"Největší předností progresivních JPEGů je schopnost zobrazení poměrně kvalitního náhledu na obrázek již po načtení cca jedné desetiny obsahu souboru s uloženým obrázkem, nevýhodou pak poněkud menší komprimační poměr v porovnání se sekvenčními soubory JFIF/JPEG ..."
No mne se naopak zda (aspon u fotek z digitalu), ze progresivni JPG je skoro vzdy mensi, nez sekvencni. Kdyz zkusim napriklad jednu fotku:
jpegtran -copy all -optimize img_6899.cr2.jpg > optimize.jpg
jpegtran -copy all -progressive img_6899.cr2.jpg > progressive.jpg
pak velikost je:
2601313 optimize.jpg
2514374 progressive.jpg
Pritom se jedna o bezestratovou transformaci (teda aspon si to myslim), takze toto bezne delam se vsema svyma fotkama. Usetrena velikost zavisi na fotkach a na fotaku, spolu s "jhead -dt" (vymazani thumbnailu z EXIF) a s prevodem do progresivniho jpegu pro Canon 350D je to v radu 10%.
Zalezi na obrazku, predevsim rozlozeni energie ve spektru a clenitosti. Jde o to, ze progresivni JPEG nejprve zpracovava DCT slozky s nizsimi energiemi a potom slozky s energiemi vyssimi. Pokud se stane, ze je obrazek vhodne rozmazany (typicky fotky, tam je to mimo jinych okolnosti dano take principem snimani), tak maji slozky s vyssimi energiemi hodnotu blizkou nule a diky 'progresivnosti' se dostanou k sobe, coz v dusledku vede k vetsi komprimaci Huffmanovym kodem.
U obrazku vzniklych napr. v raytraceru, nebo tak, kde se casto stridaji motivy (plakaty) ten pomer muze byt opacny, opet je to v radech 1-10%.