„Segment si lze představit jako okno v adresním prostoru, přičemž ho aplikace nevidí, celý adresní prostor se jeví jako běžná lineární paměť.“ Aplikace nevidi segment, nebo adresni prostor?
Aplikace vidí segmenty i adresní prostor, ale nevidí segmentaci, pro ni je ta paměť jednolitá, ačkoliv ve fyzické paměti může být zpřeházená (nebo tam vůbec být nemusí a může být na disku). Ta věta je naspána dost nesrozumitelně.
Tohle je ale ještě zmatenější… řekl bych to asi takhle:
1. Každý přístup do paměti má (aplikací) specifikovaný segment a adresu
2. Některé instrukce pracující s pamětí ale určité segmenty implikují např. call adr je jakoby call cs:adr – cs je kódový segment)
3. Když uděláme segment tak velký, jako největší úsek paměti, který může program adresovat, a program na ty segmenty pokud možno nebude šahat, bude tenhle segment moct používat a myslet si, jako že používá přímo lineární paměťový prostor (který je stránkovaný, a řeší tu virtuální paměť atd., neplést s fyzickou pamětí)
ČLÁNKY DO MAILU