Vlákno názorů k článku Programovanie ducha: štvrtá dohoda od JSH - Tak tenhle díl už je fakt bezcenné blábolení....

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 12. 12. 2013 15:41

    JSH (neregistrovaný)

    Tak tenhle díl už je fakt bezcenné blábolení. Proč bych měl ze sebe vždycky dávat to nejlepší? Vždyť je spousta činností, které je sice třeba udělat, ale bohatě stačí je nějak "osrat". Proč ze sebe dávat to nejlepší, když to není potřeba a nikdo to neocení? A ne, frustrovaný si kvůli tomu opravdu nepřipadám.

    Mimochodem, jak se ze sebe dá vydat víc než to nejlepší? Nejlepší je nej, nic lepšího není. Pokud ze sebe někdo může vydat víc, tak ze sebe nedává to nejlepší ale něco horšího.

    Celé je to taková hraběcí rada na úrovni "Vydělávej hodně peněz, nebo budeš chudý."

  • 12. 12. 2013 17:22

    Palo (neregistrovaný)

    Presne si to trafil. Naco hadzat perly sviniam? Skor vacsiu frustraciu clovek zazije ked zisti ze si jeho robotu nikto nevazi.
    A to NAJ dostalo aj mna. Odvadzat treba taku robotu aka sa ocakava. A aka je lepsia ako NAJlepsia - bozska? To su fakt blaboly.

  • 12. 12. 2013 18:20

    Cx (neregistrovaný)

    Tohle je hraní si se slovy. Když vezmeš slova autora a postavíš se k nim doslovně, najdeš v nich to, co chceš najít. Když budeš vykonávat úkol způsobem "good enough", neznamená to, že si ze sebe nevydal to nejlepší. V rámci dne plníš celou řadu úkolů a tím, že věnuješ každému tolik času, kolik mu stačí, v širším slova smyslu si ze sebe vydal to nejlepší. Pokud ale budeš mrhat svým časem nic neděláním nebo budeš úmyslně sabotovat vlastní snahu, pak ... odpovíš si určitě sám :-)

  • 13. 12. 2013 8:00

    JSH (neregistrovaný)

    Koukl jsem se na tu čtvrtou dohodu na wikipedii, jestli jsem náhodou autora špatně nepochopil a nemám ten pocit.

    Cituju : "Začneme-li něco dělat, protože musíme, pak není možné, abychom to dělali tak, jak nejlépe umíme. Pak je lepší, když to neděláme vůbec."

    Tohle na dělání něčeho "good enough" napasovat neumím. Prostě žvásty, které se krásně poslouchají, ale nepřežijou kontakt s realitou.