), což je dost nepříjemné. Navíc nemáte prakticky žádnou kontrolu na jeho umístěním. Použití textových funkcí není nemožné (viz. screenshot), ale asi bude rozumnější se jim vyhýbat, pokud to je možné. Jenom pro upřesnění doplním, že text může být buď nad nebo pod osnovou a to ve dvou velikostech a případně kurzívou.

Zatím jsem to nezmínil, ale editor samozřejmě disponuje všemi základními funkcemi pro práci se schránkou, podporuje vícenásobné Undo/Redo, nejdůležitější nástroje lze vyvolávat pomocí nástrojové lišty a obsahuje i slušnou nápovědu s vyhledáváním. Našel jsem v něm jenom jednu závažnou chybu – pokud dvojkliknete mimo notovou osnovu, editor spadne (mimochodem, Rosegardenu občas vytýkají nestabilitu, ale mě doposud nikdy – vyjma tuto chybu – nespadl, tak nevím, jestli mám takové štěstí nebo jestli ostatní přehánějí).


SEQUENCER

Druhou části programu je Sequencer, neboli nástroj pro práci s MIDI souborem. Jak jsem se již zmínil, obě části jsou pěkně propojené, takže kliknutím na ikonku v Editoru vytvoříte MIDI soubor a přepnete se do Sequenceru a naopak v něm lze snadno zkonvertovat MIDI soubor na notový zápis, který můžete přímo editovat.
V sequenceru se bohužel příliš nepohybuji a tak bude jeho popis o poznání stručnější.

Rosegarden, obrázek 5

sequencer


Základním stavebním prvkem MIDI souboru jsou tracky (stopy), které reprezentují jednotlivé notové osnovy, ovšem již ne v notovém zápisu, ale v takzvaném seznamu událostí (event list). Každá událost může mít jeden z několika základních významů, mezi něž patří změna tempa či výšky, přehrání jednoho tónu atd. Události lze libovolně přidávat, mazat či modifikovat nebo různým způsobem filtrovat, což už ale vyžaduje jistou znalost formátu MIDI a jednotlivých eventů.
Rosegarden obsahuje i funkci Piano Roll, tedy zobrazení tónu skladby v „grafu“ jehož osy tvoří čas a klaviatura. Bohužel, oproti jiným programům zde nelze stopu upravovat.

Rosegarden, obrázek 6

piano roll


Stopy lze samozřejmě libovolně přejmenovávat, duplikovat, spojovat více do jedné a podobně. Poslední, ale neméně důležitou je funkce pro nastavení rychlosti přehrávání MIDI souboru (Set Timebase).

Rosegarden, obrázek 7

event editor


Ještě bych zmínil jednu výbornou funkci, kterou ocení všichni lidé se zvukovkou bez podpory MIDI, jako já. Když jsem si pořizoval Sound Blaster 64 PCI, neměl jsem mnoho důvodů toužit po MIDI. Dnes by se hodilo, ale naštěstí nejsem (skoro) o nic ošizen. Sequencer totiž umí přehrávat MIDI soubory externím programem (Play through Slave), takže celkem k plné spokojenosti používám TiMiditi++ a přicházím jenom o možnost zobrazení pozice v notovém zápisu během přehrávání. Občas by se to sice hodilo, ale žít bez toho mohu.

A tím jsou moje vědomosti o sequenceru vyčerpány, zájemce o další informace odkazuji na dokumentaci programu.


 TISK

Asi největší problémem je tisk. Ne, že by tisknout nešlo. Jde to, ale dře to, jak říká klasik. Pokud si vystačíte s tiskem notového zápisu, máte nainstalovaný TeX a zvládnete trošku rukodělné práce, můžete směle tisknout. Postačí doinstalovat MusiXTeX nebo OpusTeX, jejichž formát je Rosegarden schopen exportovat. První jmenovaný dává podle mého názoru lepší výsledky, ale nejde to tak hladce, jako u OpusTeXu.
Pokud se rozhodnete pro MusiXTeX, je snazší používat preprocesor PMX, protože export z programu je zamýšlen pro předchůdce MusiXTeXu MusicTeX. Je to trošku zmatek, nic pro klikaře (to není člověk s klikou, ale člověk klikající). A aby toho nebylo málo, tisk českých znaků se nekoná.
Mě osobně tyto problémy příliš nevadí, protože s tiskem si poradím a textové pasáže oželím, ale věřím, že pro mnoho uživatelů to bude nepřekonatelný problém.


BUDOUCNOST?

Těžko říci, zda projekt ještě žije. Zhruba před rokem a půl oznámili autoři, že pracují na úplně nové podobě programu. Verze 3.0 měla používat Gtk s integrací do Gnome a podporou technologie Corba. Vše se mělo znovu napsat doslova a do písmene na zelené louce. Jenže jak se zdá, kde nic tu nic. V Gnome CVS se sice nějaký kód nachází, ale těžko říci, v jakém je stádiu. Na druhou stranu v emailové konferenci produktu to stále žije a nezdá se, že by na pořadu dne byly jenom debaty o existující verzi. Jak to dopadne, to se asi budeme muset ještě nechat překvapit.


ZÁVĚREM

Jak jsem slíbil, ještě jednou se vrátím k rozhraní. To nepoužívá žádnou moderní knihovnu, ale přímo XToolkit, což znamená dvě věci: je to rychlé a nenáročné, je to nepraktické. Program má opravdu minimální paměťové nároky (alespoň na dnešní dobu) a práce s ním je rychlá, ale na druhou stranu narazíte na spousty drobných problémků. Například provedete-li někde výběr textu a pak začnete psát text nový, starý se nepřepíše, nelze ho ani smazat jinak, než znak po znaku. Dialogy pro otevření souboru sice nabízejí filtr „Rosegarden files“, ale koncovka při ukládání není automaticky přidána, takže já vlastně dodnes nevím, jakou koncovku bych měl programu dát, aby byl ihned vidět a já se nemusel přepínat na filtr „All normal files“.

V neposlední řadě může mnoho lidí odradit nutnost nastavovat skoro vše v resource souboru, ale osobně jsem to udělal jednou, na začátku, dle okomentovaného vzoru a víckrát jsem na to nesáhl, takže to nepovažuji za přílišné minus.

Jak jsem předeslal, nejsem člověk, který by používal program, jako je Rosegarden, den co den, ale nejsem ani úplně sváteční uživatel. A musím říct, že jsem spokojen. Co do množství funkcí a snadnosti použití (což může být subjektivní) jsem zatím neviděl nic lepšího (ovšem nechci samozřejmě tvrdit, že jsem viděl vše). Mám samozřejmě jisté výhrady (hlavně tisk, kosmetický charakter repetic a mizerná podpora vkládání textu), ale ani jedna není tak podstatná, že bych kvůli ní program přestal používat, zvláště pokud nenajdu lepší alternativu, kterou možná v budoucnu nabídne některý z novějších projektů (MusE, gSeq, Brahms, …).

Našli jste v článku chybu?

17. 3. 2000 10:54

Michal Krause (neregistrovaný)

Pokud jde o Rosegarden, odkaz je hned v uvodu clanku.
Pro jistotu tedy jeste jednou: http://www.bath.ac.uk/~masjpf/rose.html


17. 3. 2000 8:32

Josef Perzyna (neregistrovaný)

Pracuji jako správce Unixové sítě, ale mimo toho jsem dosti aktivní hudebník. Jelikož jsem nikde nesehnal hudební software pro Linux, jsem nucen používat doma pro aranžky Win95. Jsem nesmírně rád, že se konečně i na tomto poli začíná něco dít, jenom by mě zajímalo, kde se dá tento produkt sehnat, ať můžu začít s instalací Linuxu i doma.

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Vitalia.cz: Poznáte poctivé suroviny na pečení cukroví?

Poznáte poctivé suroviny na pečení cukroví?

Root.cz: Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Vitalia.cz: „Připluly“ z Německa a možná obsahují jed

„Připluly“ z Německa a možná obsahují jed

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Podnikatel.cz: Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Vitalia.cz: I církev dnes vyrábí potraviny

I církev dnes vyrábí potraviny

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

120na80.cz: Jmelí je více léčivé než jedovaté

Jmelí je více léčivé než jedovaté

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Lupa.cz: Co se dá měřit přes Internet věcí

Co se dá měřit přes Internet věcí

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Měšec.cz: mBank cenzuruje, zrušila mFórum

mBank cenzuruje, zrušila mFórum