Vlákno názorů k článku Q4OS: Linux maskovaný za Windows od Honz - Bez balíčkovacího systému je to naprostá prohra, ikonky...
-
My mame o pouzitelnosti asi jine predstavy. Ono nejde jen o to tu aplikaci nainstalovat, ale take o to, ze se pak musi udrzovat v aktualni a hlavne zaplatovane podobe. Jestli tim pouzitelnym OS myslite Widle, tak tam se o udrzbu aplikaci obvykle nic nestara a pokud ano, tak je to vzdy nejaka berlicka specificka dane aplikaci, coz zasira system berlickami stylem pro kazdou aplikaci jedna. Ne nahodou je typicka instalace Widli plna zastaraleho a deraveho software a ne nahodou takove Widle konci v nejakem botnetu. Vetsina lidi totiz sere na to, aby treba kazdy tyden nebo radsi casteji zjistovali, jestli se neco nemusi updatovat. A to i inteligentnejsi uzivatele, kteri si na to nainstalovali nejaky automaticky nastroj, ktery staci spustit a skouknot vysledky a pak odklikat.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Desktopové Windows jsou otevřený ekosystém, a Microsoft se proto nestará o šíření aplikací třetích stran ani jejich záplat. Je to na autorech aplikací. Prostředky k tomu samozřejmě mají. Automatické aktualizace umí jak MS Installer, tak třeba InstallShield Update Manager.
Na Linuxu se vám distro sice stará o aktualizace samo, ale týká se to jen balíčků, které jsou připravené pro správnou verzi správného distra (přičemž dister jsou stovky, nové verze vycházejí co pár měsíců, vynásobte to počtem aplikací). U aplikací, které dostanete v tarballu (a poštěstí se vám je úspěšně zkompilovat) nebo s vlastním instalátorem, jste na tom stejně jako ve Windows.
-
Pavel 'TIGER' Růžička (neregistrovaný)
Když vynecháme specifické distribuce, které nejsou určené na desktop, tak těch distribucí nejsou stovky. Možná derivátů různých dister. Leč u nich je zajištěna kompatibilita. Jeden čas jsem instaloval do Mageii i balíčky pro Fedoru, a hle fungovalo to. Leč narušovalo to onu konzistenci systému, což mi v ten moment nevadilo a dobře jsem věděl, co dělám.
-
U aplikací, které dostanete v tarballu (a poštěstí se vám je úspěšně zkompilovat) nebo s vlastním instalátorem, jste na tom stejně jako ve Windows.
Ano, to jsem. Nicmene vetsina uzivatelu najde ve svem distru vse, co potrebuje a pripadu, kdy nenajde a instaluji nejak neoficialne, bude minimum, zatimco na Widlich se jedna o vsechno, co nevyslo z MS. Navic se typicky bude jednat o veci, ktere nepolezou na Internet, protoze browsery, mailery atd jsou v distrech v hojnem poctu. Stav zaplatovani muze tedy uzivateli byt dost ukradeny.
U me se napriklad jedna akorat o Pale Moon od doby, kdy me nasral Firefox a pak Skype od doby, kdy to prebral Microsoft a zrusil repo pro Ubuntu.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad vetsina uzivatelu najde ve svem distru vse, co potrebuje - pokud vystačí s jednoduchými open source aplikacemi, tak ano. Pokud chtějí víc než brouzdat po webu a pracovat na IT projektech (včetně administrace Unixů), tak s tím vystačí těžko.
Podstatou klasického vývoje pro Windows je to, že autoři nemusí mít žádnou smlouvu s Microsoftem, která by jim vývoj povolovala. A protože většinou nejde o open source (který nabízí velmi omezené možnosti výdělku), MS nemůže šířit záplaty na programy třetích stran. Smluvní vztah je mezi zákazníkem a výrobcem SW. Jak je SW napsaný a jak se aktualizuje je věc výrobce SW. Nástroje k tomu mají.
U Windows Store aplikací je to jinak. Aplikace procházejí schvalovacím procesem, jsou centrálně aktualizované, a autor musí mít smlouvu s MS. Sám můžete posoudit, který model vám víc vyhovuje. Co zjevně nevyhovuje je open source vývoj, protože se jím autoři aplikací většinou neuživí.
-
... pokud vystačí s jednoduchými open source aplikacemi, tak ano. Pokud chtějí víc než brouzdat po webu a pracovat na IT projektech (včetně administrace Unixů), tak s tím vystačí těžko.
Tyhle veci ale obvykle nelezou po Internetu a tak se nove verze moc casto neinstaluji, ze?
MS nemůže šířit záplaty na programy třetích stran. Smluvní vztah je mezi zákazníkem a výrobcem SW. Jak je SW napsaný a jak se aktualizuje je věc výrobce SW. Nástroje k tomu mají.
Nicmene MS nic nebrani vytvorit infrastrukturu, ktera by umoznovala update aplikaci po vzoru linuxovych rep. Aplikace by se pri instalaci zaregistrovala, vlozila by tam elektronicky podpis a o zbytek by se starala jedna sluzba pro vsechny zaregistrovane aplikace. Tedy uz ne tisic sluzeb, ktere updatuji kazda jednu vec a zerou na to pamet a CPU uplne zbytecne, ale jedna sluzba pro vsechny. Jo, to by snad lidi zacali i rikat, ze ty Widle jsou docela dobre.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad Tyhle veci ale obvykle nelezou po Internetu - záleží na konkrétní aplikaci. Spousta jich umí lézt na inet, případně otevírají data stažená z netu. Příkladem může být MS Excel, který umí brát data z netu, a otevírá stažené soubory.
Ad aplikace by se pri instalaci zaregistrovala - na to stačí naplánovaná úloha. Dělá to tak (poměrně nově) třeba Adobe Flash, Avast, Google a další. Výrobci SW přesto často píšou vlastní kód, který se zavádí při spuštění session. Vyjma zpomalé startu session to moc prostředků nežere. Aplikace jen čeká na timer, CPU u toho nežere a může být odswapovaná.
-
záleží na konkrétní aplikaci. Spousta jich umí lézt na inet, případně otevírají data stažená z netu. Příkladem může být MS Excel, který umí brát data z netu, a otevírá stažené soubory.
Ano, to je uzasna ficura. Doufam, ze to umi Libreoffice take. Pri trose stesti takto zacnou vznikat i Linuxove viry. Krome toho ty vyhody! Muzete treba na vasem webserveru smirovat, kdo si otevrel vas dokument.
Vyjma zpomalé startu session to moc prostředků nežere. Aplikace jen čeká na timer, CPU u toho nežere a může být odswapovaná.
Ano, kdyz to dobre dopadne. Clovek obcas cidi takove zazraky, ze by to ani tym geniu nevymyslel. Takze kdyz vam pak deset sracek chrousta 3% cpu kazda.....
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Předpokládám že načítání dat z webu umí i OO/LO Calc. Hodí se to třeba na kurzy měn, ceny akcií apod. Určitě Calc umí otevřít umí soubor stažený uživatelem. A nejspíš umí v aplikaci otevírat a ukládat dokumenty přes WebDAV, což je zase zásadní pro většinu DMS systémů, které používají větší firmy.
Ad kdyz vam pak deset sracek chrousta 3% cpu kazda - to asi dělají něco jiného, než čekání na timer. Třeba odesílají spam :)
-
Pavel Píša (neregistrovaný)
Vážený pane Ophire,
vidím, že Vám na kvalitě systému Windows opravdu záleží, tak Vás prosím o pokračování technické diskuze pod článkem o ReactOSu.
Omlouvám se, že jsem tam dopsal další relevantní informace s velkým zpožděním, ale opravdu se k Windows dostanu jen málo kdy a od zákazníků jsem solidního reportu o chybě po celé té době nedostal. Jsou zvyklí to řešit tak, že chybám ve Windows uhnou nebo spíš donutí dodavatele uhnout.
Zároveň vynucené podepisování infů také testování nezjednodušuje. Sice to umím nějak z využitím registrů dočasně obejít, ale nakonec bylo jednodušší připravit více firmwarů pro naše zařízení.
Pokud tedy máte někoho, komu na ztabilitě Windows a opravě chyb trochu záleží (předpokládám, že snad někdo takový u MS i je), tak můžeme zapůjčit "vypínač" Windows, aby jim to pomohlo najít, kde udělali chybu.
Jinak co se týče vývoje a velkých aplikací, tak je často stabilita pod Linuxem lepší, nakonec když AMD potřebovalo vyvíjet 64-bit procesor, tak pracovali na Unixech a jak měly první trochu použitelnou generaci vlastních 64-bit CPU, tak vývoj okamžitě přenesli na Linux - mohu kdyžtak kompletní report dohledat. Stejně tak většina seriózních výrobců FPGA nejdříve podporovala Unixové stanice, pak si zaplevelili softy přenosem na Windows, ale nyní všichni již plně podporují Linux. Ovšem všechny ty softy jsou uzavřené, takže si každý tahá berličky na update a je s nimi něco starostí, ale to je jak pod Linuxem tak pod Win.
S pozdravem,
Pavel Píša
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad pokračování technické diskuze pod článkem o ReactOSu - podívám se tam, ale dnes to asi nestihnu.
Ad vynucené podepisování infů - ono je potřeba podepisovat infy? Pokud jsem si všiml, podpis je v .cat souboru a/nebo přímo v driveru. Ohledně obecnější problematiky podepisování driverů se shodneme, že z bezpečnostních důvodů by uživatelům na počítač by neměl přijít driver neznámého původu. Takový kernelový rootkit není nic moc.
Ad když AMD potřebovalo vyvíjet 64-bit procesor, tak pracovali na Unixech - to je možné, ale otázkou jsou důvody. Pokud máte link na report, rád si ho přečtu.
Ad většina seriózních výrobců FPGA nejdříve podporovala Unixové stanice - nebude to tím, že s výrobou FPGA začali v době, kdy se Windows moc nenosily? Například Xilinx vyrábí FPGA od roku 1985, a začátkem devadesátých let se vynořila řada dalších firem. Tehdy se ještě na pracovních stanicích používaly Unixy. A tradice je tradice. Například ve firmách s leteckým a kosmickým programem můžete dodnes najít workstations běžící na klasických Unixech.
-
To je opravdu chytra teorie. Pak se neni co divit, ze je pulka Widli v botnetu, kdyz kazdy leze po Internetu deravymi aplikacemi. O nektere aplikace se starat musite. V Linuxu na to mame balickovaci system, ve Widlich na to mame co? Hovno!
Jinak pocitace mame hlavne na to, abychm dokazali rychle resit problemy, ktere bychom nemeli, kdybychom nemeli pocitace.
-
Franta <xkucf03/> (neregistrovaný)
Což se balíčkovacím systémem v zásadě nevylučuje – když poklikáš na .deb soubor, tak se ti obvykle spustí nějaké grafické klikátko, kde si balík můžeš nainstalovat.
Problém je spíš v tom, jak ten instalační soubor na počítač dostat – nemůžeš chtít, aby běžný uživatel kontrolovat otisky nebo elektronické podpisy – a když to dělat nebude, tak si zase zavšiví počítač a nebude mu fungovat. Proto ve vyspělejších systémech máš balíčkovací systém a spousty programů poskytovaných distribucí.
ČLÁNKY DO MAILU