Jpeg 2000 je progresivni vzdy. Kdyz to velmi hrube zjednodusim, tak se obrazek prekoduje na vlnky, ty se setridi od nejvice k nejmene viditelnym a tato sekvence vlnek se zakoduje do binarni formy. Pokud to chcete bezeztratove, nechate je vsechny, pokud ztratove, uriznete si prislusny kus od zacatku.
Teoreticky by se dal napriklad na web dat obrazek v maximalni kvalite a rozhodovani o tom, jak kvalitni nahled si dotahne, presunout ke klientovi. Coz by ostatne mohlo jit i s progresivnim jpegem.
Ano, JPEG2000 takto opravdu funguje. V nekterych pripadech to vsak pusobi problemy: tiskarny a plottery s malou pameti (nutno rastrovat primo v ovladaci), zarizeni s malo pameti (dig. fotaky, mobily) atd. Precejen ma sekvencni JPEG stale co rici.
U progresivniho JPEGu (klasickeho) se tusim o necem podobnem taky uvazovalo -> klient by posilal serveru, kterou cast ma dotahnout a kdy uz to dostacuje, ale nejak se ten mechanismus neujal (dlouhe timeouty technologie TCP?). Dneska se tedy progresivni JPEGy stahuji cele, pokud tedy klient prenos neprerusi, jak klient tak i server JPEG berou jako normalni balik bytu a ne jako strukturovana data.